Horní Heřmanice (okres Třebíč)

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Horní Heřmanice (německy Ober Herschmanitz nebo Ober Hermanitz, latinsky Superius Herzmanicze[2]) jsou obcí ležící severně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 531 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 139[1] obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1447.

Horní Heřmanice
Centrum obce s kaplí Panny Marie
Centrum obce s kaplí Panny Marie
Znak obce Horní HeřmaniceVlajka obce Horní Heřmanice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 590631
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Třebíč
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 139 (2020)[1]
Rozloha 4,93 km²
Katastrální území Horní Heřmanice
Nadmořská výška 531 m n. m.
PSČ 675 05
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Horní Heřmanice
Horní Heřmanice č. p. 19
675 05 Rudíkov
horni.hermanice@seznam.cz
Starosta Ota Šabacký
Oficiální web: www.obec-horni-hermanice.cz
Horní Heřmanice
Horní Heřmanice
Další údaje
Kód části obce 42935
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Uhřínov, Horní Radslavice, Vlčatín, Bochovice, Hroznatín a Nový Telečkov.

HistorieEditovat

Obec se poprvé připomíná v roce 1447, kdy byla zmíněna v zemských deskách, jako přepsaný majetek Jiřího z Kravař a Strážnice Janovi staršímu z Lomnice. Roku 1563 byly Heřmanice postoupeny Zikmundovi Heldtovi z Kementu, který byl majitelem meziřícského panství. V roce 1649 byl majitelem dvora v Heřmanicích Matouš Dvořák a byl osvobozen od robot a plateb, osvobodil jej Rudolf hrabě z Kounic.[3] Od roku 1563 pak až do reforem kolem roku 1848 spadaly Heřmanice pod meziříčské panství, mezi lety 1563 a 1592 patřily Heldtům z Kementu, následně Berkům z Dubé a Lipé, Kounicům, Ugartským a dalším rodům.[4] V roce 1810 skoro celá osada vyhořela, osadníci si poté vystavěli čtrnáct nových domů ve dvou řadách.[5] V roce 1815 pak byla ve vsi založena škola, do té doby byla přiškolena do Rudíkova.[3] Mezi lety 1850 a 1924 spadal pod Horní Heřmanice Nový Telečkov.[2] Roku 1953 bylo v obci založeno JZD.[6]

Roku 1890 měla obec 43 domů a 264 obyvatel. V roce 1930 ve vesnici žilo 229 obyvatel a v roce 1950 už jen 177 obyvatel ve 44 domech.

Pokud jde o farnost, patřily Horní Heřmanice do farnosti Rudíkov a od první republiky patří do Uhřínova. Také školou patřily Heřmanice do Rudíkova. Do této školy chodily také děti z Nového Telečkova, Batouchovic a Bochovic. Roku 1890 začal učitel Antonín Střecha psát školní kroniku. Škola byla zrušena v 60. letech 20. století.[5]

Vývoj počtu obyvatel Horních Heřmanic[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 240 252 264 256 273 262 229 177 180 158 169 163 133

Zajímavosti a pamětihodnostiEditovat

  • Kaplička s křížkem – na návsi, stojí mezi lípami
  • Památný kámen s reliéfem řeckého kříže

OsobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 414 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 316. 
  3. a b KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl IV. místopisu, Jihlavský kraj. Vel.-Meziříčský okres. V nakl. GARN 1. vyd. vyd. Brno: GARN 472 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-71-4, ISBN 80-86347-71-0. OCLC 761168402 S. 186-188. 
  4. KLÍMOVÁ, Radka. Heraldické památky bývalého velkomeziříčského panství. Brno, 2010 [cit. 2020-04-05].   s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
  5. a b Kraj Vysočina : města a obce kraje Vysočina : tradice, historie, památky, turistika, současnost.. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia 413 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-904275-2-5, ISBN 80-904275-2-9. OCLC 879563331 
  6. ZÁSTĚROVÁ, Olga. Kolektivizace zemědělství na Velkomeziříčsku v letech 1949-1960. Brno, 2013 [cit. 2020-04-05].   s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Denisa Nečasová. Dostupné online.
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat