Holešice (Malé Březno)

zaniklá vesnice v Česku

Holešice (německy Holtschitz) jsou zaniklá vesnice, která se nacházela asi sedm kilometrů východně od Jirkova. Bývaly zemědělskou vesnicí, ale v devatenáctém století se v okolí začala rozvíjet těžba hnědého uhlí. Starší hlubinné doly byly ve dvacátém století nahrazeny povrchovými lomy. V důsledku jejich rozšiřování byla vesnice v letech 1978–1979 zbořena a její katastrální území připojeno k obci Malé Březno.

Holešice
Náves
Náves
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecMalé Březno
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíHolešice (6,04 km²)
Holešice
Holešice
Další údaje
Zaniklé obce.cz22
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Vesnice se původně jmenovala Holetice, ale jazykovým vývojem a vlivem německých tvarů se název změnil na Holešice. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Holeticz (1352), Holeczicz (1384), Holetycz a Holessicz (1385), Holaticz 1358), Holeczicz (1363), „in Holoczicz“ (1376), „in Holessicz“ (1425), „obyvatel Holcžiczkych“ (1579), Holessicze (1585), Hollschitz, Holcžicze, Holeticz nebo Holecžicz (1787), Holtschitz, Holleschitz nebo Holčice (1846) a Holešice nebo Holtschitz (1854).[1]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o Holešicích pochází z roku 1352,[1] ale archeologické nálezy dokládají osídlení již v raném středověku.

Vesnice v 15. a 16. století patřila k panství mosteckého hradu. Hrad roku 1585 získal Ladislav Popel z Lobkovic, ale v roce 1594 přišel po obvinění z velezrady o veškerý majetek. Následujícího roku císař Rudolf II. prodal hrad i s příslušenstvím městu Mostu. Most však Holešice prodal už roku 1604[zdroj?] Kašparovi staršímu Belvicovi z Nostic. Od zadluženého Jana Kristiána Belvice z Nostic Holešice roku 1621 koupil Julius Ladislav Kurzbach z Trachenbrunu. Ten je připojil ke svému zaječickému statku, a v jeho rodině vesnice zůstala až do osmdesátých let 17. století.[2]

Po třicetileté válce v Holešicích podle berní ruly z roku 1654 žilo třináct sedláků a šestnáct chalupníků, ale deset selských a čtyři chalupnické usedlosti byly pusté nebo vyhořelé. Roku 1689 vesnici koupil Ferdinand Vilém z Lobkovic a učinil z ní součást panství Nové Sedlo – Jezeří, jehož součástí zůstala až do zrušení poddanství.[2]

Farní škola zde byla patrně již od středověku, ovšem první zmínka o učiteli v Holešicích pochází až z roku 1713. Nová školní budova byla vystavěna v roce 1814. Ve školním roce 1893/1894 byla jednotřídní škola rozšířena na dvoutřídní.[zdroj?] Školní budova byla rozšířena roku 1885. V období první republiky zde v roce 1920 vznikla i česká dvoutřídní škola, ale vlastní budovu získala až o devět let později.[2]

Ve vsi stál panský dvůr a ovčín a v jejím okolí se nacházely malé rybníky. Obyvatelstvo se zabývalo zemědělstvím, později prací v dolech. V katastrálním území obce se uhlí těžilo od roku 1878 v šachtě Robert a v letech 1891–1893 přibyl ještě důl Robert II. Oba doly se nacházely v místech pozdějšího povrchového lomu Hrabák. Obec byla likvidována z důvodu postupu těžby v letech 1978–1979.[2]

Přírodní poměryEditovat

Holešice stály ve stejnojmenném katastrálním území s rozlohou 6,04 km²,[3] asi sedm kilometrů východně od Jirkova a stejně daleko na západ od Mostu[4] v nadmořské výšce okolo 260 metrů.[2] Celé území je součástí Mostecké pánve, konkrétně jejího okrsku Jirkovská pánev,[4] tvořeného miocenními jezerními jíly a písky mosteckého souvrství se slojemi hnědého uhlí.[5] Povrch byl v okolí vesnice zcela změněn povrchovou těžbou uhlí.[6] V rámci Quittovy klasifikace podnebí Holešice stály v teplé oblasti T2,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet letních dnů je 50–60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 40–50 dnů v roce.[7]

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 998 obyvatel (z toho 501 mužů), z nichž bylo 289 Čechoslováků, 674 Němců a 35 cizinců. Většinou byli římskými katolíky, ale žilo zde také dvacet evangelíků, čtyři židé, dvanáct příslušníků dalších neuvedených církví a 141 lidí bez vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1104 obyvatel: 342 Čechoslováků, 739 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a 22 cizinců. Kromě římskokatolické většiny zde bylo 208 lidí bez vyznání, třicet evangelíků, jeden člen církve československé, dva židé a dva příslušníci jiné neuvedené církve.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Obyvatelé 281 405 515 693 940 998 1 104 780 709 605
Domy 50 58 59 91 105 109 144 167 138 138
Počty obyvatel mezi lety 1971 až 1980 (k 31. 12.)[11]
Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980
Počet obyvatel 605 610 602 578 545 534 529 506 34 0

Obecní správaEditovat

Po zrušení ptrimoniální správy se Holešice roku 1850 staly obcí,[2] ale při sčítání lidu v roce 1869 už byly osadou obce Strupčice. Od roku 1873 byly opět obcí v okrese Chomutov, ale od 1. července 1960 byly převedeny do okresu Most. Dne 1. ledna 1980 Holešice úředně zanikly a jejich katastrální území bylo připojeno k obci Malé Březno.[2]

PamětihodnostiEditovat

Všechny jmenované sochy byly před likvidací přemístěny do Mariánských Radčic.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Holešice, Holschitz, s. 665. 
  2. a b c d e f g BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl IV. V bývalém soudním okrese Jirkov. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1996. 60 s. Kapitola Holešice, s. 24–26. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Holešice [online]. [cit. 2018-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-28. 
  4. a b c Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. 
  5. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Jirkovská pánev, s. 204. 
  6. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 
  7. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 210. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I.Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 101. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Most. Dostupné online. 
  11. Český statistický úřad ve formátu .xls

LiteraturaEditovat

  • SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2. S. 27. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat