Hluboká (Žihle)

část obce Žihle v okrese Plzeň-sever

Hluboká je vesnice v severní části okresu Plzeň-sever, část obce Žihle, 3 km jihozápadně od Žihle. Ve vsi žije okolo 20 obyvatel,[2] její katastrální území zaujímá 469,02 ha a PSČ všech adres je 331 65.

Hluboká
Letecký pohled
Letecký pohled
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecŽihle
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel24 (2011)[1]
Katastrální územíHluboká u Žihle (4,69 km²)
Nadmořská výška520–540 m n. m.
PSČ331 65
Počet domů19 (2011)[1]
Hluboká
Hluboká
Další údaje
Kód části obce196843
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Domy na severní straně návsi

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1193,[3] kdy Anežka manželka Kuny z Potvorova darovala vsi Hlubokou, Plevu, Dražen a Rybnici plaskému klášteru. Ves Hlubokou tedy zřejmě založili vladykové z Potvorova někdy ve 12. století. Ves dostala jméno podle polohy, kdy ležela původně o něco níže v úzkém údolí s potůčkem.

Do husitských válek patřila Hluboká k panství plaského kláštera. V těchto válkách byla ves spálena a osadníci novou ves přemístili poněkud výše blíže k polím do dnešních míst, když tam objevili vydatný pramen vody. Klášterní panství bylo válkami rozvráceno a po krátkých peripetiích se roku 1420 se dostala ves Hluboká k hradu Rabštejnu a u této vrchnosti již zůstala trvale.

Za třicetileté války roku 1648 oddíl Švédů vypálil pás vesnic: Strážiště, Velká Černá Hať, Kalec, Hlubokou a Ladotice. Do války byla Hluboká českou obcí a zápisy o ní byly vedeny českým jazykem. Tomu odpovídala též jména a příjmení usedlých. Po válce se nedostávalo poddaných a německá rabštejnská vrchnost sem dosazovala osadníky z německých vsí panství. Během několika desetiletí byla obec již prakticky německá. Obyvatelé mluvili nářečím "Egerland" s místními odchylkami, které souhlasilo s rabštejnským a bylo odlišné od nářečí v Žihli, které bylo žatecké a příbuzné saskému.

V roce 1849 vznikly v českých zemích okresy a obecní samosprávy místo původních panství. Hluboká se stala součástí politického okresu Kralovice, soudní okres Manětín.

Vsi byly kdysi často sužovány požáry. Několik stavení zde vyhořelo roku 1889. Velký požár zde vypukl v květnu 1903, kdy shořela zhruba polovina vsi. Po těchto požárech zmizel starý vzhled Hluboké dřevěných doškových chalup a obec shluklá kolem velké oválné návsi mírně skloněné k severozápadu se změnila novou výstavbou z kamene a z cihel.

V 19. století přicházeli do Hluboké čeští lidé sňatkem, ale rychle splývali s německým prostředím. Příchod Čechů zesílil teprve po roce 1900, kdy vedle sňatků v obci rodiny kupovaly nemovitosti a z nich vznikla česká menšina. Tyto rodiny si nyní podržely svůj český jazyk.

Během první světové války padlo 8 mužů německé národnosti v uniformách rakousko-uherské armády, jeden zemřel krátce po návratu domů na následky válečných zranění a útrap.[4] Po vzniku Československa v roce 1918 byly k obci připojeny české osady Kalec a Odlezly, čímž obec Hluboká získala českou většinu. (V samotné Hluboké je tehdy asi 2/3 Němců a 1/3 Čechů). Starostou byl obvykle zvolen Čech, jeho zástupcem pak Němec.

Po Mnichovské dohodě na podzim 1938 byla Hluboká začleněna do Německé třetí říše jako část Sudetské župy (okres Žlutice). Kalec a Odlezly zůstaly ve zbytku Československa, pozdějším Protektorátu. Za 2. světové války padlo 8 mužů z obce Hluboká v uniformách německých ozbrojených sil a jeden zahynul při leteckém hloubkovém náletu na vlak.

Po 10. květnu 1945 se v Hluboké krátce objevili vojáci Rudé armády. V létě 1945 přišly do Hluboké rodiny českých osídlenců, z nejbližšího okolí (zejména z Kalce) a několik dělnických rodin z Trnové u Horní Břízy. Na jaře 1946 byli němečtí občané soustředěni ve sběrném táboře v Nečtinách a v létě toho roku po částech transportováni z nádraží v Mladoticích do okupačních zón v Německu. Z Hluboké tak bylo vysídleno 111 obyvatel.

Někteří noví osídlenci po krátkém čase opět odešli, zůstali zemědělci. Roku 1951 založili v Hluboké jednotné zemědělské družstvo, které hospodařilo asi na 200 ha málo úrodné půdy. JZD nevykazovalo dobré výsledky a tak si družstevníci roku 1959 odhlasovali připojení k blízkému hospodářství (Kalec, Velká Černá Hať) Státního statku Kralovice. Ten se pak roku 1975 stal odštěpným závodem Velkovýkrmen Praha. Od roku 1987 zde hospodařil Státní statek Žihle.

Během let JZD a přechodu do státního statku ubývalo v Hluboké obyvatel, odcházeli zejména mladí po skončení školy a po vyučení. Roku 1961 byla pro nedostatek žáků v Hluboké uzavřena škola a zavedeno autobusové spojení do Kralovic. V roce 1963 byl v Hluboké zrušen místní národní výbor a ves se stala částí střediskové obce Žihle.

Ves se postupně stále více vylidňovala (v roce 2016 měla asi 22 stálých obyvatel) a většina domů sloužila jako rekreační chalupy pro lidi z měst.

Přírodní poměryEditovat

Hluboká u Žihle sousedí s katastrálními územími Nový Dvůr na severu, Žihle a Přehořov na východě, Kalec na jihu, Kotaneč na západě (hranicí je řeka Střela) a Rabštejn nad Střelou na severozápadě.[5] Ke vsi patří i dvě samoty. Tou první je Železný Hamr na Střele (čp. 23). Druhou samotou je čp. 20 poblíž cesty k Rabštejnu pod zaniklou vsí Ladotice.

Geologické podloží katastrálního území tvoří převážně neoproterozoické slabě metamorfované břidlice a droby blovického souvrství, ale mezi Švihovem a Hlubokou se vyskytují také prekambrické vulkanity a metavulkanity zastoupené zelenými břidlicemi, které zasahují i pod vlastní vesnici. Celá oblast leží v geomorfologickém celku Rakovnická pahorkatina, podcelku Žihelská pahorkatina a okrsku Rabštejnská pahorkatina.[5] Ten je tvořený hrásťovou krou se zarovnaným povrchem typu holoroviny, který se sklání směrem od severu k jihu a s výjimkou jižní strany je ohraničený zlomovými až strukturními svahy. Místy se vyskytují žulové exfoliční klenby a neovulkanické suky.[6] Ves Hluboká leží v nadmořské výšce 525–545 metrů. Nejvyšším bodem je Hájka (589 metrů) při severní hranici katastrálního území. Nejnižší místo se nachází v údolí řeky Střely ve výšce 390 metrů.[7] Z půd převažují kyselé kambizemě na sedimentárních horninách a pouze v jihovýchodním cípu území se vyskytují také kambizemě eutrofní vzniklé na svahovinách čedičů.[5] Větší část katastrálního území se nachází na území přírodního parku Horní Střela. Kaňonovité údolí Střely pak spadá i do přírodní rezervace Střela.[7]

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel a domů[8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 156 159 185 184 150 162 194 110 110 80 55 40 29 24
Domy 21 25 30 30 30 30 34 41 55 27 26 35 39 19

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 253. 
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 329. 
  4. a b Milan Lašťovka. Pamětní deska Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. 
  5. a b c CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2017-01-19]. Dostupné online. 
  6. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Rabštejnská pahorkatina, s. 370. 
  7. a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-01-19]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-20]. Kapitola Plzeň-sever. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • KOČKA, Václav. Dějiny politického okresu kralovického. 2. vyd. Rakovník: Agroscience ve spolupráci s Musejním spolkem královského města Rakovníka a okresu rakovnického a Muzeem T. G. M, 2010. 736 s. ISBN 978-80-85081-32-9. 
  • Kolektiv autorů. Heimatbuch des Kreises Luditz. München: Arbeitsgemeinschaft Heimatbuch Kreis Luditz, 1971. 928 s. (německy) 
  • KRAUS, František. Dějiny Hluboké. [s.l.]: [s.n.], 1990. Strojopis v knihovně Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici. 

Externí odkazyEditovat