Otevřít hlavní menu

Nový Dvůr (Žihle)

část obce Žihle v okrese Plzeň-sever

Nový Dvůr je samota v severní části okresu Plzeň-sever, část obce Žihle, 2,5 km severozápadně od Žihle. Příslušné katastrální území zaujímá rozlohu 1453,28 ha a PSČ všech zdejších adres je 331 65. V roce 2011 zde trvale žilo 28 obyvatel.[1]

Nový Dvůr
Dům na severním okraji osady
Dům na severním okraji osady
Základní informace
Charakter sídla osada
Počet obyvatel 28 (2011)
Domů 11
Nadmořská výška 570–580 m
Lokalita
PSČ 331 65
Obec Žihle
Okres Plzeň-sever
Historická země Čechy
Katastrální území Nový Dvůr u Žihle (14,53 km²)
Zeměpisné souřadnice
Nový Dvůr
Nový Dvůr
Další údaje
Kód části obce 196860
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nový Dvůr sousedí na severu s osadou Sklárna, na východě se Žihlí, na jihu s Hlubokou, na jihozápadě s Rabštejnem nad Střelou a na severozápadě s rekreační osadou Poustky. Samota leží v přírodním parku Horní Střela.

Obsah

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1642.[2]

Mezi Novým Dvorem a Hlubokou stávala kdysi ves Ladotice (jindy zvaná též Mladotičky). Ta byla během válečných tažení vypálena a zanikla. Jelikož zde zůstala neobdělávaná pole, rozhodla se zřejmě rabštejnská vrchnost založit o něco severněji Nový Dvůr.

Roku 1748 získal panství Rabštejn rod hrabat Lažanských z Bukové. Těm patřilo od roku 1639 i panství Manětín a roku 1766 zakoupili i panství Chyše. Po smrti hraběte Prokopa I. Lažanského roku 1804 došlo k rozdělení rodového majetku mezi jeho dva syny. Jan Lažanský dostal panství Manětín a větší část panství Rabštejn. Prokop II. Lažanský dostal panství Chyše a menší část panství Rabštejn. Nový Dvůr se od té doby stal součástí panství Chyše, které spadalo do Loketského kraje. Posledním šlechtickým majitelem Nového Dvora byl hrabě Prokop IV. Lažanský ze zámku v Chyši. Tomu byl v roce 1945 všechen majetek zestátněn na základě Benešových dekretů a on s celou rodinou odešel do zahraničí.

Během druhé světové války pracovali na Novém Dvoře nuceně francouzští váleční zajatci, Poláci i příslušníci jiných národností. Ti obývali i místní lovecký zámeček, který na samém konci války vyhořel a jeho ruiny zde stojí dodnes. Po válce na Novém Dvoře hospodařil státní statek. Po roce 1989 získala samotný hospodářský objekt Nového Dvora v restituci jako náhradní majetek rodina Jaroslava Webera, která zde dnes zemědělsky hospodaří.

Přírodní poměryEditovat

Katastrální území Nového Dvora u Žihle sousedí s katastrálními územími Balková a Tis u Blatna na severu, Blatno na severovýchodě, Pastuchovice a Žihle na východě, Hluboká na jihu, Rabštejn nad Střelou a Jablonná na západě. Katastrální území je lesnaté a proto je hojně využíváno k rekreaci.

Nový Dvůr leží v nadmořské výšce 570–580 metrů. Nejvyšším bodem je Kočičí vrch (606 metrů) při severní hranici katastrálního území. Nejnižší místo se nachází v údolí řeky Střely ve výšce 425 metrů.

K Novému Dvoru patří i lokality v lesích Poustky a Sklárna, kde byla ve druhé polovině 20. století postavena řada rekreačních chat. Byly zde postaveny i dvě školy v přírodě pro děti z Mostecka a Prahy, které jsou v provozu dodnes. V lesích severně od Nového Dvora se nacházejí žulové kameny, z nichž některé jsou typu viklan. Nejznámější je Skalní město poblíž cesty na Sklárnu a velké žulové balvany Bába a Dědek poblíž Žihle.

ObyvatelstvoEditovat

Po druhé světové válce byli místní Němci odsunuti a počet obyvatel Nového Dvora tak výrazně klesl.

Vývoj počtu obyvatel a domů[1]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 143 165 108 113 139 116 138 29 47 34 48 67 24 28
Domy 17 18 17 18 18 19 16 14 8 13 14 20 19 12

PamětihodnostiEditovat

  • Bývalý lovecký zámeček. Za druhé světové války sloužil jako vězení pro polské zajatce. Za jejich pobytu byl podpálen a vyhořel. V současné době je to zřícenina s obvodovými zdmi a vstupním schodištěm. Je vpravo těsně vedle silnice ze Žihle na Rabštejn nad Střelou procházející Novým Dvorem.
  • Socha svatého Bernarda z Clairvaux
  • Smírčí kříž
  • Socha svatého Jana Nepomuckého

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 253. 
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 329. 

Externí odkazyEditovat