Rakovnická pahorkatina

geomorfologický celek Plzeňské pahorkatiny

Rakovnická pahorkatina (do roku 1979 Jesenická pahorkatina) je geomorfologický celek, tvořící severní část Plzeňské pahorkatiny. Rozkládá se ve středozápadním vnitrozemí Čech, kde zaujímá severní část okresu Plzeň-sever, západní část okresu Rakovník, jihozápad okresu Louny a jihovýchodní cíp okresu Karlovy Vary. Nejvyšším vrcholem je kopec Lišák (677 m) u Štipoklas.

Rakovnická pahorkatina
Krajina u Manětína, pohled z Chlumské hory
Krajina u Manětína, pohled z Chlumské hory

Nejvyšší bod677 m n. m. (Lišák)
Rozloha1003 km²
Střední výška439,6 m n. m.

Nadřazená jednotkaPlzeňská pahorkatina
Sousední
jednotky
Džbán, Křivoklátská vrchovina, Plaská pahorkatina, Tepelská vrchovina, Doupovské hory, Mostecká pánev, Dolnooharská tabule
Podřazené
jednotky
Kněževeská pahorkatina, Žihelská pahorkatina, Manětínská vrchovina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Rakovnická pahorkatina na mapě Česka
Rakovnická pahorkatina na mapě Česka
PovodíBerounka, Ohře
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyVB-1
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rakovnickou pahorkatinu charakterizuje zemědělský ráz a minimální stupeň urbanizace; jediným větším městem celku je Rakovník na samém východním okraji. Z dalších menších sídel stojí za zmínku Jesenice, Kryry, Lubenec, Žihle a Manětín.

Převážná část Rakovnické pahorkatiny náleží k povodí řeky Berounky (nejvýznamnější toky zde představují její levé přítoky Střela a Rakovnický potok), severní okraj území (okrsek Kryrská pahorkatina) odvodňuje říčka Blšanka do Ohře.

ČleněníEditovat

Rakovnická pahorkatina se z hlediska českého geomorfologického členění dělí na tři podcelky a sedm okrsků:

 
Členění Rakovnické pahorkatiny

GalerieEditovat

LiteraturaEditovat

  • DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat