HC Dynamo Pardubice

český hokejový klub

HC Dynamo Pardubice (celým názvem: Hockey Club Dynamo Pardubice a.s.) je český klub ledního hokeje, který sídlí v PardubicíchPardubickém kraji. Založen byl v roce 1923 pod názvem LTC Pardubice. Svůj současný název nese od roku 2015; třicet let až do roku 1991 se klub jmenoval TJ Tesla Pardubice.

HC Dynamo Pardubice
Enteria Arena – sídlo klubu
Enteria Arena – sídlo klubu
Název Hockey Club Dynamo Pardubice a.s.
Stát Česko Česká republika
Město Pardubice
Založen 1923[1]
Asociace Česko ČSLH
Soutěž Tipsport Extraliga
Klubové barvy červená a bílá
Stadion
Název Enteria arena Pardubice
Kapacita 10 194[2]
Vedení
Předseda Ondřej Heřman
Generální manažer Ivan Čonka
Realizační tým
Trenér Milan Razým
Asistenti trenéra Michal Mikeska
Petr Čáslava
Kapitán Jan KolářKapitán
Klubové úspěchy
Tituly 3× mistr Československa (1972/73, 1986/87, 1988/89)
3× mistr České republiky (2004/05, 2009/10, 2011/12)
Oficiální webové stránky
Aktuální soupiska
Údaje v infoboxu aktuální k 17. 6. 2020
Přehled medailí
Evropský hokejový pohár
Stříbrná medaile 1973/1974 TJ Tesla Pardubice
Stříbrná medaile 1987/1988 TJ Tesla Pardubice
1. československá hokejová liga
Bronzová medaile 1959/1960 DSO Dynamo Pardubice
Zlatá medaile 1972/1973 TJ Tesla Pardubice
Bronzová medaile 1973/1974 TJ Tesla Pardubice
Stříbrná medaile 1974/1975 TJ Tesla Pardubice
Stříbrná medaile 1975/1976 TJ Tesla Pardubice
Bronzová medaile 1982/1983 TJ Tesla Pardubice
Bronzová medaile 1983/1984 TJ Tesla Pardubice
Bronzová medaile 1985/1986 TJ Tesla Pardubice
Zlatá medaile 1986/1987 TJ Tesla Pardubice
Zlatá medaile 1988/1989 TJ Tesla Pardubice
Česká hokejová extraliga
Stříbrná medaile 1993/1994 HC Pardubice
Stříbrná medaile 2002/2003 HC ČSOB Pojišťovna Pardubice
Zlatá medaile 2004/2005 HC Moeller Pardubice
Stříbrná medaile 2006/2007 HC Moeller Pardubice
Zlatá medaile 2009/2010 HC Eaton Pardubice
Bronzová medaile 2010/2011 HC Eaton Pardubice
Zlatá medaile 2011/2012 HC ČSOB Pojišťovna Pardubice

Pardubice získaly celkem šest národních mistrovských titulů. Historicky první titul mistra Československa v sezóně 1972/73. Od sezony 1993/94 působí v Extralize, české nejvyšší soutěži ledního hokeje. Klubové barvy jsou červená a bílá. Tým HC Dynamo Pardubice hraje svoje domácí zápasy v Enteria Arena s kapacitou 10 088 diváků.

Týmové úspěchyEditovat

HistorieEditovat

Před prvním titulemEditovat

 
Finále východočeské župy BK Německý Brod – LTC Pardubice (leden 1933). Pardubičtí hokejisté stojí vlevo.

První hokejové utkání v ledním hokeji se v Pardubicích na Matičním jezeře odehrálo již v roce 1913, ale soutěžně se zde pravidelně začalo hrát až o sedmnáct let později. Pardubice si vybojovaly právo účasti již ve druhém ročníku první ligy v zimě 1937–1938, ale vstřelily jediný gól a nezískaly žádný bod. V roce 1947 se klub dočkal otevření zimního stadionu a o tři roky později postoupil definitivně do nejvyšší soutěže, kterou již neopustil. Do horní poloviny tabulky se poprvé Pardubice propracovaly v roce 1959. V 50. letech v Pardubicích nastartovali svoji kariéru budoucí reprezentační borci jako útočník Bronislav Danda a brankář Vladimír Nadrchal, oba se však národního dresu dočkali až po přestupu do Rudé hvězdy Brno. Zastřešení stadiónu Pardubice oslavily v sezoně 1959–1960 třetím místem.

V dalších ročnících se klub pohyboval obvykle kolem poloviny tabulky bez výraznějších starostí o záchranu. Do reprezentačního dresu se na mistrovstvích světazimních olympijských hrách v první polovině 60. let oblékal útočník Jiří Dolana a během celého desetiletí se v něm objevoval Stanislav Prýl. V roce 1965 byl Zdeněk Špaček nejlepším střelcem ligy se 33 brankami. Konec tohoto desetiletí již patřil nastupujícímu mládí. Předznamenali to starší dorostenci, kteří se stali přeborníky v roce 1967. Do juniorského a posléze i seniorského týmu záhy pronikla útočná trojice Bohuslav Šťastný, Jiří NovákVladimír Martinec. Křídla tohoto útoku se stala na domácím šampionátu v Praze v roce 1972 mistry světa.

Československé titulyEditovat

Pardubický tým čekal na svou velkou chvíli do roku 1973, kdy nejprve vyhrál základní část, potom následné play off a tím tedy i první titul mistra ligy. Martinec byl nejlepším nahrávačem ligy se 23 asistencemi a získal první Zlatou hokejku. O rok později v Poháru mistrů evropských zemí zastavil Pardubice až ve finále CSKA Moskva. Na domácí scéně se tým držel mezi nejlepšími po titulu ještě tři sezony. Brankář Jiří Crha v té době byl na několika vrcholných turnajích v pozici druhého gólmana, ale na rozdíl od kolegů v útoku se žádné zlaté medaile nedočkal a nakonec i emigroval, aby si jako první Čech zachytal v NHL. V dalších letech se více dařilo individualitám než týmu jako celku. Přišly další tituly mistra světa pro výše zmiňované útočné trio, Martinec se k tomu v roce 1976 stal díky 28 asistencím opět nejlepším nahrávačem ligy a v anketě Zlatá hokejka zvítězil od poloviny 70. let ještě třikrát. V roce 1979 si Martinec se 42 brankami dokonce vystřílel pozici ligového krále střelců, ale to již tým jako celek na jistou dobu vyklidil čelné pozice v tabulce. Příslibem se opět stalo mládí, když se starší dorostenci stali přeborníky v letech 1978 a pak třikrát v období 19811983.

Od roku 1982 začal i opětovný vzestup seniorského mužstva. Do týmu byli postupně zapracováni již tehdy zářící brankářská hvězda brankář Dominik Hašek, obránce František Musil, útočníci Otakar JaneckýJiří Šejba. Musil a Šejba získali v roce 1985 titul mistrů světa, ale v dané sezoně oblékali na vojně dres Dukly Jihlava. Musil emigroval do NHL, ale Šejba, který závěrečný duel mistrovství světa rozhodl hattrickem, se vrátil do Pardubic právě včas, aby s ostatními mohl v letech 19871989 oslavit titul mistra ligy. V obou mistrovských sezónách byl Zlatou hokejkou oceněn příspěvek Haška, který si třetí vítězství v anketě v pardubickém dresu schoval ještě na rok 1990. V celkově třetí mistrovské pardubické sezóně se nejlepším nahrávačem ligy stal Janecký se 41 přihrávkou a ocenění nejlepší trenér připadlo Martincovi. Na druhém z titulů z 80. let se podílel už i další objev útočník Ladislav Lubina, který se v roce 1991 stal se 41 gólem i nejlepším střelcem ligové soutěže. S počátkem 90. let ale přišel z hlediska konečných umístění velký výkyv směrem dolů.

V české extralizeEditovat

Do prvního ročníku samostatné české soutěže vstupoval tým poměrně stabilizovaný. Mnozí hráči z něj již nasbírali potřebné zkušenosti a mohli doplnit dřívější opory. Platilo to především o brankáři Radovanu Bieglovi (vyhlášen nejlepším brankářem ligy) a útočníkovi Richardu Královi (se 33 góly nejlepší střelec soutěže). Když se výbornými výkony v play off zvláště při proměňování samostatných nájezdů přidal i sotva osmnáctiletý Milan Hejduk (vyhlášen nejlepším nováčkem ligy), byla cesta k úspěchu v podobě účasti ve finále play off otevřena. Druhé místo pro Pardubice získal trenér Marek Sýkora, který byl posléze vyhlášen nejlepším mužem ligy na lavičce v sezóně a který nebyl v městě perníku doma, což bylo v místních podmínkách něco zcela nezvyklého. Po druhém místě přišel ovšem na dva roky opět půst, který vyvrcholil nutnosti obhajovat v roce 1996 extraligovou příslušnost v baráži.

Začátek éry manažera Zbyňka Kusého a postupný vzestup (1996 - 2002)Editovat

Po barážové záchraně došlo v klubu ke změnám. Do čela klubu povýšil Zbyněk Kusý, který časem získal post generálního manažera. V managementu též působil Martin Urban, který později odešel do Sparty a na hokejový svaz. Třetím neméně důležitým jménem byl Miloš Říha. Mladý a ambiciózní trenér přišel do Pardubic z Přerova. Klub tehdy fungoval v ekonomicky střídmých podmínkách a na starém, částečně chátrajícím zimním stadionu. Disponoval však mladým, talentovaným kádrem a šéf klubu Kusý, který už rozvíjel funkcionářskou kariéru i na reprezentační a svazové úrovni, měl čuch na hráče. Trenér Říha hned ve své první pardubické sezoně zaznamenal s mladým týmem nečekaný úspěch v podobě postupu do semifinále extraligy, kdy v semifinále jeho tým jako jediný dokázal aspoň v jednom zápase porazit dominantní Vsetín.

V dalších dvou sezonách sice Říha s mužstvem postup do semifinále zopakovat nedokázal, ale přesto ve skromných podmínkách vždy s klubem proklouzl do playoff, kde však vždy vypadl se silnějším soupeřem hned ve čtvrtfinále. První Říhovo angažmá v Pardubicích je však spojeno i s postupně narůstající návštěvností domácích zápasů klubu, která v první polovině 90. let klesala. Důležité kroky činil management i v zákulisí. Za symbolickou částku prodal zimní stadion městu, které později po přeměně klubu na akciovou společnost do klubu majoritně vstoupilo. Zároveň GM Kusý využil svých kontaktů a dokázal získat pro Pardubice pořadatelství MS juniorů na přelomu let 2001 a 2002. Zásadní podmínkou byla rekonstrukce stávajícího zimního stadionu. Město Pardubice přestavbu schválilo a tak v Pardubicích proběhla první generální přestavba zimního stadionu v extralize v novodobé éře.

Miloš Říha po třech sezonách Pardubice opustil a odešel za novou výzvou do ambiciózních Karlových Varů. Po krátkém působení Milana Chalupy se stal trenérem Josef Paleček, za jehož působení se klub postupně posunul do horních pater tabulky. Do klubu se v roce 2000 vrátil úspěšný odchovanec Otakar Janecký, který se stal kapitánem. Ihned zafungovala jeho spolupráce s mladým střelcem Petrem Sýkorou, který tak zaznamenal střelecký průlom ve své kariéře a stal se s 26 góly nejlepším střelcem ročníku 2000/2001. Stejně tak výkonnostně vyrostl brankář Adam Svoboda, který pod vedením trenéra Palečka nastartoval úspěšnou kariéru. V produktivitě týmu významně přispělo i duo Tomáš Blažek a Ladislav Lubina, který se vrátil v roce 1999 z angažmá v Třinci. V sezoně 2000/2001 se klub poprvé po řadě let dostal do horních pater tabulky a skončil po základní části třetí. V playoff, do kterého mužstvo poprvé vstoupilo v roli favorita, však vypadlo hned ve čtvrtfinále. Vítkovicím podlehlo v poměru 3:4 na zápasy a zápas skončil po uplynutí hrací doby incidentem, při kterém obránce Aleš Píša strčil do rozhodčího a kapitán Janecký v televizním rozhovoru po zápase slovně na rozhodčí zaútočil, čímž zadal podnět k vzniku dodnes platného pravidla o zákazu hodnocení výkonu rozhodčích v den zápasu jeho aktéry. Aleš Píša na základě incidentu přišel o MS a dostal vysoký zápasový distanc. Jako nejlepší obránce Pardubic té doby následně odešel do Ameriky. Píšu nahradil další odchovanec Michal Sýkora, který se naopak z Ameriky do mateřského klubu vrátil. Do dospělého hokeje také nakoukly pozdější opory klubu a budoucí reprezentanti útočníci Petr Průcha, Petr Koukal a Jan Kolář. Mezitím také začala rekonstrukce zimního stadionu, takže na začátku sezony 2001/2002 hrál domácí zápasy v sousedním Hradci Králové. Na výsledcích to nemělo negativní vliv. Koncem roku se mužstvo vrátilo do zrekonstruované domácí arény. Sezona, ve které klub opět skončil na třetím místě po základní části, však skončila hořkým zklamáním v podobě vyřazení pardubického týmu ve čtvrtfinále trenérem Vladimírem Růžičkou vedenou pražskou Slavií, která byla považována za outsidera série. Na základě vyhrocené série, kterou Pardubice ztratily v poměru 2:4 na zápasy, mezi kluby vznikla rivalita. Pardubice podruhé nepotvrdily úlohu favorita v playoff a celkově páté vypadnutí ve čtvrtfinále za sebou přineslo klubu mediální obraz klubu se čtvrtfinálovým komplexem.

Léta úspěchů (2002 - 2008)Editovat

Sezona 2002/2003Editovat

Před novou sezonou ambiciózní manažer Kusý učinil změnu na postu trenéra. Do Pardubic se vrátil Miloš Říha, jehož úkolem bylo přejít s kvalitním týmem přes čtvrtfinálovou překážku. Klub získal z Ameriky se vracejícího útočníka Tomáše Divíška, který nahradil v úderném duu s Petrem Sýkorou stárnoucího kapitána Janeckého. Významnou šanci dal Říha útoku mladíků Průcha, KoukalKolář, který se stal důležitou součástí týmu. V průběhu sezony posílil klub i zkušený obránce Libor Zábranský a mezi opory se zařadil odchovanec Petr Čáslava. Sportovní průběh sezony byl v základní části zcela bezproblémový a vyústil v suverénní vítězství v základní části. Ve čtvrtfinále klub zlomil dosavadní prokletí a přes Znojmo v poměru 4:2 na zápasy postoupil dál. V semifinále si pardubické mužstvo poradilo s Třincem opět 4:2 na zápasy a ve finále vyzvalo Slavii Praha. Průběh série ještě zvýraznil vzájemnou rivalitu. Pardubice sice vyhrály první domácí zápas, ale Slavia reagovala třemi výhrami. Pardubičtí však v průběhu pátého zápasu, kdy opět prohrávali, povstali a dvěma výhrami si vynutili domácí sedmý zápas, kdy chtěli ukončit dlouhé čekání na čtvrtý titul mistra v historii klubu. Slavia však jediným gólem sedmý zápas vyhrála a z premiérového titulu se radovali Pražané.

Sezona 2003/2004Editovat

Předchozí sezona přes zklamání ve finále byla úspěšná, tým zůstal pohromadě a manažer Kusý plánoval druhý útok na mistrovský titul. Do klubu proto přivedl šestinásobného mistra republiky a reprezentačního centra Jiřího Dopitu. Mužstvo podobně jako v předchozí sezoně dominovalo v základní části. Jenže v jejím závěru došlo k určitému výkonnostnímu poklesu. Po sezona trenér Miloš Říha potvrdil, že v týmu nabitém osobnostmi docházelo k určitým pnutím. Sám Říha měl spor s bývalým kapitánem Janeckým (kompromisním kapitánem byl Michal Sýkora), který už ztratil herní prostor a výkonnost. Do playoff vstoupil klub v úloze jasného favorita na titul. Ve čtvrtfinále narazil na Plzeň, která byla outsiderem. Pardubičtí však byli překvapení odporem soupeře a mužstvo postupně ztratilo sebevědomí, což doložil sedmý rozhodující domácí zápas, který favorit ztratil 1:5. Sezona bohatého a ambiciózního klubu skončila velkým rozčarováním.

Sezona 2004/2005Editovat

Na neúspěch z předchozí sezony zareagoval GM Zbyněk Kusý jasnými kroky. U týmu skončil Miloš Říha, jemuž nebyla prodloužena smlouva. Novou nabídku smlouvy také nedostal veterán Janecký. Klub zároveň vyjednal s oporami týmu snížení platu. S tím nesouhlasil útočník Jaroslav Kudrna a z klubu odešel. V klubu naopak zůstal Dopita, jenž se stal kapitánem. Kusý se rozhodl udělat zásadní změnu v brankovišti. Přes platný kontrakt dostal Adam Svoboda možnost odejít na zahraniční angažmá a Kusý angažoval slovenského reprezentanta Jána Lašáka. Novým trenérem se stal František Výborný a jeho asistentem Jiří Šejba. Před sezonou nebo těsně po jejím začátku mužstvo ztratilo obránce L. Zábranského a M. Sýkoru, oba totiž ukončili kariéru ze zdravotních příčin. Přípravu sezony ovlivnila i výluka v NHL, která se nakonec protáhla na celý ročník. Klub díky tomu angažoval své tři odchovance Jana Bulise, Milana Hejduka a Aleše Hemského. Prázdná místa v obraně obsadily posily z české ligy Jan Snopek a David Havíř. V průběhu sezony navíc GM Kusý angažoval do obrany ještě dalšího hráče z NHL Michala Rozsívala. Začátek soutěže mužstvu hrubě nevyšel, na což rezignací reagoval trenér Výborný, jehož nahradila klubová legenda Vladimír Martinec, jeho asistentem zůstal J. Šejba. Pod jejich vedením postupně klub stoupal tabulkou. Martinec nastavil nové složení útoků v čele s triem Jan Bulis, Michal Mikeska a Milan Hejduk, které ohromilo tím, že obsadilo první tři příčky v celkové produktivitě základní části soutěže. Do playoff tým vstoupil z třetího místa, ale proti Kladnu ztratil dvouzápasový náskok a soupeř si vynutil sedmý zápas v Pardubicích, který však domácí dokázali ovládnout a postoupit do semifinále proti Liberci. Semifinále Pardubičtí zvládli v poměru 4:1 a ve finále za významné pomoci útočného tria Hemský, Koukal, Průcha dokázali v nejkratším termínu čtyř zápasů porazit Zlín. Pardubice tak po 16 letech získaly čtvrtý titul mistra republiky ve své historii.

Sezona 2005/2006Editovat

Po významném úspěchu přišly v nové sezoně starosti. Velká část opor týmu odešla. Někteří se vrátili do NHL, Petr Sýkora s Petrem Průchou tam odešli nově. Do Znojma odešel kapitán Dopita. Klub alespoň udržel brankáře Lašáka a nejproduktivnějšího hráče minulého ročníku extraligy Mikesku, který však toužil po odchodu a bez hvězdných spoluhráčů se jeho produktivita snížila. Výraznější šance v nové sezoně se chopil další odchovanec Tomáš Rolinek, který vystřelil svými výkony do reprezentace. Oslabený obhájce titulu se v sezoně ale spíše trápil a nepomohl ani návrat kanonýra Sýkory z krátkého angažmá v NHL. Výsledkem byla první absence v playoff za deset let, kdy mužstvo skončilo deváté. V průběhu sezony u týmu skončil trenér V. Martinec. Do zahraničí po sezoně odešel M. Mikeska.

Sezona 2006/2007Editovat

Před sezonou 2006/2007 se rozhodlo vedení klubu napravit loňský neúspěch. Do Pardubic se podruhé vrátil Miloš Říha, který tak zahájil své třetí východočeské angažmá. GM Kusý tým posílil např. o obránce Aleše Píšu, Martina Čecha a útočníka Libora Pivka. Novou smlouvu klub uzavřel s brankářskou jedničkou Lašákem. V průběhu sezony též dorazil ze Znojma centr Peter Pucher. Ve výkonnostním růstu navíc pokračovali reprezentanti T. Rolinek a P. Čáslava a mužstvo napravilo minulou sezonu. V základní části skončilo druhé. Nejlepším střelcem soutěže se stal Petr Sýkora s 37 brankami. Do playoff vstoupilo komplikovanou sérii proti Znojmu, kdy Pardubice ztratily náskok tří zápasů. V sedmém zápase přece jen potvrdily úlohu favorita. V semifinále vyzvali Pardubičtí České Budějovice a postoupili do finále poměrem 4:1 na zápasy. V něm se pardubický tým utkal s obhájcem titulu Spartou, která však vyhrála oba první zápasy v Pardubicích a už si náskok nenechala vzít a poměrem 4:2 obhájila titul.

Sezona 2007/2008Editovat

Nová sezona slibovala pardubickým fanouškům další úspěch. Klub udržel většinu opor kromě reprezentanta Petra Čáslavy a navíc se ještě posílil o beka Martina Richtera a útočníka Radovana Somíka. Do průběhu sezony zasáhly dvě události. Plánované rozšíření haly, kvůli němuž Pardubice vstupovaly do soutěže dlouhou sérií zápasů venku a tragické úmrtí obránce Martina Čecha při autonehodě těsně před začátkem sezony. Výsledkem byla první skutečně nepovedená sezona za řadu let s umístěním mimo desítku nejlepších. Mužstvo marně dohánělo ztrátu ze začátku a nepostoupilo do playoff. V průběhu sezony klub propustil Miloše Říhu a řešil problémy s obráncem M. Richterem, který přes dlouholetý kontrakt chtěl klub opustit a klub nebyl spokojen s jeho výkony. V druhé části sezony jako hlavní trenér vedl Pardubice Jiří Šejba s asistentem Ladislavem Lubinou. Do ruské ligy odešel během sezony Aleš Píša. Pardubice nakonec hrály playout, kde obehrávaly část mladých hráčů a celkově skončily dvanácté.

Pokračující léta úspěchů s novým majitelem (2008 - 2012)Editovat

Sezona 2008/2009Editovat

Cílem vedení klubu byl návrat do vyšších pater tabulky. Klub sice opustili T. Rolinek a P. Sýkora, ale na jednu sezonu se ze zahraničí vrátil reprezentant Petr Čáslava. Trenérem se stal Václav Sýkora. Ten i díky zhoršeným finančním možnostem dal velkou šanci Petru Koukalovi, Janu Kolářovi a Janu Starému. Do klubu se vrátil i Aleš Píša. Starty sbírali také mladíci Jakub Nakládal, obránce Jan Kolář, Daniel Rákos, či Robert Kousal s Janem Buchtelem. Mužstvo předvádělo až nečekaně dobrý hokej a po základní části skončilo druhé a čekalo na soupeře z předkola playoff. Tím se stala Plzeň. Série se opět protáhla na sedm zápasů a opět ji lépe zvládla Plzeň, která gólem Martina Adamského v tehdy rekordně dlouhém prodloužení postoupila do semifinále. V klubu však nastaly důležité nehokejové změny. Po nástupu ekonomické krize a neschopnosti platit závazky z dostavby haly z roku 2007, se klub dostal do finančních potíží, které město Pardubice jako majoritní vlastník řešilo prodejem většinového podílu v klubu podnikateli Romanu Šmidberskému. Ten dokázal klub stabilizovat, avšak do budoucna mezi ním a městem Pardubice docházelo k třenicím, především kvůli výši nájmu v aréně.

Sezona 2009/2010Editovat

Nová sezona přinesla pardubickým fanouškům přestupovou bombu. Roční kontrakt s klubem podepsal brankář Dominik Hašek, který se ve 44 letech vrátil k hokeji v mateřském klubu. Ján Lašák si i přes platný kontrakt hledal nové angažmá v zahraničí. Do klubu se na jednu sezonu vrátil i kanonýr Petr Sýkora a nově dorazili i bek Václav Kočí a útočník Rastislav Špirko. Důležité bylo také to, že výkonnostně vyrostli mladí hráči, kteří postupně převzali více odpovědnosti za výsledky. Na střídačce pokračoval Václav Sýkora. I přes podzimní zranění D. Haška, kterého zastoupil Martin Růžička, sezona probíhala dobře. Klub se držel v horních patrech tabulky a Hašek po návratu z marodky postupně zvyšoval svoji výkonnost. Pardubické mužstvo skončilo po základní části třetí. V playoff vytvořily Pardubice rekord extraligy, když vyhrály 12 zápasů v řadě. Jedinou prohru mužstvo zaznamenalo hned v prvním zápase doma s Třincem. Postupně tedy vyřadilo Třinec 4:1, Liberec 4:0 a ve finále smetlo Vítkovice opět 4:0 na zápasy. Rozhodující gól sezony vstřelil ve Vítkovicích v prodloužení Radovan Somík. Klub tak oslavil svůj pátý titul. Kapitánem týmu byl Petr Koukal.

Sezona 2010/2011Editovat

Po mistrovské radosti klub utrpěl několik ztrát. Do KHL odešel Dominik Hašek a překvapivě skončil i trenér Václav Sýkora, který taktéž zamířil do KHL. Do HC Davos se vrátil kanonýr Petr Sýkora. Řada hráčů mistrovského týmu však zůstala. Mužstvo posílil brankář Adam Svoboda a klub udržel kapitána Koukala i jeho křídlo J. Koláře. Také americké opory z předchozí sezony Jeff Jillson a Adam Pineault zůstali. GM Kusý získal nově beky F. Kaberleho a Branislava Mezeie. Náhradou za odcházejícího Sýkoru se stal Martin Bartek, který dokázal svého předchůdce gólově nahradit. Na pardubickou střídačku se postavil Josef Jandač, kterého v průběhu sezony doplnil Pavel Hynek. Pomistrovská sezona probíhala poněkud zvláštně. Tým vyhrával spíše venku, doma namlsané fanoušky neoslnil. Avšak do playoff se z pátého místa pohodlně dostal. Ve čtvrtfinále vyzvaly Pardubice Zlín a prodloužily svoji sérii výher na 16, když Zlín smetly 4:0 na zápasy. V semifinále však Pardubičtí narazili na Vítkovice, se kterými už dokázaly uhrát jen jeden vítězný zápas. Z pohledu fanoušků poněkud rozpačitá sezona skončila cenným bronzem.

Sezona 2011/2012Editovat

Po bronzové sezoně několik hráčů klub opustilo, avšak sílu mužstva to možná poněkud překvapivě neoslabilo. GM Kusému se podařilo udržet střelce M. Barteka a do obrany přivedl Vladimíra Sičáka a nového Američana Caseyho Borera. Důležitou posilou se stal i bek Václav Benák. Trenér J. Jandač využil nabídku Sparty a po určitém váhání klub jmenoval hlavním trenérem dosavadního asistenta Pavla Hynka, jemuž asistenta přišel dělat L. Lubina. Průběh základní části byl dobrý a mužstvo překonalo i podzimní krizi s marodkou, kdy několik zápasů odehrálo na tři formace. Mužstvo nakonec proklouzlo na třetí místo po základní části. V playoff se střetlo v odvetě za předchozí sezonu s Vítkovicemi. Ve vypjatém rozhodujícím sedmém zápase v Pardubicích vyrovnávali Pardubičtí gólem M. Barteka v poslední minutě a hned na začátku prodloužení o postupu Pardubic do semifinále rozhodl D. Rákos, V semifinále mužstvo potkalo svého "tradičního" semifinálového soupeře z Liberce a přešlo přes něj poměrem 4:2 na zápasy. Ve finále pak pardubický tým přetlačil stejným poměrem Kometu Brno, když dva zápasy vyhrál v nájezdech. Šestým titulem mistra republiky pardubický hokejový klub zakončil svoje nejúspěšnější historické období, které korunovaly tři zlaté medaile v průběhu osmi ročníků.

Rychlá cesta do průměru po odchodu Kusého (2012 - 2015)Editovat

Sezona 2012/2013Editovat

Těsně po zisku mistrovského titulu byl většinovým majitelem klubu Romanem Šmidberským pro veřejnost velmi překvapivě odvolán dlouholetý generální manažer klubu Zbyněk Kusý. Ani jedna ze stran konkrétní důvody Kusého konce nespecifikovala. Šmidberský okamžitě na Kusého pozici jmenoval Ondřeje Šebka. Ten už v minulosti v klubu působil na manažerské pozici, avšak v roce 2011 z klubu odešel a v průběhu sezony 2011/2012 dostal nabídku na post generálního manažera, kterou přijal. Šebek se obklopil širším managementem a oznámil jiné směřování klubu s větší dělbou práce. Sportovním manažerem byl jmenován Petr Hemský. Šebek po svém nástupu ohlásil ambiciózní cíle hlavně v oblasti marketingu a zachování sportovní úspěšnosti mužstva. Po sportovní stránce se klub musel vyrovnat se ztrátou opor týmu, které měly velkou zásluhu na dosavadních úspěších. Odchozího kapitána Petra Koukala a nejlepšího klubového střelce předchozí sezony Jana Koláře sportovní manažer Hemský nahradil Pavlem Brendlem a kanadským útočníkem Krisem Beechem. Obě nákladné posily však neuspěly a z klubu postupně odešly. Obhájci titulu sezona 2012/2013 nevycházela podle představ, což nové vedení vyprovokovalo k řadě změn. Využilo výluky v NHL a angažovalo hvězdné útočníky Aleše Hemského, Davida Krejčího a do obrany získalo Jakuba Kindla. I přes okamžitou pomoc obou útočníků však výsledky týmu zůstávaly nevyrovnané a sportovní manažer se odhodlal odvolat trenéra Pavla Hynka, který v předchozí sezoně dovedl tým ke zlatu. Jedním z důvodů, který sportovní manažer uvedl, bylo "okoukání" původního trenéra. Na jeho místo byl angažován bývalý trenér Vítkovic Mojmír Trličík, který dostal dlouholetý kontrakt. Výsledky týmu přesto dále stagnovaly a klubu reálně hrozilo, že se nedostane do playoff. Klub navíc opustily dočasné posily z NHL. V lednu tak byl odvolán trenér Trličík a na jeho místo nastoupil Miloš Říha st., pro nějž to znamenalo čtvrté působení v klubu. Do týmu se vrátil ze zahraničí Tomáš Rolinek. Mužstvo pod vedením nového trenéra se výsledkově zvedlo a v závěru základní části se nakonec probojovalo na 10. místo a tím i do předkola playoff. V něm však Pardubice narazily na Rytíře Kladno, se kterými prohrály 2:3 na zápasy a sezona pro klub skončila neúspěchem.

Sezona 2013/2014Editovat

Sportovní neúspěch předchozí sezony vyústil v neúspěch ekonomický. Klub zaznamenal značnou ekonomickou ztrátu, kterou se majoritní majitel Šmidberský snažil řešit se zástupci města Pardubice, které bylo v dané době minoritním akcionářem hokejového klubu. V klubu přes neúspěch a nenaplnění svých cílů zůstal GM Šebek. Klub však opustil trenér Miloš Říha, který chtěl trénovat v zahraničí a sportovní manažer Petr Hemský. Hlavním trenérem se stal Zdeněk Venera a post sportovního manažera zůstal neobsazen. Fanoušky byla záporně vnímána roztržka vedení klubu s Tomášem Rolinkem, jenž následně odešel do Sparty Praha. Klub uváděl jako důvod finanční nároky hráče, jež nedokázal uspokojit. Do Sparty odešel také útočník Jan Buchtele. Do týmu přišly dvě zvučné posily z HC Davos Petr Sýkora a Josef Marha. Zatímco Sýkora dokázal gólově navázat na své předchozí pardubické angažmá, veterán Marha neuspěl a z klubu později odešel. Výkonnostní vzestup však zaznamenali domácí mladí hráči Tomáš Nosek, Tomáš Zohorna a Lukáš Radil a také slovenský útočník Radoslav Tybor. V průběhu sezony navíc přišel slovenský brankář Julius Hudáček, který nahradil Martina Růžičku, který odešel do Chomutova, který bojoval o udržení v extralize. Návrat po sezoně v KHL a vážném zranění učinil i útočník Jan Kolář, který však už na své předchozí výkony navázat nedokázal. Sezona sportovně proběhla bez velkých zvratů ve středu tabulky. Čelo tabulky však zůstalo pro tým vzdálené a přímo do playoff nepostoupil. Mužstvo však uspělo v předkole playoff v poměru 3-2 na zápasy proti Slavii, kterou tak v playoff vyřadilo vůbec poprvé. Ve čtvrtfinále byli soupeřem Pardubic Oceláři Třinec, kteří po prvním prohraném zápase čtyřmi výhrami v řadě pardubickou sezonu ukončili. GM Šebek, který značně ustoupil od svých v roce 2012 definovaných cílů, neoznačil sezonu ani jako úspěšnou, avšak ani jako neúspěšnou. Blahosklonně též přijal účast nového klubu Mountfield HK. který hned skončil v tabulce před Pardubicemi, v extralize s tím, že přítomnost nového extraligového klubu v regionu pardubickému klubu nijak neuškodí. V průběhu sezony se též projevila averze fanoušků vůči majiteli klubu Šmidberskému a nepopulárnímu GM Šebkovi, jejímž důvodem byl viditelný ústup mužstva z předních příček.

Sezona 2014/2015Editovat

Před novou sezonou se v klubu neudálo příliš mnoho změn. Kariéru ukončil brankář Dušan Salfický, který byl okamžitě bez jakýchkoli manažerských zkušeností jmenován sportovním manažerem. Z klubu z opor odešli brankář Hudáček a Tomáš Nosek. Klub na jejich místa angažoval brankáře Roberta Kristana a útočníka Tomáše Marcinka. Hlavní posilou byl však návrat reprezentačního obránce Petra Čáslavy z KHL. Sezona ze sportovního hlediska probíhala podobně jako minulá, tým se držel ve středu tabulky a atakoval 6. místo a tím přímý postup do playoff. Avšak v průběhu sezony se dostavila výsledková krize. Dosavadní trenér Venera nabídl klubu rezignaci, kterou SM Salfický přijal a provedl tak svoji první trenérskou změnu. Na místo trenéra byl popáté v historii klubu jmenován Miloš Říha st., jenž dostal za úkol zastavit výsledkový propad klubu. To se mu zdařilo jen krátkodobě a pardubický tým zaznamenal další sérii proher, díky níž ztratil šanci na přímý postup do playoff a navíc do předkola playoff proti Vítkovicím nevstupoval v dobré pohodě a pod silnou kritikou svých fanoušků. Přesto došlo k určitému vzestupu a tým porazil po úvodním debaklu 2:8 třemi vyhranými zápasy v řadě Vítkovice a postoupil do čtvrtfinále, kde však hladce podlehl pozdějšímu mistru HC Verva Litvínov v poměru 1:4 na zápasy.

Nad propastí (2015 - 2017)Editovat

Sezona 2015/2016Editovat

Po předchozí sezoně došlo v klubu k významným změnám, které neblaze ovlivnily další jeho fungování. Klub se přejmenoval na HC Dynamo, což bylo GM Šebkem prezentováno jako pozitivní krok, ale později se ukázalo, že to byl důsledek celkově snižující se přízně sponzorů, včetně dosavadního titulárního partnera klubu. Po předchozí sezoně v klubu skončil kvůli oboustrannému nezájmu trenér Miloš Říha st.. Toho překvapivě nahradil jeho syn a v předchozí sezoně také asistent Miloš Říha ml. V týmu provedl SM Salfický generační obměnu a tým výrazně změnil svoje složení, což bylo vedením klubu prezentováno jako nový začátek. Vrátil se sice Tomáš Rolinek, ale klub ztratil několik opor (Tomáš Zohorna, Lukáš Radil), které už nedokázal nahradit. Manažer Salfický přišel s novou koncepcí širokého kádru a farmářského klubu v nižší soutěži, což mělo zajistit vyšší konkurenci. Z řady uskutečněných přestupů se Salfickému zdařil snad jen příchod talentovaného útočníka Davida Tomáška. Jinak do klubu dorazila řada průměrných a podprůměrných levných hokejistů často ze zahraničí. I přes výrazné oslabení však vedení klubu neočekávaně vyhlásilo ústy SM Salfického útok na medaili. Od samého počátku se sezona nevyvíjela dobře, což vyústilo v říjnu v jak odvolání trenéra Říhy ml., tak i neúspěšného generálního manažera Ondřeje Šebka. Na jeho místo majitel klubu Šmidberský nečekaně jmenoval mládežnického trenéra a v té době i manažera mládeže Pavla Rohlíka. Ten ponechal ve funkci sportovního manažera (a v té době už i radního města Pardubic) Salfického a novým trenérem jmenoval dosavadního trenéra pardubické juniorky Richarda Krále s úkolem zvednout klub ze suterénu extraligy a dostat ho na pozice playoff. Postupně také GM Rohlík se SM Salfickým učinili několik změn v kádru. Trvalejší efekt to však na výsledcích týmu nemělo a klub zůstával v dolní části tabulky, kdy se musel nově orientovat spíše na cíl vyhnutí se baráži o extraligu. Proto vedení klubu udělalo další trenérskou změnu. GM Rohlík angažoval v lednu německého trenéra Petera Draisaitla, který dostal dlouholetý kontrakt. Hlavním cílem měl být pokus vytáhnout Pardubice přece jen do předkola playoff, což se však nezdařilo. GM Rohlík zároveň učinil několik změn v managementu klubu i v hráčském kádru. Mimo jiné odvolal vedoucího týmu, jehož nahradil svým švagrem nebo najal do klubu mentální kouče. Postupem času se rozpadl tandem, který vytvořil se SM Salfickým, jehož předsezónní cíle zůstaly nenaplněny a stal se za svou činnost (včetně triviální chyby v registraci hráče M. Venkrbce, kvůli které mohla klubu hrozit kontumace výsledků) terčem kritiky fanoušků klubu. Pardubice se nakonec v sezoně na poslední chvíli vyhnuly baráží a tedy přímým bojům o záchranu v extralize.

Sezona 2016/2017Editovat

Klub si předchozí sezonu vyhodnotil jako neúspěšnou a pokusil se podniknout kroky na nápravu. Ovšem nadále neměl generálního sponzora a zákulisní informace hovořily o tom, že majoritní majitel Šmidberský hledá zájemce o svůj balík akcií. V klubu skončil SM Salfický a jeho funkci fakticky převzal GM Rohlík, který tak začal skládat tým pro novou sezonu. V kádru provedl řadu změn, avšak nadcházející sezona ukázala, že ani on nesložil tým dobře. Ve spolupráci s pokračujícím trenérem Draisaitlem přivedl do klubu řadu zámořských hokejistů, z nichž se nakonec prosadil jen obránce Nick Schaus. K pokračujícímu triu veteránu Čáslava, Rolinek, Sýkora přivedl dalšího veterána Petra Hubáčka, který se stal nejznámější posilou mužstva. Stejně jako předchozí sezona se ta aktuální nevyvíjela od samého počátku dobře a tým zahájil soutěž řadou porážek. Na to zareagoval GM Rohlík tím, že odvolal kouče Draisaitla a sám se stal hlavním trenérem. Ani změna trenéra neznamenala výraznější posun a tým se trvale usadil na chvostu tabulky a brzy bylo jasné, že jediným cílem bude opětovné odvrácení baráže. GM Rohlík se postupně též zbavil několika cizinců v kádru, kteří nenaplnili očekávání. Mezitím probíhalo jednání o prodeji klubu. V průběhu podzimu oslovil majoritní akcionář Šmidberský město Pardubice, jež mělo předkupní právo, s nabídkou odprodeje akcií a to na jeho nabídku přistoupilo a akcie od něj koupilo zpět. Mezitím GM a hlavní trenér provedl několik už přímo chaotických kroků, kdy například propustil prvního brankáře a náhradu za něj obstaral jen na měsíční hostování, po kterém musel hledat dalšího gólmana. V lednu po převzetí klubu městem Pardubice byl Rohlík okamžitě ze všech svých funkcí odvolán. Na postu generálního manažera a předsedy představenstva ho nahradil bývalý neúspěšný sportovní manažer klubu Dušan Salfický, který spolu s obráncem Petrem Čáslavou koupil minoritní podíl v klubu. Sportovním manažerem se stal Pavel Marek a trenérem Miloš Holaň. Brzy bylo jasné, že tým se tentokrát už nevyhne boji o záchranu v baráži. Klub narychlo sehnal několik posil včetně obránce Marka Trončinského, který v pozdější baráží výrazně týmu pomohl. Týmu se dále výsledkově nedařilo a i výsledky v baráží byly nevyrovnané a klub se v ní ocitl na hraně sestupu. Ovšem dvěma vyhranými posledními zápasy tuto hrozbu odvrátil.

Nad propastí i pod vedením města a Dušana Salfického (2017 - 2020)Editovat

Sezona 2017/2018Editovat

Pardubicím předchozí sezona skončila až koncem dubna a tak nebylo mnoho možností, jak mužstvo posílit. Navíc se klub dál musel ekonomicky uskromnit a na prověřené hráče neměl prostředky. V klubu zůstalo vedení, které ho převzalo v lednu a stejně tak pokračoval trenérský štáb v čele s trenérem Holaněm, kterému dál asistenty dělali SM Marek a Otakar Janecký. Kádr týmu prošel další velkou obměnou. Vedení se v létě rozhodlo uspořádat zkoušku pro hráče bez smlouvy, kteří měli zaplnit několik volných míst v kádru včetně důležitých postů. V kariéře dále pokračovalo trio Čáslava, Rolinek, Sýkora. Hubáček odešel do Francie. Klub si znovu pomohl angažováním několika zámořských hráčů, se kterými měl přece jen větší úspěch než před minulou sezonou. Do týmu též dorazili dva francouzští reprezentanti a nový brankář Ondřej Kacetl. Vedení klubu jako cíl vyhlásilo boj o desáté místo. Tým však už tradičně nevstoupil do extraligy dobře a opět se usadil v dolních patrech. Vedení klubu dokázalo přivést několik nových posil, které týmu postupně pomohly stoupat tabulkou. V druhé části sezony se zlepšila forma několika klíčových hráčů včetně brankáře Kacetla, či obránce Trončinského. Výkonnostně vyrostl v průběhu sezony mládežnický reprezentant Martin Kaut. Klub nakonec nečekaně proklouzl na šesté místo a přímo postoupil poprvé od sezony 2011/2012 do čtvrtfinále playoff. V něm Pardubice potrápily výrazného favorita z Třince a díky třem domácím výhrám si vynutily rozhodující zápas na ledě soupeře, ve kterém však jasně prohrály.

Sezona 2018/2019Editovat

Přímý postup do playoff byl považován po předchozích dvou sezonách jako úspěch, avšak až příliš velký optimismus se neukázal být na místě. Tým v předchozí sezoně výrazně předčil svoje možnosti. Několik hráčů dosáhlo svého kariérního maxima. Někteří z klíčových hráčů měli v původních působištích pověst kvalitních, avšak problémových hokejistů, což se v průběhu nové sezony potvrdilo. Trio domácích veteránů bylo opět o rok starší a všichni se pomalu blížili čtyřicítce. Klub opustili dva mladí reprezentanti Kaut a Tomášek. Generální manažer Salfický však byl s kádrem spokojen a učinil jen několik spíše kosmetických změn a věřil, že klub v příští sezoně opět vytěží z minima maximum. Jeho veřejně deklarovaný záměr přivést kvalitního prvního centra se nezdařil a později za něj vydával posilu ze slovenské ligy. Klub pod jeho vedením navíc nezískal ani po relativně úspěšné sezoně nového generálního sponzora a v kuloárech se začalo více a více řešit politické provázání klubu s svým majoritním vlastníkem městem Pardubice. Politické angažmá GM Salfického a jeho osobní přátelství s primátorem města bylo veřejně známo. Navíc se do klubu už v průběhu předchozí sezony na nově zřízené manažerské místo vrátil dříve z klubu vyhozený Ondřej Šebek. Politicky činní byli i další členové managementu. Sportovně spíše oslabený tým tak do nové sezony vstoupil opět nedobře, byť ještě relativně povedeného začátku využil GM Salfický k politické sebeprezentaci na internetových stránkách klubu den před volbami do obecního zastupitelstva, ve kterých sám kandidoval. Na rozdíl od minulého ročníku se však sezona změnila už v průběhu podzimu ve sportovní pohromu. Salfický odvolal trenéra Holaně, aniž by měl připravenou náhradu a jako dočasné řešení místo něj jmenoval do funkce skauta klubu Břetislava Kopřivu, který již od začátku působil unaveným dojmem odpovídajícím jeho věku starobního důchodce. Tým šel od porážky k porážce a vedení klubu se někdy až zmatečně pokusilo posilovat kádr a naopak se zbavit některých hráčů, kteří byli známi svým porušováním životosprávy, což GM Salfický dlouho bagatelizoval. Salfický, který se chlubil svými kontakty v Rusku z dob své brankářské kariéry, uzavřel nespecifikovanou dohodu s klubem KHL Avangard Omsk, v jejímž rámci do Pardubic Avangard poslal své tři nepotřebné hráče, z nichž nakonec déle v Pardubicích působil jen jeden. Ani ten však neměl extraligovou úroveň a mezi fanoušky se spekulovalo, z jakých důvodů v klubu je. Vedení také angažovalo slovenské hokejisty Juraje Mikuše a Marka Hovorku. Též dorazil zkušený gólman Peter Hamerlík, jenž však už neměl extraligovou výkonnost. Na smršť proher zareagoval GM Salfický odvoláním trenéra Kopřivy i sportovního manažera Marka. Z druholigového Dvora Králové dorazil na post hlavního trenéra bývalý útočník Pardubic Ladislav Lubina, který pravděpodobně jako jediný byl ochoten přijmout Salfického nabídku. Lubinu však provází kontroverzní pověst z civilního života. I po jeho nástupu v prosinci v půlce základní části však neustal příval porážek, který jen občas přerušilo jedno vítězství, na které pardubický tým nedokázal navázat. Pardubice se tak už v prosinci chystaly na březnovou baráž. Zároveň podnikly ještě několik změn v kádru. Před baráží byl klub často tipován na sestup, avšak této předpovědi se vzepřel. Do baráže dobře výsledkově vstoupil a zároveň dokázal využít faktu, že Piráti Chomutov prodělávali střevní virózu v kombinaci s ekonomickými problémy a další ze soupeřů Motor České Budějovice velmi brzy začal bodově ztrácet. Pardubice se tak v extralize znovu v baráži tentokráte bez velkých nervů udržely.

Sezona 2019/2020Editovat

Poté, co Pardubice skončily dvakrát z posledních tří sezon v baráži, se majoritní akcionář město Pardubice ocitl pod tlakem veřejnosti, která žádala změny v klubu. Už v předchozí sezoně se vzedmula kritika fanoušků, která vyústila ve vznik několika petic. Jednu z nich podpořilo několik tisíc lidí. Jedním z požadavků bylo mimo jiné odpolitizování managementu klubu a přivedení posil, aby se klub odrazil ode dna. Změny však proběhly netransparentně. GM Salfický v rozhovoru pro noviny MfD[3] prohlásil, že dobrovolně z funkce neodejde a že k tomu nevidí důvod. Pod tlakem situace město Pardubice změny provedlo. Zrušilo funkci generálního manažera a zřídilo funkci generálního ředitele. Do ni byl jmenován veřejnosti zcela neznámý P.R. pracovník opatovické elektrárny Martin Sýkora, který vůbec neznal prostředí hokeje. V dozorčí radě klubu pak zasedl jako předseda slovenský zbrojařský manažer Ing. Ivan Šubrt. V kuloárech se proslýchalo a později přinejmenším v případě předsedy dozorčí rady potvrdilo, že se jedná ho nominanta jedné z politických stran, které zasedají zastupitelstvu. Dušan Salfický navíc v klubu zůstal jako člen trojčlenného představenstva (spolu se M. Sýkorou a O. Šebkem) a oficiálně nebyla určena jeho agenda v klubu. Trenérem zůstal Ladislav Lubina a jeho asistenty se nově stali Radek Bělohlav a Otakar Janecký. Novým sportovním manažerem se překvapivě stal Jaromír Kverka st.. V klubu po skandálech hlavně z předchozí sezony začal platit tzv. etický kodex. Klub oproti minulým letům dokázal získat jménem lepší hráče v čele s obráncem Janem Kolářem, útočníkem Robertem Kousalem a brankářem Jakubem Štěpánkem. To zapříčinilo optimismus mezi fanoušky posilovaný informacemi o nesmírně kvalitní letní suché přípravě mužstva. Ve výsledkové realitě se však optimistická atmosféra rychle rozplynula. Po nevýrazné herní letní přípravě se dostavil další nepovedený vstup do sezony. Kromě jednoho vítězství sbíralo mužstvo porážky. Trenér Lubina se dostal do roztržky s kapitánem týmu Tomášem Rolinkem a management tuto situaci nedokázal smysluplně řešit, což nakonec vyústilo v žádost hráče o rozvázání kontraktu, čemuž vedení okamžitě vyhovělo. Mezitím trenér Lubina dostal od vedení ultimátum, které nesplnil a byl propuštěn. Na jeho místo povýšil jeho asistent Radek Bělohlav, jemuž druhého asistenta vedle Janeckého přišel dělat už bývalý obránce Pardubic a současný minoritní akcionář klubu Petr Čáslava. Dozorčí rada také odvolala s okamžitou platností Ondřeje Šebka, který tak v klubu opět skončil, Po krátkodobém výsledkovém vzedmutí mužstvo opět začalo prohrávat a pozice trenéra Bělohlava se ocitla v ohrožení, tím více poté, co došlo k rozkolu mezi ním a Čáslavou, který ze štábu samovolně odešel[4]. Už předtím se Pardubice rozloučily s brankářem Štěpánkem. Mezitím klub vyhodil sportovního manažera Kverku a jeho pravomoci začal vykonávat opět Dušan Salfický. Protože jednání s novým trenérem neprobíhala tak rychle, Bělohlav mezitím dovedl tým k dvěma výhrám v řadě. Po první z nich však byl úřadujícím manažerem Salfickým a primátorem města Pardubice Ing. Martinem Charvátem konfrontován s fanoušky, před kterými ho primátor Charvát obvinil z údajného střetu zájmů[5]. Po dvou výhrách byl nakonec Bělohlav se svým asistentem Janeckým odvolán a na jeho místo nastoupil Milan Razým s asistenty Michalem Mikeskou a opět Petrem Čáslavou. Město Pardubice v té době vydalo výzvu zájemcům o balík akcií v klubu. V lednu byl z klubu s okamžitou odvolán M. Sýkora a na pozici generálního manažera ho nahradil Ivan Čonka. Dušan Salfický získal i přes své předchozí neúspěchy další manažerskou pozici. Krizovým manažerem se stal Ondřej Heřman[6]Mužstvo ani pod trenérem Razýmem zpočátku nezaznamenalo přes další pohyby v kádru výraznější výkonnostní a výsledkový pokrok. Avšak změna ve vedení klubu a sponzorský vstup miliardáře Petra Dědka přinesl nakonec zásadní zvrat výsledku sezony. Do klubu přišly významné posily v podobě útočníka Michala Vondrky z BK Mladá Boleslav a zkušeného ruského obránce Stěpana Zacharčuka. Do klubu se navíc vrátil bývalý kapitán Tomáš Rolinek. Tato trojice hráčů napomohla k významnému výsledkovému vzestupu mužstva od druhé poloviny ledna. Pardubice postupně stáhly náskok svých soupeřů a především využily dlouhodobé výsledkové krize Rytířů Kladno. Záchranu mužstvo zpečetilo výhrou 2:0 v posledním kole na ledě Komety Brno a nakonec obsadilo 11. místo s náskokem čtyř bodů na sestupující Kladno.

Restart klubu pod vedením podnikatele Petra Dědka (2020 - dosud)Editovat

Sezona 2020/2021Editovat

Po úspěšné extraligové záchraně proběhlo klíčové rozhodnutí o budoucím fungování klubu. Město Pardubice se po dlouhém a složitém vyjednávání domluvilo na prodeji majoritního balíku akcií podnikateli Petru Dědkovi, který spolu s manažerem Ondřejem Heřmanem klubu výrazně pomohl v závěru předchozí sezony. V první půli června byl prodej schválen zastupitelstvem města a 17. června pak proběhla valná hromada klubu, na které Dědek klub de facto převzal. Podle smlouvy by měl Dědek klub vlastnit nejméně 15 let s tím, že smlouva obsahuje opci na dalších 10 let. Město Pardubice si ponechalo významný minoritní podíl akcií. Drobnými minoritními akcionáři zůstali i Dušan Salfický a Petr Čáslava. Generálním sponzorem se stala Dědkova společnost D+D Real. Sám Dědek se stal předsedou dozorčí rady. O. Heřman se pak stal z titulu předsedy představenstva šéfem klubu. Ředitelem klubu se stal dosavadní GM I. Čonka. Manažerem pro sport pak D. Salfický. Managementu už se v průběhu května podařilo udržet všechny důležité hráče v čele s centrem Robertem Kousalem, který s klubem podepsal tříletou smlouvu. Později klub představil i několik nových posil, z nichž největší se stal reprezentační obránce Jakub Nakládal, který se do mateřského klubu vrátil po 9 letech a s klubem uzavřel kontrakt na tři roky. Jako cíl si klub stanovil hrát do šestého místa[7].

Mistři světa, olympijští vítězové a vítězové Stanley CupuEditovat

Vyřazená číslaEditovat

Další významní hráči klubuEditovat

Ocenění jednotlivcůEditovat

Memoriál Zbyňka KuséhoEditovat

16. - 19. srpna 2018 Pardubice .Tento hokejový turnaj který pořádá hokejový klub HC Dynamo Pardubice na počest nejúspěšnějšího generálního manažera historie pardubického hokeje, tentu turnaj se pořádá každý rok ve stejnou dobu.

Den Datum Utkání Čas Ceny *)
Čtvrtek 16. srpna 2018 Admiral Vladivostok – Eisbären Berlin 15.00 60/120 Kč
HC Dynamo Pardubice – HC Slovan Bratislava 19.00
Pátek 17. srpna 2018 Eisbären Berlin – HC Slovan Bratislava 18.00 60/60 Kč
Sobota 18. srpna 2018 HC Slovan Bratislava – Admiral Vladivostok 15.00 60/120 Kč
HC Dynamo Pardubice – Eisbären Berlin 19.00
Neděle 19. srpna 2018 HC Dynamo Pardubice – Admiral Vladivostok 17.00 60/120 Kč

Historické názvyEditovat

Zdroj: [1]

StatistikyEditovat

Přehled ligové účastiEditovat

Stručný přehledEditovat

Zdroj: [8][9][10]

  • 1937–1938: 1. liga – sk. B (1. ligová úroveň v Československu)
  • 1945–1946: Východočeská I. A třída – sk. ? (3. ligová úroveň v Československu)
  • 1946–1949: Východočeská divize – sk. A (2. ligová úroveň v Československu)
  • 1949–1950: Oblastní soutěž – sk. B1 (2. ligová úroveň v Československu)
  • 1950–1951: 1. liga (1. ligová úroveň v Československu)
  • 1951–1954: 1. liga – sk. B (1. ligová úroveň v Československu)
  • 1954–1956: 1. liga – sk. A (1. ligová úroveň v Československu)
  • 1956–1993: 1. liga (1. ligová úroveň v Československu)
  • 1993– : Extraliga (1. ligová úroveň v České republice)

Jednotlivé ročníkyEditovat

Zdroj: [8][9][10]

Legenda: červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže

  Československo (1937 – 1938)
Ročník Soutěž Úroveň PK Play off Celk. um. Pozn.
1937/1938 1. liga – sk. B 1. 7 7. 7. Reorganizace
  Protektorát Čechy a Morava (1939 – 1945)
Ročník Soutěž Úroveň PK Play off Celk. um. Pozn.
Pardubické hokejové mužstvo působilo v letech 1939–1945 v nižších východočeských župních mistrovstvích.
  Československo (1945 – 1993)
Ročník Soutěž Úroveň PK Play off Celk. um. Pozn.
1945/1946 Východočeská I. A třída 3. ? ?. ?. Postup
1946/1947 Východočeská divize – sk. A 2. 6 2. 2.
1947/1948 Východočeská divize – sk. A 2. 6 –. –. Soutěž nedohrána
1948/1949 Východočeská divize – sk. A 2. 6 1. 1. Reorganizace
1949/1950 Oblastní soutěž – sk. B1 2. 6 1. 1. Finále
1950/1951 1. liga 1. 8 8. 8.
1951/1952 1. liga – sk. B 1. 6 5. 5.
1952/1953 1. liga – sk. B 1. 6 4. 11. sk. o 7.–12.
1953/1954 1. liga – sk. B 1. 6 6. 6. sk. o udr.
1954/1955 1. liga – sk. A 1. 8 6. 6.
1955/1956 1. liga – sk. A 1. 7 4. 4.
1956/1957 1. liga 1. 14 9. 9.
1957/1958 1. liga 1. 12 7. 7.
1958/1959 1. liga 1. 12 5. 5.
1959/1960 1. liga 1. 12 3. 3.
1960/1961 1. liga 1. 12 5. 5.
1961/1962 1. liga 1. 12 5. 6.
1962/1963 1. liga 1. 12 10. 9.
1963/1964 1. liga 1. 12 5. 5.
1964/1965 1. liga 1. 12 6. 5.
1965/1966 1. liga 1. 10 5. 5.
1966/1967 1. liga 1. 10 5. 5.
1967/1968 1. liga 1. 10 8. 8.
1968/1969 1. liga 1. 10 4. 4.
1969/1970 1. liga 1. 10 7. 7.
1970/1971 1. liga 1. 10 6. 6.
1971/1972 1. liga 1. 10 4. 4.
1972/1973 1. liga 1. 10 1. Finále (výhra 4:2 na zápasy nad ASD Dukla Jihlava) 1. Zde
1973/1974 1. liga 1. 12 3. 3.
1974/1975 1. liga 1. 12 2. 2.
1975/1976 1. liga 1. 12 2. 2. Finále
1976/1977 1. liga 1. 12 4. 4.
1977/1978 1. liga 1. 12 7. 7.
1978/1979 1. liga 1. 12 6. 6.
1979/1980 1. liga 1. 12 10. 10.
1980/1981 1. liga 1. 12 7. 7.
1981/1982 1. liga 1. 12 5. 5.
1982/1983 1. liga 1. 12 3. 3.
1983/1984 1. liga 1. 12 3. 3.
1984/1985 1. liga 1. 12 4. 4.
1985/1986 1. liga 1. 12 4. Semifinále (prohra 2:3 na zápasy s TJ VSŽ Košice) 3.
1986/1987 1. liga 1. 12 1. Finále (výhra 3:2 na zápasy nad ASD Dukla Jihlava) 1. Zde
1987/1988 1. liga 1. 12 6. Čtvrtfinále (prohra 1:3 na zápasy s TJ Sparta ČKD Praha) 7.
1988/1989 1. liga 1. 12 1. Finále (výhra 3:1 na zápasy nad ASVŠ Dukla Trenčín) 1. Zde
1989/1990 1. liga 1. 12 11. 11. Kvalifikace
1990/1991 1. liga 1. 14 9. 9.
1991/1992 1. liga – sk. Západ 1. 7 6. Osmifinále (prohra 2:3 na zápasy s HC VSŽ Košice) 9.-12.
1992/1993 1. liga 1. 14 12. Čtvrtfinále (prohra 0:3 na zápasy s HC Chemopetrol Litvínov) 8.
  Česká republika (1993 – )
Ročník Soutěž Úroveň PK Play off Celk. um. Pozn.
1993/1994 Extraliga 1. 12 6. Finále (prohra 1:3 na zápasy s HC Olomouc) 2.
1994/1995 Extraliga 1. 12 11.  Ne 10. sk. o udr.
1995/1996 Extraliga 1. 14 13.  Ne 13. Baráž
1996/1997 Extraliga 1. 14 5. Semifinále (prohra 1:3 na zápasy s HC Petra Vsetín) 4.
1997/1998 Extraliga 1. 14 8. Čtvrtfinále (prohra 0:3 na zápasy s HC Petra Vsetín) 8.
1998/1999 Extraliga 1. 14 7. Čtvrtfinále (prohra 0:3 na zápasy s HC ZPS Barum Zlín) 7.
1999/2000 Extraliga 1. 14 8. Čtvrtfinále (prohra 0:3 na zápasy s HC Sparta Praha) 8.
2000/2001 Extraliga 1. 14 3. Čtvrtfinále (prohra 3:4 na zápasy s HC Vítkovice) 6.
2001/2002 Extraliga 1. 14 3. Čtvrtfinále (prohra 2:4 na zápasy s HC Slavia Praha) 5.
2002/2003 Extraliga 1. 14 1. Finále (prohra 3:4 na zápasy s HC Slavia Praha) 2.
2003/2004 Extraliga 1. 14 1. Čtvrtfinále (prohra 3:4 na zápasy s HC Lasselsberger Plzeň) 5.
2004/2005 Extraliga 1. 14 3. Finále (výhra 4:0 na zápasy nad HC Hamé Zlín) 1. Zde
2005/2006 Extraliga 1. 14 9.  Ne 9.
2006/2007 Extraliga 1. 14 2. Finále (prohra 2:4 na zápasy s HC Sparta Praha) 2.
2007/2008 Extraliga 1. 14 12.  Ne 12. sk. o udr.
2008/2009 Extraliga 1. 14 2. Čtvrtfinále (prohra 3:4 na zápasy s HC Lasselsberger Plzeň) 5.
2009/2010 Extraliga 1. 14 3. Finále (výhra 4:0 na zápasy nad HC Vítkovice Steel) 1. Zde
2010/2011 Extraliga 1. 14 5. Semifinále (prohra 1:4 na zápasy s HC Vítkovice Steel) 3.
2011/2012 Extraliga 1. 14 3. Finále (výhra 4:2 na zápasy nad HC Kometa Brno) 1. Zde
2012/2013 Extraliga 1. 14 10. Předkolo (prohra 2:3 na zápasy s Rytíři Kladno) 10.
2013/2014 Extraliga 1. 14 7. Čtvrtfinále (prohra 1:4 na zápasy s HC Oceláři Třinec) 7.
2014/2015 Extraliga 1. 14 9. Čtvrtfinále (prohra 1:4 na zápasy s HC Verva Litvínov) 7.
2015/2016 Extraliga 1. 14 12.  Ne 12. sk. o udr.
2016/2017 Extraliga 1. 14 14.  Ne 14. Baráž
2017/2018 Extraliga 1. 14 6. Čtvrtfinále (prohra 3:4 na zápasy s HC Oceláři Třinec) 6.
2018/2019 Extraliga 1. 14 14.  Ne 14. Baráž
2019/2020 Extraliga 1. 14 11.  Ne 11.
2020/2021 Extraliga 1. 14

Přehled kapitánů a trenérů v jednotlivých sezónáchEditovat

Sezóna Soutěž Kapitán Trenéři Soupiska
1950/1951 1. liga Emil Zettel
1951/1952 1. liga – sk. B Bohuslav Rejda
1952/1953 1. liga – sk. B Bohuslav Rejda
1953/1954 1. liga – sk. B Bohuslav Rejda
1954/1955 1. liga – sk. A Bohuslav Rejda
1955/1956 1. liga – sk. A Bohuslav Rejda
1955/1956 1. liga Bohuslav Rejda
1957/1958 1. liga Bohuslav Rejda
1958/1959 1. liga Bohuslav Rejda
1959/1960 1. liga Bohuslav Rejda
1960/1961 1. liga Vladimír Kobranov, Josef Novák
1961/1962 1. liga Vladimír Kobranov, Josef Novák
1962/1963 1. liga Vladimír Kobranov, Josef Novák
1963/1964 1. liga Josef Novák
1964/1965 1. liga Josef Novák - Vladimír Kaiser
1965/1966 1. liga Bohuslav Rejda
1966/1967 1. liga Bohuslav Rejda
1967/1968 1. liga Bohuslav Rejda
1968/1969 1. liga Karel Mach
1969/1970 1. liga Karel Mach
1970/1971 1. liga Horymír Sekera
1971/1972 1. liga Horymír Sekera
1972/1973 1. liga Horymír Sekera, Josef Novák
1973/1974 1. liga Florián Střída, Josef Novák
1974/1975 1. liga Florián Střída, Vlastimil Franc
1975/1976 1. liga Florián Střída, Vlastimil Franc
1976/1977 1. liga Florián Střída, Vlastimil Franc
1977/1978 1. liga Otakar Mareš, Horymír Sekera
1978/1979 1. liga Otakar Mareš, Horymír Sekera
1979/1980 1. liga Otakar MarešFlorián Střída, Horymír Sekera
1980/1981 1. liga Zdeněk Uher, Pavel Beránek
1981/1982 1. liga Zdeněk Uher, Karel Franěk
1982/1983 1. liga Zdeněk Uher, Karel Franěk
1983/1984 1. liga Zdeněk Uher, Karel Franěk
1984/1985 1. liga Karel Franěk, Horymír Sekera
1985/1986 1. liga Karel Franěk, Horymír Sekera
1986/1987 1. liga Karel Franěk, Horymír Sekera, Vladimír Martinec
1987/1988 1. liga Jan Levinský Karel Franěk, Vladimír Martinec
1988/1989 1. liga Otakar Janecký Vladimír Martinec, Vladimír Šťastný
1989/1990 1. liga Vladimír Martinec, Vladimír ŠťastnýJosef Paleček, Vladimír Martinec, Vladimír Šťastný
1990/1991 1. liga Josef Paleček, Vladimír MartinecKarel Franěk, Josef Paleček
1991/1992 1. liga – sk. Západ Karel Franěk, Josef Paleček
1992/1993 1. liga Zdeněk Uher, Pavel Beránek
1993/1994 Extraliga Zdeněk Uher, Antonín SlavíkMarek Sýkora, Petr Hemský Zde
1994/1995 Extraliga Marek Sýkora, Petr HemskýPetr Hemský, Jan Levinský Zde
1995/1996 Extraliga Jaroslav Holík, Petr HemskýJosef Paleček, Florián Střída Zde
1996/1997 Extraliga Tomáš Blažek Miloš Říha, Josef Paleček Zde
1997/1998 Extraliga Tomáš Blažek Miloš Říha, Josef Paleček Zde
1998/1999 Extraliga Tomáš Blažek Miloš Říha, Milan Chalupa Zde
1999/2000 Extraliga Ladislav Lubina Milan Chalupa, Pavel MarekJosef Paleček, Petr Hemský Zde
2000/2001 Extraliga Otakar Janecký Josef Paleček, Petr Hemský Zde
2001/2002 Extraliga Otakar Janecký Josef Paleček, Petr Hemský Zde
2002/2003 Extraliga Otakar Janecký Miloš Říha, Jiří Seidl Zde
2003/2004 Extraliga Michal Sýkora Miloš Říha, Jiří Seidl Zde
2004/2005 Extraliga Jiří Dopita František VýbornýVladimír Martinec, Jiří Šejba Zde
2005/2006 Extraliga Tomáš Blažek Vladimír Martinec, Jiří ŠejbaVladimír Bezdíček, Petr Hemský Zde
2006/2007 Extraliga Miroslav Hlinka Miloš Říha, Pavel Rohlík Zde
2007/2008 Extraliga Jan Snopek Miloš Říha, Pavel Rohlík – Jiří Šejba, Ladislav Lubina Zde
2008/2009 Extraliga Jan Snopek Václav Sýkora, Jiří Seidl Zde
2009/2010 Extraliga Petr Koukal Václav Sýkora, Jan Votruba Zde
2010/2011 Extraliga Petr Koukal Josef Jandač, Jan VotrubaJosef Jandač, Pavel Hynek Zde
2011/2012 Extraliga Petr Koukal Pavel Hynek, Ladislav Lubina Zde
2012/2013 Extraliga Radovan Somík Pavel Hynek, Ladislav LubinaMojmír Trličík, Ladislav LubinaMiloš Říha, David Pospíšil, Jaroslav Landsman Zde
2013/2014 Extraliga Václav Kočí Zdeněk Venera, Miloš Říha mladší Zde
2014/2015 Extraliga Petr Čáslava Zdeněk Venera, Miloš Říha mladšíMiloš Říha, Miloš Říha mladší Zde
2015/2016 Extraliga Tomáš Rolinek Miloš Říha mladší, Václav BaďoučekRichard Král, Marek ZadinaPeter Draisaitl, Andrej Potajčuk Zde
2016/2017 Extraliga Tomáš Rolinek Peter Draisaitl, Karel BeranPavel Rohlík, Michal MikeskaMiloš Holaň, Pavel Marek, Otakar Janecký Zde
2017/2018 Extraliga Tomáš Rolinek Miloš Holaň, Otakar Janecký, Pavel Marek Zde
2018/2019 Extraliga Tomáš Rolinek Miloš Holaň, Otakar Janecký, Pavel MarekBřetislav Kopřiva, Otakar JaneckýLadislav Lubina, Richard Král, Petr Čáslava [11] Zde
2019/2020 Extraliga Tomáš Rolinek Ladislav Lubina, Radek Bělohlav, Otakar Janecký – Radek Bělohlav, Otakar Janecký, Petr Čáslava – Milan Razým, Michal Mikeska, Petr Čáslava Zde

Celkový přehled výsledků v nejvyšší soutěžiEditovat

Soutěž Sezon Fáze sezony Zápasy Výhry Vp Remízy Pp Prohry VB OB Bilance
Československá hokejová liga 44 Základní část 1441 631 9 199 5 597 5540 5266 +274
Baráž/o udržení/o umístění 21 14 0 1 0 6 102 69 +33
Play-off 65 34 6 0 5 20 241 203 +38
Celkem 1527 679 15 200 10 623 5883 5538 +345
Extraliga ledního hokeje 21 Základní část 1064 483 41 84 79 377 3247 2900 +347
Baráž/o udržení/o umístění 30 16 0 1 1 12 121 93 +28
Play-off 167 72 18 0 16 61 490 414 +76
Celkem 1261 571 59 85 96 450 3858 3407 +451
Celkem 65 Základní část 2505 1114 50 283 84 974 8787 8166 +621
Baráž/o udržení/o umístění 51 30 0 2 1 18 223 162 +61
Play-off 232 106 24 0 21 81 731 617 +114
Celkem 2788 1250 74 285 106 1073 9741 8945 +796

Bilance s jednotlivými soupeři v nejvyšší soutěžiEditovat

Soupeř Zápasy Výhry Vp Remízy Pp Prohry VB OB Bilance První zápas Poslední zápas
Sparta Praha 235 89 7 28 6 105 751 826 -75 1956-11-25 2014-03-06
Kladno 216 89 8 25 9 85 802 754 +48 1956-10-31 2014-01-28
Litvínov 216 98 7 19 7 85 853 722 +131 1959-11-18 2014-01-24
Vítkovice 208 98 8 12 10 80 713 646 +67 1950-12-18 2014-02-02
Plzeň 206 92 6 28 13 67 696 608 +88 1953-12-12 2014-02-28
České Budějovice 189 85 3 20 3 78 645 576 +69 1950-11-26 2013-01-25
Zlín 189 90 6 14 7 72 693 588 +105 1960-11-02 2014-01-31
Jihlava 171 62 1 24 1 83 508 621 -113 1957-11-03 2005-02-15
Kometa Brno 160 71 3 18 4 64 552 547 +5 1953-12-06 2014-01-19
Slovan Bratislava 138 62 2 18 1 55 516 498 +18 1950-11-17 1993-01-22
Košice 120 60 0 16 1 43 481 420 +61 1964-11-01 1992-11-20
Slavia Praha 96 36 2 8 13 37 274 278 -4 1994-09-16 2014-03-16
Třinec 96 41 5 3 5 42 334 296 +38 1995-09-08 2014-03-26
Karlovy Vary 71 37 4 8 7 15 226 173 +53 1953-02-05 2014-03-02
Trenčín 63 32 1 7 1 22 230 204 +26 1977-10-14 1993-01-29
Liberec 63 32 5 1 7 18 195 156 +39 2002-09-29 2014-02-25
Vsetín 57 22 1 3 2 29 158 171 -13 1994-09-20 2007-01-09
Znojmo 53 31 1 3 0 18 171 118 +53 1999-09-24 2009-01-18
Chomutov 32 23 0 3 1 5 145 84 +61 1956-11-07 2014-02-06
Olomouc 32 12 1 3 2 14 96 93 +3 1990-03-12 1997-02-18
Zbrojovka Brno 21 9 0 3 0 9 67 74 -7 1951-11-07 1963-02-09
Opava 20 11 0 2 0 7 79 49 +30 1956-10-27 1999-02-26
Mladá Boleslav 18 13 0 0 2 3 66 46 +20 1954-03-15 2012-02-05
Brno Královo Pole 16 6 0 5 0 5 73 65 +8 1950-12-28 1975-11-07
Havířov 16 13 0 0 0 3 65 41 +24 1999-09-17 2003-01-19
LTC Praha 10 2 0 4 0 4 31 37 -6 1950-12-22 1957-02-05
I. ČLTK Praha 10 5 0 2 0 3 50 36 +14 1951-11-14 1964-12-06
Poprad 8 3 0 1 0 4 32 20 +12 1938-01-23 1992-11-10
Hradec Králové 8 3 2 1 1 1 23 16 +7 1993-10-10 2014-02-04
Ústí nad Labem 8 3 1 0 2 2 23 21 +2 2007-10-14 2008-04-01
Tankista Praha 7 0 0 2 0 5 25 36 -11 1950-12-07 1956-02-26
Prostějov 6 2 0 2 0 2 21 22 -1 1950-12-09 1953-01-13
Nitra 6 4 0 0 0 2 27 20 +7 1990-03-04 1991-01-29
Baník Ostrava 4 4 0 0 0 0 27 14 +13 1954-11-25 1958-02-08
Litoměřice 4 2 0 2 0 0 31 12 +19 1961-10-29 1963-12-12
Jindřichův Hradec 4 3 0 0 0 1 17 7 +10 1993-10-12 1994-03-13
Přerov 4 3 0 0 0 1 23 11 +12 1996-03-17 1996-04-02
Křídla vlasti Olomouc 3 0 0 0 0 3 6 22 -16 1953-03-09 1955-02-05
Vimperk 2 2 0 0 0 0 15 7 +8 1990-03-07 1990-03-20
Chomutov (Komotau) 1 0 0 0 0 1 1 5 -4 1938-01-09 1938-01-09
Třebíč 1 0 0 0 0 1 0 5 -5 1938-02-27 1938-02-27

       klub se účastní sezony 2014/15.

Statistické zajímavostiEditovat

Zajímavost Počet Kolo Den Domácí Hosté Skóre Třetiny
Nejvíce vstřelených branek 15 8. 25.10.1967 Tesla Pardubice CHZ Litvínov 15:0 (7:0, 4:0, 4:0)
Nejvyšší vítězství +15
Nejvíce obdržených branek 19 7. 31.10.1962 ZKL RH Brno Tesla Pardubice 19:1 (6:0, 5:0, 8:1)
Nejvyšší porážka -18
Nejvíce branek v utkání 20
Nejvyšší remíza 8 5. 9.12.1953 TJ Dynamo Pardubice Spartak Plzeň LZ 8:8 (3:2, 2:3, 3:3)

Jubilejní zápasyEditovat

Zápas Kolo Den Domácí Hosté Skóre Třetiny
1. 2. 9.1.1938 DFK Komotau LTC Pardubice 5:1 (0:1, 1:0, 4:0)
100. 15. 20.1.1957 Dynamo Pardubice Baník Kladno 2:4 (0:1, 0:2, 2:1)
250. 8. 4.11.1962 Tesla Pardubice Dukla Jihlava 4:3 (1:1, 1:2, 2:0)
500. 17. 16.11.1969 Tesla Pardubice Slovan CHZJD Bratislava 1:7 (0:3, 1:2, 0:2)
750. 24. 23.2.1976 Poldi SONP Kladno Tesla Pardubice 1:5 (0:1,1:2,0:2)
1000. 22. 29.11.1981 Zetor Brno Tesla Pardubice 6:4 (3:0, 1:2, 2:2)
1250. 5. 6.10.1987 Tesla Pardubice Škoda Plzeň 7:2 (2:1, 3:1, 2:0)
1500. 19. 17.11.1992 HC Olomouc HC Pardubice 4:1 (1:0, 1:1, 2:0)
1750. 3. 7.9.1997 HC Petra Vsetín HC IPB Pojišťovna Pardubice 3:2 (0:0, 2:2, 1:0)
2000. 28. 2.12.2001 HC Oceláři Třinec HC IPB Pojišťovna Pardubice 5:0 (3:0, 2:0, 0:0)
2250. 22. 4.11.2005 HC Moeller Pardubice HC Rabat Kladno 5:7 (2:1,2:5,1:1)
2500. 29. 29.11.2009 HC Eaton Pardubice HC Energie Karlovy Vary 3:5 (1:2,0:3,2:0)
2750. 23. 26.11.2013 HC ČSOB Poj. Pardubice HC Škoda Plzeň 3:1 (0:0,0:1,3:0)

Nejlepší hráči podle sezonEditovat

Ročník
1993/1994
1994/1995
1995/1996
1996/1997
1997/1998
1998/1999
1999/2000
2000/2001
2001/2002
2002/2003
2003/2004
2004/2005
2005/2006
2006/2007
2007/2008
2008/2009
2009/2010
2010/2011
2011/2012
2012/2013
2013/2014
2014/2015
2015/2016
2016/2017
2017/2018
2018/2019
2019/2020
2020/2021
Góly
Richard Král 24
Richard Král 19
Ladislav Lubina 16
Milan Hejduk 27
Milan Hejduk 26
Jaroslav Kudrna 24
Tomáš Blažek 22
Petr Sýkora 26
Ladislav Lubina 26
Radoslav Kropáč 26
Petr Sýkora 23
Petr Sýkora 25
Jan Čaloun 19
Petr Sýkora 37
Petr Sýkora 23
Jan Starý 25
Petr Sýkora 27
Martin Bartek 19
Jan Kolář 26
Martin Bartek 24
Tomáš Nosek 19
Petr Sýkora 26
Petr Sýkora 22
Petr Sýkora 21
Petr Sýkora 16
Petr Sýkora a Rostislav Marosz 9
Radoslav Tybor 18
[[]] xx
Asistence
Richard Král 27
David Pospíšil 20
David Pospíšil 18
Tomáš Blažek 31
Tomáš Blažek 32
Jaroslav Kudrna 20
Martin Filip 36
Otakar Janecký 29
Tomáš Blažek 36
Tomáš Blažek 31
Jiří Dopita 28
Michal Mikeska 34
Michal Mikeska 22
Peter Pucher 22
Tomáš Rolinek 16
Jan Kolář 30
Petr Koukal 27
Martin Bartek 30
Petr Koukal 33
Martin Bartek 20
Tomáš Nosek 25
Lukáš Radil 29
Tomáš Marcinko 21
Nicholas Charles Schaus 29
Marek Trončinský 30
Rostislav Marosz 12
Robert Kousal 23
[[]] xx
Body
Richard Král 63
David Pospíšil 38
Jaroslav Kudrna 30
Tomáš Blažek 47
Milan Hejduk 43
Jaroslav Kudrna 44
Tomáš Blažek 49
Petr Sýkora 44
Tomáš Blažek 51
Radoslav Kropáč 47
Jiří Dopita 48
Michal Mikeska 55
Jan Čaloun 39
Petr Sýkora 53
Tomáš Rolinek 32
Jan Kolář 43
Petr Sýkora 42
Martin Bartek 49
Jan Kolář 51
Martin Bartek 44
Tomáš Nosek 44
Petr Sýkora 44
Petr Sýkora 34
Nicholas Charles Schaus 36
Marek Trončinský 36
Rostislav Marosz 21
Radoslav Tybor 33
[[]] xx
Trestné minuty
David Pospíšil 42
Josef Zajíc 105
Jaroslav Kudrna 93
Aleš Píša 70
Jaroslav Kudrna 99
Michal Mikeska 124
Jaroslav Kudrna 124
Jaroslav Kudrna 84
Stanislav Procházka 140
Michal Mikeska 97
Ľubomír Pištek 111
Jan Bulis 113
Jan Snopek 104
Jan Snopek 132
Jan Snopek 94
Aleš Píša 95
Jiří Cetkovský 103
Branislav Mezei 118
Václav Benák 79
Jiří Vašíček 62
Tomáš Zohorna 104
Jiří Cetkovský 119
Tomáš Marcinko 76
Nicholas Charles Schaus 106
Tomáš Rolinek 66
Rhett Holland 97
Rhett Holland 63
[[]] xx

Pardubice v evropských soutěžíchEditovat

Umístění v jednotlivých ročnících evropských soutěžíEditovat

Stručný přehledEditovat

Zdroj: [12]

Legenda: SP - Spenglerův pohár, EHP - Evropský hokejový pohár, EHL - Evropská hokejová liga, SSix - Super six, IIHFSup - IIHF Superpohár, VC - Victoria Cup, HLMI - Hokejová liga mistrů IIHF, ET - European Trophy, HLM - Hokejová liga mistrů, KP – Kontinentální pohár

Jednotlivé ročníkyEditovat

Zdroj: [12]

Soutěž Sezona Základní skupina Play-off Celkově
Skupina U Z V Vp R Pp P VB OB PB
PMEZ
1973/74 Turnaj proběhl vyřazovacím systémem 1. kolo: HK Jesenice   8:4, 6:2
2. kolo: Vålerenga Oslo   2:1, 11:1
3. kolo: Leksands IF   4:2, 1:3 - 2:1 náj.
Semifinále: Tilburg Trappers   7:1, 8:3
Finále: CSKA Moskva   3:2, 1:6
 
1987/88 B 1. 3 3 - 0 - 0 17 7 6 Finálová skupina  
Fin. 2. 3 1 - 1 - 1 8 6 3
1989/90 B 3. 3 1 - 0 - 2 11 14 2 Bez postupu X
Super six 2006 A 2. 2 1 0 - 0 1 3 5 3 Bez postupu X
European Trophy 2011 Jižní 1. 8 4 1 - 1 2 23 21 15 Čtvrtfinále: EC Red Bull Salzburg   1:2
Klasifikační kolo: Frölunda Indians   5:4
O 5. místo: HC Plzeň 1929   5:3
5.
2012 Východní 6. 8 3 0 - 0 5 22 21 9 Bez postupu X
2013 Východní 5. 8 3 1 - 1 3 22 20 12 Bez postupu X
Liga mistrů 2014/15 F 4. 6 0 0 - 1 5 11 20 1 Bez postupu X
2015/16 E 3. 4 0 0 - 1 3 10 15 1 Bez postupu X
2016/17 A 3. 4 1 1 - 0 2 11 14 5 Bez postupu X

Celkový přehled výsledků v evropských soutěžíchEditovat

Soutěž Účasti Zápasy Výhry Vp Remízy Pp Prohry VB OB Bilance
PMEZ 3 19 13 0 1 0 5 89 52 +37
Super six 1 2 1 0 0 0 1 3 5 -2
European Trophy 3 27 12 2 0 2 11 78 71 +7
Liga mistrů 2 10 0 0 - 2 8 21 35 -14
Celkem 9 58 26 2 1 4 25 191 163 +28

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b "Historie v kostce" [online]. hcdynamo.cz [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. (česky) 
  2. Enteria arena Pardubice, Divácká kapacita [online]. Rfpardubice.cz [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  3. Dobrovolně neodstoupím, říká manažer pardubického Dynama Salfický. iDNES.cz [online]. 2019-04-24 [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  4. Krize v Pardubicích pokračuje. Asistent Čáslava se urazil, že nemůže posílat na led beky. ‚Týden jsme ho neviděli,‘ říká kouč Bělohlav | Hokej. Lidovky.cz [online]. 2019-12-07 [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (česky) 
  5. ZAMASTIL, Zdeněk. Bál jsem se vyjít na ulici, přiznal odvolaný trenér Pardubic Bělohlav. Deník.cz. 2019-12-11. Dostupné online [cit. 2020-01-29]. (česky) 
  6. REDAKCE. Představenstvo hokejového klubu se shodlo na rozdělení odpovědností. HC DYNAMO PARDUBICE [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (česky) 
  7. ZPRÁVA, Tisková. HC Dynamo Pardubice vstupuje do nové éry. HC DYNAMO PARDUBICE [online]. [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. (česky) 
  8. a b Karel GUT, Václav PACINA - Malá encyklopedie ledního hokeje, Olympia Praha, 1986
  9. a b "Přehled sezón" [online]. avlh.sweb.cz [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. (česky) 
  10. a b "Archiv soutěží" [online]. vysledky.lidovky.cz [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. (česky) 
  11. Další zemětřesení v Pardubicích. Kopřivu střídá Lubina s Králem
  12. a b "Hockey Archives" [online]. hockeyarchives.info [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazyEditovat