Dobrovolná sportovní organizace

Dobrovolná sportovní organizace (zkratka DSO, v dobovém pravopisu Dobrovolná sportovní organisace), na Slovensku Dobrovoľná športová organizácia (zkratka DŠO), bylo označení pro sportovní klub (tělovýchovnou jednotu) používané v Československu od roku 1953.

Sjednocená tělovýchova Editovat

Po únoru 1948 došlo ke sjednocení tělovýchovy, v jehož důsledku musely všechny dosavadní tělovýchovné spolky s veškerým majetkem vstoupit do Sokola. Byl také oficiálně zakázán profesionální sport, až na několik výjimek jako dostihy. Po sovětském vzoru byl v roce 1948 založen a ihned instalován do nejvyšší soutěže Armádní tělovýchovný klub (ATK) Praha, který se později přejmenoval na Ústřední dům armády (ÚDA) Praha.

Tato nová organizační základna se opírá o dvě stěžejní myšlenky, a to:

  1. zavést jednotné státní řízení a kontrolu tělesné výchovy a sportu prostřednictvím Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport a
  2. vytvořit novou organizační strukturu pro provádění tělesné výchovy a sportu podle pracovních úseků

Dne 12. prosince 1952 přijalo Národní shromáždění republiky Československé usneslo na „zákoně č. 71 Sb. O organizaci tělesné výchovy a sportu“, podle něhož byl zřízen Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport (SVTVS) jako nástroj centrálního řízení veškerých sportovních aktivit v zemi. Dobrovolná tělesná výchova byla podle znění tohoto zákona důsledně prováděna podle pracovního oboru. Vedením podle pracovních úseků bylo pověřeno 6 rezortů:

Tělesná výchova a sport se v Československé republice staly neodlučitelnou součástí socialistické výchovy. Jejím hlavním úkolem bylo: „upevňovat zdraví a zvyšovat tělesnou i brannou zdatnost pracujících měst i venkova, především mládeže a jako pojítko nejširších mas obyvatel být prostředkem k pěstování činorodé lásky k vlasti a statečného odhodlání k její obraně“.

Vlastní provádění dobrovolné tělesné výchovy a sportu příslušelo tělovýchovným a sportovním organizacím (DSO), které se vytvářely při odborových svazech pro členy ROH a příslušníky jejich rodin; na učilištích státních pracovních záloh (zkratka PZ) pro žáky učilišť a zaměstnance na úseku ministerstva pracovních sil; v Sokole pro pracující na vesnicích, kde nebyly odborářské tělovýchovné jednoty; na školách národních, středních, pedagogických, průmyslových, hospodářských a zdravotnických pro školní mládež.

V roce 1952, v rámci další tělovýchovné reorganizace, vzniklo při odborových svazech celkem 9 resortních Dobrovolných sportovních organizací (DSO; na Slovensku DŠO):[2]

Ke konci roku 1954 se na území Československa nacházelo 13 390 tělovýchovných jednot (z toho v českých krajích 9 724, na Slovensku 3 666):

  • DSO ROH celkem 3 425, z toho české kraje 2 619, Slovensko 806,
  • DSO PZ celkem 276, z toho české kraje 218, Slovensko 58,
  • DSO Sokol celkem 4 705, z toho české kraje 3 194, Slovensko 1 511,
  • Školy celkem 4 984, z toho české kraje 3 693, Slovensko 1 291.

V roce 1952 se v rámci tělovýchovné reorganizace organizovala zvlášť tělesná výchova v oboru ministerstva národní obrany a ministerstva vnitra. Po vzoru sovětského Dynama či polské Gwardie měly tělovýchovné jednoty v oboru ministerstva vnitra název DSO Rudá hvězda (na Slovensku DŠO Červená hviezda; pro příslušníky SNB a Pohraniční stráže) a v oboru ministerstva národní obrany Dům armády (Ústřední dům armády ÚDA), Posádkový dům armády PDA a Dům armády DA), později DSO Dukla (zaměstnanci armády a vojenské správy). Nejlepší sportovci z řad příslušníků a civilních zaměstnanců bezpečnostních sborů byli soustředěni v Ústředních domech Rudých hvězd (ÚDRH), které v roce 1953 vznikly v Praze, Brně a Bratislavě.[2][3]

Systém dobrovolných sportovních organizací 1952-1957[4]
DSO Tělovýchova a sport, oblast působení Vedení
Baník, Spartak, Tatran, Jiskra, Dynamo, Slavoj, Slovan, Lokomotiva DSO členů ROH a jejich rodin Ústřední rada odborů a její svazové výbory
Slavia DSO na Ministerstvo školství, věd a umění
Pracovní zálohy DSO na učilištích Ministerstvo pracovních sil
Sokol DSO na vesnicích (malých městech) bez odborářských jednot Sokol
Rudá hvězda DSO členů SNB a PS Ministerstvo národní bezpečnosti
ATK (později ÚDADukla) DSO členů armády a zaměstnanců Vojenské správy Ministerstvo národní obrany

Všechny tyto složky měly své vlastní ústředí, krajské a okresní orgány. Hlavním úkolem výborů pro tělesnou výchovu a sport byla organizace a kontrola veškeré tělovýchovné a sportovní činnosti v krajích, na okresech (až na tělesnou výchovu a sport příslušníků ozbrojených sborů) a spolupráce s příslušnými složkami ROH, Československého svazu mládeže, Sokola a ostatních dobrovolných organizací, škol, státních pracovních záloh, Svazu pro spolupráci s armádou, atd.[5]

Systém DSO se odrazil také na podobě ligových soutěží. Podle rozhodnutí z nejvyšších míst byly do nejvyšší fotbalové soutěže Přebor československé republiky 1953 nasazeny týmy tak, aby každá DSO měla svého zástupce, bez ohledu na výsledky minulého ročníku. Pro studenty z celé republiky byl založen a do I. ligy instalován klub DŠO Slávia Bratislava.

Komplikovaný a nepřirozený systém se neosvědčil. V roce 1955 bylo z 9 DSO ROH vytvořena pouze jedna Tělovýchovná sportovní organizace (TSO), od roku 1956 sloučeny DSO PZ pod krajské výbory Tělovýchovné sportovní organizace pracovních záloh (TSO PZ) a v březnu 1957 byl vytvořen Československý svaz tělesné výchovy a sportu jako řídící sportovní orgán. Kluby působící v jeho rámci se jmenovaly TJ (Tělovýchovná jednota, na Slovensku Telovýchovná jednota). Nesly však nadále název původní DSO, teprve v době politického uvolnění v šedesátých letech se některé oddíly vrátily k tradičním prvorepublikovým názvům (z Dynama Praha se stala SK Slavia Praha) nebo přijaly název patronátního podniku (Škoda Plzeň místo Spartak ZVIL Plzeň). V některých městech došlo ke spojení malých DSO do jednotného týmu (TJ Gottwaldov). Řada klubů si však název z dob DSO ponechala i po pádu komunistického režimu, některé se k němu kvůli oblibě u fanoušků dokonce vrátily po letech působení pod jiným jménem (SK Dynamo České Budějovice).

Odkazy Editovat

Literatura Editovat

  • Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu (str. 255) − Libri 1997

Reference Editovat

  1. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960: Územně správný vývoj státních a společenských institucí na Moravě a ve Slezsku v letech 1848-1960, Profil 1966, s. 248-249.
  2. a b Historie. www.pvk-olymp.cz [online]. PVK Olymp Praha [cit. 2023-07-12]. Dostupné online. 
  3. Statistický obzor, Svazky 34–35, Státní úřad statistický 1954, s. 201-204.
  4. Ján Grexa, Milena Strachová: Dějiny sportu: Přehled světových a českých dějin tělesné výchovy a sportu, Masarykova univerzita, 01.01.2018, s. 190.
  5. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960: Územně správný vývoj státních a společenských institucí na Moravě a ve Slezsku v letech 1848-1960, Profil 1966, s. 250

Související články Editovat

Externí odkazy Editovat