Dobrovolná sportovní organizace

Dobrovolná sportovní organizace (zkratka DSO, v dobovém pravopisu Dobrovolná sportovní organisace), na Slovensku Dobrovoľná športová organizácia (zkratka DŠO), bylo označení pro sportovní klub používané v Československu od roku 1953.

Sjednocená tělovýchovaEditovat

Po únoru 1948 došlo ke sjednocení tělovýchovy, v jehož důsledku musely všechny dosavadní tělovýchovné spolky s veškerým majetkem vstoupit do Sokola. Byl také oficiálně zakázán profesionální sport, až na několik výjimek jako dostihy. Po sovětském vzoru byl v roce 1948 založen a ihned instalován do nejvyšší soutěže Armádní tělovýchovný klub (ATK) Praha, který se později přejmenoval na Ústřední dům armády (ÚDA) Praha.

Tato nová organisační základna se opírá o dvě stěžejní myšlenky , a to : a ) zavést jednotné státní řízení a kontrolu tělesné výchovy a sportu prostřednictvím Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport a b ) vytvořit novou organisační strukturu pro provádění tělesné výchovy a sportu podle pracovních úseků .

Dne 12. prosince 1952 přijalo Národní shromáždění republiky Československé usneslo na „zákoně č. 71 Sb. O organizaci tělesné výchovy a sportu“, podle něhož byl zřízen Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport (SVTVS) jako nástroj centrálního řízení veškerých sportovních aktivit v zemi. Dobrovolná tělesná výchova byla podle znění tohoto zákona důsledně prováděna podle pracovního oboru. Vedením podle pracovních úseků bylo pověřeno 6 rezortů:

  • Ústřední rada odborů a její svazové výbory,
  • Ministerstvo školství, věd a umění,
  • Ministerstvo pracovních sil,
  • Sokol,
  • Ministerstvo národní obrany a
  • Ministerstvo vnitra.[1]

Tělesná výchova a sport se v Československé republice staly neodlučitelnou součástí socialistické výchovy. Jejím hlavním úkolem bylo: „upevňovat zdraví a zvyšovat tělesnou i brannou zdatnost pracujících měst i venkova, především mládeže a jako pojítko nejširších mas obyvatel být prostředkem k pěstování činorodé lásky k vlasti a statečného odhodlání k její obraně“.

Vlastní provádění dobrovolné tělesné výchovy a sportu příslušelo tělovýchovným a sportovním organizacím (DSO), které se vytvářely při odborových svazech pro členy ROH a příslušníky jejich rodin; na učilištích státních pracovních záloh (zkratka PZ) pro žáky učilišť a zaměstnance na úseku ministerstva pracovních sil; v Sokole pro pracující na vesnicích, kde nebyly odborářské tělovýchovné jednoty; na školách národních, středních, pedagogických, průmyslových, hospodářských a zdravotnických pro školní mládež.

Dobrovolných sportovních organizací (zkratka DSO) při odborových svazech bylo celkem 9: Baník (hornictví), Spartak (strojírenství), Tatran (lesnictví, dřevoprůmysl, papírenský průmysl a stavebnictví), Jiskra (textilní, chemický a sklářský průmysl), Dynamo (energetika, spoje, STS a státní statky), Slavoj (potravinářství, místní hospodářství, státní obchod, výkup), Slovan (veřejná správa, tiskárenství, peněžnictví), Lokomotiva (železnice), Slavia (vysoké školy).

Ke konci roku 1954 se na území Československa nacházelo 13 390 jednot (z toho v českých krajích 9 724, na Slovensku 3 666):

  • DSO ROH celkem 3 425, z toho české kraje 2 619, Slovensko 806
  • DSO PZ celkem 276, z toho české kraje 218, Slovensko 58
  • DSO Sokol celkem 4 705, z toho české kraje 3 194, Slovensko 1 511
  • Školy celkem 4 984, z toho české kraje 3 693, Slovensko 1 291

V oboru ministerstva národní obrany a ministerstva vnitra se tělesná výchova organizovala zvlášť. Tělovýchovné jednoty v oboru ministerstva vnitra měly název DSO Rudá hvězda (pro příslušníky SNB a Pohraniční stráže) a v oboru ministerstva národní obrany Dům armády (Ústřední dům armády ÚDA), Posádkový dům armády PDA a Dům armády DA), později DSO Dukla (zaměstnanci armády a vojenské správy).[2]

Systém dobrovolných sportovních organizací 1952-1957[3]
DSO Tělovýchova a sport, oblast působení Vedení
Baník, Spartak, Tatran, Jiskra, Dynamo, Slavoj, Slovan, Lokomotiva DSO členů ROH a jejich rodin Ústřední rada odborů a její svazové výbory
Slavia DSO na Ministerstvo školství, věd a umění
Pracovní zálohy DSO na učilištích Ministerstvo pracovních sil
Sokol DSO na vesnicích (malých městech) bez odborářských jednot Sokol
Rudá hvězda DSO členů SNB a PS Ministerstvo národní bezpečnosti
ATK (později ÚDADukla) DSO členů armády a zaměstnanců Vojenské správy Ministerstvo národní obrany

Všechny tyto složky měly své vlastní ústředí, krajské a okresní orgány. Hlavním úkolem výborů pro tělesnou výchovu a sport byla organizace a kontrola veškeré tělovýchovné a sportovní činnosti v krajích, na okresech (až na tělesnou výchovu a sport příslušníků ozbrojených sborů) a spolupráce s příslušnými složkami ROH, Československého svazu mládeže, Sokola a ostatních dobrovolných organizací, škol, státních pracovních záloh, Svazu pro spolupráci s armádou, atd.[4]

Systém DSO se odrazil také na podobě ligových soutěží. Podle rozhodnutí z nejvyšších míst byly do nejvyšší fotbalové soutěže Přebor československé republiky 1953 nasazeny týmy tak, aby každá DSO měla svého zástupce, bez ohledu na výsledky minulého ročníku. Pro studenty z celé republiky byl založen a do I. ligy instalován klub Slávia Bratislava.

Komplikovaný a nepřirozený systém se neosvědčil. V roce 1955 bylo z 9 DSO ROH vytvořena pouze jedna Tělovýchovná sportovní organizace (TSO), od roku 1956 sloučeny DSO PZ pod krajské výbory Tělovýchovné sportovní organizace pracovních záloh (TSO PZ) a v březnu 1957 byl vytvořen Československý svaz tělesné výchovy a sportu jako řídící sportovní orgán. Kluby působící v jeho rámci se jmenovaly TJ (Tělovýchovná jednota). Nesly však nadále název původní DSO, teprve v době politického uvolnění v šedesátých letech se některé oddíly vrátily k tradičním prvorepublikovým názvům (z Dynama Praha se stala SK Slavia Praha) nebo přijaly název patronátního podniku (Škoda Plzeň místo Spartak ZVIL Plzeň). V některých městech došlo ke spojení malých DSO do jednotného týmu (TJ Gottwaldov). Řada klubů si však název z dob DSO ponechala i po pádu komunistického režimu, některé se k němu kvůli oblibě u fanoušků dokonce vrátily po letech působení pod jiným jménem (SK Dynamo České Budějovice).

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu (str. 255) − Libri 1997

ReferenceEditovat

  1. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960: Územně správný vývoj státních a společenských institucí na Moravě a ve Slezsku v letech 1848-1960, Profil 1966, s. 248-249.
  2. Statistický obzor, Svazky 34–35, Státní úřad statistický 1954, s. 201-204.
  3. Ján Grexa, Milena Strachová: Dějiny sportu: Přehled světových a českých dějin tělesné výchovy a sportu, Masarykova univerzita, 01.01.2018, s. 190.
  4. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960: Územně správný vývoj státních a společenských institucí na Moravě a ve Slezsku v letech 1848-1960, Profil 1966, s. 250

Externí odkazyEditovat