Otevřít hlavní menu

Ústřední rada odborů, zkratka ÚRO, byla jednotná odborová organizace v Československu po roce 1945. Později působila jako řídící orgán odborového hnutí v době mezi sjezdy ROH.

Obsah

HistorieEditovat

Za Protektorátu byly na území Čech a Moravy nuceně sjednoceny odborové organizace do Národní odborové ústředny zaměstnanecké (NOÚZ). Krátce před koncem okupace se v prostředí odboje utvořila Ústřední rada odborů, která převzala moc v odborových centrálách. 6. května 1945 ji Česká národní rada pověřila převzetím všech odborových organizací a majetků. Tuto skutečnost pak potvrdil i výnos ministerstva vnitra z 19. května 1945.[1] Už 14. května jednal s předáky ÚRO o úkolech odborů v obnovené republice předseda vlády Zdeněk Fierlinger. Následujícího dne pak bylo publikováno Provolání Ústřední rady odborů k českému národu. 7. června 1945 byl předsedou ÚRO zvolen komunista Antonín Zápotocký.[2] Během únorového převratu roku 1948 podpořila ÚRO politiku KSČ a na 22. únor svolala sjezd závodních rad.[3]

V roce 1946 bylo zákonem z 16. května 1946 o jednotné odborové organizaci definováno jako celostátní organizace Revoluční odborové hnutí (ROH).[1] I po vzniku ROH existovala Ústřední rada odborů. Byla řídícím orgánem ROH v době mezi sjezdy Revolučního odborového hnutí. ÚRO měla předsedu, generálního tajemníka a 118 členů volených sjezdem.[4] Podle zákona o přebudování národního pojištění z roku 1951 byla ÚRO také vrcholným orgánem nemocenského pojištění.[5] Na plenárním zasedání ÚRO v červenci 1952 došlo k nové reorganizaci odborových svazů, přičemž vodítkem bylo rozdělení jednotlivých rezortů ve vládě. Zároveň zůstala Slovenská odborová rada samostatně voleným orgánem.[6]

Všeodborové sjezdy a předsedové ÚROEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historie odborového hnutí [online]. oskovo.cz [cit. 2015-10-26]. Dostupné online. (česky) 
  2. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 457-458. (česky) 
  3. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 488-489. (česky) 
  4. STÁTNÍK, Dalibor. Sankční pracovní právo v padesátých letech: Vládní nařízení o opatřeních proti fluktuaci a absenci č.52/1953 Sb : Studie. [s.l.]: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1994. 176 s. Dostupné online. ISBN 9788085270327. S. 58. (česky) 
  5. Digitální knihovna › NS RČS 1948-1954 › Tisky [online]. psp.cz [cit. 2015-10-26]. Dostupné online. (česky) 
  6. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 506. (česky) 
  7. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 467. (česky) 
  8. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 502. (česky) 
  9. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 512. (česky) 
  10. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 522. (česky) 
  11. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 528. (česky) 
  12. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 535. (česky) 
  13. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 541. (česky) 
  14. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 547. (česky) 
  15. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 554. (česky) 
  16. Z usnesení X. všeodborového sjezdu. Rudé právo. Duben 1982, roč. 62, čís. 91, s. 2. Dostupné online. 
  17. Skončil XI. všeodborový sjezd. Rudé právo. Duben 1987, roč. 67, čís. 91, s. 1. Dostupné online.