Otevřít hlavní menu

Hřebečovský hřbet

geomorfologický okrsek Českotřebovské vrchoviny

Základní údajeEditovat

 
Prudký svah kuesty v PR Třebovské stěny

Hřbet, dlouhý asi 55 km (nejvýraznější část 25 km) a široký max. asi 6 km, se táhne ze severu na jih a je v příčném profilu výrazně asymetrický – na západě pozvolný a na východě příkrý, celkově se dá charakterizovat jako jedna dlouhá tzv. kuesta. Hřbet je označován za dokonalou, tedy nejlepší, ukázku kuesty na území České republiky. Výška hřbetu je skoro v celé jeho délce kolem 600 m n. m.

Poloha a sídlaEditovat

Území okrsku se nachází zhruba mezi sídly Potštejn (na severu), Ústí nad Orlicí (na severozápadě), Česká Třebová (na západě), Svitavy (na jihozápadě), Letovice (na jihu), Damníkov (na východě) a Žampach (na severovýchodě). Uvnitř okrsku leží z větších sídel obec Koclířov, částečně obce Třebovice a České Libchavy.[1]

Charakter územíEditovat

Je to plochá vrchovina v povodí Tiché Orlice, Třebovky, Svitavy a na rozvodí Třebovky a Svitavy (na západě) a Moravské Sázavy a Třebůvky (na východě). Leží na slínovcích, spongilitech, jílovcích, prachovcích a pískovcích spodního a středního turonu, s horninami letovického krystalinika. Je zde silně rozčleněný erozně denudační povrch v oblasti asymetrické litické antiklinály s pásmem nejvyšších elevací na SVV, charakterizovaný řadou kuest (s čely na SVV). Je proťatý hluboce zaříznutými antecedentními údolími Libchavského potoka, Tiché Orlice a sedlem Třebovická brána. Hřbet je převážně zalesněný smrkem, místy s příměsí jedle, ojediněle jsou bukové porosty. Jsou zde chráněná území PR Třebovské stěny, PR Rohová, PP Pod Skálou, PP Babolský háj.[2]

Geomorfologické členěníEditovat

Okrsek Hřebečovský hřbet (dle značení Jaromíra Demka VIC–3A–1) geomorfologicky náleží do celku Svitavská pahorkatina a podcelku Českotřebovská vrchovina.[2]

Podle alternativního členění Balatky a Kalvody[3] se Hřebečovský hřbet dále člení na podokrsky (směrem ze severu na jih): Hlavenský hřbet, Lanšperský hřbet, Třebovická brána, Koclířovský hřbet a Hynčinský hřbet.

Hřbet sousedí s dalším okrskem Svitavské pahorkatiny, Ústeckou brázdou na západě, a s celky Podorlická pahorkatina na východě a Boskovická brázda na jihu.[2]

Významné vrcholyEditovat

 
Vrch Roh

Nejvyšším bodem Hřebečovského hřbetu je Roh (660 m n. m.).

název vrcholu výška (m n. m.) podřazená jednotka
Roh 660 Koclířovský hřbet
Mladějovský vrch 647 Koclířovský hřbet
Mirand 639 Koclířovský hřbet
Hřebcov 635 Koclířovský hřbet
Hřebečov 623 Koclířovský hřbet
Chvalka 618 Hynčinský hřbet
Palice 613 Lanšperský hřbet
Červená hora 609 Koclířovský hřbet
Vlkov 599 Hynčinský hřbet
Mladějovské hradisko 591 Koclířovský hřbet
Velká pláň 571 Koclířovský hřbet
Lanšperk 457 Lanšperský hřbet
Třebovická hora 450 Lanšperský hřbet
 
Skalní terasy v PR Rohová

VyužitíEditovat

Od roku 1770 se v Hřebečovském hřbetu těžilo uhlí (mělo ale horší kvalitu než černé uhlí na Ostravsku). V 19. století se zde začal získávat lupek na výrobu dlaždic, keramiky a šamotu. Ještě v roce 1945 zde bylo v provozu 104 pecí zpracovávající vytěžený jíl. Poslední šachta byla z ekonomických důvodů uzavřena 1991.

Po uzavření dolů je Hřebečovský hřbet turistickým cílem. Mladějovská úzkorozchodná dráha je provozována jako muzeum, v zimě jsou zde běžkařské tratě. Na části území byla vyhlášena přírodní rezervace Rohová. Hřbet je překonáván mj. silnicí I/35 (E442) Hradec KrálovéOlomouc, která jej pod sedlem u osady Hřebeč proráží krátkým tunelem.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Hřebečovský hřbet na Mapy.cz
  2. a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  3. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 

Externí odkazyEditovat