Hřebečský tunel
Hřebečský tunel je silniční tunel délky 354 m na silnici I/35 v Hřebči v okrese Svitavy, částečně zasahující i do katastrálního území sousedního Boršova. Sestává z jednoho obousměrného tubusu se třemi jízdními pruhy (dvěma stoupajícími a jedním klesajícím).
| Hřebečský tunel | |
|---|---|
 Západní portál Hřebečského tunelu | |
| Základní údaje | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Hřebeč, Boršov |
| Silnice | silnice I/35 |
| Zeměpisné souřadnice | 49°44′48,27″ s. š., 16°34′39,5″ v. d. |
| Provozní délka | 354 m |
| Počet dopr. tubusů | 1 |
| Výstavba | |
| Dodavatel | Metrostav |
| Zahájení stavby | červen 1994 |
| Poslední průraz | 1996 |
| Dokončení | říjen 1997 |
| Otevření | 14. listopadu 1997 |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
Tunel byl stavěn firmou Metrostav od června 1994.[1] Nejprve byla během roku 1994 provedena průzkumná štola, vlastní ražba úseku o délce 275 m probíhala v letech 1995 a 1996.[2] Do provozu byl uveden 14. listopadu 1997 jako součást dvoukilometrové přeložky silnice I/35 klesající přibližně 140 výškových metrů po východním úbočí Hřebečského hřbetu směrem k Moravské Třebové.[3] Jako první tunel v Česku byl ražen Novou rakouskou tunelovací metodou, přičemž jeho nadloží z písčitojílovitých hlín je velmi nízké (5,5–17 m).[4][5] Je umístěn pod vesnicí Hřebeč ve směrovém oblouku s podélným sklonem 6,3 %. Na východní portál tunelu navazuje přeložka silnice I/35 umístěná v geologicky nestabilním svahu Hřebečského sedla, kvůli kterému musel být úsek v roce 2006 dočasně uzavřen a svah sanován.[6]
V letech 2007–2009 prošel tunel modernizací, kdy bylo rekonstruováno a doplněno jeho bezpečnostní vybavení.[7] V roce 2022 proběhla oprava tunelu, při níž došlo ke kompletní výměně technologické části a opravě stavební části tunelu. Zcela uzavřen byl od 1. března[8] do 24. října 2022.[9] K částečnému omezení provozu v tunelu došlo 11. dubna 2023, kdy byly zahájeny práce na sanaci nestabilního svahu u východního portálu. Práce mají trvat do konce června 2023.[10]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ VIŠŇA, Martin. Tunel Hřebeč - černý bod motoristických atlasů [online]. hrebecsko.blogspot.com, 2010-02-01 [cit. 2010-11-11]. Dostupné online.
- ↑ SRB, Martin; HILAR, Matouš. Průzkumné štoly využité pro výstavbu dopravních tunelů v ČR. Tunel. Roč. 2011, čís. 3, s. 79–87. Dostupné online.
- ↑ Historicky první silniční tunel u nás zvyšuje rychlost, ale také bezpečnost. Hradecké noviny. 1997-11-15.
- ↑ BARTÁK, Jiří. Vývoj podzemního stavitelství v České republice. Tunel. Roč. 2006, čís. 1, s. 2–14. Dostupné online.
- ↑ Automobilový tunel Hřebeč [online]. Ita-aites.cz [cit. 2010-11-11]. Dostupné online.
- ↑ HoBr. Tunel Hřebeč opět v provozu [online]. Estav.cz, 2009-10-16 [cit. 2010-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-04.
- ↑ NEJEZCHLEB, Jiří; BURÝŠKOVÁ, Lenka. Hřebečský tunel opět průjezdný [online]. Policie.cz [cit. 2010-11-11]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. ŘSD na devět měsíců zavírá tunel Hřebeč, řidiče čeká cesta po staré silnici třicítkou. Zdopravy.cz [online]. 2022-01-30 [cit. 2022-01-31]. Dostupné online. ISSN 2570-7868.
- ↑ SŮRA, Jan. Přes Hřebečský zlom opět bez omezení. Tunel je po osmi měsících znovu průjezdný. Zdopravy.cz [online]. 2022-10-24 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. ISSN 2570-7868.
- ↑ ČTK. Hřebečský tunel je opět částečně neprůjezdný, probíhá zajištění svahu. Zdopravy.cz [online]. 2023-04-25 [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. ISSN 2570-7868.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hřebečský tunel na Wikimedia Commons - Tunel Hřebeč – černý bod motoristických atlasů, hrebecsko.blogspot.com
