Otevřít hlavní menu

Koclířov

obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji

Koclířov (německy Ketzelsdorf[2]) je obcí ležící východně od okresního města Svitav, a rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, přičemž z katastru obce náleží k Moravě jen les a zemědělské plochy na jihovýchodě a asi polovina osady Hřebče, která k obci také náleží.[3][4][5] Tato moravská část obce původně náležela ke katastrálním územím Moravská Kamenná Horka (dnes součást obce Kamenná Horka) a Boršov u Moravské Třebové (dnes součást města Moravské Třebové), a ke Koclířovu byla připojena až k 1. lednu 1953.[6] Nadmořská výška obce je 502 metrů nad mořem. Žije zde 706[1] obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Svitavy. Obec je součástí Mikroregionu Svitavsko a Místní akční skupiny MAS Svitava.

Koclířov
Kostel sv. Jakuba Staršího a sv. Filomeny
Kostel sv. Jakuba Staršího a sv. Filomeny
Znak obce KoclířovVlajka obce Koclířov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0533 578231
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Svitavy (CZ0533)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Svitavy
Historická země Čechy + Morava
Katastrální území Koclířov
Katastrální výměra 17,3 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 706 (2019)[1]
Nadmořská výška 502 m n. m.
PSČ 569 11
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Koclířov
Koclířov č. p. 123
569 11 Koclířov
Starosta Jiří Tesař
Oficiální web: www.koclirov.cz
Email: obec.koclirov@tiscali.cz
Koclířov
Koclířov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O rybníku na Třeboňsku pojednává článek Koclířov (rybník).
Možná hledáte: Kocléřov.

Obsah

Název obceEditovat

Prvním pojmenováním v roce 1347 vsi byl Cunczendorf (Kuncova ves). Od roku 1412 Kecendorf a patřilo pod správu Litomyšlského panství. V roce 1815 se již začal používat český název obce, nejprve však jako Kocléřov a až později Koclířov. V roce 1850 Koclířov v okr. Litomyšl. V roce 1931 Koclířov (Ketzelsdorf) v Čechách, okr. Litomyšl. V roce 1950 obec v okr. Svitavy. V roce 1991 Koclířov v okr. Svitavy.

HistorieEditovat

První zmínka o obci z roku 1347, kdy vratislavský biskup Přeclav z Pohořelé (1342-1376) rozdělil majetek premonstrátského kláštera v Litomyšli. V období třicetileté války,a jakož i za švédského tažení na Moravu byla obec několikrát vypálena a vyrabována. Další utrpení čekalo za slezských válek.

ŠkolaEditovat

Reformy císařovny Marie Terezie přinesly v roce 1766 Koclířovu založení školy, ke které byla přiškolena také osada Hřebeč.

Poštovní spojeníEditovat

Pro obec bylo významné zavedení poštovního spojení v roce 1754 z Olomouce přes Koclířov a Svitavy do Polabí

Válečná příkoříEditovat

V roce 1799 se vsí prohnala ruská vojska generála Suvorova, v roce 1809 francouzské ležení, roku 1866 zase rakouský armádní sbor.

DemografieEditovat

Složení obyvatelEditovat

V polovině 19. století žilo zde obyvatelstvo vesměs německé národnosti.

V letech 1990-1997 působil jako starosta obce František Blaha, 1997-2006 RSDr. Jaroslav Drozdek, 2006-2008 Bohumil Kysílko, 2008-2009 jako zastupující starostu RSDr.Jaroslav Drozdek, 2009-2013 Jaromír Lenoch, od 2013 Jiří Tesař.

Náboženský životEditovat

V roce 1848 přišel do obce první člen redemptoristického řádu a v roce 1855 vzniká hospic - první v českých zemích. V roce 1871 byl hospic povýšen na kolej, a v roce 1896 se redemptoristé přestěhovali do nově zřízeného kláštera ve Čtyřiceti Lánech u Svitav. Vystěhovanou budovu získaly školní sestry III. řádu sv. Františka a zřídily zde školu pro dívky. Činnost školy byla za okupace pozastavena a dům byl využíván jako chudobinec, po válce pak jako domov pro řádové sestry a v roce 1995 se stal sídlem Českomoravské Fatimy - Fatimského apoštolátu v ČR.

HospodářstvíEditovat

DopravaEditovat

V letech 1813 až 1815 vybudována silnice přes Koclířov spojující Moravskou Třebovou se Svitavami, což pomohlo obyvatelstvu pro lepší spojení do práce a pro rozvoj živností.

ZemědělstvíEditovat

Díky své nadmořské výšce obec patří do oblastí s důrazem na pastevectví. Půda je zde málo úrodná.

PrůmyslEditovat

Z průmyslových odvětví zde bylo drtivou většinou zastoupeno kamenictví a zejména tkalcovství.

PamětihodnostiEditovat

 
Boží muka z roku 1698
  • Kostel sv. Jakuba Staršího a sv. Filomeny, farní (1347, dnešní podoba 1771). Kamenný kříž ve zdi kostela nad vchodem s datem 1771 / 18 a kamennou deskou pod křížem a letopočtem 1925. U kostela byla do roku 1773 poustevna, dnes je zde poutní místo, uctívána Panna Maria Fatimská.
  • Řady barokních soch světců v ambitu a na bráně hřbitova
  • Křížová cesta s kamennými reliéfy (1856-80) v ohradní zdi u kostela
  • Náhrobní deska při zdi kostela s postavou rytíře v brnění a erbem. Nápis (část): A D 1594 WENCZEL FORBRIGER KETZENDORF
  • Náhroby rodiny Bier a Lamatsch
  • Bývalá římskokatolická fara (1834)
  • Letohrádek (před 1701 či 1791)
  • Klášter, dnes Českomoravská Fatima, s kostelem sv. Alfonse a Panny Marie Fatimské. Klášter redemptoristů byl vybudován na svahu nad obcí roku 1844.
  • Kaple sv. Josefa na Hřebči
  • Tunel pod Hřebčí
  • Česko-moravský hraniční kámen na Hřebči
  • Zbořená barokní rychta
  • Boží muka z r.1698
  • množství soch a křížů, například pískovcový křížek na dolním (severozápadním) konci obce (u č.p. 188), s dedikací rodiny Ebertových
  • památný strom (buk) na dolním konci obce

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Ketzelsdorf bei Zwittau
  3. http://www.mapy.cz/#centerX=138035712@centerY=134770048@typ=army2@zoom=13@vizType=none@vizIds=none
  4. http://archivnimapy.cuzk.cz
  5. http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
  6. částka 28 Úředního listu republiky Československé ze dne 28. února 1953

Externí odkazyEditovat