Koclířov
Koclířov (německy Ketzelsdorf[2]) je obcí ležící východně od okresního města Svitav, v oblasti Hřebečsko. Protáhlá zástavba se nachází v údolí potoka Třebovka. Katastr obce zasahuje na obě strany historické česko-moravské zemské hranice, přičemž k Moravě náleží jen les a zemědělské plochy na jihovýchodě a asi polovina osady Hřebče, která k obci také náleží.[3][4][5] Tato moravská část obce původně náležela ke katastrálním územím Moravská Kamenná Horka (dnes součást obce Kamenná Horka) a Boršov u Moravské Třebové (dnes součást města Moravské Třebové), a ke Koclířovu byla připojena až k 1. lednu 1953.[6] Nadmořská výška obce je 502 metrů nad mořem. Žije zde 717[1] obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Svitavy. Obec je součástí Mikroregionu Svitavsko a Místní akční skupiny MAS Svitava.
Koclířov | |
![]() | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
---|---|
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0533 578231 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Svitavy |
Okres (LAU 1) | Svitavy (CZ0533) |
Kraj (NUTS 3) | Pardubický (CZ053) |
Historická země | Čechy + Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°45′59″ s. š., 16°32′24″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 717 (2020)[1] |
Rozloha | 17,3 km² |
Katastrální území | Koclířov |
Nadmořská výška | 502 m n. m. |
PSČ | 569 11 |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu |
Obecní úřad Koclířov Koclířov č. p. 123 569 11 Koclířov obec.koclirov@tiscali.cz |
Starosta | Jiří Tesař |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Koclířov | |
Další údaje | |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název obceEditovat
Prvním pojmenováním v roce 1347 vsi byl Cunczendorf (Kuncova ves). Od roku 1412 Kecendorf a patřilo pod správu Litomyšlského panství. V roce 1815 se již začal používat český název obce, nejprve však jako Kocléřov a až později Koclířov. V roce 1850 Koclířov v okr. Litomyšl. V roce 1931 Koclířov (Ketzelsdorf) v Čechách, okr. Litomyšl. V roce 1950 obec v okr. Svitavy. V roce 1991 Koclířov v okr. Svitavy.
HistorieEditovat
První zmínka o obci z roku 1347, kdy vratislavský biskup Přeclav z Pohořelé (1342-1376) rozdělil majetek premonstrátského kláštera v Litomyšli. V období třicetileté války,a jakož i za švédského tažení na Moravu byla obec několikrát vypálena a vyrabována. Další utrpení čekalo za slezských válek.
ŠkolaEditovat
Reformy císařovny Marie Terezie přinesly v roce 1766 Koclířovu založení školy, ke které byla přiškolena také osada Hřebeč.
Poštovní spojeníEditovat
Pro obec bylo významné zavedení poštovního spojení v roce 1754 z Olomouce přes Koclířov a Svitavy do Polabí
Válečná příkoříEditovat
V roce 1799 se vsí prohnala ruská vojska generála Suvorova, v roce 1809 francouzské ležení, roku 1866 zase rakouský armádní sbor.
DemografieEditovat
Složení obyvatelEditovat
V polovině 19. století žilo zde obyvatelstvo vesměs německé národnosti.
V letech 1990-1997 působil jako starosta obce František Blaha, 1997-2006 RSDr. Jaroslav Drozdek, 2006-2008 Bohumil Kysílko, 2008-2009 jako zastupující starostu RSDr.Jaroslav Drozdek, 2009-2013 Jaromír Lenoch, od 2013 Jiří Tesař.
Náboženský životEditovat
V roce 1848 přišel do obce první člen redemptoristického řádu a v roce 1855 vzniká hospic - první v českých zemích. V roce 1871 byl hospic povýšen na kolej, a v roce 1896 se redemptoristé přestěhovali do nově zřízeného kláštera ve Čtyřiceti Lánech u Svitav. Vystěhovanou budovu získaly školní sestry III. řádu sv. Františka a zřídily zde školu pro dívky. Činnost školy byla za okupace pozastavena a dům byl využíván jako chudobinec, po válce pak jako domov pro řádové sestry a v roce 1995 se stal sídlem Českomoravské Fatimy - Fatimského apoštolátu v ČR.
HospodářstvíEditovat
DopravaEditovat
V letech 1813 až 1815 vybudována silnice přes Koclířov spojující Moravskou Třebovou se Svitavami, což pomohlo obyvatelstvu pro lepší spojení do práce a pro rozvoj živností. V době ČSSR se stala silnicí I. třídy I/35 a silný provoz přes obec ukončila až přeložka v souvislosti s vybudováním tunelu v Hřebči. U západního okraje obce je zaústěna silnice I/34 do trasy E442.
Nejbližší železniční stanice je ve Svitavách.
ZemědělstvíEditovat
Díky své nadmořské výšce obec patří do oblastí s důrazem na pastevectví. Půda je zde málo úrodná.
PrůmyslEditovat
Z průmyslových odvětví zde bylo drtivou většinou zastoupeno kamenictví a zejména tkalcovství.
PamětihodnostiEditovat
- Kostel sv. Jakuba Staršího a sv. Filomeny, farní (1347, dnešní podoba 1771). Kamenný kříž ve zdi kostela nad vchodem s datem 1771 / 18 a kamennou deskou pod křížem a letopočtem 1925. U kostela byla do roku 1773 poustevna, dnes je zde poutní místo, uctívána Panna Maria Fatimská.
- Řady barokních soch světců v ambitu a na bráně hřbitova
- Křížová cesta s kamennými reliéfy (1856-80) v ohradní zdi u kostela
- Náhrobní deska při zdi kostela s postavou rytíře v brnění a erbem. Nápis (část): A D 1594 WENCZEL FORBRIGER KETZENDORF
- Náhroby rodiny Bier a Lamatsch
- Bývalá římskokatolická fara (1834)
- Letohrádek (před 1701 či 1791)
- Klášter, dnes Českomoravská Fatima, s kostelem sv. Alfonse a Panny Marie Fatimské. Klášter redemptoristů byl vybudován na svahu nad obcí roku 1844.
- Kaple sv. Josefa na Hřebči
- Tunel pod Hřebčí
- Česko-moravský hraniční kámen na Hřebči
- Zbořená barokní rychta
- Boží muka z r.1698
- množství soch a křížů, například pískovcový křížek na dolním (severozápadním) konci obce (u č.p. 188), s dedikací rodiny Ebertových
- památný strom (buk) na dolním konci obce
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ Ketzelsdorf bei Zwittau
- ↑ http://www.mapy.cz/#centerX=138035712@centerY=134770048@typ=army2@zoom=13@vizType=none@vizIds=none
- ↑ http://archivnimapy.cuzk.cz
- ↑ http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
- ↑ částka 28 Úředního listu republiky Československé ze dne 28. února 1953
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Koclířov na Wikimedia Commons
- Územně identifikační registr ČR. Obec Koclířov v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Neoficiální stránky obce
- Bývalá fara v obci
- Kreis Zwittau
- Soupis památek obce a osady