Koclířov

Koclířov (německy Ketzelsdorf) je obcí ležící východně od okresního města Svitav, v oblasti Hřebečsko. Protáhlá zástavba se nachází v údolí potoka Třebovka. Katastr obce zasahuje na obě strany historické česko-moravské zemské hranice, přičemž k Moravě náleží jen les a zemědělské plochy na jihovýchodě a asi polovina osady Hřebče, která k obci také náleží. Tato moravská část obce původně náležela ke katastrálním územím Moravská Kamenná Horka (dnes součást obce Kamenná Horka) a Boršov u Moravské Třebové (dnes součást města Moravské Třebové), a ke Koclířovu byla připojena až k 1. lednu 1953. Nadmořská výška obce je 502 metrů nad mořem. Žije zde 717 obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Svitavy. Obec je součástí Mikroregionu Svitavsko a Místní akční skupiny MAS Svitava.

Koclířov
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0533 578231
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Svitavy
Okres (LAU 1)	Svitavy (CZ0533)
Kraj (NUTS 3)	Pardubický (CZ053)
Historická země	Čechy + Morava
Zeměpisné souřadnice	49°45′59″ s. š., 16°32′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	717 (2020)
Rozloha	17,3 km²
Katastrální území	Koclířov
Nadmořská výška	502 m n. m.
PSČ	569 11
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Obecní úřad Koclířov Koclířov č. p. 123 569 11 Koclířov obec.koclirov@tiscali.cz
Starosta	Jiří Tesař
Oficiální web: www.koclirov.cz
Koclířov
Další údaje
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název obce

Prvním pojmenováním v roce 1347 vsi byl Cunczendorf (Kuncova ves). Od roku 1412 Kecendorf a patřilo pod správu Litomyšlského panství. V roce 1815 se již začal používat český název obce, nejprve však jako Kocléřov a až později Koclířov. V roce 1850 Koclířov v okr. Litomyšl. V roce 1931 Koclířov (Ketzelsdorf) v Čechách, okr. Litomyšl. V roce 1950 obec v okr. Svitavy. V roce 1991 Koclířov v okr. Svitavy.

Historie

První zmínka o obci z roku 1347, kdy vratislavský biskup Přeclav z Pohořelé (1342-1376) rozdělil majetek premonstrátského kláštera v Litomyšli. V období třicetileté války,a jakož i za švédského tažení na Moravu byla obec několikrát vypálena a vyrabována. Další utrpení čekalo za slezských válek.

Škola

Reformy císařovny Marie Terezie přinesly v roce 1766 Koclířovu založení školy, ke které byla přiškolena také osada Hřebeč.

Poštovní spojení

Pro obec bylo významné zavedení poštovního spojení v roce 1754 z Olomouce přes Koclířov a Svitavy do Polabí

Válečná příkoří

V roce 1799 se vsí prohnala ruská vojska generála Suvorova, v roce 1809 francouzské ležení, roku 1866 zase rakouský armádní sbor.

Demografie

Složení obyvatel

V polovině 19. století žilo zde obyvatelstvo vesměs německé národnosti.

V letech 1990-1997 působil jako starosta obce František Blaha, 1997-2006 RSDr. Jaroslav Drozdek, 2006-2008 Bohumil Kysílko, 2008-2009 jako zastupující starostu RSDr.Jaroslav Drozdek, 2009-2013 Jaromír Lenoch, od 2013 Jiří Tesař.

Náboženský život

V roce 1848 přišel do obce první člen redemptoristického řádu a v roce 1855 vzniká hospic - první v českých zemích. V roce 1871 byl hospic povýšen na kolej, a v roce 1896 se redemptoristé přestěhovali do nově zřízeného kláštera ve Čtyřiceti Lánech u Svitav. Vystěhovanou budovu získaly školní sestry III. řádu sv. Františka a zřídily zde školu pro dívky. Činnost školy byla za okupace pozastavena a dům byl využíván jako chudobinec, po válce pak jako domov pro řádové sestry a v roce 1995 se stal sídlem Českomoravské Fatimy - Fatimského apoštolátu v ČR.

Hospodářství

Kostel sv. Jakuba Staršího a sv. Filomeny

Doprava

V letech 1813 až 1815 vybudována silnice přes Koclířov spojující Moravskou Třebovou se Svitavami, což pomohlo obyvatelstvu pro lepší spojení do práce a pro rozvoj živností. V době ČSSR se stala silnicí I. třídy I/35 a silný provoz přes obec ukončila až přeložka v souvislosti s vybudováním tunelu v Hřebči. U západního okraje obce je zaústěna silnice I/34 do trasy E442.

Nejbližší železniční stanice je ve Svitavách.

Zemědělství

Díky své nadmořské výšce obec patří do oblastí s důrazem na pastevectví. Půda je zde málo úrodná.

Průmysl

Z průmyslových odvětví zde bylo drtivou většinou zastoupeno kamenictví a zejména tkalcovství.

Pamětihodnosti

Boží muka z roku 1698

Křížová cesta u kostela

• Kostel sv. Jakuba Staršího a sv. Filomeny, farní (1347, dnešní podoba 1771). Kamenný kříž ve zdi kostela nad vchodem s datem 1771 / 18 a kamennou deskou pod křížem a letopočtem 1925. U kostela byla do roku 1773 poustevna, dnes je zde poutní místo, uctívána Panna Maria Fatimská.
• Řady barokních soch světců v ambitu a na bráně hřbitova
• Křížová cesta s kamennými reliéfy (1856-80) v ohradní zdi u kostela
• Náhrobní deska při zdi kostela s postavou rytíře v brnění a erbem. Nápis (část): A D 1594 WENCZEL FORBRIGER KETZENDORF
• Náhroby rodiny Bier a Lamatsch
• Bývalá římskokatolická fara (1834)
• Letohrádek (před 1701 či 1791)
• Klášter, dnes Českomoravská Fatima, s kostelem sv. Alfonse a Panny Marie Fatimské. Klášter redemptoristů byl vybudován na svahu nad obcí roku 1844.
• Kaple sv. Josefa na Hřebči
• Tunel pod Hřebčí
• Česko-moravský hraniční kámen na Hřebči
• Zbořená barokní rychta
• Boží muka z r.1698
• množství soch a křížů, například pískovcový křížek na dolním (severozápadním) konci obce (u č.p. 188), s dedikací rodiny Ebertových
• památný strom (buk) na dolním konci obce

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Koclířov na Wikimedia Commons
• Územně identifikační registr ČR. Obec Koclířov v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online. 
• Neoficiální stránky obce
• Bývalá fara v obci
• Kreis Zwittau
• Soupis památek obce a osady

Portály: Česko | Geografie

Autoritní data: AUT: ge129606 | VIAF: 240109308