Wikipedie

Gustav Jáchym z Lambergu

rakouský šlechtic a politik

Gustav Jáchym z Lambergu-Kunštátu (německy Gustav Joachim von Lamberg-Kunstadt; 21. prosince 1812 Salcburk – 3. února 1862 Vídeň[1] nebo Mnichov[2]) byl česko-rakouský šlechtic, od roku 1834 šestý a poslední říšský kníže z Lambergu. Působil ve státních službách jako vrchní komorník, zemský lovčí v Horních Rakousích a nejvyšší štolba v Kraňsku a Vindické marce. Byl čestným rytířem Maltézského řádu a dědičným členem panské sněmovny.

Gustav Jáchym z Lambergu
Rodový erb knížat z Lambergu
Rodový erb knížat z Lambergu
6. kníže z Lambergu,
nejvyšší dědičný zemský komoří a nejvyšší dědičný zemský lovčí Horních Rakous, nejvyšší štolba v Kraňsku a Vindické marce a dědičný stolník Salcburského vévodství
Ve funkci:
11. května 1831 – 3. února 1862
PředchůdceKarel Evžen z Lambergu
NástupceKarel Václav z Lambergu
Dědičný člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
18. dubna 1861[1] – 3. února 1862
(nesložil slib)
PanovníkFrantišek Josef I.
Narození21. prosince 1812
Salcburk
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. února 1862 (ve věku 49 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníkaple svatého Erazima
TitulHodnostní korunka náležící titulu kníže kníže
Choť(1855) Kateřina Hrádková (1824–1889)
RodičeKarel Evžen z Lambergu (1764–1831) Bedřiška Žofie z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu (1776–1831)
Profesevelkostatkář a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Gustav Jáchym Emanuel Karel Bedřich Josef Jan Nepomuk Vincenc Fererius Arnošt, říšský kníže z Lambergu-Kunštátu, svobodný pán z Orteneggu a Stockernu na Ottensteinu a Amerangu se narodil jako nejstarší syn knížete Karla Evžena z Lambergu (1764–1831) a jeho manželky Frideriky, rozené z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu (1776–1831).

Gustav Jáchym byl v srpnu 1832 zapleten do bádenského pokusu o atentát na korunního prince Ferdinanda I. Za to byl souzen k zákazu uzavřít manželství a nesměl užívat rodové jméno.

V roce 1834 převzal po svém otci rodový majetek.

27. května 1847 měl Gustav Jáchym dlouhý projev na českém stavovském sněmu v němž vyzval k omezení byrokracie v Čechách snížením počtu a platů úředníků, zjednodušení soudních řízení a administrativy atd.[3]

Manželství a potomstvo editovat

V roce 1840 na dožínkách na panství Žichovice se Gustav Jáchym seznámil s o dvanáct let mladší dívkou Kateřinou Hrádkovou, dcerou čejkovského šafáře Václava Hrádka. Zamiloval se do ní, ale přesto, že se s ní nesměl oženit, měl s ní několik dětí. Nakonec jej v roce 1854 císař František Josef I. omilostnil a Gustav Jáchym z Lambergu se 6. ledna 1855 ve Strašíně oženil s matkou svých osmi dětí, na niž ještě předtím bez vědomí rodiny přepsal své panství Lechnerdorf.

Kvůli tomuto nerovnorodému sňatku se ovšem rozhořel spor s jeho příbuznými o právo na knížecí titul a s ním spojeného majetku. Janem Filipem z Lambergu zřízený fideikomis Steyer a Žichovice upravoval výhradní převod na nejstaršího manželského syna odpovídající jeho stavu a z dědictví vylučovala nemanželské děti. Jeho děti tak byly kvůli nemanželskému původu vyloučeny z dědictví majetku a knížecího titulu a jeho jediný legitimní syn Josef Bedřich Emil z Lambergu byl v roce 1878 vyloučen z dědictví. To nakonec získal hrabě Rudolf z Lambergu z uherské větve rodu.

Gustav Jáchym z Lambergu zemřel dne 3. února 1862 v Mnichově. Místo posledního odpočinku našel v rodinné hrobce Lambergů v kapli sv. Erasma v Nezamyslicích. Vdova Kateřina z se s dětmi přestěhovala na zámek Lebenberg u Kitzbühelu. Po smrti byla ona i většina jeho dětí pohřbena po boku Gustava Jáchyma.

Rodina editovat

Gustav Jáchym z Lambergu se oženil 6. ledna 1855 ve Strašíně s Kateřinou Hrádkovou (8. prosinec 1824 – 10. prosince 1889 Kitzbühel). Měli tyto děti:

  • 1. Gustav Vilém Arnošt (1841–1886)
  • 2. Bedřich Karel Emil (1843–1883)
  • 3. Karel Václav Emil (1845–1906), titul kníže z Lambergu mu byl odebrán v roce 1887
  • 4. Emílie Františka Frederika (1846–1862)
  • 5. Hubert Antonín Emil (1848 – po 1886)
  • 6. Marie Frederika Emílie (1849–1849)
  • 7. Eduard Gustav Emil (1850–1899) ⚭ 20. září 1883 Marie Anna Eleonora z Tolnau (1855–1914)
  • 8. Hugo Antonín Emil (1853–1913) ⚭ 30. října 1883 Giuletta Brunettiová (1857–1941), byl otcem Pauly z Lambergu
  • 9. Robert Gustav (1854–1855)
  • 10. Josef Bedřich Emil (1856–1904) ⚭ 12. července 1880 Anna von Werndl (1861–1943), jediný legitimní syn

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav Joachim von Lamberg na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Lamberg, Gustav Fürst [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-03-30]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Lambergů 7 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2024-03-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2023-06-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gustav_Jáchym_z_Lambergu&oldid=23810977“