Graubünden

kanton ve Švýcarsku

Graubünden (česky Grisonsko; německy Graubünden;[1] italsky Grigioni; rétorománsky: Grischun; francouzsky Grisons) je rozlohou největší kanton Švýcarska ležící v hornaté jihovýchodní části státu na hranici s Itálií, Rakouskem a Lichtenštejnskem. Jeho obyvatelé jsou někdy nazýváni Bündner.

Kanton Graubünden
Chantun Grischun
Cantone dei Grigioni
Palpuognasee (Albulapass).jpg
Kanton Graubünden Chantun Grischun Cantone dei Grigioni – znak
znak
Kanton Graubünden Chantun Grischun Cantone dei Grigioni – vlajka
vlajka
Geografie
Karte Lage Kanton Graubünden 2015.png
Hlavní městoChur
Souřadnice
Rozloha7 105,39 km²
Nejvyšší bodPiz Bernina (4049 m n. m.)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel198 379 (2018)
Hustota zalidnění27,9 obyv./km²
Jazykněmčina, italština, rétorománština
Správa regionu
Nadřazený celekŠvýcarsko
Druh celkukanton
Vznik1496
VládaRegierungsrat, regenza, Governo (5 členů)
ParlamentGrosser Rat, cussegl grond, Grand Consiglio (120 poslanců)
Podřízené celky• 11 okresů
• 121 obcí
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2CH-GR
NUTSCH056
Označení vozidelGR
Oficiální webwww.gr.ch
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozlohou 7106 km² představuje sice téměř 16 území spolkového státu, ale jeho hluboká údolí a vysoké hory jsou řídce osídleny, Graubünden má jen 187 812 obyvatel.

Hlavním městem je Chur s 34 880 obyvateli (v roce 2016), osídlený od roku 3000 př. n. l., po dobytí Římany v roce 15 př. n. l. se stal roku 284 správním střediskem římské provincie Raetia. Další města a obce nad 4000 obyvatel jsou Davos (11 060 obyvatel), Landquart (8 854), Domat/Ems (8 043), St. Moritz (5 084), Ilanz/Glion (4 736) a Scuol (4 638).

Mezi nimi známá turistická střediska na náhorních plošinách Alp. Turistika je, vedle masivních subvencí spolku, hlavním zdrojem příjmů hospodářství kantonu.

Znak a vlajkaEditovat

Současná podoba znaku kantonu byla schválena 8. listopadu 1932. Znak je složený z částí znaků původních 3 historických spolků (respektive federací), které na území kantonu fungovaly až do 19. století. Jedná se o barvy Šedého spolku (černá a bílá), emblém ze znaku Chrámového spolku (kozoroh), a levou polovinu znaku Desetistoličného spolku (kříž). Vlajka kantonu je stejně jako u všech švýcarských kantonů tvaru čtverce a kopíruje znak kantonu.

JazykyEditovat

Graubünden společně obývají tři hlavní jazykové skupiny: německá, italská a rétorománská (rétorománsky, čtvrtým úředním jazykem Švýcarska dnes mluví už jen 0,8 % obyvatel, 0,5 % ji uvádí jako svůj hlavní jazyk).

 
hlavní řeči kantonu Graubünden, včetně idiomů románštiny – Surselvisch = sursilvan, Sutselvisch = sutsilvan, Surmeirisch = surmiran, Oberengadinisch = puter, Unterengadinisch = vallader

Obyvatelstvo kantonu podle jazyka (2000):

U sídel s jazykově smíšeným obyvatelstvem se někdy názvy v obou jazycích významně liší; potom se uvádí ve formě např. „Ilanz/Glion“ (zde je název nad lomítkem německý, pod lomítkem rétorománský).

Kulinářské specialityEditovat

Mezi známé dezerty kantonu Graubünden se řadí dort z křehkého těsta plněný karamelizovanými vlašskými ořechy Bündner Nusstorte (nazývaný též Engadiner Nusstorte) a dort z křehkého těsta, máslového krému a florentinské hmoty Engadiner Torte. Mezi speciality kantonu patří také hruškový chléb Birnbrot.

ReferenceEditovat

  1. U_@_ (G–L) [online]. [cit. 2020-02-07]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazyEditovat