Vals
Vals (v místním dialektu walserské němčiny vyslovováno [faɫʃ], rétorománsky Val) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Surselva. Nachází se v údolí Valserského Rýna, asi 37 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1 252 metrů. Má necelých 1 000 obyvatel.
| Vals | |
|---|---|
 Pohled ze severu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°37′1″ s. š., 9°10′59″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1252 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Surselva |
  Vals Vals, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 175,56 km² |
| Počet obyvatel | 946 (31.12.2020) |
| Hustota zalidnění | 5,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7132 Vals 7116 St. Martin |
| Označení vozidel | GR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
V 11. a 12. století bylo údolí Valsertal hojně využíváno Římany. Kolem roku 1290 se na dně údolí nacházelo čtyři až sedm farem s hospodářskými zvířaty (hlavně ovcemi). Po roce 1300 vyklidili boční údolí také německy mluvící Walserové z Rheinwaldu a snad i z údolí Val Blenio. Osadníci v oblasti Zervreila mohli být italsky mluvící kolonisté z Blenia.
Německy mluvící Walserové se po roce 1300 stěhovali ze západu do několika údolí rétorománsky mluvícího Graubündenu. Tyto oblasti nebyly neobdělávané, jak dokládá místní jméno Vals (rétorománsky val – „údolí“) a románské názvy polí, jako například Selvaalp (rétorománsky selva 'les'). Páni panství neměli nově příchozí vůbec v lásce, a proto se trvale usadili až po vzájemné dohodě. Expanzi Walserů z údolí zbrzdil až Lugnezerův zákaz prodeje půdy a sňatků v roce 1457.[1] Obyvatelé Blenia vlastnili až do konce 19. století dvě alpy v horním údolí nad průsmykem Passo di Soreda.[1]
Až do vybudování silnice z Ilanzu v roce 1881 byla cesta z údolí obtížná, proto se Vals dlouho orientoval na jih a východ ke svým sousedům v Rheinwaldu a Safientalu, kde žili převážně také Walserové. Na rozdíl od nich však ve Valsu reformace nepřevládla a Vals zůstal katolický; také se zde z tohoto důvodu mluví převážně německy, na rozdíl od většiny převážně rétorománských okolních obcí.[1] V roce 1893 byl otevřen Kurhaus a lázně (lázně jsou však doloženy již v roce 1732) a v roce 1970 nové lázeňské centrum. V letech 1951–1958 byla postavena vodní elektrárna Zervreila. Cestovní ruch tvoří ekonomickou páteř obce (1 093 lůžek v roce 2002); nové termální lázně, architektonické dílo Petera Zumthora, byly otevřeny v roce 1996.[1]
Během druhé světové války byla obec bombardována spojeneckými stíhacími bombardéry. Několik vesničanů bylo zabito nebo zraněno. Zda šlo o nehodu, není jasné. Vzdálenost mezi italskou hranicí a obce je vzdušnou čarou 15 kilometrů.
V zimě roku 1951, velmi bohaté na sníh a laviny, zasáhla Vals ničivá lavina. Během tří dnů napadlo na dně údolí jeden a půl metru čerstvého sněhu. 20. ledna 1951 spadla v Malatobelu lavina, což se naposledy stalo v roce 1812. Starosta nařídil evakuaci ohrožených domů, která však nebyla dodržena nebo byla dodržena jen částečně. Ve 21:59 hod. zasáhla lavina Alpbühll celou obec na západní straně údolí. Lavina zasypala 11 domů a 12 stájí. Zasypáno bylo celkem 30 osob, z nichž 19 zemřelo, včetně 14 dětí. O život přišlo také 12 kusů skotu a 13 koz.[2]
Dříve samostatná obec St. Martin byla k 1. lednu 2015 začleněna do obce Vals.
V roce 2012 získala obec Evropskou cenu obnovy vesnice.
Geografie editovat
Katastr obce se skládá z pěti údolí, ale obydlené je pouze hlavní údolí Valser Tal, kterým protéká řeka Valser Rhein (Valserský Rýn). Obec Vals je v tomto hlavním údolí odříznuta dvěma soutěskami, jednou na severu a druhou na jihu. Z celkové rozlohy téměř 176 km² tvoří necelou polovinu louky a vysokohorské pastviny, osm procent údolí pokrývají horské lesy a zbytek tvoří skály a ledovce. Rozlohou je Vals přibližně stejně velký jako Lichtenštejnské knížectví a je jednou z největších obcí ve Švýcarsku. Nejvyšší horou na území obce Vals je Rheinwaldhorn s výškou 3402 m n. m.
Sousedními obcemi Valsu jsou Lumnezia (mluvící rétorománsky) na severu, Safiental (mluvící německy) na východě, Rheinwald (mluvící také německy) na jihu a Blenio (mluvící italsky) na druhé straně Adulských Alp. Centrum obce se nazývá Vals-Platz.
Na území obce Vals se nachází řada typických walserských zemědělských usedlostí, které bývaly celoročně obydlené. Většina z nich se stále používá jako salaše s alpskými loukami a pastvinami. Kromě Vals-Platz je celoročně obydlená pouze vesnice Leis jihozápadně nad obcí.
Ze zaměstnaných obyvatel pracuje 23 % v zemědělství a lesnictví, 29 % v průmyslu a obchodě a 48 % v sektoru služeb.
Obyvatelstvo editovat
| Vývoj počtu obyvatel[1] | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 658 | 1850 | 1900 | 1950 | 1970 | 2000 | 2019 | 2020 | ||||||||
| Počet obyvatel | 800 | 761 | 736 | 943 | 1037 | 885 | 979 | 946 | ||||||||
Hospodářství editovat
Vodní elektrárny editovat
V obci sídlí elektrárenský koncern Kraftwerke Zervreila AG. Nádrž stejnojmenné vodní elektrárny je pátou největší přehradní nádrží ve Švýcarsku. Společnost disponuje také výrobními závody v lokalitách Wanna, Safien, Rothenbrunnen a Realta, přičemž celkem využívá převýšení téměř 1200 výškových metrů. Celý komplex byl uveden do provozu v roce 1958 a na jeho stavbě se podílelo až 1500 lidí. Název pochází od původní osady Zervreila, která se nacházela v rozvodí údolí asi 1,5 km za přehradou. Na místě zbořeného kostela byla jako obvykle postavena kaple, která stojí asi 100 metrů jihovýchodně nad přehradní zdí.
Minerální voda Valser editovat
Společnost Valser, kterou v roce 1960 založili Donald M. Hess a Dr. Robert Schrauder a která byla začleněna do skupiny Hess, je vlastněna společností Coca-Cola HBC. Podle neoficiálních informací je Valser nejznámější minerální vodou ve Švýcarsku a za své jméno vděčí prameni sv. Petra (St. Petersquelle). Pramen je již po staletí využíván jako léčivý. Nálezy učiněné při stavbě prvního lázeňského hotelu ukázaly, že se pravděpodobně používal již v pravěku. Významným zaměstnavatelem v obci je společnost Valser Mineralquellen AG, která má kromě různých moderních zařízení také návštěvnické centrum.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vals GR na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e SIMONETT, Jürg. Vals [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2016-12-09 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ PFISTER, Christian. Am Tag danach. Zur Bewältigung von Naturkatastrophen in der Schweiz 1500–2000. [s.l.]: Haupt, 2002. ISBN 3-258-06436-9. S. 158. (německy)
- ↑ Geschichte [online]. Valser [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vals na Wikimedia Commons - (německy) [1] – oficiální stránky
