Wikipedie

Gerhard Schröder

německý politik

Gerhard Fritz Kurt Schröder (* 7. dubna 1944, Mossenberg-Wöhren, vládní obvod Detmold) je bývalý německý politik a státník, v letech 1998–2005 spolkový kancléř a po většinu té doby též předseda Sociálnědemokratické strany Německa (SPD). V současnosti je Schröder předsedou výboru akcionářů konsorcia Nord Stream AG, zřízeného kvůli výstavbě plynovodu Nord Stream, který vede pod Baltským mořem.[1] Je také poradcem švýcarského vydavatelství Ringier AG a angažuje se pro skupinu Rothschild Group, kde je členem jejího poradenského výboru (European Advisory Council of Rothschild).[1] Od září 2017 do května 2022 působil také jako předseda dozorčí rady ruské ropné společnosti Rosněfť.[2][3] Funkce se vzdal po kritice mnoha německých politiků, včetně vedení sociální demokracie.[4] Sám se označuje za přítele Vladimíra Putina a bývá označován jako ruská loutka a lobbista nebo beneficient ruského ropného a plynárenského průmyslu. [5]

Gerhard Schröder
Gerhard Schröder na sjezdu SPD v Berlíně, 2015
Gerhard Schröder na sjezdu SPD
v Berlíně, 2015
7. spolkový kancléř Německa
Ve funkci:
27. října 1998 – 22. listopadu 2005
PrezidentRoman Herzog
Johannes Rau
Horst Köhler
PředchůdceHelmut Kohl
NástupceAngela Merkelová
6. předseda SPD (od 1990)
Ve funkci:
21. března 1999 – 21. března 2004
PředchůdceOskar Lafontaine
NástupceFranz Müntefering
Stranická příslušnost
ČlenstvíSPD
Narození7. dubna 1944 (78 let)
Mossenberg-Wöhren, Blomberg, Třetí říše
ChoťEva Schubach
Anne Taschenmacher
Hiltrud Schwetje-Hampel
Doris Köpf
So-yeon Kim
RodičeErika Vosseler
PříbuzníLothar Vosseler (sourozenec)
Lothar Vosseler (polorodý bratr z matčiny strany)
SídloBerlín
Alma materUniverzita v Göttingenu
Profeseprávník
Náboženstvíevangelická církev
Oceněnívelkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1999)
Řád bílé orlice (2002)
čestný doktorát univerzity Tchung-ťi (2002)
honorary doctor of Saint Petersburg State University (2003)
… více na Wikidatech
PodpisGerhard Schröder, podpis
Webová stránkagerhard-schroeder.de/en/
CommonsGerhard Schröder
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Politická kariéraEditovat

Členem SPD je Schröder od roku 1963. V letech 1998–2005 byl sedmým spolkovým kancléřem (předsedou vlády) Spolkové republiky Německo. Jeho SPD vládla v koalici se Stranou zelených až do předčasných voleb do spolkového sněmu v září 2005. Jednou z důležitých priorit Schröderovy vlády v letech 2002-2005 byla tzv. Agenda 2010, která byla prosazena s úmyslem vyřešit problémy nedostatku pracovních sil, zvláště s ohledem na nepříznivé prognózy demografického vývoje v příštích letech.[6] Předčasné volby roku 2005 byly vyvolány tak, že Schröder požádal spolkový parlament (Bundestag) o vyslovení nedůvěry poté, kdy jeho strana SPD neuspěla ve volbách do zemského parlamentu Severního Porýní-Vestfálska v květnu 2005. Tyto volby Schröder velmi těsně prohrál. Jeho nástupkyní v úřadu spolkového kancléře se v listopadu 2005 stala Angela Merkelová, a sice po dohodě velké koalice CDU/CSU a SPD v říjnu 2005.

 
Gerhard Schröder v roce 2009

Společně s americkým prezidentem Billem Clintonem (1993-2001) a britským premiérem Tonym Blairem (1997-2007) byl Schröder považován za představitele tzv. třetí cesty.[7]

Působení v hospodářstvíEditovat

Krátce po svém odchodu z funkce kancléře začal Schröder působit v hospodářské oblasti. Plní funkci předsedy výboru akcionářů konsorcia Nord Stream AG, které provozuje plynovod Nord Stream. Tímto plynovodem již v současnosti proudí pod Baltským mořem velká množství zemního plynu z Ruska do Německa,[1] čímž je zajišťováno dostatečné zásobování plynem v mnoha dalších zemích včetně Ukrajiny. Nordstream AG usiluje o zdvojení tohoto plynovodu.[1]

KritikaEditovat

29. září 2017 byla nově ustavena dozorčí rada velké ruské naftové společnosti Rosněfťu. Ruská vláda do ní nominovala Gerharda Schrödera, který byl posléze zvolen předsedou dozorčí rady Rosněftu. Za tuto svoji novou funkci byl Schröder v Německu kritizován.[2] Tlak na něj se stupňoval po ruské invazi na Ukrajinu 24. února 2022 – k odstoupení jej vyzvalo například vedení SPD a kancléř Olaf Scholz.[8] Na protest proti jeho postoji rezignovali zaměstnanci jeho kanceláře[9] a město Hannover zvažovalo odebrání jeho čestného občanství.[10] Univerzita v Göttingenu začala řešit odebrání čestného doktorátu, který v minulosti politikovi udělila.[11]Koncem února 2022 jednala hannoverská místní organizace CDU o tom, aby bylo Schröderovi odebráno čestné občanství Hannoveru.[12] Přední německý fotbalový klub Borussia Dortmund (BVB) zrušil bývalému kancléři čestné členství 2. března 2022. Bylo zastaveno publikování podcastu „Agenda“, jehož prostřednictvím Gerhard Schröder v rozhovorech s bývalým mluvčím spolkové vlády Bélou Andou prezentoval své politické názory – například v lednu 2022 vzbudil rozhořčení ukrajinských představitelů, když obvinil Kyjev z „harašení zbraněmi“.[11]

Funkce ve firmě Rosněfť se vzdal až 20. května 2022, den po rozhodnutí rozpočtového výboru Spolkového sněmu odebrat Schröderovi peníze na kancelář, na kterou měl mít jako bývalý kancléř nárok.[4] V srpnu Schröder zažaloval Spolkový sněm, aby získat zpět dotaci na chod své kanceláře.[13][14]

Snaha o vyloučení z SPDEditovat

Proti Schröderovi byly podány na dvě desítky žádostí členů SPD o vyloučení ze strany. Rozhodčí komise regionální organizace SPD v Hannoveru v srpnu 2022 oznámila, že svým působením v ruských státních koncernech Schröder neporušil předpisy strany, a proto může zůstat členem SPD. Proti rozhodnutí rozhodčí komise je však možné se odvolat.[15]

Soukromý životEditovat

 
Vladimir Putin s ženou Ljudmilou, Doris Schröder-Köpfová a Gerhard Schröder (Berlín, červen 2000)

Schröder je od 2. května 2018 po páté ženatý. Jeho svatba s tehdy 48letou  korejskou ekonomkou So-yeon Kim se konala v Soulu.[11] Gerhard Schröder se svou pátou manželkou užívá byt v Hannoveru v domě, který před léty koupili společně s Doris Schröder-Köpfovou a o nějž se po rozvodu rozdělili.[16]

První manželství Gerhard Schrödera s Evou Schubachovou trvalo od roku 1968 do roku 1972. Anne Taschenmacherová byla druhou manželkou Gerharda Schrödera až do roku 1984. Manželka číslo tři byla Hiltrud Schwetje. Třeti Schröderovo manželství bylo rozvedeno v roce 1997. Gerhard Schröder se pak v roce 2001 oženil se svou čtvrtou ženou Doris Schröder-Köpfovou. Gerhard Schröder a Doris Schröder-Köpf se rozvedli v dubnu 2018.[11]

Gerhard Schröder má velkou rodinu. Je adoptivním otcem syna Gregora Schrödera a dcery Viktorie Schröderové, které adoptoval se svou bývalou manželkou Doris Schröder-Köpfovou. Do Schröderovy rodiny patří také jeho nevlastní dcera Klara, která je dcerou jeho někdejší manželky Doris Schröder-Köpfové. Po smrti sestry Gerharda Schrödera Gunhildy Kamp-Schröderové a jeho nevlastního bratra Lothara Vosselera Schröderovu rodinu doplnily ještě dvě nevlastní sestry.[11]

 
Inaugurace prezidenta Ruské federace Vladimira Putina v roce 2018. Zleva: Vladimir Putin, Gerhard Schröder a Dmitrij Medvěděv.

VyznamenáníEditovat

  • 2005 – Mírová cena Heinricha Albertze (Heinrich-Albertz-Friedenspreis), odebrána 5. března 2022 kvůli Schröderově neochotě distancovat se od Putinovy invaze na Ukrajinu[17]

Čestné doktoráty:Editovat

Čínská Univerzita Tchung-ťi v Šanghaji (2002), Petrohradská univerzita (2003). Marmarská univerzita v Istanbulu (2005), Matematicko-přírodovědecká fakulta Univerzity Georga Augusta v Göttingenu (2005), Finanční unicerzita při vládě Ruské federace (Финансовый университет при Правительстве Российской Федерации), Damašská univerzita v Sýrii (2007) a Univerzita Urbino (Università degli Studi di Urbino „Carlo Bo“) v Itálii (2007).

Dne 28. května 2008 byl Gerhard Schröder „za zásluhy o evropsko-ruské porozumění“ zvolen členem-korespondentem Ruské akademie věd.

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b c d Gerhard Schroeder, Nord Stream AG: Profile & Biography - Bloomberg. Bloomberg [online]. [cit. 2018-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Russischer Energiekonzern: Gerhard Schröder an die Spitze des Rosneft-Aufsichtsrats gewählt. Der Spiegel Online [online]. 2017-09-29 [cit. 2018-07-28]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ Schröder míří do vedení Rosněfti, německého exkancléře jmenovalo Rusko. iDNES.cz [online]. 2017-08-12 [cit. 2018-07-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b ČTK. Bývalý německý kancléř Schröder opustil dozorčí radu ruské společnosti Rosněfť. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-05-20 [cit. 2022-05-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ Bývalý německý kancléř Schröder lobbuje za ruské zájmy. ‚Problém je jeho ego, nenechává ho v klidu‘
  6. ↑ HENGST, Björn: Schmidt preist Schröders Agenda (Schmidt chválí Schröderovu agendu). Der Spiegel, [1], 27. října 2007 (německy).
  7. ↑ http://www.cevro.cz/cs/216233-petr-sokol-socialiste-treti-cesta
  8. ↑ Olaf Scholz says ex-Chancellor Gerhard Schröder should resign from Russian firms. Deutsche Welle [online]. 2022-03-03. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ GEHRKE, Lauren. Gerhard Schröder’s office staff quit over Putin’s war on Ukraine. Politico [online]. 2022-03-01. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Hannover will Schröder die Ehrenbürgerwürde aberkennen. NDR [online]. 2022-03-03. Dostupné online. (německy) 
  11. ↑ a b c d e Gerhard Schröder privat: SO lebt der Alt-Kanzler heute mit seiner Ehefrau So-yeon. News.de [online]. 2022-03-03 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (německy) 
  12. ↑ CDU in Hannover will Gaslobbyisten Schröder Ehrenbürgerwürde entziehen. Spiegel.de [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. (německy) 
  13. ↑ MUSIL, Adam. Schröder žaluje Bundestag. Chce peníze na provoz kanceláře. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-08-12 [cit. 2022-08-14]. Dostupné online. 
  14. ↑ ČTK. Bývalý kancléř Schröder podal žalobu na Spolkový sněm, chce zpět peníze na chod kanceláře. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-08-12 [cit. 2022-08-14]. Dostupné online. 
  15. ↑ ČTK. Bývalý německý kancléř Schröder může zůstat členem SPD. Komise řešila vyloučení kvůli vazbám na Rusko. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-08-08 [cit. 2022-08-14]. Dostupné online. 
  16. ↑ Gerhard Schröder streitet sich mit Ex-Frau um Immobilie. Der Spiegel [online]. 2022-01-31 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (německy) 
  17. ↑ Politik: 12:07 Uhr – Alt-Kanzler Schröder verliert Albertz-Friedenspreis. Welt. de [online]. 2022-03-05 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. (německy) 
  18. ↑ ON-LINE: Prezident Zeman udělil státní vyznamenání Schröderovi, Troškovi i Vondráčkové. Novinky.cz [online]. 2017-10-28 [cit. 2017-10-28]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

 
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gerhard_Schröder&oldid=21585279“