Fridrich Kristián Saský (1893–1968)
Fridrich Kristián Saský (31. prosince 1893, Drážďany – 9. srpna 1968, Samedan) byl saský princ a vévoda, markrabě míšeňský.
Fridrich Kristián | |
---|---|
Královský princ saský Vévoda saský Markrabě míšeňský | |
Úplné jméno | Friedrich Christian Albert Leopold Anno Sylvester Macarius |
Narození | 31. prosince 1893 Drážďany, Sasko |
Úmrtí | 9. srpna 1968 (ve věku 74 let) Samedan, Švýcarsko |
Pohřben | Königskapelle (Karrösten). |
Manželka | Alžběta Helena Thurn-Taxis |
Potomci | viz Potomci |
Rod | Wettinové |
Otec | Fridrich August III. Saský |
Matka | Luisa Toskánská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se 31. prosince 1893 jako druhý syn korunního prince Fridricha Augusta a jeho manželky arcivévodkyně Luisy Toskánské.
Podle rodinné tradice se v 10 letech stal lajtnantem Prvního granátnického pluku č. 100.
Roku 1913 začal studovat na Vojenské akademii v Drážďanech. Během První světové války začal sloužit ve Velkém generálním štábu na Západní frontě. Za svou statečnost získal několik medailí. Ovládal několik jazyků a proto byl vyslán na diplomatické misie ke španělskému králi Alfonsu XIII., k osmanskému sultánovy Mehmedu V. a k rakouskému císaři Karlu I.
Roku 1918 byl jedním z potenciálních kandidátů na nový litevský trůn. Dne 13. listopadu 1918 abdikoval jeho otec na trůn a na konci války zanikla i celá Německá říše.
Po válce začal studovat právo na univerzitách v Kolíně, Freiburgu, ve Vratislavi a Würzburgu. Během studia vstoupil do studentského katolického bratrstva KDSt.V. Winfridia. Tuto skupinu opustil roku 1928 či 1929.
Dne 9. února 1920 vstoupil k KDSt.V. Thuringia Würzburg. Zde potkal princeznu Alžbětu Helenu Thurn-Taxis. Byla čestnou předsedkyní Durynské dívčí studentské federace. Dne 16. června 1923 se sní v Řeznu oženil.
Poté, co získal titul doktora filosofie, stal se soukromým učitelem historie umění.
Po abdikaci na nástupnictví svého bratra Fridricha Augusta Jiřího se stal následníkem trůnu a 12. února 1932 po smrti svého otce i hlavou saského královského rodu.
Roku 1933 polská vláda navrhla prince Fridricha jako možného nového polského krále ale vzestup Adolfa Hitlera a nadcházející druhá světová válka tomu zabránily. V tu dobu žil se svou rodinou v Bamberku, kde vedl Rytíře sv. Marie.
Roku 1937 se přestěhoval do zámku Wachwitz v Drážďanech, kde žil až do roku 1945. Poté, co jeho rodina přežily bombový útok na zámek odešli do Hofu, poté do Řezna a nakonec do Bregenzu. Jeho konexe jej zaváli do Švýcarska, kde zůstal dokonce života.
Zemřel 9. srpna 1968 v Samedanu. Jeho tělo bylo pohřbeno v Königskapelle v Karröstenu.
Potomci
editovatSe svou manželkou princeznou Alžbětou Helenou měl pět dětí:
- princ Maria Emanuel (1926–2012) ∞ princezna Anastázie Anhaltská, bez potomků
- princezna Marie Josefa, nevdala se
- princezna Anna Josefa ∞ kníže Roberto de Afif, tři syny
- princ Albert Josef ∞ Elmira Henke, bez potomků
- princezna Matylda Josefa ∞ princ Jan Jindřich Sasko-Kobursko-Gothajský, jeden syn
Tituly
editovat- 31. prosince 1893 – 9. srpna 1968: Jeho královská Výsost princ Fridrich Kristián Saský, vévoda saský a markrabě míšeňský
Vývod z předků
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Christian, Margrave of Meissen na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridrich Kristián Saský na Wikimedia Commons
- (německy) Wettinové Archivováno 7. 4. 2016 na Wayback Machine.