Litevské království (1918)

Litevské království (litevsky: Lietuvos Karalystė, německy: Königreich Litauen) je označení pro dvě krátká historická období, kdy bylo území dnešní Litvy královstvím.

Litevské království
Lietuvos Karalystė (li)
 Ober Ost
 Ruská republika
1918 Litevská republika 
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
Litevské království v roce 1918
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
státní útvary a území
Předcházející:
Ober Ost Ober Ost
Ruská republika Ruská republika
Nástupnické:
Litevská republika Litevská republika

1918Editovat

Třetí a nejkratší období Litvy jako království nastalo v roce 1918. Od začátku první světové války se území Litvy stalo rusko-německým bojištěm. Němci pronikli z Pruska na podzim roku 1915 a celou Litvu obsadili. Litva byla administrativně zařazena do skupiny Ober Ost (Horní východ). Podle plánů německého velení se měla spolu s ostatními zeměmi tzv. Mitteleuropy stát loutkovým německým státem. Německo přišlo s několika návrhy na připojení Litvy ke svému území, například formou personální unie s Německým císařstvím resp. Pruským královstvím, ale Litevci tyto návrhy zásadně odmítali. A tak 16. února 1918 vyhlásila Litevská rada (Lietuvos taryba) obnovení nezávislosti Litvy s hlavním městem Vilniusem. Jako nejlepší prostředek k uhájení nově vzniklé nezávislosti se rada rozhodla k obnovení domácí monarchie.

Kandidáti na trůnEditovat

Jelikož jakákoliv forma personální unie Litvy s Pruskem nebyla v zájmu Litevců, kteří hodlali uhájit novou nezávislost, odmítali také aby se novým panovníkem stal nejmladší syn císaře Viléma II. princ Joachim.

Kromě samotných Litevců se možná expanze protestantského Pruska v katolické Litvě nelíbila katolickému Bavorsku a Sasku. Sasko navíc navrhovalo jako kandidáta na trůn prince Fridricha Kristiána, druhorozeného syna saského krále Fridricha Augusta III., především díky historickým vazbám na polsko-litevský stát (3 z jeho předků byli litevskými velkoknížaty a polskými králi).

Nakonec 4. června 1918 nabídla litevská rada trůn Vilémovi Württemberskému, vévodovi z Urachu. Ve výběru hrála roli katolická víra, úspěšná vojenská kariéra a také i to, že jeho manželka byla potomkem dvou litevských velkoknížat, zvolených v 18. století (stejně jako princ Fridrich Kristián). Vilém nabídku přijal a 11. července 1918 roku byl zvolen králem pod jménem Mindaugas II. Německo toto rozhodnutí neakceptovalo, a králi Mindaugasovi proto bylo znemožněno do Litvy vůbec přijet. Mindaugas se nicméně ihned začal učit litevsky a obdržel dopis od papeže Benedikta XV., který vítal jeho výběr jako krále Litvy a blahopřál mu.[1]

Prohlášení republikyEditovat

Když nicméně na sklonku roku 1918 bylo zřejmé, nejenže Německo prohraje válku, ale také že v kurzu se vlivem Francie a USA ocitnou republiky, snažila se Litevská rada rychle se zbavit všech svých vazeb na Německo a také na monarchistickou vládu, a tak král Mindaugas II. do Litvy nikdy nepřijel. 2. listopadu 1918 vzala litevská rada formálně zpět svou nabídku trůnu a navrhla novou provizorní ústavu, která nechala rozhodnutí mezi monarchií a republikou na ústavodárném shromáždění. Ústavodárné shromáždění však už se myšlenkou monarchie vůbec nezabývalo a rovnou přijalo novou ústavu Litvy jako republiky.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Lithuania (1918) na anglické Wikipedii.

  1. Článek Litevské království na Promonarchii.cz. promonarchii.cz [online]. [cit. 2019-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-12. 
  2. Litva - stručná historie států - Halina Beresnevičiūte-Nosálová, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny států, 2006, ISBN 80-7277-300-3

Související článkyEditovat