Bregenz

obec v okresu Bregenz v Rakousku

Bregenz (česky též Břežnice[2]) je hlavní město rakouské spolkové země Vorarlbersko, jež je i zároveň hlavním městem okresu Bregenz. Město má přibližně 30 tisíc obyvatel. Leží v nadmořské výšce 574 m n. m. na úpatí hory Pfänder. Město se nachází na břehu Bodamského jezera, největšího jezera v Německu, které leží na hranicích Německa, Rakouska a Švýcarska. Každoročně v červenci a srpnu se v Bregenz koná hudební festival Bregenzer Festspiele, na jaře se pak koná taneční festival Bregenzer Spring.

Bregenz
Bregenz Luftbild.jpg
Bregenz – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška574 m n. m.
StátRakouskoRakousko Rakousko
spolková zeměVorarlbersko
Bregenz
Bregenz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha29,5 km²
Počet obyvatel29 806 (2018)[1]
Hustota zalidnění1 010,4 obyv./km²
Správa
StarostaMarkus Linhart (ÖVP)
Vznik1500
Oficiální webwww.bregenz.at
E-mailrathaus@bregenz.at
PSČ6900
Označení vozidelB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeografieEditovat

 
Historická malba města
 
Pohled od Kirchstraße na bregenzské Horní Město (Oberstadt). Za hotelem Deuring Schlössle s cibulovými věžičkami, jsou vidět vrcholky věží kostela Nesvětějšího srdce Páně.

Město leží na východním břehu Bodamského jezera. Bregenz se dělí na katastrální území: Bregenz-město (Bregenz-Stadt), Vorkloster, Schendlingen, Rieden, Weidach a Fluh (Weidach und Fluh). Žije zde přibližně 30 tisíc[1] obyvatel. Obec leží pod 1065 metrů vysokým vrcholem Pfänder.

HistorieEditovat

Období před naším letopočtemEditovat

První archeologické nálezy, které dokládají osídlení oblasti, pocházejí z 15. století před naším letopočtem. V oblasti žil pravděpodobně keltský kmen Strabo. V 5. století před naším letopočtem se pak Keltové v oblasti Bregenzu sadili trvale. Po sérii bitev v roce 15 před naším letopočtem město dobyli Římané. Ve městě založili svoji osadu a vojenský tábor.

Období římské nadvládyEditovat

Městu byl udělen titul obec a kolem roku 50 našeho letopočtu se město stalo sídlem římské admirality u Bodamského jezera. V roce 259 nebo 260 našeho letopočtu bylo město zničeno Alamany, kteří oblast ovládali až do roku 450.

StředověkEditovat

V letech 610612 v oblasti působili misionáři svatý Columbanus a svatý Gall. Od roku 917 se ve městě nacházel hrad, kde sídlil rod Udalrigingerů, vládnoucí dynastie Vorarlberska. Tento rod vymřel po meči kolem roku 1150. Synem prvního Udalrichingera byl kostnický biskup svatý Gebhard. Kolem roku 1170 založil Hugo z Tübingenu městskou osadu, která je ale doložena až z roku 1249. Tato osada byla ve 13. a 14. století významně rozšířena.[3] Město bylo dvakrát (v roce 1451 a znovu v roce 1523) prodáno Habsburkům. Během Třicetileté války bylo město obléháno Švédy pod vedením Carla Gustava Wrangela.

NovověkEditovat

Bregenz byl také pod bavorskou vládou, a to od roku 1805 do roku 1814. Roku 1842 byl postaven přístav na Bodamském jezeře. Tento přístav pak byl několikrát rozšiřován - v roce 1883 a v letech 18891891. Železniční spojení do města bylo otevřeno v roce 1872. Od roku 1726 je město sídlem rakouské správy ve Vorarlbersku. V roce 1945 bylo město bombardováno spojenci. Během bombardování bylo zničeno celkem 72 domů.

DopravaEditovat

Město je napojeno na Dálnicí A14 (Rheintal/Walgau Autobahn), která město obchází tunelem Pfändertunnel. ÖBB provozují na území města tři nádraží, resp. zastávky: Bregenz, Bregenz Hafen a Riedenburg, dvě poslední pouze pro regionální dopravu. Přes Bregenz projíždějí kromě vlaků railjet a InterCity z Vídně také vlaky EuroCity na trase Curych-Mnichov.

KulturaEditovat

Každoročně v červenci a srpnu se v Bregenci koná hudební festival Bregenzer Festspiele, jehož pravidelným hostem je Pražský filharmonický sbor pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka. Operní představení prováděná na největší světové scéně na hladině jezera "Spiel auf dem See" jsou vrcholem festivalu.

TuristikaEditovat

Nejvýznamnějším turistickým cílem je 1065 metrů vysoký vrchol Pfänder.[4] Na vrchol vede lanová dráha.[5] Většina turistů se do města lodí z jiných míst na březích Bodamského jezera. Ve městě Bregenz se nachází přístav.[6]

PamátkyEditovat

Staré městoEditovat

MartinsturmEditovat

Martinsturm je historická strážní věž, dříve hlavní brána do města. Byla postavena ve 13. století v rámci výstavby nových městských hradeb. Původním účelem brány bylo skladování obilí. Ve věži nalezneme kapli sv. Martina. Ta byla zřízena v polovině 14. století v nejvyšším patře brány. V letech 1599 až 1601 stavitel Benedetto Prato z Rovereda provedl celkovou rekonstrukci budovy a zvětšil ji. Od roku 1985 do roku 2015 bylo ve věži muzeum vojenské historie, v roce 2015 bylo muzeum přestavěno na muzeu historie města. Dříve se v ní nacházela také věznice.[7][8]

Stará radniceEditovat

Stará radnice (německy Alten Rathaus) z roku 1662 je největší hrázděná stavba ve městě.[7]

DeuringschlössleEditovat

Deuringschlössle je zámek, který byl postaven ve 14. a 15. století. V 17. století byl velmi poškozen švédskou armádou. V témže století pak byl kompletně zrekonstruován. Poslední velká rekonstrukce proběhla na počátku 20. století, kdy byly rekonstruovány venkovní stěny. V roce 2015 byl zámek restaurován. Tento zámek se stal inspirací pro mnoho umělců, například Egona Schieleho.[7]

Kostely[9]Editovat

  • Evangelický kostel
  • Opatství Reidenburg
  • Kláštěr Mehrerau
  • Kostel St. Wendelin
  • Kaple sv. Martina
  • Kostel Nejsvětějšího srdce Páně
  • Farní kostel Mariahilf
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého
  • Kostel sv. Gebharda

Rybářské moloEditovat

Molo, které původně sloužilo rybářů, kteří lovili na Bodamském jezeře, bylo postaveno v roce 1902. V roce 1922 se stalo výchozím bodem pro hydroplány, které na Bodamském jezeře přistávaly. Na počátku 21. století byl na mole otevřen bar.[10]

Starý vojenský bazén "Mili"Editovat

Starý vojenský bazén "Mili" je dřevěný bazén, které stojí na dřevěných kůlech. Jde o nejstarší koupaliště na Bodamském jezeře, přičemž bylo vystavěno již v roce 1825. Původní bazén sloužil k výcviku vojenských rekrutů.[11]

DemografieEditovat

Obec měla v roce 2011 27831 obyvatel. Největší zastoupení zde měli obyvatelé Rakouska.[12]

Počet přislušíků národnostních menšin v roce 2011
Státní příslušnost Počet ve městě k roku 2011
Turecko 1329
Německo 1035
Rusko 422
Bosna a Hercegovina 396
Chorvatsko 223
Vývoj počtu obyvatel během jendtlivých sčítání (1869-2011)
Rok sčítání lidu Počet obyvatel města Bregenz
1869 5223
1880 6691
1890 8573
1900 11455
1910 13687
1923 13289
1934 14999
1939 15098
1951 20277
1961 21428
1971 23179
1981 24561
1991 27097
2001 26752
2006 17035
2011 27831

OsobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bregenz na anglické Wikipedii.

  1. a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
  2. http://infofrosch.info/l/li/liste_tschechischer_exonyme_fa_r_deutsche_toponyme.html[nedostupný zdroj]
  3. BILGERI, B. Bregenz, Geschichte der Stadt. Mnichov: [s.n.], 1980. 
  4. Natürlich Pfänder. Bregenz [online]. 2015-05-18 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (německy) 
  5. Pfänderbahn. Bregenz [online]. 2015-07-06 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (německy) 
  6. Bregenzer Hafen. Bregenz [online]. 2015-05-18 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (německy) 
  7. a b c Oberstadt Bregenz. Bregenz [online]. 2015-08-20 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (německy) 
  8. Martinsturm. Bregenz [online]. 2015-05-18 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (německy) 
  9. Kirchen in Bregenz. Bregenz [online]. 2015-05-18 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (německy) 
  10. Fischersteg Bregenz. Bregenz [online]. 2019-01-22 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (německy) 
  11. Altes Militärbad „Mili“. Bregenz [online]. 2019-01-22 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (německy) 
  12. Land Vorarlberg - Registerzählung. archive.is [online]. 2014-09-26 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat