Sociálně demokratická strana Rakouska

rakouská politická strana

Sociálně demokratická strana Rakouska (německy Sozialdemokratische Partei Österreichs, SPÖ) je rakouská středolevicová politická strana, která byla založena 31. prosince 1888. Členy strany byli a v jejím čele stáli významní politikové Rakouska jako Victor Adler, Karl RennerBruno Kreisky. Rakouskými kancléři byli také sociální demokraté Fred Sinowatz, Franz Vranitzky, Viktor Klima, Alfred Gusenbauer, Werner FaymannChristian Kern.

Sociálně demokratická strana Rakouska
Sozialdemokratische Partei Österreichs
Logo
Datum založení31. prosince 1888
PředsedaAndreas Babler
ZakladatelVictor Adler
SídloLöwelstraße 18
1010 Vídeň
Ideologiesociální demokracie
pro-evropanismus
Politická pozicestředolevice
Mezinárodní org.Progresivní aliance
Evropská stranaStrana evropských socialistů
Politická skupina EPPokrokové spojenectví socialistů a demokratů
Počet členů300 000 (stav: 2005)
HymnaLied der Arbeit
Barvy
     červená
Oficiální webhttp://www.spoe.at/
Zisk mandátů ve volbách
Národní rada:
41/183
Spolková rada:
24/62
Evropský parlament:
5/18
Vlajka strany
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Werner Faymann (SPÖ) na pódiu (2014), v pozadí oficiální logo strany

Strana zvítězila v parlamentních volbách konaných 29. září 2013 před Rakouskou lidovou stranou (ÖVP)[1], se kterou od té doby tvořila první vládu Wernera Faymanna i následující dvě koaliční vlády. V parlamentních volbách roku 2017 však SPÖ skončila se ziskem 26,9 % hlasů druhá za ÖVP jen těsně před Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) a nedostala možnost se znovu podílet na vládě.

Historie

editovat

Vývoj názvu

editovat
Český název Německý název Zkratka Období
Sociálně demokratická strana dělnická Sozialdemokratische Arbeiterpartei SDAP 1888–1934
Rakouská socialistická strana Sozialistische Partei Österreichs SPÖ 1945–1991
Sociálně demokratická strana Rakouska Sozialdemokratische Partei Österreichs SPÖ od roku 1991

Předsedové strany

editovat

Chyba při volbě předsedy

editovat

V červnu 2023 došlo k situaci, kdy volební komise kvůli chybě oznámila nově zvoleným předsedou Hanse Petera Doskozila namísto skutečně zvoleného Andrease Bablera.[2]

Programové prohlášení

editovat

Ve svém programovém prohlášení, přijaté na sjezdu strany v roce 1998, se sociálně demokratická strana zavázala k sociální demokracii, k hodnotám svobody, rovnosti, spravedlnosti, solidarity a plné zaměstnanosti.

V roce 2017 zrušila strana po třiceti letech zákaz,[3] tzv. Vranitzkého doktrínu (německy Vranitzky-Doktrin),[4][5] tj. vytváření koalice na spolkové úrovni se Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ).[6]

Volební výsledky

editovat

Volby do národní rady

editovat
Volby Počet hlasů Hlasy v % + / - Počet mandátů + / -
1970 2 221 981 48,4 % +5,8 81 +7
1971 2 280 168 50,0 % +1,6 93 +12
1975 2 326 201 50,4 % +0,4 93 ±0
1979 2 413 226 51,0 % +0,6 95 +2
1983 2 312 529 47,6 % –3,4 90 –5
1986 2 092 024 43,1 % –4,5 80 –10
1990 2 012 787 42,8 % –0,3 80 ± 0
1994 1 617 804 34,9 % –7,9 65 –15
1995 1 843 474 38,1 % +3,2 71 +6
1999 1 532 448 33,15 % –4,91 65 –6
2002 1 792 499 36,51 % +3,36 69 +4
2006 1 663 986 35,34 % –1,17 68 –1
2008 1 398 620 29,43 % –8,3 57 –11
2013 1 118 223 27,10 % –2,16 53 –4
2017 1 351 918 26,9 % -0,2 52 -1
2019 1 011 868 21,2 % -5,7 40 -12
2024 1 025 753 21,1 % -0,1 41 +1

Volby do Evropského parlamentu

editovat
Volební rok Celkový počet hlasů Hlasy v % + / - Počet mandátů + / -
1996 1 105 910 29,15 % - 6 -
1999 888 338 31,71 % +2,56 7 +1
2004 833 517 33,33 % +1,6 7 ±0
2009 680 041 23,74 % −9,6 4 −3
2014 680 180[7] 24,1 % +0,40 5 +1
2019 903 151 23,9 % -0,20 5 ±0
2024 818 287 23,2 % -0,7 5 ±0

Graf volebních výsledků

editovat

Členění strany

editovat

Reference

editovat
  1. BERGER, Vojtěch; BARTOŠOVÁ, Simona. Velká koalice v Rakousku dostala zřejmě poslední šanci. Populisté slaví. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2013-09-30 [cit. 2021-10-11]. Dostupné online. 
  2. Volby předsedy dopadly opačně, oznámila rakouská sociální demokracie. Chyba se stala při sčítání. ČT24 [online]. 2023-06-05 [cit. 2023-06-05]. Dostupné online. 
  3. Von der Vranitzky-Doktrin zum rot-blauen Pakt von Eisenstadt. Die Presse. 2017-06-03. Dostupné online [cit. 2017-10-11]. (německy) 
  4. Verhältnis zur FPÖ – Nach 30 Jahren: Ende für SPÖ-„Vranitzky-Doktrin“. krone.at [online]. [cit. 2017-10-11]. Dostupné online. (německy) 
  5. PINK, Oliver. Vranitzky-Doktrin im Wandel der Zeit. Die Presse. 2009-01-29. Dostupné online [cit. 2017-10-11]. (německy) 
  6. Rakouští socialisté otevřeli cestu ke koalici s populisty z FPÖ. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2017-06-14 [cit. 2017-10-11]. Dostupné online. 
  7. Archivovaná kopie. euwahl2014.bmi.gv.at [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-02. 

Externí odkazy

editovat