František Kryštof Vratislav z Mitrovic
Kryštof František Vratislav z Mitrovic někdy též František Kryštof[1] (německy Christoph Franz Wratislaw von Mitrowitz, 1640/1641[2] – 11. května 1689[2]) byl český šlechtic z protivínské větve rodu Vratislavů z Mitrovic. Zastával vysoké zemské úřady ve správě Českého království a v Praze nechal postavit Vratislavský palác.[3]
František Kryštof Vratislav z Mitrovic | |
---|---|
Tajný rada | |
Ve funkci: 1687 – 11. května 1689 | |
Panovník | Leopold I. |
Prezident české komory | |
Ve funkci: 16. prosince 1681 – 11. května 1689 | |
Panovník | Leopold I. |
Podkomoří králové Českého království | |
Ve funkci: 16. květen 1674 – 1682 | |
Panovník | Leopold I. |
Předchůdce | Jan z Konens |
Nástupce | Karel Bedřich Daun |
Narození | 1640 |
Úmrtí | 11. května 1689 (ve věku 48–49 let) |
Titul | Baron |
Choť | (1671) Marie Alžběta z Waldsteinu (1645 – po 1688) |
Děti | 1. František Josef (1669–?) 2. Jan Václav (1670–1712) 3. Marie Josefa, provd. Schliková (1676–1737) 4. Marie Alžběta, provd. Althannová (1677–1732) 5. František Karel (1688–1716) |
Příbuzní | Marie Josefa Šliková z Pasounu (vnučka) |
Profese | komorník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatNarodil se jako syn hraběte Václava Vratislava z Mitrovic (1606/1615–1660[1]) a jeho manželky Ludmily Malovcové z Chýnova a Vimperku (okolo 1670 – asi 1697).
Studoval u jezuitů v Klementinu, během studií se seznámil s Františkem Oldřichem Kinským (1634–1699), s nímž navázal přátelský vztah a doprovázel jej na diplomatických cestách do německých zemí.[4] Kinský byl také patronem počátku kariéry Kryštofa Františka. Stal se císařským komorníkem a přísedícím zemského soudu. V letech 1672–1684 byl zemským podkomořím královských věnných měst. Svou kariéru završil ve funkci prezidenta české komory (1681–1689).[5] Z titulu tohoto úřadu byl zároveň členem sboru místodržících Českého království a nakonec byl v roce 1687 jmenován císařským tajným radou.
Majetek a stavební aktivity
editovatPo otci zdědil v roce 1660 panství Dírná a Zálší v jižních Čechách a Jince na Příbramsku. Nechal rozšířit zámek v Jincích, především se ale zasloužil o výstavbu honosné rezidence v Praze, kterou potřeboval jako vysoký zemský úředník. Roku 1671 zakoupil dva domy na pražském Tržišti na Malé Straně se zahradou a koncem 17. století je přestavěl na rodový palác. V letech 1675–1676 dal upravit terasy v zahradě, postavit schodiště, grottu a salu terrenu a v roce 1717 byl palác zapsán jako součást fideikomisního majetku rodu. Pro zásobování paláce koupil v roce 1685 statek s hospodářským dvorem v Malešicích (dnes součást Prahy). V Malešicích nechal v letech 1686–1689 postavit zámek podle projektu architekta Giacoma Antonia Canevalleho), kterého zároveň zaměstnával jako komorní prezident pro zemské zakázky. Rodový majetek v okolí Prahy pak rozšířil nákupem Dobřejovic. Na jihočeském panství Zálší financoval v roce 1670 přestavbu kostela sv. Štěpána v Horním Bukovsku.
Kryštof František Vratislav z Mitrovic zemřel 11. května 1689.
Manželství a rodina
editovatNejpozději v roce 1669 se oženil s Marií Alžbětou, rozenou hraběnkou z Valdštejna (1645 – po 1688)[6], dcerou Maxmiliána z Valdštejna. Tímto sňatkem získal Kryštof František vlivné a vzájemně prospěšné vazby na rodinu Valdštejnů, jeho švagry byli nejvyšší maršálek císařského dvora František Augustin z Valdštejna, diplomat Karel Ferdinand z Valdštejna nebo pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna. Kryštof František také v letech 1670–1674 jako regent spravoval rozsáhlý majetek mnichovohradištské větve Valdštejnů za nezletilého synovce Arnošta Josefa.[7] Z manželství s Marií Alžbětou měl pět dětí, z nichž čtyři se dožily dospělosti. Pro dcery zajistil díky protekci Ferdinanda z Ditrichštejna postavení dvorních dam ve Vídni, což jim umožnilo výběr manželských partnerů v nejvyšších kruzích.
- 1. František Josef (1669 - ?), zemřel v dětském věku[8]
- 2. Jan Václav (1670–1712), dědic panství Malešice, Dobřejovice a paláce v Praze, císařský tajný rada, komoří, diplomat, nejvyšší kancléř Českého království, velkopřevor Maltézského řádu v Čechách
- 3. Marie Josefa (1676–1737), ∞ 1695 Leopold Antonín hrabě Šlik (1663–1723), císařský tajný rada, komoří, polní maršál, nejvyšší kancléř Českého království
- 4. Marie Alžběta (1677–1732), ∞ 1706 Gundaker Ludvík hrabě z Althannu (1665–1747), císařský tajný rada, komoří, polní maršál, generální ředitel dvorských staveb
- 5. František Karel (1688–1716), dědic panství Dírná a Zálší, císařský komoří[9]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Wratislaw von Mitrowitz, Franz Christoph (1640–1689), Geheimer Rat – Kaiserhof. kaiserhof.geschichte.lmu.de [online]. [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.
- ↑ a b VRATISLAV z Mitrovic Krištof František 1620-11.5.1689 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný; díl 26.; Praha, 1907; s. 1004–1005 (heslo Vratislavové z Mitrovic)
- ↑ VOKÁČOVÁ, Petra: Příběhy o hrdé pokoře. Aristokracie českých zemí v době baroka; Academia, Praha, 2014; s. 28–29, 580 ISBN 978-80-200-2364-3
- ↑ PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 321–417.dostupné online
- ↑ Graf Christoph Franz Wratislaw z Mitrovic: Genealogics. www.genealogics.org [online]. [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.
- ↑ HRBEK, Jiří: Barokní Valdštejnové v Čechách 1640–1740; NLN, Praha, 2013; s. 196 ISBN 978-80-7422-233-7
- ↑ Archiv hlavního města Prahy, Sbírka matrik 1584-1937 (1949), sign. MIK N4O3, N 1667-1688, fol. 47/50r, dostupné z: http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=37FF3EF25D844D6DB2DC53D3E16A92F6&scan=98#scan98
- ↑ Nar. v rodovém paláci na Malé Straně v Praze, křtěn 2. 4. 1688 svým strýcem, arcibiskupem Janem Fridrichem z Valdštejna. AHMP, Sbírka matrik, sign. MIK N6, N 1688-1713, fol. 6v, dostupné z: http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=0BE6D2CA77FE438E8B3F87E245CFDFE8&scan=7#scan7.
Literatura
editovat- TŘÍSKA, Karel: Rodinný archiv Vratislavů z Mitrovic; Státní oblastní archiv v Třeboni, 1961; 138 s. (Kryštof František Vratislav z Mitrovic s. 108–114)
Externí odkazy
editovat- Rodokmen rodu Wratislavů z Mitrowicz na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
- BLKÖ:Wratislaw-Mitrowicz, Franz Christoph – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. (německy)