František Xaver Svoboda
František Xaver Svoboda (25. října 1860, Mníšek pod Brdy[1] – 25. května 1943, Praha) byl český básník, dramatik a spisovatel.
| František Xaver Svoboda | |
|---|---|
.jpg) | |
| Rodné jméno | František Xaverius Svoboda |
| Narození | 25. října 1860 Mníšek pod Brdy  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 25. května 1943 (ve věku 82 let) Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Místo pohřbení | Slavín Vyšehradský hřbitov |
| Pseudonym | Arnoštka Farkačová, Fr. Anger |
| Povolání | úředník Městské spořitelny pražské |
| Národnost | česká |
| Žánr | básník, dramatik, romanopisec |
| Témata | literární tvorba, poezie, próza a drama |
| Manžel(ka) | Růžena Svobodová |
| Rodiče | Antonín Svoboda, Anna Svobodová-Mestková |
| Vlivy | Jaroslav Vrchlický |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Narodil se v rodině Antonína Svobody (1824/1825), gruntovníka v Mníšku 29, a Anny Svobodové-Mestkové (1826/1827).[2] Měl sedm sourozenců: Jana (1849), Josefa (1851), Antonína (1854–1865), Annu (1856), Josefu Farkačovou (1858–1875/1876), Johanu (1863–1865) a Johannu (1867). Jeho manželka byla spisovatelka Růžena Svobodová-Čápová (1868–1920).
V Praze František Xaver vystudoval Reálné gymnázium v Ječné ulici. Zde ho vyučoval mj. Petr Mužák, manžel spisovatelky Karoliny Světlé, který v něm objevil malířské nadání.[3] Následující studia na technice však nedokončil a věnoval se úřednické kariéře, která zajišťovala jeho literární činnost. Byl praktikantem pražského magistrátu (1884–1889), pak úředníkem Městské spořitelny v Praze. Od r. 1910, kdy odešel do výslužby, žil střídavě v Mníšku a v Praze.[4]
Literární činnost začal poezií jako epigon Jaroslava Vrchlického, později tvořil impresionistickou lyriku s polohami meditativními a vzpomínkovými. Ohlas vzbudily jeho románové cykly: Rozkvět (1898) a Řeka (1908–1909). Rozkvět je částečně autobiografický, vypráví o duchovním vzestupu podbrdského rodu v další generaci. Tématem kroniky Řeka je hledání etických norem pro vztah mezi mužem a ženou v měšťanské rodině, rozhodující silou je čistota ženské lásky, obrodnou moc na duši člověka má působení přírody.[5]
Byl také dramatikem, tvořil drama kriticky realistické až naturalistické, ve svých hrách usiloval o postižení lidského charakteru determinovaného prostředím – např. Směry života, Rozklad. Psal také veselohry, dodnes aktuální: Čekanky, Poslední muž.[5] Veselohra „Poslední muž“, o despotickém otci rodiny, byla dvakrát zfilmovaná, podruhé pod názvem „Poslední mohykán“.[3]
Roku 1897 byl F. X. Svoboda zvolen dopisujícím členem České akademie věd a umění, od roku 1914 se stal pak i řádným členem.[3]
Dílo, výběr editovat
Dramata a hry editovat
- 1889 Márinka Válková
- 1892 Směry života – hra o třech dějstvích [6]
- 1892 Rozklad
- 1893 Útok zisku
- 1897 Odpoutané zlo (přepracováno v roce 1922 s názvem Ubitý drak)
- 1899 Podvrácený dub
- 1900 Na boušínské samotě – hra o třech dějstvích [7]
- 1900 Boháč a smrt [8]
- 1901 Olga Rubešová
- 1907 Přes tři vrchy
- 1919 Zahozený nůž
- 1940 Oba v témže kruhu
Dramatické básně editovat
Veselohry editovat
- 1896 Dědečku, dědečku! (přepracováno v roce 1912 s názvem Na boušínské samotě)
- 1899 Čekanky
- 1902 Poupě [9]
- 1902 Mlsáníčko
- 1903 Lapený Samsonek
- 1904 Rozveselená rodina
- 1907 Fialky (přepracováno v roce 1922 s názvem Ořechy)
- 1912 Milý tatínek [10]
- 1912 Starý kozel [11]
- 1919 Poslední muž
- 1923 Housenky
- 1927 Milionářka
- 1929 Jeho nevinné oči
- 1930 Maminčiny starosti
Povídky a romány editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Mníšek pod Brdy
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2021-05-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. František Xaver Svoboda. FDb.cz [online]. [cit. 2021-05-22]. Dostupné online.
- ↑ František Xaver Svoboda [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR [cit. 2021-05-22]. Dostupné online.
- ↑ a b DOLEJŠÍ, Pavel. Školní slovník českých spisovatelů. 6. vyd. Humpolec: Pavel Dolejší, nakladatelství a vydavatelství, 2005. 288 s. ISBN 80-86480-58-5. S. 231
- ↑ SVOBODA, František Xaver. Směry života [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1944 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, František Xaver. Na boušínské samotě [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1944 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, František Xaver. Boháč a smrt [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1944 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, František Xaver. Poupě [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1944 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, František Xaver. Milý tatínek [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1944 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, František Xaver. Starý kozel [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1944 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, František Xaver. románové paprsky [online]. Telč: E. Šolc, 1894 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, František Xaver. Vlna za vlnou se valí [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1922 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, František Xaver. V malém království [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1925 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, František Xaver. Klekání [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1934 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, František Xaver. Poznamenaní andělé [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1927 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, František Xaver. O lidech zvláštních [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1941 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
Literatura editovat
- Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 67, 84, ISBN 80-7023-118-1
- Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 98, 290, 305
- František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 162, 188, 253, 265
- Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 117, 138, 447, ISBN 80-207-0419-1
- Josef Galík a kol.: Panorama české literatury, Rubico, Olomouc, 1994, ISBN 80-85839-04-0
- František Götz, Frank Tetauer: České umění dramatické, Část I. – činohra, Šolc a Šimáček, Praha, 1941, str. 154–166
- Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 158
- Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 41, 338, 375
- Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 49, 431, 434–435, ISBN 80-204-0493-7
- heslo Svoboda František Xaver, básník a spis. český. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888–1909. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XXIV. S. 451–452.
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 41, 62, 64, 66, 464, 469, 492, 499, 502, 512, 542–543, 628
- Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 63, 260
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 166, 168, 170–173, 177–178, ISBN 978-80-239-9604-3
- Josef Teichman: Postavy českého divadla a hudby, Orbis, Praha, 1941, str. 89
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 60, 76, 102, ISBN 80-207-0485-X
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 16, 96, ISBN 978-80-239-9603-6
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Xaver Svoboda na Wikimedia Commons 
Autor František Xaver Svoboda ve Wikizdrojích- František Xaver Svoboda v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
