Držovice (Úštěk)

Držovice
	Dům čp. 13 (vpravo) a 17
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Úštěk
Okres	Litoměřice
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°36′48″ s. š., 14°19′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	28 (2021)
Katastrální území	Držovice (3,32 km²)
Nadmořská výška	310 m n. m.
PSČ	411 45
Počet domů	15 (2011)
	Držovice
Další údaje
Kód části obce	32760
Kód k. ú.	632767
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Držovice (německy Tirschewitz) jsou malá vesnice, část města Úštěku v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Úštěku. V roce 2011 zde trvale žilo dvacet obyvatel. Držovice jsou také název katastrálního území o rozloze 3,32 km².^[3]

Historie

První písemná zmínka o Držovicích pochází z roku 1552, kdy vesnice patřila k panství hradu Helfenburk. Od roku 1622 byla součástí jezuitského statku Liběšice, odkud byla spravována až do zrušení patrimoniální správy. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 stálo dvanáct obydlených usedlostí, z nichž bylo deset selských.^[4]

Jádrem vesnice je křižovatka dvou vzájemně kolmých cest, kolem které se soustředí větší usedlosti. I přestože řada z nich ve druhé polovině dvacátého století zanikla, uchovala si vesnice vzhled typický pro venkovská sídla Úštěcka.^[4]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 145 obyvatel (z toho 73 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák a 144 Němců. Až na tři evangelíky se hlásili k římskokatolické církvi.^[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 128 obyvatel: tři Čechoslováky a 125 Němců. Kromě dvou evangelíků a jednoho člena církve československé byli římskými katolíky.^[6]

V roce 1921 k obci patřil také Nový Týnec, ve kterém žilo 51 obyvatel (z toho 23 mužů) německé národnosti, kteří byli, kromě jednoho evangelíka, členy římskokatolické církve.^[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla osada 57 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 56 Němců. Až na jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.^[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů^[7]^[8]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	209	231	188	204	188	196	185	68	76	54	44	31	29	20
Domy	36	36	37	37	38	36	38	20	53	10	7	8	10	15
Tabulka zahrnuje údaje osady Nový Týnec a počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místních částí Brusov a Starý Týn.

Pamětihodnosti

K nejcennějším dochovaným domům ve vsi patří usedlost čp. 22. Obytný dům má zděné přízemí a roubené patro s polozapuštěnou pavlačí. Sousední sýpka má přízemí postavené z pískovcových kvádrů a roubené patro. Podobná sýpka stojí podél silnice také u usedlosti čp. 23, jejíž obytný dům pochází z dvacátých let dvacátého století a má romanticky upravené průčelí s hrázděným štítem. Roubené patro má také dům čp. 14. Z roku 1827 pochází klasicistní hospodářská budova čp. 17. V eklektickém slohu byl postaven dům čp. 10.^[4]

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
↑ ^a ^b ^c PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 80–81.
↑ ^a ^b Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 201.
↑ ^a ^b Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 202.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Držovice na Wikimedia Commons
Katastrální mapa katastru Držovice na webu ČÚZK

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Město Úštěk

k. ú. Úštěk (Úštěk-Vnitřní Město • Úštěk-České Předměstí • Úštěk-Českolipské Předměstí) • Habřina • Dolní Vysoké (I) • Starý Týn • Ličenice • Držovice • k. ú. Brusov (Brusov • Třebín • Zelený) • Bílý Kostelec • Konojedy • Dubičná • Lukov • Ostré • Rašovice • Kalovice • Robeč • k. ú. Vědlice (Vědlice • Julčín) • Rochov • Tetčiněves • Lhota

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[Katastr-3] Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.

[pesta-4] PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 80–81.

[sldb1921-5] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 201.

[sldb1930-6] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 202.

[sldb2001-7] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.

[sldb2011-8] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.

[3]

[1]

[2]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]