PEPan

Vítejte na české Wikipedii!

Dobrý den! Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si na úvod některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Úvod – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články

Několik základních rad:

• Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace, můžete využít stránku Pískoviště.
• Potřebujete-li s něčím poradit, využijte stránku Potřebuji pomoc nebo navštivte klub Wikipedie ve svém okolí; chcete-li navrhnout nějakou změnu, přidejte ji do diskuse Pod lípou.
• Potřebujete-li poradit s odbornými obory, tématy či články, podívejte se na seznam přispěvatelů (wikipedistů) dle oborů znalosti.
• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie. Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se Vám přispívání bude dařit.

---

Don't speak Czech? Please see the welcoming message in English. • Не говорите по чешски? Прочитайте сообщение на русском.

---

--Jan Polák (diskuse) 6. 7. 2016, 16:19 (CEST)

Díky za uvítání a balíček nápovědy.

--PEPan (diskuse) 8. 7. 2016, 15:57 (CEST)

Železné hory

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

Dobrý den, oceňujeme Váš příspěvek, ale bohužel nemůžeme přijmout text chráněný autorským právem převzatý bez dovolení z webových stránek či odjinud. Podívejte se, prosíme, na stránku Železné hory, a pokud jste autorem původního díla nebo máte od autora svolení k dalšímu šíření podle licencí GFDL a CC-BY-SA 3.0, doložte to prosím e-mailem obsahujícím svolení autora. K Vámi vloženému textu byla vznesena námitka, že se nápadně podobá textu z: Demek, Mackovčin: Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížíny. Praha, 2006. S. 6

Užitečné rady o přispívání do Wikipedie a o některých základních pravidlech najdete na stránkách Wikipedie:Průvodce a Wikipedie:Váš první článek. Díky za pochopení.

--Petr Kinšt (diskuse) 26. 8. 2016, 18:16 (CEST)

Text jsem pouze zmínil ve vlastním vyjádření, nebyl opisovaný, ale citovaný s uvedením autorů atd. Vložil jsem jej hlavně proto, že jsem velice dlouhou dobu shledával text v článku (dlouhé měsíce ?), který neuváděl současná faktografická data a některé části byly emocionálně laděny, především dříve odstavec, pak mnou zrušen a ponechán jako sekce „Sporná hranice ŽH". Nezbylo mi, než sekci uvodit textem, že jsou v ní chybně uváděná fakta a ponechat ji, až si toho všimne někdo z odborně fundovaných členů Wikipedie a upraví. Toho jsem, jak se zdá dosáhl a velice zato děkuji, nyní už nejsou texty o úpravách g.j. související se Zeměpisným lexikonem ČR (2006) v článku potřebné ! Pokud se týče „tabulky s geomorfologickým členěním", kde není uveden zdroj, byla tam vložena v původním textu článku, já ji tam ponechal, že jsou i jiné pohledy na členění georeliéfu, ale zdroj neznám a pokud se mne týče, je mi tak říkajíc jedno, zda tam je nebo bude smáznuta. Ještě bych však navrhoval upravit údaje v infoboxu o nejvyšším vrcholu ŽH, kde je uváděn sice již vrchol U oběšeného, ale s chybnou nadmořskou výškou a rozlohou území. Díky ! V novém položení sekce Hranice ŽH (nově odstavec Geologie) jsem chtěl nastínit, že jde také o pokračující výzkum a rozličné názory na něho (jak ostatně vyplývá i z práce Jindřicha Vodičky z roku 1997, Železné hory očima geologa, která už je dnes vlastně také historická). Nicméně zmíněný byl patriotem Železných hor a váženým člověkem, ale text, který jsem dnes smázl od mne neznámého autora, na mně nedělal vůbec dobrý dojem. Víceméně dosti zanedbaný původní článek o Železných horách mne také donutil se zúčastnit na příspěvcích. Pokud text mnou vložený nebo fotografie nebudou „akurátní", omlouvám se, ale je to Wikipedie a jak se v ní někde uvádí, pokud nesnese člověk změny, nemá do ní přidávat. Díky ještě jednou za úpravu článku !

--PEPan (diskuse) 27. 8. 2016, 16:11 (CEST)

Dobrý den, díky za Vaše příspěvky. Vyjádřím se postupně v bodech:

• Copyvio: Nevidím v tom opsaném textu zlý úmysl. Byly to asi čtyři řádky opsané z Demkova Lexikonu, ale rovnou jsem k nim přidal i Váš uvozující odstavec, který s nimi úzce souvisel. Bohužel ani taková přiznaná citace, která by v odborné práci prošla bez problémů, na Wikipedii být nemůže.
• Údaje v infoboxu jsem opravil.
• Tabulka geomorfologického členění bez zdroje vychází pravděpodobně z Balatkova a Kalvodova Geomorfologického členění reliéfu Čech, ale nemohu to momentálně ověřit, protože knihu nemám. Vzhledem k tomu, že se liší od členění v Lexikonu, bylo by doplnění zdroje nanejvýš vhodné, a proto ta explicitní žádost o zdroj.
• Na průběžný výzkum a různost názorů není nutné explicitně upozorňovat, ale stačí formulovat text tak, aby to z něj jasně vyplývalo a samozřejmě pečlivě zdrojovat.
• K tématu Železných hor mám jen oba Demkovy Lexikony a průvodce Z nížin do hor, a navíc mu v rámci svých příspěvků na Wikipedii přikládám jen nízkou prioritu. Nicméně prostor k rozšiřování článku je stále velký, takže ve svých úpravách klidně pokračujte. Případných formálních nedostatků se nemusíte bát, on je dříve nebo později někdo opraví.

--Petr Kinšt (diskuse) 27. 8. 2016, 17:47 (CEST)

Přeji hezký den a děkuji za „pomocnou ruku" ! Oceňuji Vaši rychlou reakci na diskusi i vyjádření v bodech, je to efektivní a šetří to čas.

ad 1. Rozhodně zlý úmysl nemám a nikdy jsem neměl v „popisu práce", ba právě naopak. Pokud na Wikipedii být takový příspěvek nesmí (tedy mnou formulovaný text), tak v pořádku - už jste se o to postaral za mne. Ještě jednou děkuji.

ad 2. Díky za úpravu údajů v infoboxu. Jak jsem uváděl v diskusi výše, nechtěl jsem nějak drasticky zasahovat do článku a změnit jej ve faktografických údajích bez toho, že bych tam právě neuvedl podrobnosti k aktuálním datům, tedy vázajícím se k Zeměpisnému lexikonu ČR (2006), který osobně považuji za dosud nejaktuálnější z hlediska platného vymezení krajinných oblastí (resp. horopisných či geomorfologických jednotek) v Česku. Toto vydání (AOPK ČR) je zatím posledním a regionální členění georeliéfu je tam kodifikované. Publikováním bylo negováno 1. vydání Geografickým ústavem ČSAV z roku 1987. Rozdíly jsou zřejmé - viz např. nejvyšší vrcholy Železných hor. Každý se ovšem s novým pohledem neztotožnil, ale to ani nemusí, horší je, že se prezentují údaje s odkazem na zdroj, ve kterém ty údaje prostě nejsou. Je to, bohužel patrné i na Wikipedii, což je poněkud smutné zjištění. Elektronická encyklopedie by měla reagovat na změny a nikoliv obhajovat v textech údaje, které náleží do depozita. Vývoj byl urychlen digitálními technologiemi a myslím, že zásluha autorů Zeměpisného lexikonu ČR (2006) je z tohoto ohledu značná, že dokázali reagovat a nejen že připravili jeho vydání, ale také ho podpořili např. vytvořením aplikace dostupné on-line na webu AOPK ČR. Mne právě tato okolnost donutila se článkem zabývat : geomorfologické členění Česka ve struktuře, která byla vytvořena po roce 2006 nebo dlouho před tímto rokem a odkazuje se na Zeměpisný lexikon ČR z roku 2006, kde prostě tak uvedená (jak byla prezentována na Wikipedii) není !

ad 3. Ptal jsem se na zdroj u tabulky, kterou jsem našel skoro u všech článků popisujících geomorfologické jednotky Česka na české Wikipedii. Když jsem porovnal dobu jejího vzniku a tvrzení, že jde o geomorf. členění Česka (a jiné nebylo uváděno), musel jsem mít dojem, že jde o platné geomorf. členění České republiky v době, kdy je skoro (dnes už ano) deset let po 2. vydání Zeměpisného lexikonu ČR v roce 2006. I dnes je u mnohých článků odkazováno na vydání z roku 1987, ale to bylo negováno vydáním druhým a některé (neříkám proto, že všechny) g.j. prodělaly změny. U Železných hor rozhodně. Proto je, myslím si já, ono vydání z roku 2006 pro takovou záležitost jako je encykopedie, nadmíru důležitá, a proto jsem jej tam několikrát zmínil.

ad 4. Zeměpisný lexikon ČR (1987) jsem dávno vyřadil z knihovny, jakož i mnohé další knihy, které ztratily na aktuálnosti dalším vydáním a já ho vlastním. Vím, někdy je užitečné mít obě vydání, ale v době elektronických médií a hlavně přístupu k nim, jsem toho názoru, že je to prakticky zbytečné, pokud se člověk nějak hlouběji problematikou nezabývá. Proto je také důležitá aktuálnost Wikipedie. Všechno uhlídat nelze, to bezesporu, ale stačí se podívat třeba na obrázek, který je zrovna u článku Železné hory (tzv. sporná jihovýchodní hranice Železných hor) a v jeho podrobnostech najít geomorfologické členění Železných hor a musí být každému jasné, proč jsem podobnou strukturu členění uvedl v článku já a kterou jste tedy smazal. To se nezlobím, je tam slovně popsaná a to plně postačuje. Mám takový pocit, že někde probíhá diskuse na téma g.j. v Česku, ale v článcích Wikipedie (kromě diskuse k nim) by to nemělo být vidět. Vidět by měl být nejméně poslední platný údaj a teprve za ním ty, které patří minulosti. Jestliže vzniklo dílo jako je Zeměpisný lexikon ČR v jeho 2. vydání v roce 2006, probíhala zcela určitě od roku 1987 k problematice diskuse a ve spolupráci zainteresovaných dílo vzniklo. Autoři to také uvádí a já jsem proto citoval část textu z jejich díla, což není nic zvláštního, chybného nebo dokonce právně napadnutelného. Abych to nějak zakončil -

ad acta : Pokud vydání Zeměpisného lexikonu ČR z roku 2006 nebude aktualizováno, bude stále platné pro území České republiky. Pokud se tzv. nic neděje po dobu 10-15 let, je dobré si to občas připomenout. Autoři to dobře vědí, v roce 2012 byl vydán Průvodce Z nížin do hor - Geomorfologické jednotky ČR. Žádná změna = platí Zeměpisný lexikon ČR, vydání 2006, navíc v on-line aplikaci AOPK ČR žádná změna. Zcela na závěr bych podotkl, že členění Česka na krajinné oblasti (nebo lze také na horopisné nebo geomorfologické jednotky, podle libosti) je podle mého skromného názoru důležitější a hlavně trvalejší z hlediska hodnotového žebříčku, než členění administrativní na okresy, kraje, ba i státy (viz osud Československa), které se může mávnutím „politického" proutku změnit. Články Wikipedie vázající se na krajinné oblasti jsou proto podle mne důležitější, časově trvalejší a obsahově vyšší hodnoty, než ty, které v kategoriích dávají přednost např. administrativním celkům. Sněžku do Orlických hor nikdo nepřemístí a z Orlických hor nikdo Krkonoše neudělá. Proto přikládám takovou důležitost Zeměpisnému lexikonu ČR (v každém dalším vydání, od kterýchkoliv autorů a nemusí to být jen Hory a nížiny) a článkům vázajícím se na krajinné oblasti (horopisné nebo geomorfologické jednotky).

Jinak Vám děkuji i za diskusi a vstřícné jednání !

--PEPan (diskuse) 28. 8. 2016, 14:13 (CEST)

Jen stručně k Lexikonům: Články by samozřejmě měly vycházet z druhého vydání (2006). Protože se však obě vydání v některých oblastech liší a zároveň existuje mnoho zdrojů, které vychází z prvního vydání, je dobré v článcích na tuto skutečnost poukázat. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 8. 2016, 19:12 (CEST)

Plně souhlasím a děkuji za spolupráci !

--PEPan (diskuse) 30. 8. 2016, 12:45 (CEST)

Náhled

Pro Vaši informaci

Dobrý den, děkuji za Vaše příspěvky. Zároveň Vás však prosím o častější používání tlačítka Ukázat náhled. To Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, aniž by se úprava uložila. Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, vyplňte do pole shrnutí editace stručný popis provedených změn a změny uložte.

Uložením zároveň dáváte najevo, že další změny v nejbližších okamžicích neplánujete a že se jiní wikipedisté mohou pustit do dalších úprav, oprav a doplnění článku. Každá uložená změna se zapisuje do historie článku a do seznamu posledních změn na Wikipedii. Při častém ukládání se tyto zbytečně přeplňují a znepřehledňují. Hrozí také riziko, že dojde k tzv. editačnímu konfliktu, tedy stavu, kdy dva wikipedisté editují tentýž článek zároveň. Děkuji za pochopení.

Podívejte se.--Horst (diskuse) 1. 12. 2016, 08:44 (CET)

Děkuji za upozornění, pochopil jsem a budu se snažit zmíněnými radami řídit. Rád bych však také věděl, jak se projeví právě takový okamžik, kdy „dva dělají totéž a není to totéž", neukládají často (tak, jak já jsem činil) a po x čase tedy uloží editovaný text, který v té době jiný editoval. Nebo je systém nastaven tak, že lze článek (odstavec, sekci) editovat jen jednou osobou a po dobu této editace není možná editace jinou osobou ? Děkuji předem za odpověď.

--PEPan (diskuse) 1. 12. 2016, 10:11 (CET)

Systém je pokud vím nastaven tak, že sekci může editovat jedna osoba. Editace různých lidí v různých sekcích dovede systém už několik let sloučit. Pokud dva editují totéž, objeví se při vašem pokusu o uložení upozornění na editační konflikt a systém vám radí, abyste vaše změny ručně zapracoval do už uložené verze - tedy té, kterou editoval kolega a kterou uložil dřív. --Packa (diskuse) 5. 12. 2016, 02:35 (CET)

Díky za odpověď ! V podstatě jsem to předpokládal, a proto ty krátké a ukládané editace od mne, jak jsem na ně byl výše upozorněn. Totiž, to také znamená, že čím častěji a kratší dobu se edituje a následně ukládá, tím méně často dochází k editačnímu konfliktu (a jistě pracnějšímu „vkládání textu" a také bych řekl poněkud nemilé „změny zcela nové editace provedené jinou osobou") a více je samozřejmě naplňována (a jak bylo výše řečeno, v podstatě znepřehledňována) i historie editací, což na druhou stranu (podle mne) jde zase snáze takovou editaci vrátit, změnit atd., aniž by byla nutná rozsáhlá editace (obsah článku) upravovat (tedy pokud si odmyslím, že lze jedním „klikem" vrátit rozsáhlou editaci do původního stavu článku (tedy například v důsledku jeho vandalského poničení). Konkrétně u Skutče nebyla editace prováděna mnoho měsíců, a proto jsem se do ní vlastně i pustil. Ovšem, znamenalo to hned v počátku obsáhlejší text tzv. překopat do smysluplné posloupnosti a v souvislostech s předpokládaným záměrem nového obsahu a častější dílčí změny a ukládání, neboť rozsáhlý článek předělat je také časově náročná práce. Jak všechno na světě - je to otázka určitého kompromisu. --PEPan (diskuse) 5. 12. 2016, 12:09 (CET)

Pokud předpokládáte, že budou Vaše editace nějakou dobu trvat, můžete vložit na začátek článku šablonu Pracuje se nebo Ve výstavbě. --Petr Kinšt (diskuse) 5. 12. 2016, 16:20 (CET)

Díky za připomínku, pamatuji si na některé články touto šablonou v záhlaví označené, původně jsem se domníval, že to byla jakási řízená akce a jen pro ni šablona byla určena. Je to dobré řešení, zvážím zda a pro jaký článek bych některou využil. --PEPan (diskuse) 5. 12. 2016, 21:08 (CET)

Popisky obrázků

Dobrý den, díky za vylepšování článku o Skutči. Jen bych chtěl upozornit, že ve Wikipedii se jednověté popisky obrázků píší bez koncové tečky. Vím, že to není přesně podle typografických pravidel, ale je to zvyk, který dodává článkům jednotnou podobu. Prosím, dodržujte to taky - díky za pochopení. --Packa (diskuse) 1. 12. 2016, 23:40 (CET)

Rozumím, nebudu dávat tečku podle výše uvedeného upozornění.

--PEPan (diskuse) 4. 12. 2016, 13:37 (CET)

Díky! --Packa (diskuse) 5. 12. 2016, 00:00 (CET)

@Packa – Podle Pravidel má mít i jednovětý popisek, pokud obsahuje sloveso v činném tvaru, na konci tečku.--Feťour (diskuse) 5. 12. 2016, 00:11 (CET)

Samozřejmě vím, neříkáš mi to poprvé :-) ale tady se to zvykově maličko pozměnilo. --Packa (diskuse) 5. 12. 2016, 01:57 (CET)

Ještě jednou dík za vylepšování článku. Odstranil jsem z něj ale dvě Vaše fotografie, které měly výrazný barevný nádech do červena (viz např. ukázky kvality fotografií).

Zkuste pak ještě trochu zredukovat úvod. Obecné informace, jako že město má služebnu policie nebo že knihovna má veřejně přístupný internet, sem nepatří (i když tady mohou mít kolegové trochu jiný názor a tu hranici vidět jinde :-) Určitě by tu ale neměly být podrobnosti jako s jakým cílem vznikl festival, že knihovna měla systém LANius, nebo kolik kubíků vyčistí čistička. To samozřejmě patří, nejlépe s refem, do těla článku. Další drobnosti jsem napsal do shrnutí k editacím. --Packa (diskuse) 15. 12. 2016, 01:22 (CET)

Díky za připomínky a spolupráci. Barevný nádech, i když jsem jej zredukoval, byl jinak přirozený - vytvořil jej západ slunce s velmi červeným odrazem na obloze. Nicméně, uznávám, že by v článku neměly být. Počasí ten den odpoledne sice přálo, ale do Skutče jsem dorazil, když bylo takřka vše „dočervena". Přidám však jedno foto východní strany náměstí na místo původní fotografie městského úřadu. Úvodní část upravím, dále ještě i původní text, který jsem nechal po prvních úpravách. Chce to trochu času a vyhledání faktů. --PEPan (diskuse) 15. 12. 2016, 13:01 (CET)

User:EGalvez (WMF)/Sandbox/MassMessageTest

Hello! The Wikimedia Foundation is asking for your feedback in a survey. We want to know how well we are supporting your work on and off wiki, and how we can change or improve things in the future. The opinions you share will directly affect the current and future work of the Wikimedia Foundation. You have been randomly selected to take this survey as we would like to hear from your Wikimedia community. To say thank you for your time, we are giving away 20 Wikimedia T-shirts to randomly selected people who take the survey. The survey is available in various languages and will take between 20 and 40 minutes.

Take the survey now!

You can find more information about this project. This survey is hosted by a third-party service and governed by this privacy statement. Please visit our frequently asked questions page to find more information about this survey. If you need additional help, or if you wish to opt-out of future communications about this survey, send an email to surveys@wikimedia.org.

Thank you! --EGalvez (WMF) (talk) 13. 1. 2017, 22:44 (CET)

Share your experience and feedback as a Wikimedian in this global survey (revised heading)

Hello! The Wikimedia Foundation is asking for your feedback in a survey. We want to know how well we are supporting your work on and off wiki, and how we can change or improve things in the future. The opinions you share will directly affect the current and future work of the Wikimedia Foundation. You have been randomly selected to take this survey as we would like to hear from your Wikimedia community. To say thank you for your time, we are giving away 20 Wikimedia T-shirts to randomly selected people who take the survey. The survey is available in various languages and will take between 20 and 40 minutes.

Take the survey now!

You can find more information about this project. This survey is hosted by a third-party service and governed by this privacy statement. Please visit our frequently asked questions page to find more information about this survey. If you need additional help, or if you wish to opt-out of future communications about this survey, send an email to surveys@wikimedia.org.

Thank you! --EGalvez (WMF) (talk) 13. 1. 2017, 22:50 (CET)

Your feedback matters: Final reminder to take the global Wikimedia survey

(Sorry to write in English)

Hello! This is a final reminder that the Wikimedia Foundation survey will close on 28 February, 2017 (23:59 UTC). The survey is available in various languages and will take between 20 and 40 minutes. Take the survey now.

If you already took the survey - thank you! We won't bother you again.

About this survey: You can find more information about this project here or you can read the frequently asked questions. This survey is hosted by a third-party service and governed by this privacy statement. If you need additional help, or if you wish to opt-out of future communications about this survey, send an email through EmailUser function to User:EGalvez (WMF). About the Wikimedia Foundation: The Wikimedia Foundation supports you by working on the software and technology to keep the sites fast, secure, and accessible, as well as supports Wikimedia programs and initiatives to expand access and support free knowledge globally. Thank you! --EGalvez (WMF) (talk) 23. 2. 2017, 09:04 (CET)

Typo

Dobrý den, díky za heslo, jen malá připomínka [1], metrů nad mořem se píše „m n. m.“ /dá se psát i pomocí {{subst:Mnm}} což udělá zase  m n. m. Dá se podívat i do Nápověda:Typografie, ale to po těch letech po Vás nebudu chtít :-) Mějte se--Horst (diskuse) 3. 4. 2017, 16:44 (CEST)

Dobrý den, děkuji za připomínku, jsem naopak rád za ni, je dobré se k takovým záležitostem vracet ! Za roky si člověk zjednoduší mnoho „věcí", které by sice neměl, ale dojem, že to zrychluje práci ho k tomu nutí; ostatně mnoho podobných „zjednodušujících" postupů posunulo vývoj v mnoha oblastech. V té souvislosti si vzpomínám na zakladatele projektu zpravodajského TV kanálu „CNN", který se držel (drží ?) zásady: „Zjednodušuj !". On k tomu, tedy alespoň podle interpretací, přidával ještě jedno expresivně znějící oslovení, které tady nebudu uvádět, aby to nevyznělo nějak špatně. Ještě jednou díky za připomínku, shovívavost a opravy článku, včetně doplnění kategorie !

--PEPan (diskuse) 4. 4. 2017, 11:29 (CEST)

Geomorfologické jednotky

Zdravím, nevím jak snášíte kritiku, alev článku o geomorfologické jednotce nemusí být podrobný popis věcí, na které máme články - města (jaká je tam kaple, odkdy pracuje továrna atd.) Vše by mělo být formou textu, ne seznamu. Nechte si v rámci projektu Wikipedie:WikiProjekt Kvalita na články udělat recenci. Množstvím textu mají na dobré a nejlepší články, ale musí splňovat určitá pravidla, například mezi nejmírnější patří, že článku nesmí být přesměrování (těch tam máte mnoho) atd.

Já to také tam dělám, píšu ‎Lužické hory a rovnou si nechám od ostatních napsat, co si myslí, že dělám špatně, viz diskuze ke článku. Lužické hory mají svá specifika, v Německu se jmenují jinak a jsou turistickou destinací se značným přesahem.--Mirek256 14. 5. 2017, 07:47 (CEST)

Dobrý den, měl jsem trochu jiné plány, ale prosím, reaguji na Váš podnět: Domnívám se, že nejde ani tak o kritiku (nepíšu cestopis a Wikipedie má přeci jen jiný účel), ale o pohled na věc, projekt WP sleduji od jeho založení a mnohé jsem zde již četl a viděl. Ale k věci - geomorfologická jednotka je „jenom" jedním z těch pohledů, které mohu akceptovat jako uživatel WP, ve skutečnosti je jich mnohem více, nechtějte je vyjmenovat. Dá se s úspěchem předpokládat, že je jich tolik, kolik je lidí spojující určitý název čehokoliv s významem onoho pojmenování, který v něm dotýční hledají a pátrají po informacích souvisejících s oním konkrétním heslem. Nelze se ani pokusit vyložit, co všechno může být motivem pro jeho vyhledávání pomocí algoritmu, který je nepochybně úspěšným „vynálezem" civilizace přelomu 20. a 21. století. O vyhledávání informací je i (také) každá encyklopedie i ta elektronická, tedy například česká Wkipedie. Pokud bych popisoval, řekněme názvem tohoto diskuzního příspěvku „jenom" geomorfologickou jednotku, tak z hlediska encyklopedického se rozhodně ničemu nezpronevěřím - bude to popis hesla týkající se geomorfologické jednotky, ve významu přírodní oblasti - tedy v rámci geomorfologického začlenění nějakého území a určení jeho typu v souvislosti s tvarem zemského povrchu a jistě - s nezbytným geologickým podložím. Takovéto heslo bude důležité pro oblast vzdělávání a nepochybně tvoříte něco, co by se dalo přirovnat k učebnici, či spíše výukovým skriptům. To je tedy v pořádku a nic proti tomu, dělá to ostatně na WP mnoho učitelů a pedagogů - prostě jedno pojetí daného hesla. Ptám se však, kolik by takových hesel muselo být a jak by se musela všechna označovat, pokud bych například „Lužické hory" chtěl vnímat jinak, než „jen" jako geomorfologickou jednotku ? Tedy například: Lužické hory (geomorfologie), Lužické hory (architektura), ale i třeba geografie, obce, kultura, architektura, geologie ... atd., atd., nelze to ani vyjmenovat, v jakém pojetí mohu kteroukoliv krajinnou oblast vnímat). Já mám, jak jsem nyní uvedl, jiný pohled: Lužické hory jsou pro mne především krajinná oblast, nikoliv „jen" přírodní - té původní přírody je tam opravdu pomálu, ostatně jako v jiných oblastech naší Země, někde však více (třeba Arktida). Podíváme-li se na Evropskou úmluvu o krajině (mimochodem nově publikovaný překlad ve sbírce mezinárodních smluv pochází z ledna 2017 !), zjistíme, že krajina - krajinná oblast je to, co člověk vnímá ze svého pohledu a v pojetí, se kterým se může nějakým způsobem ztotožnit. Někdo bude spojovat krajinu třeba s geomorfologickou jednotkou (tedy v jádru s přírodní historií krajiny), jiný třeba s geologií, geodet nebo ekolog zase jinak a takových bude nespočítaně, v každém oboru - opovažuji se tvrdit, že daleko méně, než množina všech těch ostatních, z jiných oblastí svého působení, co budou krajinu spojovat s jinými (svými) ušlechtilými pohledy, například třeba s lidovým stavitelstvím nebo turistikou, či jen s rozhlednami (tedy nejen s vývojem v geologickém času jako například i geomorfologové). Lidská kultura je nevypočitatelná a každý tvoří ve svém pohledu zcela nepochybně originál ! A to jsem nejmenoval různé zájmové spolky, co vnímají citlivě jakoukoliv informaci o „jejich krajině" ! Já tedy pohlížím třeba na Lužické hory jako na určitou krajinnou oblast (odněkud někam - z hlediska geografického, kdo tam a kolik jich žije - z hlediska etnografického či demografického, zda je tam průmysl typický pro onu oblast - z hlediska ekonomického, ... atd., nechci unavovat). Až potom mne zajímá proč ty kopce vlastně vznikly a po jakých kamenech tam budu chodit, když tam tedy chodit budu. Hlavně jsem však (i když tam chodit nikdy nebudu) tak nějak obyčejně lidsky zvědavý, co tam mohu vidět, co vedlo jiné lidi, že se tam usídlili nebo jak se tam domorodcům žije, které obce leží v Lužických horách (a nikoliv v které geomorfologické jednotce), co tam lidé v rámci své kultury vytvořili, z čehož mohu také usuzovat, jak je ovlivnil život v Lužických horách jako přírodní oblasti (klima, nadmořská výška apod.), jak jsou Lužické hory jiné, než třeba Železné hory. A pokud se týká oněch zmíněných obcí - to je kromě zbytků původní přírody a přírodních společenstev hned asi to nejdůležitější, proč mne ta která oblast zajímá, jaké v ní architekti vystavěli stavby, co tam lidská kultura vytvořila a co je místu vlastní, jak se říká „genius loci" krajiny. Jestli se tam otevřela nějaká továrna, mělo to svůj důvod, ten přírodní i další v jeho souvislostech, ten strategický a z našeho současného pohledu historický nevyjímaje. Problém je možná trochu jinde, každé heslo buď jaksi „stagnuje" nebo se vyvíjí a obsahově „bobtná" dalšími informacemi. Ty by měly být opravdu faktografickými daty a nepředjímat třeba to „jak to vnímá veřejnost". Každý jsme jiní, každého zajímá to „jeho". Proto žádná kritika nemůže člověka nasměrovat na tu „správnou" cestu - to už je, řekněme za hranou - ta by měla směřovat na vyloženě negativní jednání člověka ! Názor mohu akceptovat nebo se na něho spoléhat v případě nedůvěry ve své vlastní schopnosti. Kritika je „ošemetné" slovo ve svém mnohoznačném významu, neřku-li s dalšími přívlastky jako pozitivní atd., prostě „sypat si popel na hlavu nehodlám". Řídit se „podle jednoznačných teorií nikoliv vlastních" to náleží do oblasti ideologie - mimo jiného to znamená třeba zařadit se a být v jakési „škatulce", tedy také „šedivou" budoucnost. Život je však mnohotvárný a Lužické hory nejsou jen geomorfologickou jednotkou, ale také živoucí krajinnou oblastí, o kterou se dělí příroda a člověk ! Pokud netvoří člověk pracovní tým (například při tvorbě knižní encyklopedie), aby byl nucen akceptovat stanovený (a tím i omezený) koncept (který je nepochybně v případě pracovního týmu nezbytný !), má být, lidově řečeno, tvůrčím hybatelem, jinými slovy kreativní a z jiných názorů a pohledů „na věc" si brát to, co jej může obohatit v jeho práci a být ve výsledku něčím originální ve svém vidění světa. I když na WP je zakázán „vlastní výzkum", tak pokud bych toto pravidlo postavil „ad absurdum", nemohl by Wkipedii psát nikdo jiný, než strojovým kódem to zařízení, kterému říkáme hezky česky „počítač", ale i ten musí někdo naprogramovat. Wikipedia, resp. z našeho českého pohledu Wikipedie, má jednu podstatnou výhodu elektronické encyklopedie: kdykoliv a kdokoliv může její obsah ovlivnit, jak tedy pozitivně, tak i v negativním slova smyslu. Podstatné však je, že nemusí kdokoliv čekat na nové vydání, ale směle se pustit do díla. Jak to výše napsal jeden z diskutujících: „Však on to nakonec někdo opraví." A já k tomu dodávám: pokud neopraví, asi to heslo není pro lidi tak významné. Ve sledovanosti by mohl být zase jiný pohled na věc: marketingu - ale to už je zase „jiná". Má-li však někdo dojem, že by mohl přispět k obohacení pohledu na tvorbu projektu Wikipedia, má možnost se právě ode dneška (14.5.2017 !) zapojit do diskuze v globálním světě mnoha kulturně originálních pohledů na řešení spousty, ale opravdu spousty otázek spojených s budoucností projektu Wikipedia, zapojte se - viz: „Strategické konverzace. Je čas diskutovat o tématech." Wikipedia - en: Wikipedia:Wikimedia Strategy 2017 Přeji každému čtenáři hezký den a úspěšnou tvorbu hesel v projektu Wikipedia.

--PEPan (diskuse) 14. 5. 2017, 15:32 (CEST)

Děkuji Vám za velice obsáhlou odpověď. ale wikiprojektu kvalita byste se zúčastnit mohl, ale nemyslím to až tak vážně. Ale máte pravdu v tom, co jste mi napsal, pohledů je mnoho, např. i Železné hory jsou turistickou destinací, nejen geomorfologickou jednotkou a i mnohem více.--Mirek256 14. 5. 2017, 16:13 (CEST)

Skuteč

Dobrý den, prosím o opravy duplikovaných referencí v hesle Skuteč. Děkuji --Jvs 25. 5. 2017, 16:25 (CEST)

Také přeji dobrý den, jdu se na to samozřejmě podívat, děkuji za upozornění.

--PEPan (diskuse) 26. 5. 2017, 13:10 (CEST)

Úvod článku

Dobrý den a děkuji za pěkné doplnění článku Hlinsko. Jen prosím příště více myslete na to, že úvod článku má být stručný, protože má pouze shrnovat zbývající obsah hesla (viz Wikipedie:Vzhled a styl). Proto jsem alespoň vytvořil novou sekci Správa, byť by možná bylo na místě přenést ještě více informací z tohoto úvodu do patřičných sekcí (ledaže by takový širší úvod sloužil pro ještě mnohem obsáhlejší heslo, které bude postupně vytvořeno). Ale to už nechám případně na Vás, toto berte jen jako takovou drobnou poznámku na okraj. --Vlout (diskuse) 22. 9. 2017, 17:39 (CEST)

Rozumím Vám, měl jsem v plánu takový postup, že nejdříve provedu větší souhrn informací v úvodní části, které jsem následně chtěl rozdělit do nových sekcí. Částečně jste to již udělal, za což děkuji, další bych ještě doplnil. Pustil jsem se do toho proto, že se mi v náhledu zobrazovaly dost fádní a neúplné informace. Ale to tak bývá, podnětem je často hledání dalších informací, které by mohly být tzv. po ruce pod jedním heslem WP. Pokud se Vám budou zdát další mnou vložené texty k další úpravě, můžete tak učinit, dám vědět zde na diskuzní stránce, že mám tzv. za sebe hotovo. Mám další změny připravené, resp. již jsem je začal vkládat, ale došlo k tzv. editační kolizi. Ale to se stává. Přeji příjemný zbytek dne.--PEPan (diskuse) 22. 9. 2017, 17:56 (CEST)

Zdravím, nechcete např. Železné hory nechat projít recenzí ve wikiprojektu Kvalita? Zde jsou Kritéria Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Kritéria, já to občas dělám.--Mirek256 23. 9. 2017, 08:40 (CEST)

Rybník

Dobrý den, tento článek jste dne 2.5.2017 upravoval a vznikla věta Součástí rybníku je pozemek, na kterém je vybudován, přírodní dno, hráz a technická vybavenost nutná k regulaci vodní hladiny. Nedává to smysl. Nevím jak jste ji zamýšlel, tak jsem ji raději neopravoval a nechám to na vás. Děkuji. --Podroužek (diskuse) 20. 12. 2017, 15:21 (CET)

Dobrý den, ano, pamatuji se, že jsem tzv. „odskočil" na heslo Rybník a něco jsem tam zběžně upravil, neměl jsem v úmyslu se více tomu heslu věnovat a mohlo se stát, že v rychlosti a rozpracovaném jiném textu tam vznikla nějaká nesrovnalost. Jdu se na heslo podívat a v případě pochybení opravím. Děkuji za spolupráci. --PEPan (diskuse) 23. 12. 2017, 14:02 (CET)

Zeměpisné názvy: U oběšeného versus U Oběšeného

• Zeměpisný název geografického objektu (například vrcholu, kopce, hory) uvedený ve státním mapovém díle je standardizované pojmenování ve smyslu Zákona č. 359/1992 Sb, o zeměměřických a katastrálních orgánech České republiky (viz Sbírka zákonů České republiky na webových stránkách Ministerstva vnitra), někdy se objevuje i chybný název zákona (viz), přičemž standardizaci jmen nesídelních geografických objektů z území České republiky a jmen sídelních a nesídelních geografických objektů z území mimo Českou republiku zabezpečuje ve znění § 3, odst. 1, písm. a) zmíněného zákona výhradně Český úřad zeměměřický a katastrální.
• Pro publikaci zeměpisných názvů platí na základě zákona standardizovaná jména uvedená v psané podobě ve státním mapovém díle a v databázích Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a jsou jedinou závaznou podobou jména geografického objektu neboli odborného názvu, u kterého připouští výjimku pravidla českého pravopisu, nehledě na to, že zákon má vyšší právní sílu, než soubor pravidel.
• Úprava zeměpisného názvu a jeho podoby v písemné formě náleží výhradně do působnosti Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, svévolná změna není možná a je porušením zákona.
• Státní mapové dílo v podobě základní mapy České republiky a veřejné databáze Českého úřadu zeměměřického a katastrálního jsou dostupné on-line na tzv. Geoportálu.
• Pro uvedený příklad platí (do případné změny) v písemné podobě standardizované zeměpisné jméno (oronymum) geografického objektu typu vrcholu a kopce v České republice:
  • U oběšeného (737,4 m n. m.) na katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim, náležejícím do Pardubického kraje, ve vrcholové části trigonometrický bod s názvem U oběšeného a nivelací zjištěnou nadmořskou výškou 737,38 m n. m. (č. 41 TL 2420).
  • U Oběšeného (369,1 m n. m.) na katastrálním území Nová Ves u Oslavan v okrese Brno-venkov, náležejícím do Jihomoravského kraje, ve vrcholové části trigonometrický bod s názvem U oběšeného a nivelací zjištěnou nadmořskou výškou 369,10 m n. m. (č. 20 TL 4312).

--PEPan (diskuse) 31. 3. 2018, 15:32 (CEST)

Dobrý den, dovolím si pár názvoslovných poznámek:

• Český úřad je zeměměřický, nikoliv zeměměřičský, viz web ČÚZK a viz rozdíl mezi pojmy Zeměměřictví a zeměměřičství.
• Nivelace je jedna z metod určování výšek. Trigonimetrický bod tedy nemá "nivelaci 737,38 m n. m.", ale nadmořskou výšku 737,38 m n. m., která mohla být získána buď nivelcí nebo trigonometricky (v tomto konkrétním případě byla získána nivelací).

Zdraví --Gampe (diskuse) 10. 2. 2019, 12:03 (CET)

Dobré odpoledne Gampe,

díky za upozornění, je to pravda, ihned opravím text do náležitého stavu, abych nemýlil kolemjdoucí. Ovšem, trochu mi to znechutilo nedělní oběd. Jak se však také říká, nikdo nejsme bez viny. Někdy udělá člověk překlep, někdy něco opomene či zapomene. Ať nás tedy doprovází jenom štěstí!

Zdraví --PEPan (diskuse) 10. 2. 2019, 14:11 (CET)

To s tím obědem mě mrzí, omlouvám se. --Gampe (diskuse) 10. 2. 2019, 19:07 (CET)

Dobré poledne Gampe,

omluva se přijímá, koneckonců i ta potěší při nepříjemném počasí za oknem. Nebylo to však (s tím znechucením) tak hrozné, výborný oběd měl chuťové dozvuky jako příjemně prožité posvícení. Každá akce budí reakci, vzápětí mne napadla asociace s opravou dvojitých přesměrování, která byla nepříjemnou noční můrou, viz téma níže. Pokud má noční sociální interakce způsobila nějakou nutnou práci na vlastním článku, i já se omlouvám. Přeji hezký zbytek dne. --PEPan (diskuse) 11. 2. 2019, 11:59 (CET)

Oprava dvojitých přesměrování – editační konflikt

S předtuchou několikeré „ozvěny” vkládám nové téma. Kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale také nic nevytvoří. V noci na dnešek jsem byl nucen opravovat tzv. dvojité přesměrování při přesunu článku na nový název, bylo jich docela dost. Týkalo se to souvisejících článků s hlavním, nazvaným Národní muzeum v přírodě.

• V některých článcích byla oprava v momentě provedená prostým editováním, napsáním důvodu a uložením. Ovšem ... někde to bylo docela zdlouhavé, to v případech, kdy věta byla tak říkajíc sofistikovaněji formulována a prostá změna odkazu by mohla (podle mého skromného názoru), ale samozřejmě vůbec nemusela, vyústit do konfliktu v podobě pozměněného významu věty. Tam to byla tedy trochu „chirurgie” a říkal jsem si, to jen tak neprojde, určitě se někdo ozve.
• Oprava dvojitých přesměrování je systémová nutnost na WP, nikoliv úmysl se „bavit” editací většinou více článků během krátké doby. Už z časových důvodů bych zmíněnou činnost prostě nedělal a přenechal to robotům, kdo „dělal”, ví, co je to bez „robota” za únavnou práci. Problém s opravou dvojitých přesměrování ovšem způsobí ten, kdo se rozhodne editovat článek rovnou pod chybným názvem. Už to je vcelku na pováženou, a tak vznikl například „Skanzen” a nikoliv „Muzeum v přírodě” nebo „Skanzen lidových staveb Vysočina” a nikoliv „Soubor lidových staveb Vysočina”, ač názvy jsou tu mezi námi daleko dříve, než sama Wikipedia, či česká Wikipedie. Ten, kdo původní nadpis článku nazval podle sebe, samozřejmě pochybil a způsobil (určitě nikoliv bezvýznamné) problémy dalším editorům.
• Přijde den a zúčtujeme spolu, se někde praví ... proto přišel den, kdy se rozhodl někdo jiný napravit onen problém s chybným názvem článku a přesunout článek na správně znějící název. Vznikne první přesměrování, nikoliv tak vážné, jako všechny další.
• Přišel 11. prosinec 2018 a v tzv. v propadlišti dějin se rozhodnutím Ministerstva kultury ČR ocitlo několik původních jmen „souborů lidové architektury” a bylo vhodné opět změnit – přesunout článek na nový název. Tím samozřejmě došlo k tzv. dvojitému přesměrování a původně již jednou provedený přesun článku by zavinil nefunkční odkazy u původního přesměrování. Postup tedy velí změnit ony odkazy a vstoupit do editací jiných uživatelů a měnit a měnit ...
• V důsledku nepochopení změn (provedených editací) dochází k možným konfliktům mezi editory. Někdo (ač Wikipedie na to obzvláště upozorňuje) nemá dostatek tolerance vidět, jak jeho editace byla změněna nebo upravena (či s hrůzou zjišťuje, že dokonce v některých případech zmizela celá slova nebo věty!). Pak se vrhne do diskuze s editorem, co že si to on dovolil měnit článek, který tak pracně editoval. Může být v mnoha případech nespokojený s novou úpravou, je to legitimní a může se pustit do další opravy. Nic proti tomu, bohužel změnit zpět odkaz na neexistující stránku není prostě možné a s novým odkazem je potřeba počítat a případně i řešit nastalou změnu. Není možné při opravě dvojitých přesměrování vcítit se do autora článku, jak on to myslel a může dojít ke změně ve významu konkrétní věty. To však lze napravit (při opravách vícero přesměrování není k tomu potřebný časový prostor).

Pokud jsem se dotkl ega kohokoliv, vězte, že to nemá co do činění s osobní účastí, jde výhradně o nutně provedený úkon v časové tísni po přesunu článku na nový název tak, jak to vyžaduje systémové nastavení WP. Děkuji všem za pozornost a přeji všem jenom šťastné editace bez chyb v názvosloví, v gramatice, stylu, atd., atd. ..., ale přeci jen, všichni jsme nějací a máme své chyby, já samozřejmě také. Takže nic ve zlém úmyslu, a vězte: text na WP se dá snadno opravit. Přeji všem klidné editování a spokojené čtenáře článků!

Zdraví --PEPan (diskuse) 10. 2. 2019, 15:11 (CET)

Zapojte se do Komunitního wishlistu!

Vážení členové komunity,

rád bych vám jménem spolku Wikimedia Česká republika oznámil spuštění projektu Komunitního wishlistu, kde můžete navrhovat témata akcí, kterých byste se rádi zúčastnili, nebo hlasovat o již navržených. Může jít např. o editaton, soutěž či cokoli jiného. Cílem komunitních wishlistů je zjistit, o jaké akce má komunita české Wikipedie zájem. Jednu ze tří vítězných akcí Wikimedia ČR ve spolupráci s komunitou zorganizuje.

Za Radu WMČR věřím, že se na stránce wishlistu nastřádá spousta nápadů i hlasů, které pro nás budou důležitým ukazatelem přání komunity, přinejmenším co se wiki-akcí týče.

Díky za vaše zapojení!

S pozdravem,
--Plánovací kalendář (diskuse) 9. 5. 2023, 23:32 (CEST)