Otevřít hlavní menu

Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého Χαλδαία, Chaldaia; akkadsky māt Kaśdim, Hebrejsky כשדים, Kaśdim[1]; Arabsky كلدان, Kāldān[2][3]), "Kaldea" podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli.

Starověká
Mezopotámie
Dějiny Mezopotámie
Eufrat - Tigris
Sumer
Eridu - Kiš - Uruk - Ur
Lagaš - Nippur
Elam
Súsy - Anšan
Akkadská říše
Akkad - Mari
Amorité
Isin - Larsa - Ekallatum
Babylonie - Novobabylonská říše
Babylón - Borsippa - Chaldea
Přímořská říše
Asýrie - Novoasyrská říše
Aššúr - Nimrud
Dúr Šarrukín - Ninive
Chronologie panovníků
Sumer
Akkad
Asýrie
Babylonie
Enúma eliš - Gilgameš
Marduk - Aššur - Sín
Enlil - Anunnaki
Jazyky
Sumerština - Elamština
Akkadština - Aramejština
Churritština - Chetitština

11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.

Obsah

Období před Novobabylonskou říšíEditovat

Chaldeou byla ve starověku míněna bažinatá země v nejjižnějším cípu Mezopotámie, přiléhající k Perskému zálivu - současný jižní Irák a Kuvajt. V Bibli je uvedeno jako místo původu patriarchy Abraháma město Ur, doslova "Ur Chaldejský". Pakliže se jedná o sumerský Ur, ležel by v původní chaldejské oblasti na jih od řeky Eufrat, i když Chaldejci byli jako obchodníci usídleni po celé Mezopotámii. Předchůdcem Chaldei byla Přímořská země, která si vždy udržovala určitý stupeň autonomity v rámci Babylonie. Později (za Novoasyrské říše) bylo správcovství této provincie považováno za důležitou hodnost a někteří guvernéři dokonce dosáhli i na samotný babylonský trůn (např. asyrský generál Bel-ibni).

V chaldejštině se tato oblast nazývala mat Kaldi, což znamenalo "země chaldejská" a zároveň byl synonymně používán název mat Bit Jakin. Chaldejští panovníci používali i titul "král Bit Jakinu".

Když se kolem roku 652 př. n. l. Asýrie zmítala ve válkách o královskou korunu, byla její moc v chaldejské oblasti výrazně oslabena. Toho využívají chaldejské kmeny a ve spojení s Médy a Skyty na Asýrii zaútočili. Roku 612 př. n. l. se jim podařilo novoasyrskou říši rozvrátit a dobyli její hlavní město, Ninive. Pak na troskách bývalého impéria dokázali vybudovat nový silný stát - Novobabylonskou říši.

Novobabylonská říšeEditovat

Hlavní článek: Novobabylonská říše

Důležitými chaldejskými městy byly na konci 8. století př. n. l. Bit-Jakin, Bit-Dakkuri, Bit-Adini, Bit-Amukkani a Bit-Šilani. Král Ukinzir (řecky Chinzeros) dobyl Babylonii a vládl jí mezi roky 731-729 př. n. l. Byl však poražen Tiglatpilesarem III. a za vlády tohoto asyrského krále do Babylonie proudí značný počet chaldejských osadníků.

Merodach-Baladan, který pocházel z Bit-Jakinu, získal proti Asyřanům podporu Elamu a dokázal opakovaně obsadit babylonský trůn mezi roky 721 a 710 př. n. l. Kdykoli byl Asyřany sesazen, podařilo se mu znovu dostat k moci. Nakonec, když roku 702 př. n. l. bojoval proti Sinacheribovi, byl poražen u Kiše a Babylon padl do Sinacheribových rukou (689 př. n. l.)

Již roku 625 př. n. l. však Chaldejci (konkrétně Nabopolassar) znovu získali kontrolu nad Babylonem a tentokrát na delší období. Po porážce Asýrie a Egypta v bitvě u Karchemiše je upevněna vláda chaldejské dynastie na babylonském trůnu, která vydržela až do roku 539 př. n. l. a nástupu Achaimenovců.

Když byla chaldejská říše pohlcena Perským impériem, výraz Chaldejci ztratil význam jako jméno etnické skupiny a stal popisným jménem třídy. Peršané uznávali Chaldejce jako mistry písma a četby, v mytologii, magii a čarodějnictví. Proto bylo v Řecku výrazu Chaldejci používáno jako synonymum pro např. astrology (Strabón), stejně jako v biblické Knize Danielově (1:4, 2:2).

ReferenceEditovat

  1. Chaldea [online]. [cit. 2008-02-02]. (Jewish Encyclopedia). Dostupné online. 
  2. Klaudios Ptolemaios 5.19
  3. MYERS, Allen C. Chaldea. [s.l.]: Wm. B. Eerdmans, 1987. ISBN 0-8028-2402-1. 

Externí odkazyEditovat