Chammurapi
Chammurapi (též Chammurabi) byl šestý král starobabylonské říše ze Sumu-abumovy I. amoritské dynastie, který vládl v letech 1792–1750 př. n. l.[1] Proslul především jako zákonodárce – vydal tzv. Chammurapiho zákoník.
Chammurapi | |
![]() Babylonský král Chammurapi před bohem Šamašem. | |
Narození |
1810 př. n. l. Babylonie |
---|---|
Úmrtí |
1750 př. n. l. (ve věku 59–60 let) Babylonie |
Povolání | král |
Nábož. vyznání |
Babylonian religion Sumerian religion |
Děti | Samsu-Iluna |
Rodiče | Sin-Muballit |
Příbuzní | Abi-Ešu (vnuk) |
Funkce | King of Babylon (1792 př. n. l.–1750 př. n. l.) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chammurapi byl jedním z nejschopnějších válečníků, diplomatů a organizátorů své doby. Svou osobní moc zaštiťoval poukazy na vůli nejmocnějšího babylonského boha Marduka, odpor vůči němu znamenal pro každého tvrdý trest, tímto ovšem odstranil veškeré mocenské spory mezi kněžími a panovníkem. Jako absolutní vládce osobně rozhodoval běžné záležitosti státu, což dokládá bohatá korespondence s různými hodnostáři i stéla se zákony. [1] Nejdůležitějším výkonem Chammurapiho byla reforma soudnictví a výstavba centrálně organizované správy. Král Chammurapi proslul vydáním zákoníku, který byl ještě nedávno považován za nejstarší na světě (starší jsou jen doklady o zákonech sumerského krále Urnammy z Uru a další dva zákoníky z Mezopotámie). Kodex obsahuje 282 ustanovení ke všem otázkám veřejného i soukromého života.[1][2]
Amoritské jméno Chammurapi se vykládá jako „(Bůh) Chammu uzdravuje“, dříve také jako „(Bůh) Chammu je veliký“.[1]
Život a vládaEditovat
Chammurapi se narodil kolem roku 1810 př. n. l. v Babylóně. Jeho otcem byl starobabylonský král Sin-Muballit, potomek amoritského náčelníka Sumu-abuma, jenž založil první babylonskou dynastii. Chammurapi na trůn nastoupil pravděpodobně v roce 1792 po abdikaci svého otce. Zpočátku byl jen jedním z mnoha amorejských městských králů, kteří ovládali mezopotámskou nížinu a vedli zde chronické války o úrodnou půdu. Chammurapiho otci Sin-Muballitovi se podařilo babylónské území rozšířit o města Borsippu, Kiš a Sippar. Na počátku 18. století př. n. l. Babylonské državy obklopovala jak velká království Asýrie a Elamu, tak mocné městské státy Isin, Ešnunna a Larsa. Elamité menší mezopotámská města často terorizovala, Babylón nevyjímaje.[3]
První roky Chammurapiho vlády byly relativně klidné. Chammurapi se tehdy věnoval konsolidaci své vlády – zesiloval babylónské opevnění, vylepšoval zavlažování polí a stavěl opulentní chrámy.[4] Podle německého historika Horsta Klengela je pravděpodobné, že na počátku své vlády podléhal asyrskému králi Šamši-Adadovi I. Oba panovníci v každém případě udržovali velmi úzké vztahy. Poté, co Šamši-Adad I. přibližně roku 1780 zemřel, Chammurapi se spřátelil se Zimri-Limem, králem z Mari, a Jarim-Limem I., pánem Jamhadu. Tato trojkoalice byla určena primárně pro boj s novým asyrským králem Išme-Dagánem I., synem Šamši-Adada.[5]
Roku 1787 př. n. l. Chammurapi na larském králi Rím-Sínovi vydobyl města Isin a Uruk. V roce 1763 př. n. l. do Mezopotámie vpadli Elamité, kteří Babylón odřízli od obchodních stezek a rozvrátili městský stát Ešnunna. Aby upevnili svou pozici, pokusili se mezi Chammurapim a státem Larsou vyvolat válku. Chammurapi však prohlédl jejich záměr, s Larsou se spojil a Elamity porazil a vyhnal. Opanoval přitom Nippur a Lagaš. Larský král Rím-Sín k porážce Elamitů ale příliš nepřispěl, což Chammurapi využil jako záminku proto, aby záhy dobyl i Larsu. Tím ovládl prakticky celou jižní Mezopotámii.[6]
Následně Chammurapi obrátil pozornost k severní části své říše, kde při jeho výbojích na jih vypukly občanské nepokoje. Poté, co je potlačil, podrobil si Ešnunnu, rozdrtil gutejská vojska[7] a vyhlásil válku svému bývalému spojenci Zimri-Limovi z Mari. Zřejmě totiž zatoužil po obrovském bohatství, které bylo v Mari uloženo. V roce 1761 na Mari rychle udeřil a takřka bez boje ji pokořil.[4][8] Vzápětí vstoupil do zdouhlavé války s asyrským Išme-Dagánem I., jež skončila asyrskou kapitulací. Išme-Dagán byl donucen uznat Chammurapiho svrchovanost. Psal se rok 1755 a Chammurapi se stal vládcem celé Mezopotámie. Nezávislost si mimo okleštěné Asýrie, která ale musela Chammurapimu vzdávat hold, zachovala pouze syrská města Jamhad a Katna.[9] Na stéle nalezené v Diyarbakıru se Chammurapi tituloval dokonce jako „král Amorejců“.[10]
Chammurapi zcela nově organizoval státní správu, vytvořil byrokratický aparát s kvalifikovanými úředníky, do čela krajů starobabylonské říše postavil místodržící. Dovršil spojení kočovných Amoritů s pokročilou civilizací a kulturou obyvatelstva ve městech.
O Chammurapiho vládě mají badatelé informace zejména z jeho 55 dopisů, které se dochovaly.[11] V roce 1750 Chammurapi skonal a předal otěže vlády svému synovi Samsu-Ilunovi, pod jehož vládou se babylónské impérium ale začalo rychle rozpadat.[12]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hammurabi na anglické Wikipedii a Hammurapi I. (Babylon) na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d Nováková, Pecha a Rahman 1998, s. 83-87, 196.
- ↑ CODR, Milan; HRUŠKA, Blahoslav. Přemožitelé času sv. 7. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Chammurabi, s. 68–71.
- ↑ Van De Mieroop 2005, s. 1–4.
- ↑ a b Arnold 2005, s. 43.
- ↑ Klengel 1991, s. 57.
- ↑ Van De Mieroop 2005, s. 15–18, 31.
- ↑ Van De Mieroop 2005, s. 31, 40–41.
- ↑ Van De Mieroop 2005, s. 54–55, 64–65.
- ↑ Arnold 2005, s. 45.
- ↑ Clay 1919, s. 97.
- ↑ Breasted 2003, s. 129–130.
- ↑ Arnold 2005, s. 42.
LiteraturaEditovat
- ARNOLD, Bill T., 2005. Who Were the Babylonians?. Leiden: Brill Publishers. ISBN 978-90-04-13071-5. OCLC 225281611 (anglicky)
- BREASTED, James Henry, 2003. Ancient Time or a History of the Early World, Part 1. Whitefish: Kessinger Publishing. ISBN 978-0-7661-4946-5. OCLC 69651827 (anglicky)
- CLAY, Albert Tobias. The Empire of the Amorites. New Haven: Yaleova univerzita, 1919. 202 s. Dostupné online. (anglicky)
- DEBLOIS, Lukas, 1997. An Introduction to the Ancient World. Abingdon-on-Thames: Routledge. ISBN 978-0-415-12773-8. OCLC 231710353 (anglicky)
- KLÍMA, Josef, 1979. Nejstarší zákony lidstva: Chammurapi a jeho předchůdci. Academia. vyd. Praha: [s.n.].
- NOVÁKOVÁ, Nea; PECHA, Lukáš; RAHMAN, Furat, 1998. Dějiny Mezopotámie. Praha: Karolinum. ISBN 80-7184-416-0.
- VAN DE MIEROOP, Marc, 2005. King Hammurabi of Babylon: A Biography. Hoboken: Blackwell Publishing. Dostupné online. ISBN 978-1-4051-2660-1. OCLC 255676990 (anglicky)
- RENGER, Johannes, 2017. Hammurabi. In: Encyclopædia Britannica. Chicago: Encyclopædia Britannica, inc. Dostupné online. (anglicky)
- ZIOLKOWSKI, Theodore, 2011. Gilgamesh among us: modern encounters with the ancient epic. Ithaca: Cornell University Press. 248 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8014-5035-8. (anglicky)
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chammurapi na Wikimedia Commons
- Chammurabiho zákoník
Předchůdce: Sin-Muballit |
Babylonský král 1793–1750 př. n. l. |
Nástupce: Samsu-Iluna |