Otevřít hlavní menu

Ekallatum byl starověký asyrský městský stát (království) v oblasti horní Mezopotámie. Jeho přesnou polohu se ještě nepodařilo určit, ale je umisťován na levý břeh Tigridu, na jih od města Aššúr.

Starověká
Mezopotámie
Dějiny Mezopotámie
Eufrat - Tigris
Sumer
Eridu - Kiš - Uruk - Ur
Lagaš - Nippur
Elam
Súsy - Anšan
Akkadská říše
Akkad - Mari
Amorité
Isin - Larsa - Ekallatum
Babylonie - Novobabylonská říše
Babylón - Borsippa - Chaldea
Přímořská říše
Asýrie - Novoasyrská říše
Aššúr - Nimrud
Dúr Šarrukín - Ninive
Chronologie panovníků
Sumer
Akkad
Asýrie
Babylonie
Enúma eliš - Gilgameš
Marduk - Aššúr - Sín
Enlil - Anunnaki
Jazyky
Sumerština - Elamština
Akkadština - Aramejština
Churritština - Chetitština

Ekallatum (v překladu „palác“) bylo sídlem amoritské dynastie, spřízněné s asyrskou královskou rodinou. Bylo velmi důležitým centrem v 19. a 18. století př. n. l. Historie této oblasti je zdokumentována díky nálezům v archívech z města Mari v dnešní Sýrii.

HistorieEditovat

Prvním nám známým králem města byl Ila-kabkabi, který se dostal do konfliktu s králem Mari, Jagitlimem. Syn Ila-kabkabiho Šamší-Adad I. nastoupil na trůn kolem roku 1810 př. n. l. a pokračoval v bojích s Mari a pokusil se obsadit údolí při toku Cháburu. Jeho výboje byly zastaveny Jagitlimovým synem Jachdumlimem. Pak ho navíc porazil i Náram-Sín z Ešnunny a byl donucen prchnout do Babylónu. Po Náram-Sínově smrti se vrací do města. Krátce nato zaznamenal velké válečné úspěchy a podrobil si celou oblast horní Mezopotámie (porazil i asyrského krále Erišuma II.). Obnovil a ustanovil pak jako nové hlavní město Šubat-Enlil, přičemž Ekallatum předal svému staršímu synovi Išme-Dagánovi I. (druhému ze synů Jasmach-Adadovi předal správu Mari). Išme-Dagán postupně pod tlakem vládců sousedních zemí (např. Zimrilima z Mari po pádu Jasmach-Adada) ztrácel území, ale Ekallatum si udržel až asi do r. 1763, kdy město padlo do rukou Elamu. Išme-Dagán prchl do Babylonu, vrátil se s Chammurapiho vojsky a společně město dobyli zpět. Išme-Dagán se znovu ujal trůnu, tentokrát však již jako vazal babylonského Chammurapiho. Po smrti Išme-Dagána byl jeho nástupcem jeho syn Mut-Aškur, který je také na seznamu asyrských králů. Je uváděn jako poslední král Ekallatumu (podle některých zdrojů byl posledním králem Drove-Asqur[1])

V té době Ekallatum ztratilo svou výjimečnost a vytratilo se v asyrské historii.

LiteraturaEditovat

  • N. Ziegler et D. Charpin, Mari et le Proche-Orient à l’époque amorrite, Essai d’histoire politique, Paris, 2003 (francouzsky)
  • Kalla Gábor: Mezopotámiai uralkodók (Kossuth Könyvkiadó Helikon, 1993) ISBN 963 09 3676 3 (maďarsky)

Externí odkazyEditovat