Bedřich Moldan

český ministr životního prostředí, senátor, člen České národní rady, ekolog a ekopedagog

Bedřich Moldan (* 15. srpna 1935 Praha) je český geochemik, ekolog, publicista a politik, sehrál významnou roli při tvorbě české ekologické legislativy po listopadu roku 1989, je označován jako jeden z nejvýznamnějších představitelů československé a české environmentální školy. Je světově uznávaným odborníkem v oblasti analytické chemie, biochemie a životního prostředí. Svou rozsáhlou pedagogickou, publicistickou, organizační, politickou a diplomatickou činností zásadně ovlivnil hned několik generací environmentalistů a významně se podílel na nastavení právního systému ochrany životního prostředí v České republice.[1] Byl vůbec prvním československým (a českým) ministrem životního prostředí.

prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., dr.h.c.
Bedřich Moldan.jpg

Ministr životního prostředí ČR
(v rámci federace)
Ve funkci:
29. června 1990 – 24. ledna 1991
Předseda vlády Petr Pithart
Předchůdce MŽP ČR vzniklo
Nástupce Ivan Dejmal

Ministr bez portfeje ČSR
(v rámci federace)
Ve funkci:
5. prosince 1989 – 29. června 1990
Předseda vlády František Pitra
Petr Pithart
Předchůdce Jan Motl
Nástupce Tomáš Ježek

3. senátor za obvod č. 40 – Kutná Hora
Ve funkci:
13. listopadu 2004 – 13. listopadu 2010
Předchůdce Jan Fencl
Nástupce Jaromír Strnad
Stranická příslušnost
Členství ODS (1991–2010)
TOP 09 (od 2011)
Nestraník
do Senátu za TOP 09 (2010)

Narození 15. srpna 1935 (85 let)
Praha
Choť Dobrava Moldanová
Děti 3
Příbuzní Josef Beneš (tchán)
Alma mater Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy
Ocenění Cena ministra životního prostředí (2003)
Zlatá medaile MU (2005)
čestné občanství (2007)
Cena Josefa Vavrouška (2016)
Commons Bedřich Moldan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodinný životEditovat

Narodil se v Praze v rodině policejního rady. Dětství prožil v Košířích. Po válce se s rodinou odstěhoval do Děčína, kde vystudoval gymnázium, maturoval v roce 1954.[2] V sextě na gymnáziu vstoupil do kmenu Vycházejícího slunce hnutí Woodcraft, které na gymnáziu založil Zdeněk Klen Fišera.[3] V oddílu naplno prožíval výpravy do přírody Českého Švýcarska a letní tábory v Tatrách se stal. Jak sám hodnotí, právě knihy E. T. Setona a jeho přístup k přírodě a k životu ho ovlivnily na celý život.[1][4] Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor analytická chemie. Po studiu nastoupil na Matematicko-fyzikální fakultu UK, do oboru analytická chemie. Poté krátce pracoval jako učitel na základních školách v Praze 6.[2]

Jeho manželkou je bohemistka Dobrava Moldanová, mají dva syny a dceru a dohromady šest vnuků.[5]

Vzdělání a odborná kariéraEditovat

V letech 1959–1989 pracoval jako výzkumný pracovník v Ústředním ústavu geologickém. Zabýval se analytickou chemií, zkoumal geochemii životního prostředí a vedl oddělení biogeochemie. V této době působil také jako tajemník Československé spektroskopické společnosti. V roce 1964 se stal kandidátem chemických věd.[6][2][1]

V roce 1992 se stal docentem Univerzity Karlovy v oboru geochemie. V roce 1997 byl jmenován profesorem v oboru ochrana životního prostředí. V roce 2010 získal čestný doktorát od Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.[7]

Byl zakládajícím členem a tajemníkem Ekologické sekce Biologické společnosti při ČSAV. Byl hlavním překladatelem knihy Meze růstu – první zprávy Římského klubu.[8][1][9]

Stal se zakladatelem a do roku 2014 ředitelem Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, od roku 2014 zde působí jako zástupce ředitele.[10]

V letech 1991–1997 zastával funkci předsedy Českého svazu ochránců přírody. V letech 1991–1998 byl předsedou Národního klimatického programu České republiky, v letech 1993–2000 byl předsedou vědecké rady Programu Teplice.[5][11]

Působení v politiceEditovat

Od 5. prosince 1989 do června 1990 byl ministrem bez portfeje v české vládě a po červnových volbách, pak od 29. června 1990 do 24. ledna 1991 byl prvním českým ministrem životního prostředí ve vládě Petra Pitharta za Občanské fórum. V lednu 1991 byl nucen pozici ministra opustit poté, co ho Petr Pithart obvinil ze spolupráce s StB. Toto obvinění se později ukázalo jako neoprávněné a podle některých zdrojů souviselo spíše s odlišnou politickou orientací některých členů vlády – i na základě zjištění parlamentní komise, na místo ministra se již ale nevrátil.[12][13][1]

V letech 1990–1992 byl poslancem České národní rady.[5]

Je zakládajícím členem ODS, za kterou byl v roce 2004 zvolen na volební období 2004–2010 členem Senátu Parlamentu České republiky, kde působil do roku 2010; byl členem výboru pro životní prostředí. V lednu 2010 opustil ODS a začal spolupracovat s TOP 09, do strany vstoupil v roce 2011.[14]

V červnu 2010 byl v jednáních o složení středopravicové vlády pověřen vyjednáváním za TOP 09 pro oblast životního prostředí, venkova a zemědělství, kde hájil na rozdíl od zástupců Občanské demokratické strany a Věcí veřejných zachování samostatného ministerstva životního prostředí.[15]

V říjnu 2010 neúspěšně kandidoval v senátních volbách jako nestraník (navržený TOP 09) ve volebním obvodě č. 25 na Praze 6. Z druhého místa postoupil do druhého kola, kde ho porazil Petr Bratský z ODS o pouhých 70 hlasů.[16] Po soudním přepočítání hlasů se Moldanova ztráta snížila na pouhých 59 hlasů.[17]

Na konci roku 2010 ho Hnutí DUHA navrhlo na post ministra životního prostředí po Pavlu Drobilovi.[18]

Na podzim 2012 kandidoval v senátních volbách za TOP 09 ve volebním obvodě č. 47 – Náchod.[19] Nepostoupil do druhého kola.[20]

OceněníEditovat

  • V roce 2003 získal Cenu Ministra životního prostředí.[21]
  • V roce 2005 mu byla udělena Zlatá medaile Masarykovy univerzity.[22]
  • V roce 2007 byl jmenován čestným občanem městyse Kácov.[23]
  • 31. října 2014 obdržel z rukou rektora Univerzity Karlovy zlatou medaili Karlovy univerzity za celoživotní zásluhy.[24]
  • V červnu 2016 získal Cenu Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos.[25]
  • V červnu 2020 vyznamenala Učená společnost České republiky prof. Moldana medailí Numisma Honoris Societitas Scientiarium Bohemicae.[26]
  • V roce 2020 mu vědecká rada Univerzity Karlovy udělila Historická medaile Univerzity Karlovy[27]

DíloEditovat

Je autorem více než stovky knih a článků, mezi nimi:

Kromě jiného se podílel na Millennium Ecosystem Assessment (Hodnocení ekosystémů k miléniu), které probíhalo pod záštitou generálního tajemníka OSN Kofiho Annana v letech 20012005 s cílem zhodnotit důsledky změn ekosystémů pro lidský blahobyt na základě vědecky podložených informací.[28]

ReferenceEditovat

  1. a b c d e PEŠOUT, Pavel. Bedřich Moldan, ministr honoris causa životního prostředí. www.casopis.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  2. a b c Bedřich Moldan (1935). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  3. SPÁLENÝ, Pavel. Opustil nás Zdeněk Fišera – Klen. www.woodcraft.cz [online]. 2001- [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  4. MOLDAN, Bedřich. Woodcraft dnešníma očima. www.woodcraft.cz [online]. Liga lesní moudrosti, 2001- [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  5. a b c TOP 09. Prof. RNDr. Bedřich Moldan, dr. h. c.. TOP 09 [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (česky) 
  6. MOLDAN, Bedřich. CV [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  7. Slavnostní udělení doktorátů honoris causa [online]. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2010-11-09 [cit. 2016-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-20. 
  8. MOLDAN, Bedřich. Meze růstu po 40 letech » Sedmá generaceSedmá generace. Sedmá generace [online]. 2012-05-31 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  9. DOKUMENTÁRNÍ FILM. Ekostory [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. 
  10. Co je Centrum pro otázky životního prostředí UK. czp.cuni.cz [online]. Univerzita Karlova [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. 
  11. ŠRÁM, Radim. Vliv znečištění ovzduší na zdraví obyvatel - PROGRAM TEPLICE. Vliv znečištění ovzduší na zdraví obyvatel - PROGRAM TEPLICE | Sisyfos - Český klub skeptiků [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  12. BLAŽEK, Bohuslav. Aféra Pithart versus Moldan. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. 
  13. UHDE, Milan. Co na sebe vím VI. www.divadelni-noviny.cz [online]. 2012-06-13 [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. 
  14. Moldan opouští po dvaceti letech ODS. Jde k TOP 09. Aktuálně.cz [online]. Rev. 2010-01-13 [cit. 2010-01-13]. Dostupné online. 
  15. Moldan bude hájit samostatnost MŽP, ODS a VV ho chtějí spojit [online]. ČTK, 2010-6-3, rev. 2010-6-3 [cit. 2010-06-03]. Dostupné online. (čeština) 
  16. Výsledky voleb na portálu Volby.cz Českého statistického úřadu
  17. http://domaci.ihned.cz/c1-48311220-jeste-tesnejsi-nez-se-zdalo-soud-nechal-prepocitat-vysledky-souboje-bratsky-moldan
  18. ŠŮRA, Adam: A novým ministrem životního prostředí se stává... Respekt.cz 22. prosince 2010. Dostupné online.
  19. Stránky TOP 09 – Kandidáti na senátory ve volbách 2012 Dostupné online. www.top09.cz [online]. [cit. 2012-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-22. 
  20. Výsledky voleb na serveru www.volby.cz
  21. MŽP. Cena ministra životního prostředí 1994 – 2004 [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2004 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  22. UNIVERZITA, Masarykova. Bedřich Moldan – Zlaté medaile MU. Masarykova univerzita [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  23. usneseni z 9. veiejn6ho zasedini zastupitelstva misrysu Kicov konan6ho dne 14. prosirce 2007 od l8 hodin v obiadni sini radnice: [online]. Kácov: 2007-12-14 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  24. Zlatou medaili UK převzali vedoucí expedice, ministr životního prostředí a právník. iFORUM [online]. 2014-10-31 [cit. 2014-10-31]. Dostupné online. (česky) 
  25. Cenu Josefa Vavrouška získal Bedřich Moldan a podnikatel Daniel Pitek. ekolist.cz. 2016-06-02. Dostupné online [cit. 2016-06-03]. (česky) 
  26. Učená společnost vyznamenala tři vědce Univerzity Karlovy. www.ukforum.cz [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  27. Vědecká rada ocenila devět významných osobností UK. Univerzita Karlova [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Ekosystémy a lidský blahobyt – Syntéza, Praha 2005, ISBN 80-239-6300-7

Externí odkazyEditovat