Josef Beneš (jazykovědec)

český lingvista

Josef Beneš (11. ledna 1902 Prachatice[1]17. prosince 1984 Praha) byl český antroponomastik a bohemista.

Josef Beneš
Narození 11. ledna 1902
Prachatice, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 17. prosince 1984 (ve věku 82 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova
Děti Dobrava Moldanová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Příbuzenstvo
dcera Dobrava Moldanová
zeť Bedřich Moldan

Obsah

ŽivotEditovat

Vystudoval bohemistiku a germanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1930). Vyučoval na středních školách postupně v Prachaticích, Mukačevu, Soběslavi, na Kladně a v Amerlingově učitelském ústavu v Praze. Po 2. světové válce pracoval krátce na ministerstvu školství. Dále vyučoval na různých učilištích a průmyslových školách. Počátkem 60. let vyučoval na Pedagogickém institutu v Liberci, později přednášel na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem.

Od roku 1933 publikoval články o českých příjmeních především v časopise Naše řeč, později též ve Zpravodaji místopisné komise ČSAV (ZMK). Část práce vycházející časopisecky byla zpracována do knihy O českých příjmeních (1962). Bohatý materiál byl v roce 1983 shrnut dcerou Dobravou (provdanou Moldanovou) do knihy Naše příjmení. Z pozůstalosti byla editorkou Marií Novákovou vydána fundamentální práce Německá příjmení u Čechů (1998).

Josef Beneš patří spolu s Vladimírem Šmilauerem, Janem Svobodou a Antonínem Profousem mezi zakladatele a největší představitele české onomastiky a antroponomastiky.

DíloEditovat

  • O českých příjmeních, Praha 1962
  • Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Prachatice

Externí odkazyEditovat