Běsno

část obce Kryry v okrese Louny

Běsno je vesnice, část obce Kryry v okrese Louny, devět kilometrů jihovýchodně od Podbořan. V roce 2011 mělo Běsno 115 obyvatel. Západně od vsi se nacházejí rozsáhlé chmelnice.

Běsno
Celkový pohled na Běsno
Celkový pohled na Běsno
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Kryry
Okres Louny
Kraj Ústecký kraj
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 115 (2011)[1]
Katastrální území Běsno (7,94 km²)
PSČ 439 86
Počet domů 67 (2011)[1]
Běsno
Běsno
Další údaje
Kód části obce 156981
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Původní název vesnice zněl Běsna a byl odvozen ze slova běs. Ke změně na Běsno došlo v 16. století. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: „in Pyesna“ (1342), Biestna (1352), Byesna (1367–1369), Byestna (1384–1399), Byezna (1405), „in Bissna“ (1379), „in villa Byestnye, in Biestna, in Biestnie“ (1388), Byesna (1410), v Běsně (1474), ve vsi Běsně (1522), Biesno (1595), Vezen (1654)[2], Wessen a Wiesen (1787), Wieszen (1846) a Běsno, Bězno nebo německy Wieszen (1854).[3]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1342, kdy většina vsi patřila křižovníkům Svatomářským a část měšťanům. Koncem 14. století části vsi vlastnili měšťané z Prahy, ŽatceRakovníka. V roce 1434 vesnici vlastnil vladycký rod Vlčků z Minic a po nich byla přikoupena k petrohradskému panství. V roce 1595 zde existoval samostatný statek Beneše Libštejnského z Kolovrat, kterému byl v roce 1623 zkonfiskován a s celou vsí připojen k Nepomyšli.

Samostatná škola byla v obci zřízena už v roce 1801.

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 493 obyvatel (z toho 233 mužů), z nichž bylo 26 Čechoslováků, 460 Němců a sedm cizinců. Kromě jednoho evangelíka a čtrnácti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 494 obyvatel: 75 Čechoslováků, 416 Němců a tři cizince. Většina stále byla římskými katolíky, ale žili zde také dva evangelíci, jeden člen církve československé a osm lidí bez vyznání.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[6][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 458 498 511 519 510 493 494 214 249 213 142 100 104 115
Domy 63 67 83 92 82 88 98 92 . 58 45 67 66 67
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Strojetice.

PamětihodnostiEditovat

Uprostřed návsi stojí kostel svatého Mikulášegotickým presbytářembarokní lodí z počátku 18. století. U silnice do Soběchleb je barokní Špýchar z roku 1740.[8]

OsobnostiEditovat

Po roce 1926 jako učitel na místní škole působí básník Jan Alda.

RodáciEditovat

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Běsno, s. 127. 
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Běsno, Wießen, s. 68. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304. 
  8. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Běsno, s. 67. 

Externí odkazyEditovat