Běsno

část města Kryry v okrese Louny

Běsno (německy Wiessen) je vesnice, část města Kryry v okrese Louny, devět kilometrů jihovýchodně od Podbořan.

Běsno
Celkový pohled na Běsno
Celkový pohled na Běsno
Lokalita
Charaktervesnice
ObecKryry
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel117 (2021)[1]
Katastrální územíBěsno (7,94 km²)
PSČ439 86
Počet domů69 (2021)[2]
Běsno
Běsno
Další údaje
Kód části obce156981
Kód k. ú.756989
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původní název vesnice zněl Běsna a byl odvozen ze slova běs. Ke změně na Běsno došlo v 16. století. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: „in Pyesna“ (1342), Biestna (1352), Byesna (1367–1369), Byestna (1384–1399), Byezna (1405), „in Bissna“ (1379), „in villa Byestnye, in Biestna, in Biestnie“ (1388), Byesna (1410), v Běsně (1474), ve vsi Běsně (1522), Biesno (1595), Vezen (1654)[3], Wessen a Wiesen (1787), Wieszen (1846) a Běsno, Bězno nebo německy Wieszen (1854).[4]

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1342, kdy patřila cisterciákům ze zbraslavského kláštera.[5] Koncem 14. století části vsi vlastnili měšťané z Prahy, ŽatceRakovníka. V roce 1434 byla vesnice majetkem vladyckého rodu Vlčků z Minic a po nich byla přikoupena k petrohradskému panství. V roce 1595 zde existoval samostatný statek Beneše Libštejnského z Kolovrat, kterému byl v roce 1623 zkonfiskován a s celou vsí připojen k Nepomyšli.

Samostatná škola byla v obci zřízena už v roce 1801.

Přírodní poměry

editovat

Severní částí vesnice protéká Očihovecký potok. Část katastrálního území východně od silnice z Vrbice do Soběchleb zasahuje na území přírodního parku Džbán. Západně od vsi se nacházejí chmelnice.[6]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 493 obyvatel (z toho 233 mužů), z nichž bylo 26 Čechoslováků, 460 Němců a sedm cizinců. Kromě jednoho evangelíka a čtrnácti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 494 obyvatel: 75 Čechoslováků, 416 Němců a tři cizince. Většina stále byla římskými katolíky, ale žili zde také dva evangelíci, jeden člen církve československé a osm lidí bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[9][10][11]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 458 498 511 519 510 493 494 214 249 213 142 100 104 115 117
Domy 63 67 83 92 82 88 98 92 . 58 45 67 66 67 69
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Strojetice.

Obecní správa

editovat

Při sčítaní lidu v letech 1869–1950 Běsno bylo samostatnou obcí v okrese Podbořany. V letech 1961–1980 bylo částí obce Strojetice v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je častí města Kryry v okrese Louny.[12]

Pamětihodnosti

editovat

Uprostřed návsi stojí kostel svatého Mikulášegotickým presbytářembarokní lodí z počátku 18. století. U silnice do Soběchleb je barokní špýchar z roku 1740.[13]

Osobnosti

editovat

Po roce 1926 jako učitel na místní škole působí básník Jan Alda.

Rodáci

editovat

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Běsno, s. 127. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Běsno, Wießen, s. 68. 
  5. EMLER, Josef (ed.). Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými. Praha: Královská česká společnost nauk, 1881. 436 s. Dostupné online. S. 309–310. 
  6. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-04-26]. Dostupné online. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  13. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Běsno, s. 67. 

Externí odkazy

editovat