Běh na 400 metrů

typ běžeckého závodu
(přesměrováno z Běh na 400 m)

Běh na 400 metrů (lidově též čtvrtka, neboť jde o běh na jednu čtvrtinu anglické míle) je nejdelší atletický sprint, který se běží téměř maximálním úsilím od startu do cíle. Běžec musí spojit základní rychlost ze 100metrového sprintu s běžeckou technikou, která mu dovolí vypořádat se s odstředivými silami při běhu v zatáčce. Při této délce trati však musí běžec alespoň částečně šetřit vytrvalostní síly. Běžecká trať na 400 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Start běhu na 400 m je umístěn na cílové pásce (délka stadiónu je 400 m). Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Startovní bloky jsou posunuty úměrně poloměru zatáček tak, že závodník, který běží po vnitřním oblouku je na startu opticky nejdál a všechny soupeře má před sebou. Při náběhu do cílové rovinky se všichni běžci dostanou na stejnou úroveň. Rychlost větru se neměří, neboť závodník běží celý okruh, a tedy v obou směrech větru.

Historicky nejúspěšnějším běžcem na 400 metrů je Američan Michael Johnson, který v této disciplíně získal 4 tituly mistra světa a od roku 1999 do roku 2016 byl držitelem světového rekordu. Jako jediný atlet dokázal tuto trať běžet více než dvacetkrát pod hranici 44 sekund. V letmém štafetovém úseku také jako zatím jediný člověk na světě dokázal tuto vzdálenost běžet i pod 43 sekund (42,94 s. v roce 1995).

V prvním desetiletí 21. století vládli na 400metrové trati téměř výhradně Američané LaShawn Merritt a Jeremy Wariner. Američané této trati suverénně vévodí i co se týče historicky nejlepších časů.

V září roku 2016 se stal držitelem světového rekordu Jihoafričan Wayde van Niekerk, který 14. srpna 2016 na Letních olympijských hrách v Rio de Janeiru zaběhl časem 43,03 s nejrychlejší čas v historii (a to i přesto, že běžel v nevýhodné osmé dráze).

Světový rekord mezi ženami drží dlouhodobě Němka Marita Kochová, která v roce 1985 překonala československou závodnici Jarmilu Kratochvílovou časem 47,60 sekundy. Obě dodnes zůstávají jedinými ženami, které v historii běžely pod 48 sekund. Další úspěšné ženy jsou Francouzka Marie-José Pérecová a Australanka Cathy Freemanová, které získaly dva tituly z mistrovství světa.

HistorieEditovat

Běh na 400 m vznikl metrickým zaokrouhlením z anglosaského běhu na čtvrt míle, což je 440 yardů neboli 402,34 m. Běžci musí mít dobrou základní rychlost, musí být schopní zkoordinovat rychlost a sprinterskou vytrvalost a musí se naučit ignorovat bolest, protože v důsledku kyslíkového dluhu se ve svalech tvoří kyselina mléčná. Někteří běžci tuto trať kombinovali zároveň s během na 200 metrů (např. Michael Johnson), jiní s během na 800 metrů (např. Jarmila Kratochvílová). Častá kombinace je také s tratí na 400 metrů překážek.

Současní světoví rekordmaniEditovat

Současné rekordy – dráhaEditovat

Muži
Rekord Čas (min) Atlet Stát Město Datum rekordu
Světový rekord 43,03 Wayde van Niekerk Jižní Afrika  Jižní Afrika Rio de Janeiro 14. 8. 2016
Olympijský rekord 43,03 Wayde van Niekerk Jižní Afrika  Jižní Afrika Rio de Janeiro 14. 8. 2016
Rekord MS 43,18 Michael Johnson USA  USA Sevilla 26. 8. 1999
Český rekord 44,79 Pavel Maslák Česko  Česko Dauhá 9. 5. 2014
Ženy
Rekord Čas (min) Atletka Stát Město Datum rekordu
Světový rekord 47,60 Marita Kochová Východní Německo  Východní Německo Canberra 6. 9. 1985
Olympijský rekord 48,25 Marie-José Pérecová Francie  Francie Atlanta 29. 7. 1996
Rekord MS 47,99 Jarmila Kratochvílová Československo  Československo Helsinky 10. 8. 1983
Český rekord 47,99 Jarmila Kratochvílová Československo  Československo Helsinky 10. 8. 1983

Současné rekordy podle kontinentůEditovat

Rekord Kategorie Výkon (s) Atlet Stát Město Datum
Afrika Muži 43,03   Wayde van Niekerk Jižní Afrika  Jižní Afrika Rio de Janeiro 14. 8. 2016
Ženy 49,10 Falilat Ogunkoya Nigérie  Nigérie Atlanta 29. 7. 1996
Asie Muži 43,93 Youssef Ahmed Masrahi Saúdská Arábie  Saúdská Arábie Peking 23. 8. 2015
Ženy 48,14 Salvá Ajd Násirová Bahrajn  Bahrajn Dauhá 3. 10. 2019
Evropa Muži 44,33 Thomas Schönlebe Východní Německo  Východní Německo Řím 3. 9. 1987
Ženy 47,60   Marita Kochová Východní Německo  Východní Německo Canberra 6. 9. 1985
Severní a střední Amerika Muži 43,18 Michael Johnson USA  USA Sevilla 26. 8. 1999
Ženy 48,36 Shaunae Millerová Bahamy  Bahamy Tokio 6. 8. 2021
Oceánie Muži 44,38 Darren Clark Austrálie  Austrálie Soul 26. 9. 1988
Ženy 48,63 Cathy Freemanová Austrálie  Austrálie Atlanta 29. 7. 1996
Jižní Amerika Muži 43,93 Antonín Zambrano Kolumbie  Kolumbie Tokio 2. 8. 2021
Ženy 49,64 Ximena Restrepo Kolumbie  Kolumbie Barcelona 5. 8. 1992
Muži na iaaf.org
Ženy na iaaf.org


Současní světoví rekordmani v haleEditovat

Současné rekordy – halaEditovat

Muži
Rekord Výkon (sec.) Atlet Stát Město Datum rekordu
Světový rekord 44,52 Michael Norman USA  USA College Station 10. 3. 2018
Evropský rekord 45,05 Thomas Schönlebe
Karsten Warholm
Východní Německo  Východní Německo
Norsko  Norsko
Sindelfingen
Glasgow
5. 2. 1988
2. 2. 2019
Rekord MS 45,00 Jereem Richards Trinidad a Tobago  Trinidad a Tobago Bělehrad 2022
Český rekord 45,24 Pavel Maslák Česko  Česko Sopoty 8. 3. 2014
Muži na iaaf.org
Ženy
Rekord Výkon (sec.) Atletka Stát Město Datum rekordu
Světový rekord 49,59 Jarmila Kratochvílová Československo  Československo Milán 7. 3. 1982
Evropský rekord 49,59 Jarmila Kratochvílová Československo  Československo Milán 7. 3. 1982
Rekord MS 50,04 Olesja Forševová Rusko  Rusko Moskva 12. 3. 2006
Český rekord 49,59 Jarmila Kratochvílová Československo  Československo Milán 7. 3. 1982
Ženy na iaaf.org

10 nejlepších můžu historie dle časůEditovat

Pořadí Výkon (sec.) Atlet Národnost Datum Místo
1. 43,03 Wayde van Niekerk Jižní Afrika  Jižní Afrika 14. srpen 2016 Rio de Janeiro
2. 43,18 Michael Johnson USA  USA 26. srpen 1999 Sevilla
3. 43,29 Butch Reynolds USA  USA 17. srpen 1988 Curych
4. 43,45 Jeremy Wariner USA  USA 31. srpen 2007 Ósaka
4. 43,45 Michael Norman USA  USA 20. duben 2019 Torrance
6. 43,48 Steven Gardiner Bahamy  Bahamy 4. říjen 2019 Dauhá
7. 43,50 Quincy Watts USA  USA 5. srpen 1992 Barcelona
8. 43,64 Fred Kerley USA  USA 27. červenec 2019 Des Moines
9. 43,65 LaShawn Merrit USA  USA 26. srpen 2015 Peking
10. 43,72 Isaac Makwala Botswana  Botswana 5. červenec 2015 La Chaux-de-Fonds
Muži na iaaf.org

10 nejlepších žen historie dle časůEditovat

Pořadí Výkon (sec.) Atletka Národnost Datum Místo
1. 47,60 Marita Kochová Východní Německo  Východní Německo 6. říjen 1985 Canberra
2. 47,99 Jarmila Kratochvílová Československo  Československo 10. srpen 1983 Helsinky
3. 48,14 Salvá Ajd Násirová Bahrajn  Bahrajn 3. říjen 2019 Dauhá
4. 48,25 Marie-José Pérecová Francie  Francie 29. červenec 1996 Atlanta
5. 48,27 Olga Bryzginová Sovětský svaz  Sovětský svaz 6. říjen 1985 Canberra
6. 48,37 Shaunae Millerová Bahamy  Bahamy 3. říjen 2019 Dauhá
7. 48,59 Taťána Kocembová Československo  Československo 10. srpen 1983 Helsinky
8. 48,63 Cathy Freemanová Austrálie  Austrálie 29. červenec 1996 Atlanta
9. 48,70 Sanya Richardsová USA  USA 16. září 2006 Athény
10. 48,83 Valerie Briscoová-Hooksová USA  USA 6. srpen 1984 Los Angeles
11. 48,89 Ana Guevaraová Mexiko  Mexiko 27. srpen 2003 Paříž Saint-Denis
12. 48,97 Shaunae Millerová Bahamy  Bahamy 20. červenec 2018 Monako
Ženy na iaaf.org

Vývoj světového rekorduEditovat

mužiEditovat

ženyEditovat

ZajímavostEditovat

Průměrná rychlost běhu světového rekordmana van Niekerka (při rekordním čase 43,03 s.) činí téměř 9,30 m/s (33,47 km/h), v průměru tak zvládl každý stometrový úsek trati za necelých 10,76 s. Ženská světová rekordmanka Kochová při zaběhnutí času 47,60 s. běžela průměrnou rychlostí 8,40 m/s (30,25 km/h) a každý stometrový úsek zvládla průměrně za 11,90 s.

Související článkyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat