Artur Maximilian von Bylandt-Rheidt

rakousko-uherský generál a politik

Artur Maximilian von Bylandt-Rheidt (3. května 1821 Vídeň21. února 1891 Vídeň) byl rakousko-uherský generál a politik, v letech 1876–1888 ministr války Rakouska-Uherska.

Artur Maximilian von Bylandt-Rheidt
hrabě Bylandt-Rheidt, Artur Maximilian
hrabě Bylandt-Rheidt, Artur Maximilian
ministr války Rakouska-Uherska
Ve funkci:
21. června 1876 – 16. března 1888
PředchůdceAlexander von Koller
NástupceFerdinand von Bauer

Narození3. května 1821
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. února 1891
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníHietzingský hřbitov (48°10′39″ s. š., 16°17′57″ v. d.)
DětiArtur Bylandt-Rheidt
Profesepolitik
CommonsArtur Maximilian von Bylandt-Rheidt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Během revoluce 1848-1849 v Rakouském císařství se účastnil tažení v Itálii. Stal se generálmajorem a předsedajícím technicko-správního vojenského výboru. Roku 1875 byl povýšen na podmaršála (Feldmarschalleutnant).[1][2]

Od 21. června 1876 do 16. března 1888 zastával post ministra války Rakouska-Uherska (jedno ze tří společných ministerstev Rakouska-Uherska, zřízených po rakousko-uherském vyrovnání).[3] Zasloužil se o reformy armády.[2] Zvýšil armádní rozpočet ze 100 na 117 milionů zlatých. Zvýšil rozsah branné povinnosti o 10 let, zjednodušil správu armády. Byl stoupencem zachování němčiny jako jediného jazyka rakousko-uherské armády a odmítal decentralizaci kompetencí v oblasti železniční dopravy. Zároveň odmítal etnický šovinismus.[1]

Jeho synem byl Artur Bylandt-Rheidt, rakousko-uherský politik a předlitavský ministr na přelomu 19. a 20. století.


VyznamenáníEditovat

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Bylandt-Rheidt, Artur Maximilian Gf. (1821-1891), Feldzeugmeister, s. 131. (německy) 
  2. a b Meyers Großes Konversations-Lexikon [online]. zeno.org [cit. 2013-05-27]. Dostupné online. (německy) 
  3. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 583–584.