Otevřít hlavní menu

Árónovité

čeleď rostlin
(přesměrováno z Araceae)

Árónovité (Araceae) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu žabníkotvaré (Alismatales). Jsou to byliny i dřeviny, pozemní nebo vodní rostliny, liány i epifyty, často s hlízami či oddenky. Květy jsou drobné, v palicovitém květenství většinou podepřeném toulcem. Čeleď zahrnuje asi 2000 druhů ve 115 rodech a je rozšířena po celém světě, zejména však v tropech. V České republice se vyskytují 2 druhy árónu, ďáblík bahenní, ze vzplývajících druhů okřehky, závitka mnohokořenná a drobnička bezkořenná. Některé druhy náležejí mezi oblíbené pokojové nebo akvarijní rostliny.

Jak číst taxoboxÁrónovité
alternativní popis obrázku chybí
Áron plamatý (Arum maculatum)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád žabníkotvaré (Alismatales)
Čeleď árónovité (Araceae)
Juss., 1789
Rody vyskytující se v ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pojetí čelediEditovat

Pojetí čeledi a její zařazení do řádu se v průběhu vývoje taxonomie rostlin značně měnilo. Nejmodernější systémy, jako je třeba APG II, do ní zařazují dříve samostatnou čeleď okřehkovité (Lemnaceae), což jsou extrémně redukované vodní rostliny. Např. Tachtadžjanův systém uznává také samostatnou čeleď Pistiaceae s druhem Pistia stratiotes, která je v nejmodernějších systémech rovněž řazena pod árónovité. Naopak některé starší systémy do čeledi árónovité řadí i puškvorec (Acorus). Ten je v systému APG II řazen nejen pod samostatnou čeleď Acoraceae, ale dokonce i pod samostatný řád Acorales. Čeleď árónovité je v systému APG II řazena pod řád žabníkotvaré (Alismatales), ve starších systémech je často odlišován menší samostatný řád árónotvaré (Arales).

PopisEditovat

Jedná se o byliny nebo keře, někdy až stromkovitého vzrůstu, jsou vytrvalé, vzácněji jednoleté, často s hlízami nebo oddenky. Jsou to pozemní rostliny, ale někdy i epifyty, liány, nebo vodní rostliny, kořenující ve dně i plovoucí (např. Pistia, česky babelka). Patří sem i extrémně redukované plovoucí rostliny podčeledi Lemnoidae. Listy jsou někdy nahloučeny na bázi, jindy nikoliv, jsou řapíkaté (výjimečně přisedlé), střídavé, s listovými pochvami. Žilnatina je zpeřeně či dlanitě větvená, nebo souběžná. Listy jsou často srdčité, hrálovité nebo střelovité. V případě podčeledi Lemnoidae má celá lodyha „stélkovitý tvar“, „stélka“ je drobná a kulovitá či čárkovitá, někdy je tento útvar z morfologického hlediska považován za list. Jedná se o rostliny jednodomé nebo dvoudomé, či mnohomanželné, květy oboupohlavné nebo jednopohlavné. Květy jsou v květenstvích, v ztlustlých klasech, někdy se tento typ květenství nazývá palice. Květenství podepřeno toulcovitým listenem (někdy barevným), vzácně bez toulce. Květenství se skládá z mnoha květů, které jsou uspořádány do spirály, vzácně do přeslenu. V případě podčeledi Lemnoidae může být květenství redukováno až na 2 - 3 květy. Okvětí chybí nebo přítomno 4 - 8, výjimečně až 12 okvětních lístků, ve 2 přeslenech, převažuje však uspořádání 2 + 2 nebo 3 + 3. Okvětní lístky jsou drobné a často ztlustlé. Tyčinek je 4 - 8, výjimečně až 12, ve 2 přeslenech, převažuje však uspořádání 2 + 2 nebo 3 + 3. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, vzácněji z 1 - 8, monomerické (či pseudomonomerické) nebo synkarpní, čnělka 1, semeník je svrchní. Plod je dužnatý, vzácně suchý, zpravidla peckovice nebo bobule, vzácněji oříšek, měchýřek nebo tobolka.

Rozšíření ve světěEditovat

Je známo asi 115 rodů a asi 2000 druhů, které jsou rozšířeny hlavně v tropech a subtropech, méně v mírném pásu.

Rozšíření v ČREditovat

V ČR rostou zástupci 5 rodů a celkově 10 druhů. Z pozemních druhů zde roste árón plamatý (Arum maculatum), árón východní (Arum cylindraceum) a ďáblík bahenní (Calla palustis). Občas přechodně zplaňuje tropická vodní rostlina babelka řezanovitá (Pistia stratiotes). Rod okřehek (Lemna) je zastoupen 4 - 5 druhy: okřehek menší (Lemna minor), okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca), okřehek hrbatý (Lemna gibba), nedávno byl potvrzen okřehek červený (Lemna turionifera). Výskyt druhu okřehek nejmenší (Lemna minuta) je zatím jen předpokládán. Z rodu závitka (Spirodela) je to závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza) a z rodu drobnička (Wolffia) je to drobnička bezkořenná (Wolffia arrhiza), kterou máme největší šanci najít na Břeclavsku. Další (většinou původem tropické) rostliny se pěstují jako pokojové či akvarijní, např. toulitka (Anthurium), monstera (Monstera), difenbachie (Dieffenbachia), anubis (Anubias) nebo kryptokoryna (Cryptocoryne).

ZástupciEditovat

Seznam rodůEditovat

Adelonema, Aglaodorum, Aglaonema, Alloschemone, Alocasia, Ambrosina, Amorphophallus, Amydrium, Anadendrum, Anaphyllopsis, Anaphyllum, Anchomanes, Anthurium, Anubias, Apoballis, Aridarum, Ariopsis, Arisaema, Arisarum, Arophyton, Arum, Asterostigma, Bakoa, Biarum, Bognera, Bucephalandra, Caladium, Calla, Callopsis, Carlephyton, Cercestis, Chlorospatha, Colletogyne, Colobogynium, Colocasia, Croatiella, Cryptocoryne, Culcasia, Cyrtosperma, Dieffenbachia, Dracontioides, Dracontium, Dracunculus, Eminium, Englerarum, Epipremnum, Fenestratarum, Filarum, Furtadoa, Galantharum, Gamogyne, Gearum, Gonatopus, Gorgonidium, Gymnostachys, Hapaline, Helicodiceros, Hestia, Heteroaridarum, Heteropsis, Holochlamys, Homalomena, Hottarum, Incarum, Jasarum, Lagenandra, Lasia, Lasimorpha, Lemna, Leucocasia, Lorenzia, Lysichiton, Mangonia, Monstera, Montrichardia, Nephthytis, Ooia, Orontium, Pedicellarum, Peltandra, Philodendron, Philonotion, Phymatarum, Pichinia, Pinellia, Piptospatha, Pistia, Podolasia, Pothoidium, Pothos, Protarum, Pseudohydrosme, Pycnospatha, Remusatia, Rhaphidophora, Rhodospatha, Rhynchopyle, Sauromatum, Scaphispatha, Schismatoglottis, Schottariella, Schottarum, Scindapsus, Spathantheum, Spathicarpa, Spathiphyllum, Spirodela, Stenospermation, Steudnera, Stylochaeton, Symplocarpus, Synandrospadix, Syngonium, Taccarum, Thaumatophyllum, Theriophonum, Typhonium, Typhonodorum, Ulearum, Urospatha, Vietnamocasia, Wolffia, Wolffiella, Xanthosoma, Zamioculcas, Zantedeschia, Zomicarpa, Zomicarpella[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  2. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazyEditovat