Abeceda
Abeceda, řídce i „alfabeta“, je uspořádaná sada znaků – písmen, jimiž se při zápisu řeči, v písmu graficky vyjadřují fonémy, zpravidla hlásky (některé jen souhlásky) a případně slabiky. Hláskové abecedy mají přibližně několik málo desítek znaků (písmen), slabičné více, až i několik set. Pro srovnání: čínských znaků (zvukově znamenají slabiky, ale liší se podle významu) je až asi 100 000.
Název je odvozen z prvních čtyř znaků abecedy (latinky). Název „alfabeta“ používaný často v cizích jazycích je podobně odvozen z názvů prvních dvou písmen abecedy řecké. Jinou abecedou je cyrilice, pojmenovaná podle sv. Cyrila, také nazývaná azbuka podle názvů prvních dvou písmen v ruštině – a (az), b (buki).
Obdobně podle prvních písmen jsou vytvořeny názvy jiných typů abecedy: abugida a abdžad.
Písmena mimo abecedu editovat
Abeceda neobsahuje všechna písmena, užívaná v daném jazyce, protože se používají i písmena z jiných, cizích abeced ve jménech osob a v zeměpisných názvech. Např. v češtině se běžně vyskytují německé nebo maďarské přehlásky, vyznačující se dvojtečkou, případně dvojčárkou. K tomu dopomáhá i to, že německé psací stroje bývaly průkopnické a znalost němčiny bývala téměř všeobecná. Podobně, i když ne tak často, se vyskytují i jiná latinková písmena s diakritikou.
Kromě toho je ovšem také dlouhá řada jiných znaků písma, symboly, která nejsou písmeny. Těmi nejběžnějšími jsou interpunkční znaménka a číslice.
Varianty editovat
Abeceda „mezinárodní“ s následujícími 26 znaky, tj. základní znaky bez háčků, čárek, či jiných diakritických znamének a bez spřežek, je shodná s anglickou abecedou:
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
Kromě diakritických znamének většina abeced (včetně např. polštiny) neuznává za samostatné písmeno ani Ch a spřežky obecně. Zvláštností je W, „dvojité V“, anglicky „dvojité U“, polsky „VU“, původem zdvojení „V“, chápané a také psané jedním tahem jako jedno písmeno – ligatura.
Uspořádaností se liší abeceda od alfabetického písma, tedy obdobné sadě bez určeného pořadí. V praxi se oba tyto pojmy nerozlišují. Jako písmo se také označuje jednotlivá sada grafického provedení písma (např. karolinské písmo), moderně označované spíše jako font.
Velikost písmen editovat
Evropská písma, jako latinka a cyrilice, mají (díky osvícencům), jednu zvláštnost oproti všem ostatním písmům, a to dvě verze znaků, velká a malá písmena, majuskule a minuskule. Proto i jejich sady jsou dvojí a jednotlivá písmena tak mají tyto dvě verze.
Česká abeceda editovat
Česká abeceda se skládá ze 42 písmen včetně znaků s diakritikou a 1 spřežky:
- a, á, b, c, č, d, ď, e, é, ě, f, g, h, ch, i, í, j, k, l, m, n, ň, o, ó, p, q, r, ř, s, š, t, ť, u, ú, ů, v, w, x, y, ý, z, ž.
- Tvarové varianty
Další standardizované sady české abecedy, jako je tzv. psací nebo Comenia script, patří do kategorie řezů, fontů a podobných variant písma, které lze tvořit neomezeně.
- F, G, Q, W, X
Písmeno F [s výjimkou slov doufat, zoufat, (nespisovné) fous a zvukomalebných slov (jako foukat, fičet, frčet, funět, uf, fí), včetně jejich dokonavých verzí a odvozenin (jako zoufnout si, uzoufat se, fouknout, profrčet)] a písmena G,[zdroj?] Q, W, X se v současnosti neužívají v původně českých slovech, ale jen slovech cizích čili přejatých z jiných jazyků. To se týká především jmen, jako např. fráze, profese, Quido, bowling, lexikon. Po zdomácnění se nahrazují zpravidla běžnějšími obdobami, zejména Q se mění na spřežku KV (kvalita) a W na V.
- Ó
Kromě těchto písmen se v původem českých slovech nevyskytuje ani specificky české (i když nejen české) písmeno Ó (vyjma slov emfatických, např. móře), které vymizelo z českých slov v důsledku hláskových změn ve 14. století, kdy hláska ó přešlo do hlásky ů. V moderní češtině je tak příznakem hovorovosti a je ozvláštňujícím prostředkem, netvoří se tím jiná slova.
- Přehlásky
Kromě toho se ve jménech a názvech užívají i znaky jiných latinkových abeced, zejména přehlásky, např. německé (Ä, Ö, Ü, v případě potřeby ale nahrazované spřežkami AE, OE a UE).
- Těsnopis
Zcela jiné české písmo je rovněž český těsnopis, který má kromě oficiální soustavy Herout–Mikulík i několik zcela různých verzí jiných.
Rozšířená řada latinských písmen (latinky)
I i, Í í, Y y, Ý ý, E e, É é, A a, Á á, O o, Ó ó, U u, Ú ú ů, M m, N n, Ń ń, Ň ň, Ṅ ṅ, Ŋ ŋ, R r, Ř ř, Ṙ ṙ, L l, Ĺ ĺ, Ľ ľ, Ŀ ŀ, J j, P p, B b, T t, D d, Ť ť, Ď ď, Ṫ ṫ, Ḋ ḋ, K k, G g, C c, Ć ć, Dz dz, Č č, Dž dž, Ċ ċ, Ġ ġ, F f, V v, W w, S s, Z z, Ś ś, Ź ź, Š š, Ž ž, Ṡ ṡ, Ż ż, Ch ch (Ȟ ȟ), Ḣ ḣ, H h, Ě ě, Ǎ ǎ, Ǒ ǒ, Ǔ ǔ, Į į, Ę ę, Ą ą, Ǫ ǫ, Ų ų, Q q, X x.
Základní řada řeckých písmen (alfabety)
Ι ι, Υ υ, Ε ε, Η η, Α α, Ο ο, Ω ω, Μ μ, Ν ν, Ρ ρ, Λ λ, Π π, Β β, Τ τ, Δ δ, Θ θ, Κ κ, Γ γ, Ζ ζ, Φ φ, Σ σ, Χ χ, Ψ ψ, Ξ ξ.
Základní řada ruských písmen (azbuky)
Ь ь, Ъ ъ, И и, Ы ы, Э э, А а, О о, У у, М м, Н н, Р р, Л л, Й й, П п, Б б, Т т, Д д, К к, Г г, Ц ц, Ч ч, Ф ф, В в, С с, З з, Ш ш, Ж ж, Х х, Е е, Я я, Ё ё, Ю ю, Щ щ.
Rozšířená řada anglických písmen (Alphabet)
I i, (Ee ee), Y y, E e, A a, (Æ æ), O o, U u, (Oo oo), M m, N n, R r, L l, J j, P p, B b, T t, D d, Th th, (Dh dh), K k, G g, C c, Ch ch, F f, V v, W w, S s, Z z, Sh sh, (Zh zh), (Kh kh), H h, Q q, X x.
Rozšířená řada německých písmen (d. Alfabet)
I i, Y y, Ü ü, E e, Ë ë, A a, Ä ä, Ö ö, O o, U u, M m, N n, R r, L l, J j, P p, B b, T t, D d, K k, G g, C c, Z z, Tsch tsch, Dsch dsch, F f, V v, W w, S s, ß β, Sch sch, Ch ch, H h, Q q, X x.
Rozšířená řada esperantských písmen (alfabeto)
I i, (Y y), E e, A a, O o, U u ŭ, M m, N n, R r, L l, J j, P p, B b, T t, D d, K k, G g, C c, (Dz dz), Ĉ ĉ, Ĝ ĝ, F f, V v, (W w), S s, Z z, Ŝ ŝ, Ĵ ĵ, Ĥ ĥ, H h, (Q q), (X x).
Související články editovat
Další abecedy editovat
Externí odkazy editovat
Galerie abeceda na Wikimedia Commons- Abeceda v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
Téma Abeceda ve Wikicitátech
Slovníkové heslo abeceda ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Abeceda v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Obrázky, zvuky či videa k tématu abeceda na Wikimedia Commons
- Abeceda v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
- (anglicky) česká abeceda s uvedením výslovnosti
