Otevřít hlavní menu

Ch

čtrnácté písmeno české abecedy
Další významy jsou uvedeny na stránce CH.

Ch je čtrnáctý prvek (spřežka[1]) české abecedy, v češtině a slovenštině je z hlediska abecedního řazení tato spřežka považována za jedno písmeno (řadí se mezi h a i), v dalších jazycích je považována za běžnou spřežku dvou písmen. Kód v Morseově abecedě je - - - -.

Spřežka vznikla pro přepis řeckého písmene χ (chí), které se vyslovovalo jako neznělá velární ploziva (k) s přídechem, tedy [kʰ], do latinky. Podobou tohoto řeckého písmene je inspirován přepis neznělé české výslovnosti do mezinárodní fonetické abecedy IPA písmenem latinky x. Výslovnost písmene x ve středoamerickém a jihoamerickém dialektu španělštiny je také shodná jako česká výslovnost písmene ch.

Písmeno i spřežkaEditovat

Přestože je v češtině tradičně označováno za písmeno, nejedná se o celistvý zvláštní znak, nýbrž o spřežku složenou z dvou znaků c a h. Proto se jako velká iniciála správně píše jen jeho první část, pokud se nepíše celé slovo velkými písmeny. Při psaní proloženým písmem nebo při svislém psaní slov praxe kolísá, lze se setkat i s tím, že se oba znaky píšou pohromadě.

Ve zkratkách tvořených prvními písmeny slov se „ch“ zachovává celé a je-li celá zkratka psána velkými písmeny, i CH se obvykle píše celé velké (např. VŠCHTVysoká škola chemicko-technologická, CHKOchráněná krajinná oblast).

V některých jiných jazycích, kde se spřežka ch také používá, je považována za dvojici písmen a do zkratek se h nepřenáší, například zkratka německého názvu Chemische Fabrik Kalk GmbH je CFK.

V češtině a slovenštině se celá spřežka ch při abecedním řazení považuje za jediné písmeno a řadí se až mezi písmena „h“ a „i“. Jako prvek abecedního řazení se používá i ve španělské abecedě, kde se řadí mezi c a d.[2] Naopak v např. angličtině nebo v polštině není prvkem abecedního řazení a řadí se tak před ci-.

V několika českých slovech, většinou řídce užívaných, slangových a zastaralých, je obsažena skupina písmen „ch“, která nemá význam písmene „ch“, ale označuje dvojici hlásek, z nichž každá patří k jinému slovnímu základu, prvního s koncem c a druhého se začátkem h, a zároveň k jiné slabice. Českého původu je slovo mlachuba (ten, kdo mlátí hubou, synonymum obdobného slova tlučhuba). Dále jde hlavně o slova zčásti nebo zcela přejatá z němčiny, např. puchoblík (který vznikl ze slov pucovat a hoblík), báchamr (bác a hamr),[3] švarchandl (černý obchod, šmelina), kurchasák (krátký hasák), rajchaus (nevěstinec), puchadr (hadr na čištění).[4] Někdy proto lidé slova, kde dochází k souběhu c a h, rozdělují: truchlas (hlas daný natruc) píšou jako truc-hlas nebo truc hlas.

VýslovnostEditovat

V klasické latině a tedy původní latince se spřežka ch používala pro přepis řeckého písmene χ (chí), které se vyslovovalo jako neznělá velární ploziva [k] s přídechem, tedy [kʰ]. V pozdně antické a středověké latině se pak výslovnost posunula a rozrůznila způsobem, který zrcadlí mnohost čtení spřežky ch v moderních evropských jazycích.

V češtině se písmeno ch nejčastěji vyslovuje jako neznělá velární frikativa [x], v některých případech jako znělá velární frikativa [ɣ], například ve spojení „bych byl“).[5] Výjimkou jsou samozřejmě výše uvedené případy složených slov, kdy nejde o písmeno ch, ale dvojici písmen c a h.

Se stejným čtením (výslovností) jako v češtině se používá také ve slovenštině, polštině (kde se čte stejně jako h), v jazyce chamorro, velštině, bretonštině, litevštině a kečuánštině.[zdroj?]

V němčině se čte většinou podle polohy (zpravidla v závislosti na předcházející hlásce a nejde-li o spřežku sch nebo tsch) buď jako neznělá uvulární frikativa [χ⁠], dialekticky nahrazovaná též neznělou velární frikativou [x], nebo jako neznělá palatální frikativa [ç], méně často (zejména v cizích slovech) jako neznělá velární ploziva [k].

V angličtině se spřežka ch čte nejčastěji jako č (march, change) nebo jako k (stomach, Christmas).

Ve francouzštině se čte jako š, ve slovech řeckého původu jako k.

V italštině vložení písmene h za písmeno c před písmeny e nebo i působí, že se c neměkčí na č, ale čte se k stejně jako před jinými písmeny.

Správné kódování sledu písmen c a h v cizích slovech v UnicodeEditovat

Pro správné kodování sledu písmen c a h v unicode je nutné mezi písmena c a h(potažmo jejich kapitální protějšky) vložit znak Combining Grapheme Joiner s kódem U+034F.[6] Pokud se tak nestane software nemůže správně abecedně řadit tento sled písmen jej nesprávně. Toto se děje kvůli tomu že software nemůže rozpoznat spřežku ch od pouhého sledu c a h (příklad: chlad vs cheaseburger).

Pro cizí slova v českém textu by se správně mělo mezi c a h vkládat Combining Graphene joiner. Software by měl v češtině považovat každý sled písmen c a h za ch. Pro rozpoznání spřežek a pouhého sledu je tedy nutné vložit mezi pouhý sled písmen Combining Graphene Joiner k prevenci vzniku spřežky.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Abecední řazení. Internetová jazyková příručka [online]. [cit. 2018-01-20]. Dostupné online. 
  2. Sorting Strings, PHP 6 and Unicode, WebTech 2006, 1. 7. 2006, Sofia, Bulgaria, Derick Rethans
  3. Slovo, které jsem neznal Archivováno 12. 10. 2008 na Wayback Machine, Misantrop, autor neznámý, datum vydání neznámé, na původní URL nedostupné
  4. Zajímavé dotazy : písmeno ch, Ústav pro jazyk český, str. 8 (nedatováno)
  5. PETR, J. a kol. Mluvnice češtiny. Academia 1986. Díl 1, s. 50.
  6. FAQ - Characters and Combining Marks. unicode.org [online]. [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat