Kečuánština
Kečuánština, kečujština neboli kečua, španělsky quechua, vlastním jménem runa simi (doslova: „lidská řeč“)[zdroj?] nebo qichwa (doslova: „(jazyk) z horských údolí“)[zdroj?], je nejrozšířenější indiánský domorodý jazyk v Americe, používaný zejména v Peru a Bolívii (v obou zemích je od roku 1975, respektive 1977, jedním z úředních jazyků), dále pak v přilehlých oblastech Ekvádoru, Kolumbie, Chile a Argentiny. Hovoří jím asi 14 milionů obyvatel, z toho 9,6 milionu představují rodilí mluvčí. V počtu mluvčích indiánských jazyků následují mluvčí ajmarštiny a guaraní.
Kečuánština (runa simi/qhichwa simi) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Argentina, Brazílie, Bolívie, Chile, Kolumbie, Ekvádor, Peru |
Počet mluvčích | 9,6 milionů |
Klasifikace | |
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | Academia Mayor de la Lengua Quechua |
Úřední jazyk | Peru, Bolívie |
Kódy | |
ISO 639-1 | qu |
ISO 639-2 | que (B) que (T) |
ISO 639-3 | que |
Ethnologue | různé |
Wikipedie | |
qu.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPůvodně se na pobřeží a v centrálním Peru setkáváme s protokečuánštinou, která sousedí s protoajmarštinou. Oba jazyky se vzájemně ovlivňují[zdroj?]. Kečuánština se postupně šíří na jih a částečně vytlačuje ajmarštinu. Když se v oblasti, hlavně v Cuzcu, usadili Inkové a založili inckou říši Tawantinsuyu, přijali kečuánštinu (původně hovořili jazykem puquina) jako úřední jazyk říše a postupně ji na přelomu 15. a 16. století prosadili jako linguu francu v celé své říši. Po degradaci zemědělské půdy v Andách v druhé polovině 20. století, došlo k přesídlení obyvatel do amazonské části Peru. Postupně se kečujština šíří i do ostatních států a rozdrobuje na dialekty.
Význam slova kečuánština
editovatČeština používá pro označení jazyka tři výrazy. Je to jednak kečuánština nebo kečujština, jednak kečua.[1] Tato slova vychází ze španělského slova „quechua“, což je španělský přepis, resp. přejímka, z kečuánského „qhishwa“ nebo „qichwa“ (podle nářečí); toto slovo v kečuánštině označuje „mírnou (klimatickou) zónu“ (šp. „zona templada“), tj. horská údolí[zdroj?], v protikladu k náhorním plošinám (puna), kde se mluví ajmarsky[zdroj?].
Jiné označení pro tento jazyk je v kečuánštině „runa simi“ nebo „runa shimi“, tj. „jazyk lidu“[zdroj?], v protikladu ke „qhapaq simi“ („jazyk mocných/šlechty'“, tj. buď jazyk incké šlechty (zřejmě ajmarština ovlivněná jazykem pukina), nebo případně jazyk Španělů)[zdroj?].
Ani jeden z těchto výrazů není zřejmě původní, objevují se až během koloniálního období[zdroj?]. V současnosti však téměř všechna nářečí používají jedno z těchto slov, příp. poněkud změněná v souvislosti s hláskovými odlišnostmi v nářečích[zdroj?]. Některá nářečí používají slovo „kichwa“ zpětně přejaté přes španělštinu, kde došlo k hláskovým změnám: keč. ⟨qichwa⟩ /qičwa/ [qečwa] > šp. ⟨quechua⟩ /kečwa/ [kečwa] > keč. ⟨kichwa⟩ /kičwa/ [kičwa][pozn. 1] (španělština nemá uvulární /q/, takže ho realizuje jako velární /k/, a v kečuánštině velární hláska nezpůsobí otevřenou výslovnost hlásky /i/ (otevírá se na [e] jen v sousedství uvulárního /q/)).
Rozdělení
editovatKlasifikace indiánských jazyků je složitá, často se vychází z geografického rozdělení. Takto lze kečuánštinu zařadit do skupiny andsko-ekvatoriálních jazyků (Greenberg 1956). Greenberg dále zmiňuje kečuánštinu ve skupině Andean A, spolu s ajmarštinou. Suarez (1974) oba jazyky slučuje pod kečumaránské jazyky. Podle nedávných výzkumů [zdroj?] spolu oba jazyky genealogicky nesouvisí, ale vzájemně se ovlivňovaly.
Už od prvních klasifikací ze 60. let je shoda mezi odborníky, že lze vydělit dvě základní skupiny nářečí: centrální kečuánština (Quechua B podle Parkera[2], Quechua I (Waywash) podle Torera[3]) a periferní kečuánština (Quechua A podle Parkera a Quechua II (Wampuy) podle Torera). Torero dále rozdělil nářečí skupiny Quechua II na tři skupiny: Q II A, přechodné dialekty mezi Q I a Q II; Q II B, severní nářečí, a Q II C, jižní nářečí. Cerrón-Palomino později tyto klasifikace zrevidoval, nářečí Pacaraos přesunul pod větev Q I a doplnil názvy pro některé podskupiny.[4] Diskuze probíhá především ohledně klasifikace přechodných nářečí (původně Q II A) a vnitřní klasifikace v rámci skupiny Q I.
Mezi nářečími centrálními (střední Peru) a periferními (jižní Peru a Bolívie, severní Peru a Ekvádor) jsou výrazné fonologické a morfologické rozdíly (např. plurál u sloves). Mezi jednotlivými nářečími centrální kečuánštiny (Q I) jsou zároveň výrazné fonologické i morfologické rozdíly, které leckdy znemožňují komunikaci i mezi mluvčími sousedních nářečí.[5] Naopak dialekty v rámci periferní kečuánštiny (Q II) jsou výrazně homogennější; severní kečuánština Q II B má oproti jižní (Q II C) poněkud zjednodušenou morfologii a došlo zde k posunu funkcí některých slovesných aspektuálních přípon. V jižní kečuánštině (Q II C) je rozdíl hlavně v tom, že na západě (Ayacucho, nářečí „chanka“) je toto nářečí fonologicky konzervativní, zatímco na východě (Cuzco, Puno, Bolivie) se změnila výslovnost hlásek na konci slabiky (frikativizace) a v těchto nářečích se pod vlivem ajmarštiny objevují ejektivní (glotalizované) a aspirované souhlásky (aspirované souhlásky se objevují i v ekvádorské kečuánštině, ale až jako pozdější vliv jihokečuánského centra v Cuzku).[4][6]
Stavba
editovatKečua patří k aglutinačním jazykům příponového typu. Bohatá slovní zásoba se liší podle nářečí.
Z kečujštiny pocházejí mimo jiné slova jako chinin, guáno, kokain, kondor, lama, pampa, puma nebo oka (jihoamerická plodina podobná bramborám) či jerky (sušené maso).
Dialekty
editovatKečuánština má dva hlavní dialekty, severní a jižní, jež se dále člení (poddialekty se označují čísly) a některé nejsou mezi sebou v mluvené formě vzájemně srozumitelné.
Relexifikací kečuánštiny vznikl v Ekvádoru jazyk Media lengua, jenž používá španělské lexémy a kečujskou gramatiku.
Literární tvorba
editovatS prvopočátky se setkáváme v průběhu incké říše. Inkové ale nezanechali žádné písemné památky. Záznamový systém kipu, používaný v jejich době, sloužil zřejmě pouze k uchovávání číselných údajů. Proto se setkáváme s tvorbou z této doby zejména v ústní slovesnosti a dále díky kronikářům, kteří v období po příchodu Španělů provedli přepis kečujštiny do latinky. Za vlády inků vzniká hlavně poezie a dále také drama. Vrcholným počinem dramatu této doby je Apu Ollantay. Toto a jiná díla nalezneme v českém překladu ve Vrhel, F; Kašpar, O: Texty nativní Iberoameriky I, předkolumbovské literatury, SPN, Praha 1978. V současné době se rozvíjí hlavně kečujská poezie, a pokud se rozhlédneme po internetu, tak nalezneme nejenom poezii, ale i rádio vysílané v runa simi.
Příklady
editovatČíslovky
editovatKečujsky | Česky |
huk | jeden |
iskay | dva |
kimsa | tři |
tawa | čtyři |
pisqa | pět |
suqta | šest |
qanchis | sedm |
pusaq | osm |
isqun | devět |
chunka | deset |
Užitečné fráze
editovatKečujsky | Česky |
Imaynallam! | Ahoj! |
Allillanña! | Na shledanou! |
Allillanchu? | Jak se máš? |
Arí / Manam | Ano / Ne |
Ama hina kaychu | Prosím |
Añáy! | Děkuji! |
Anchatam añanchakuyki! | Děkuji mnohokrát! |
Pampachaykuway | Promiň |
Lluqʼi / Paña | Levý / Pravý |
Slovník
editovatKečujsky | Česky |
puka | červená |
qomer | zelená |
q’ellu | žlutá |
puka-q’ellu | oranžová |
anqas | tmavě modrá |
q’ayma anqas | světle modrá |
chumppi | hnědá |
kulli | fialová |
yuraq | bílá |
suqri | růžová |
yana | černá |
uqi | šedá |
tiliphunu | telefon |
llawikuna | klíče |
puñuna | postel |
wasi | dům |
mayllikuna ukhu | koupelna |
phaqchachikuna | sprcha |
Maypim malitakuna? | Kde jsou kufry? |
pasapurti | cestovní pas |
manukunapaq tarhita | kreditní karta |
hawun | mýdlo |
sunkha thupana | břitva |
kiru hawi | zubní pasta |
kiru qhituna | zubní kartáček |
ñaqch’a | hřeben |
chucka sipillu | kartáč na vlasy |
ch’akichikuna | ručník |
kuchuna | nůž |
trinchi | vidlička |
wisllacha | lžíce |
qhata p’uku | talíř |
k’aspichakuna | hůlky |
chupayuq manka | pánev |
gasyusa | kola |
mati | čaj |
unu | voda |
sirwisa | pivo |
winu | víno |
ñukñu | mléko |
kaphiy | káva |
runtu | vajíčka |
t’anka hank’a | toust |
asukar | cukr |
mantikilla | máslo |
kisu | sýr |
t’anta | chléb |
arus | rýže |
challwa | ryba |
ahus | česnek |
papa thiqti | pomfrity |
pisa | pizza |
amburgisa | hamburger |
mangu | mango |
latanus | banán |
mansana | jablka |
pira | hrušky |
phrutilla | jahody |
pumilu | grep |
limun | citron |
laranha | pomeranč |
phramwisa | maliny |
uwas | hrozny |
sirwila | švestka |
tumati | rajčata |
chuqilu | sladká kukuřice |
sanawriya | mrkev |
siwila | cibule |
pipinu | okurka |
papa | brambory |
k’allampa | houby |
uma | hlava |
uya | tvář |
kunka | krk |
chukcha | vlasy |
ninri | ucho |
ñawi | oko |
sinqa | nos |
simi | ústa |
muqu | koleno |
kukuchu | loket |
chaki muquchu | kotník |
chaka | noha |
chaki | chodidlo |
kuraq rawk’a | palec |
rawk’a | prst |
muquchu | zápěstí |
marq’a | paže |
maki | ruka |
Vzorový text
editovatOtčenáš (modlitba Páně):
- Yayayku hanaq pachapi kaq,
- sutiyki yupaychasqa kachun,
- Qhapaqsuyuyki hamuchun,
- manayniyki kay pachapi ruwakuchun,
- imaynan hanaq pacahapipas ruwakun hinata.
- Sapa p'unchay t'antaykuta qowayku.
- Huchaykutapas pampachawayku,
- imaynan ñoqaykupas contraykupi
- huchallikuqta pampachayku hinata.
- Amataq wateqaymanqa urmanaykuta munaychu,
- aswanpas mana allikaqmanta qespichiwayku.
Všeobecná deklarace lidských práv
editovatkečujsky | Tukuy kay pachaman paqarimujkuna libres nasekunku tukuypunitaj kikin obligacionesniyojllataj, jinakamalla honorniyojtaj atiyniyojtaj, chaytaqa razonwantaj concienciawantaj dotasqa kasqankurayku, kawsaqe masipura jina, tukuy uj munakuyllapi kawsakunanku tian. |
kečujsky (jiný pravopis) (španělská slova kurzívou) |
Tukuy kay pachaman paqarimuqkuna libres nasekunku tukuypunitaq kikin obligacionesniyuqllataq, hinakamalla honorniyuqtaq atiyniyuqtaq, chaytaqa razonwantaq concienciawantaq dotasqa kasqankurayku, kawsaqi masipura hina, tukuy uk munakuyllapi kawsakunanku tiyan. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Závorky označují různé typy reprezentace: závorky ⟨píše se⟩ označují grafickou formu, závorky /fonologicky/ označují fonologickou reprezentaci (jaké hlásky jazyk rozlišuje), a závorky [foneticky] označují skutečnou výslovnost (primárně IPA, ale můžeme asi použít v češtině jednoznačné [š], [č] apod.).
Reference
editovat- ↑ Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo kečuánština.
- ↑ PARKER, Gary. La clasificación genética de los dialectos quechuas. Revista del Museo Nacional. 1963, roč. XXXII, s. 241–251. (španělsky)
- ↑ TORERO, Alfredo. Los dialectos quechuas. Anales Científicos de la Universidad Agraria. 1964, Vol. II, N° 4, s. 446–478. (španělsky)
- ↑ a b CERRÓN-PALOMINO, Rodolfo. Lingüística quechua. Cuzco: CBC/GTZ, 1987. 426 s. Kapitola Clasificación, s. 221–247. (španělsky)
- ↑ TORERO, Alfredo. El quechua y la historia social andina. Lima: Fondo Editorial del Pedagógico San Marcos, 2007. 154 s. ISBN 978-603-45021-0-9. Podkapitola La intercomprensión de las hablas quechuas modernas, s. 33–36. (španělsky)
- ↑ TORERO, Alfredo. El quechua y la historia social andina. Lima: Fondo Editorial del Pedagógico San Marcos, 2007. 154 s. ISBN 978-603-45021-0-9. Kapitola Hablas, dialectos y lenguas quechuas, s. 20–52. (španělsky)
Literatura
editovat- VILÍMKOVÁ, Olga. Základy jazyka kečua: učebnice pro samouky. Praha: Oeconomica, 2005.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu kečuánština na Wikimedia Commons
- Kniha Kečuánština ve Wikiknihách
- Učebnice
- Rychlokurz kečuánštiny Archivováno 26. 1. 2016 na Wayback Machine. – pouze nějaké základní informace, v češtině
- www.andes.org – anglická učebnice kečuánštiny
- www.yachay.com – španělská učebnice kečuánštiny
- Slovníky
- kečuánsko-španělský, španělsko-kečuánský slovník – obsahuje alternativní verze v aymaře
- QichwaDic – Multidialektální slovník kečuánštiny (překlady do více jazyků včetně angličtiny a španělštiny, rozhraní také v češtině)