Žeravice

obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji
Tento článek je o obci na Kyjovsku. O části města Přerov pojednává článek Žeravice (Přerov).

Žeravice je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji,[3] 9 km východně od Kyjova.[4] Obec se nachází v národopisná oblasti Slovácko, od roku 2002 je členem Mikroregionu Bzenecko.[5][6] Obec je členem občanského sdružení Kyjovské Slovácko v pohybu[7], jehož cílem je všestranný rozvoj regionu[8]. Místní farnost je součástí kyjovského děkanátu.[9] Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.

Žeravice
Hlavní ulice
Hlavní ulice
Znak obce ŽeraviceVlajka obce Žeravice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0645 586820
Pověřená obecBzenec
Obec s rozšířenou působnostíKyjov
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Hodonín (CZ0645)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 002 (2022)[1]
Rozloha7,00 km²
Katastrální územíŽeravice u Kyjova
Nadmořská výška260 m n. m.
PSČ696 47
Počet domů356 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŽeravice 40
696 47 Žeravice
obec.zeravice@tiscali.cz
StarostaLubomír Hradil
Oficiální web: obeczeravice.cz
Žeravice
Žeravice
Další údaje
Kód obce586820
Kód části obce196428
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Žeravici odvozené od osobního jména Žerav totožného s obecným žerav - jeřáb (pták z čeledi jeřábovitých). Obyvatelské jméno mělo význam "Žeravovi lidé".[10]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1235.[11] Na území dnešního katastru obce se na počátku 15. století nacházela ves Horenčice. Roku 1412 se již uvádí jako pustá.[12] Vladislav Jagellonský povýšil 14. června 1503 Žeravice na městečko s právem pořádání trhů.[11][13]

Jednota bratrskáEditovat

O zdejším působení Jednoty bratrské existují záznamy z roku 1515 a 1517, kdy je Vilém Prusinovský z Víckova obdaroval věcnými dary jako poli, lukami, vinicemi i lesem a mnohými výhodami. Českobratrský sbor v Žeravicích vznikl za podpory rodu Podstatských z Prusinovic kolem roku 1536. Žeravice byly jedním z hlavních sídel Českých či Moravských bratří.[14] Mnoho se jich přistěhovalo asi kolem roku 1538 (za pánů Podstatských z Prusinovic) po velkém pronásledování Bratří v Čechách. Páni ze Zástřizl (tehdejší držitelé Žeravic), se k této víře hlásili, díky jejich náklonnosti jim zde dovolili bydlet.[15]

Z Čech byly na Moravu převedeny důležité bratrské synody a mnohé z nich se konaly v Žeravicích. Nejpamátnější pro vývoj Jednoty bratrské byla synoda konaná 25. dubna 1616 zde bylo ordinováno na kněze 32 českobratrských bratří. Jedním z nich byl tehdy 24letý Jan Amos Komenský, který následně odešel do Fulneku, kde působil jako rektor tamější školy a jako kazatel Jednoty bratrské.[16] [15]

Z životopisu exulanta Tobiáše Kučery (1671 – 1757) vyplývá, že v době pobělohorské při rekatolizaci českých bratří praktikovala římskokatolická církev v Žeravicích u českých bratří oslí pohřby.[17]

ObyvatelstvoEditovat

Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v obci 1 055 obyvatel, z nichž se 430 (40,8 %) přihlásilo k české národnosti, 300 (28,4 %) k moravské, 10 (0,9 %) ke slovenské, 1 k Slezské a 1 k německé. 270 (25,6 %) obyvatel svou národnost neuvedlo.

V roce 2011 se 468 (44,4 %) obyvatel označilo za věřící, 331 (31,4 %) se jich přihlásilo k Římskokatolické církvi, 10 k Církvi československé husitské a 1 ke Svědkům Jehovovým. 201 (19 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 385 (36,5 %) na otázku víry neodpovědělo.[18]

PamětihodnostiEditovat

Barokní Kostel Stětí sv. Jana KřtiteleEditovat

  • Základní kámen kostela položil jeho patron Hanuš Dětřich Petřvaldský v roce 1722. Za jeho velkého materiálního a finančního přispění byl dostaven v roce 1728 a zasvěcen Stětí sv. Jana Křtitele. Při požáru obce v roce 1775 byl kostel zničen a jeho obnova byla dokončena v roku 1803.[11]
  • V interiéru jsou obrazy velehradského malíře Ignáce Raaba a křížová cesta z roku 1897 od Joži Uprky.[4] Věžní hodiny z roku 1876 byly v roce 1912 vyměněny. Roku 1899 byly pořízeny varhany a v roce 1906 oltář z kararského mramoru. V kostele se nachází hrobka Marie Crestencie z Petřvaldu.[4]
  • Půdorys kostela má tvar kříže o délce 35 m a šířce 19 m.

Památník Jana Amose KomenskéhoEditovat

  • Památník byl vybudován v místech, kde stával sbor českých bratří. Byl to dříve katolický kostel, který přízní žeravských pánů přešel do vlastnictví Jednoty bratrské. V roce 1971 byla na stěně domu osazena a slavnostně odhalena pamětní deska. Při rekonstrukci památníku v roce 1974 byla na zdech výklenku objevena torza, patrně církevního textu.[15]
  • Ze sboru zbyl domek, ve kterém je částečně  zachován interiér, který slouží jako památník nejen pobytu bratrské komunity, ale také expozici lidového umění a řemesel, připomínající někdejší každodenní život na venkově. Zachovaly se zde fragmenty původních zdí sboru se zbytky církevních nápisů.[4]

Barokní kaple sv. BarboryEditovat

  • Kaple byla postavena v roce 1689. Střecha je pokryta šindelem, který se údajně stále udržuje.
  • Vnitřní výzdobu tvoří vyřezávaný oltář ze 17. stol., který byl renovován v roce 1926.[4]

Tři kapličkyEditovat

  • kaplička u polní cesty do Bzence z roku 1861,
  • kaplička u silnice do Ježova, z roku 1870,
  • kaplička nad obcí u božích muk z roku 1913.[4]

Sloup se sousoším Svaté rodinyEditovat

  • Byl vztyčen v roce 1873 k ukončení epidemie tyfu.[4]

OsobnostiEditovat

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. VDP - Obec, vojenský újezd - detail. vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g https://www.obeczeravice.cz/obec/info-pro-navstevniky/
  5. http://www.bzenecko.cz/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=1
  6. https://www.obeczeravice.cz/obec/mikroregion-bzenecko/
  7. https://www.kyjovske-slovacko.com/cs/obce
  8. https://www.kyjovske-slovacko.com/cs/kdo-jsme
  9. https://kyjov.farnost.cz/farnosti
  10. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 819.
  11. a b c https://www.obeczeravice.cz/obec/historie/
  12. ŠMÝD, Zdeněk. Mlýn připomínal zaniklé Horenčice. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-12-22 [cit. 2014-09-29]. Dostupné online. 
  13. Žeravice, od minulosti po přítomnost. [s.l.]: [s.n.] 
  14. Žeravice - 24. červenec 2016 - Toulavá kamera | Česká televize. [s.l.]: www.ceskatelevize.cz, 2016-07-24. Dostupné online. 
  15. a b c Čeští bratři a Jan Amos Komenský v Žeravicích. www.obeczeravice.cz [online]. [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. 
  16. Rudolf Eliáš: Světlo v temnotách. Kniha o životě, práci a utrpení J. A. Komenského. Místek, 1946. Kapitola: V Žeravicích, str. 160–164.
  17. Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Kalich, 1999, str. 397–398.
  18. Vše o území VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 
  19. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 
  20. ŠMÝD, Zdeněk. Žeravice mají brazilskou komunitu. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-03-26 [cit. 2014-09-29]. Dostupné online. 
  21. Češi ve světě - příběhy z Jižní Ameriky (17. příběh z 19.) - Český dialog. www.cesky-dialog.net [online]. [cit. 2022-08-03]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat