Řada (matematika)

posloupnost částečných součtů dané posloupnosti

Řada (také nekonečná řada) je matematický výraz ve tvaru , kde je nějaká posloupnost.

Pokud jsou členy řady tvořeny čísly, tzn. každý člen závisí pouze na svém pořadovém čísle , pak hovoříme o číselných řadách (řadách s konstantními členy). Každý prvek řady však může záviset nejen na svém pořadovém čísle , ale také na dalších parametrech. Takové řady označujeme jako funkční (popř. také funkcionální). Funkční řada je řada, jejímiž členy jsou funkce. Funkční řadu, kterou získáme z funkční posloupnosti , vyjadřuje výraz

pro , kde je vzájemný průnik definičních oborů funkcí .

Zvolíme-li libovolné , pak získáme číselnou řadu .

Součet řady editovat

Z posloupnosti   lze vytvořit novou posloupnost  , jejíž členy jsou určeny jako  , tedy (konečný) součet prvních n prvků posloupnosti  . Posloupnost   označujeme jako posloupnost částečných součtů nebo sumaci řady  . Člen   této posloupnosti se nazývá  -tým částečným součtem nekonečné řady.

Součet nekonečné řady je definován prostřednictvím limity posloupnosti částečných součtů jako

 .

Termín „řada“ bývá v některých případech ztotožňován s tímto součtem.

Konvergence řady editovat

Má-li posloupnost částečných součtů konečnou limitu, tedy

 ,

pak je řada konvergentní (např.  ), popř. bodově konvergentní v případě funkční řady. Pokud uvedená limita neexistuje (například   - posloupnost částečných součtů je oscilující) nebo je nevlastní, tedy   (například  ), pak je řada divergentní.

Pro číselné řady je součtem řady číslo. Pro funkční řady je součtem řady funkce  .

Řada   komplexních čísel  , kde   jsou reálná čísla pro  , je konvergentní tehdy a jen tehdy, konvergují-li obě řady   a  .

Pokud   a  , pak

 

Konverguje-li řada  , pak konverguje také řada  . Jestliže konverguje řada  , pak konverguje také řada, která z této řady vznikne přidáním nebo odebráním konečného počtu členů. Pokud řada   diverguje, pak bude divergentní také řada, která vznikne z této řady přidáním nebo odebráním konečného počtu členů.

U funkčních řad se jako   označuje množina   všech  , pro která je daná řada konvergentní, jako obor konvergence dané řady.

Absolutní konvergence editovat

Pokud konverguje řada  , ale nekonverguje řada  , pak řada   konverguje neabsolutně.

Pokud konverguje řada   i řada  , pak řada   konverguje absolutně.

Pro absolutně konvergentní řady platí komutativní, asociativní a distributivní zákony. Přesouváním členů absolutně konvergentní řady se nezmění konvergence ani součet řady.

Jsou-li dány dvě absolutně konvergentní řady   se součty  , pak platí

 
 ,

kde  .

Stejnoměrná konvergence editovat

Řadu funkcí   označíme jako stejnoměrně konvergentní, pokud v uzavřené oblasti   komplexní roviny   existuje takové číslo   a k němu číslo  , že pro libovolné   a   platí  . Je-li   reálné, pak oblast   představuje interval.

Podmínky konvergence editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Kritéria konvergence řad.

U konvergentních řad lze zavést zbytek řady po  -tém součtu jako

 

Podmínku konvergence řady lze vyjádřit také tak, že nekonečná řada konverguje právě tehdy, pokud k libovolnému kladnému číslu   existuje takové  , že pro libovolné   platí nerovnost

 

Nutnou podmínkou konvergence řady   je

 

Pokud se součet řady   vyjádří ve tvaru  , kde   je  -tý částečný součet a   je zbytek řady po  -tém částečném součtu, pak nutnou a postačující podmínku konvergence této řady lze vyjádřit vztahem

 

Nutná a postačující podmínka konvergence bývá také vyjadřována ve formě Bolzanova-Cauchyova kritéria. Podle něj je nekonečná řada konvergentní právě tehdy, existuje-li k libovolnému   takové číslo  , že pro libovolná   platí

 

Přerovnání řady editovat

Operace sčítání v   je komutativní. Proto při sčítání konečného počtu čísel nezáleží na pořadí, v jakém jsou sčítány. Při nekonečně mnoha sčítancích tomu tak být nemusí.

Přerovnáním řady   podle   se nazývá řada  , kde   je bijekce  .

Pokud je řada   absolutně konvergentní, pak její každé přerovnání je také absolutně konvergentní řada a má stejný součet.

Riemannova věta editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Riemannova věta.

Je-li řada   neabsolutně konvergentní reálná řada, pak ke každému   existuje přerovnání  , jež má součet  . Rovněž existuje oscilující přerovnání  .

Důkaz: Označme K rozšířené reálné číslo rovné součtu kladných členů řady (je-li jich nekonečně mnoho, pak jej lze definovat jako součet řady s vynecháním nekladných členů nebo ekvivalentně jako supremum součtů konečných množin kladných členů). Podobně buď Z součet záporných členů řady.

Pak jsou jen tři možnosti:
a) K i Z jsou konečné, pak řada v každém přerovnání konverguje k číslu K+Z.
b) přesně jedno z nich je konečné, pak řada v každém přerovnání diverguje k tomu z nich, které je nekonečné
c) Obě jsou nekonečná. Potom přerovnání konvergující k číslu s sestrojíme tak, že nejprve budeme nejdříve vkládat kladné čeny (počínaje největšími), dokud posloupnost částečných součtů (známe-li prvních n prvků vytvářeného přerovnání, známe i prvních n částečných součtů) nepřesáhne s. Poté budeme vkládat záporné členy (počínaje těmi, které jsou v absolutní hodnotě největší), dokud posloupnost částečných součtů neklesne pod s. Tento postup opakujeme donekonečna. Pokud řada obsahuje nulové členy, pak při každé "změně směru" vložíme jeden, dokud všechny nevyčerpáme. Tento postup lze formalizovat pomocí věty o definici rekurzí.

Jelikož K i Z jsou nekonečné, neexistuje žádný index  , za nímž by již nedošlo ke změně směru. Z toho též plyne, že všechny členy původní řady budou vyčerpány, jedná se tedy skutečně o přerovnání.

Zbývá ukázat, že posloupnost částečných součtů konverguje k s. Pro libovolné ε>0 z definice konvergence existuje index   takový, že všechny členy původní řady, které jsou v absolutní hodnotě větší, než ε, jsou v novém přerovnání vyčerpány před  . Označme   nejbližší další index, kde došlo ke změně směru. Od tohoto indexu leží všechny částečné součty v intervalu (s-ε, s+ε), neboť jakmile je hodnota s překročena, dojde ihned ke změně směru. Přerovnaná řada tedy konverguje k s.

Oscilující řady lze zkonstruovat podobně, přičemž přesáhne-li částečný součet číslo 1, přidáváme záporné členy, dokud částečný součet neklesne pod -1, pak přidáváme kladné.

Násobení řad editovat

Pro absolutně konvergentní řady   a   platí:

 

Césarovské součty editovat

Částečné součty:  

Označme:  

Řekneme, že řada je Césarovsky sumovatelná, pokud existuje  

Řadu označíme symbolem   pokud  [zdroj?]

Některé významné řady editovat

 

Obecně lze říci, že geometrická řada   konverguje právě tehdy, je-li  .

 .
 

Ačkoli je splněna nutná podmínka pro konvergenci řady, tj.  , je součet této řady roven nekonečnu, tedy řada diverguje. Nazývá se harmonická, protože každý člen, kromě prvního, je harmonickým průměrem sousedních členů.

  • Řada s kladnými členy je taková řada  , jejíž všechny členy vyhovují podmínce  . Řada s kladnými členy má vždy součet.
  • Alternující řada je řada, jejíž členy pravidelně střídají znaménka. Jde tedy o řadu

 

Odkazy editovat

Reference editovat


Související články editovat

Externí odkazy editovat