Wikipedie

Častohostice

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Častohostice jsou obcí v okrese Třebíč v kraji Vysočina, ležící jižně od města Třebíče. Žije zde 186[1] obyvatel.

Častohostice
Střed obce s parčíkem
Střed obce s parčíkem
Znak obce ČastohosticeVlajka obce Častohostice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMoravské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°0′52″ s. š., 15°49′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel186 (2023)[1]
Rozloha3,50 km²[2]
Katastrální územíČastohostice
Nadmořská výška415 m n. m.
PSČ676 02
Počet domů79 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduČastohostice 3
676 02 Moravské Budějovice
castohostice@volny.cz
StarostkaBc. Marie Vláčilová
Oficiální web: www.castohostice.cz
Častohostice
Častohostice
Další údaje
Kód obce553964
Kód části obce180441
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od 1. ledna 1994 jsou Častohostice samostatnou obcí, předtím byly částí města Moravské Budějovice.[4]

Sousedními obcemi sídla jsou Blížkovice, Moravské Budějovice, Nové Syrovice a Láz.

Geografie editovat

Častohosticemi ze severu k jihu prochází silnice z Vesců k silnici, která spojuje Blížkovice a Láz, to je také silnice, která vede přes území obce ze západu na východ a vede po ní cyklostezka Krumlovsko-Jevišovsko. Z Častohostic směrem na západ vede užitková silnice na kopec Stráž. Po severní hranici území obce vede železniční trať Znojmo–Okříšky, kousek od hranic území obce se nachází železniční zastávka Vesce.

Území obce je téměř celé využíváno zemědělsky, mírně zalesněné je jen nehluboké údolí Jevišovky.

Ze západu na východ přes území obce a protéká řeka Jevišovka, na západním okraji území obce protéká přes rybník Stříbrňák a pak v zastavěném území obce protéká přes rybník Častohostice, dále pak teče dál na východ. Část jižní hranice území obce tvoří Syrovický potok.

Častohostice jsou vcelku rovinaté, západně od zastavěného území obce se však nachází nevýrazný vrchol Stráž (442 m), zbytek území se pohybuje ve výškách cca 420 metrů nad mořem.

Častohostice se nachází téměř uprostřed území obce, těsně za západní hranicí území obce se v údolí Jevišovky nachází Krnčický mlýn.[5]

Historie editovat

Okolí obce bylo osídleno v době kamenné, v katastru obce byly nalezeny kamenné nástroje. První písemný záznam o obci pochází z roku 1459, ale obec byla více zmíněna až v roce 1498, kdy již v obci existovala farnost. Obec patřila Lichtenburkům a spadala pod Bítovské panství. Od roku 1575 byla obec rozdělena na dvě části, kdy první část spadala pod Syrovské panství a druhá část byla předána městu Znojmu.[6] Roku 1579 patřily Častohostice Bohunce Bítovské z Lichtenburka a Markvartovi Rájeckému z Mírova, ti je prodali spolu s Ctidružicemi a Blížkovicemi měšťanům ze Znojma. Jindřich z Lichtenburka si však část vesnice ponechal a tu pak roku 1607 prodal Janu Čejkovi z Olbramovic. Jemu pak byly majetky zkonfiskovány a získal je pak Adam Gabelhouer a v roce 1636 pak Častohostice a další okolní vesnice zakoupil Jan Reinhart ze Schaumburku a staly se tak součástí novosyrovického panství.[7]

Posléze vesnice získal Jan Baptista z Ostašova, pánové z Ostašova panství vlastnili až do roku 1786, kdy byly prodány Janovi Jindřichovi Nimptschovi, Nimptschům patřila vesnice až do roku 1916. V roce 1837 bylo novosyrovické panství rozšířeno o Dědice, Hornice a Kojatice, které prodal Nimptschům August Segur.[8]

Po roce 1674 po třicetileté válce obec byla téměř zničena, ale nakonec byla obnovena. Roku 1779 byl zrušen panský dvůr, ale již roku 1784 v obci vznikl úřad rychtáře. Po správních reformách v obci vznikl obecní úřad.[6]

V roce 1892 byla ve vsi postavena jednotřídní školní budova. Roku 1930 do vesnice byla přivedena elektřina. Po skončení druhé světové války bylo v Častohosticích založeno JZD, následně pak bylo JZD spojeno do JZD Budoucnost v Moravských Budějovicích.[7]

Do roku 1849 patřily Častohostice do ctidružického a novosyrovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Častohostice pod Nové Syrovice, mezi lety 1960 a 1980 byla obec začleněna pod Vesce a od roku 1980 do 1994 byla obec začleněna pod Moravské Budějovice, následně se obec osamostatnila.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 307 336 311 307 301 310 335 274 311 263 220 200 179 179 171
Počet domů 58 59 59 61 60 59 66 71 68 67 63 73 73 74 79

Politika editovat

Volby do poslanecké sněmovny editovat

Volby do PSP ČR v obci Častohostice
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. KSČM (35.45 %) ČSSD (30.3 %) KSČM (27.05 %) ANO (27.27 %) ANO (23.0 %)
2. ČSSD (32.72 %) KSČM (24.24 %) ČSSD (24.7 %) KSČM (24.24 %) SPOLU (21.0 %)
3. ODS (13.63 %) VV (11.11 %) ANO 2011 (20.0 %) Piráti (16.16 %) Piráti+STAN (16.0 %)
účast 67.07 % (110 z 164) 58.93 % (99 z 168) 53.13 % (85 z 160) 62.26 % (99 z 159) 65.79 % (100 z 152)

Volby do krajského zastupitelstva editovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Častohostice
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. ČSSD (42.02 %) KSČM (28.57 %) STO (52.17 %) Piráti (29.62 %)
2. KSČM (26.08 %) ČSSD (25.0 %) ANO 2011 (17.39 %) ČSSD (18.51 %)
3. ODS (13.04 %) STO (17.85 %) KSČM (10.14 %) KSČM (16.66 %)
účast 42.17 % (70 z 166) 34.57 % (56 z 162) 45.57 % (72 z 158) 36.67 % (55 z 150)

Prezidentské volby editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (20 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (13 hlasů). Volební účast byla 61.59 %, tj. 100 ze 164 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (81 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (19 hlasů). Volební účast byla 61.96 %, tj. 100 ze 163 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (49 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (33 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (10 hlasů). Volební účast byla 70.13 %, tj. 108 ze 154 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (57 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (43 hlasů). Volební účast byla 65.36 %, tj. 100 ze 153 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (37 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (32 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (12 hlasů). Volební účast byla 64.52 %, tj. 100 ze 155 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (53 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (52 hlasů). Volební účast byla 68.63 %, tj. 105 ze 153 oprávněných voličů.[23]

Ocenění editovat

Obec Častohostice v roce 2010 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění diplom za příkladnou péči o historické památky.[24]

Zajímavosti a pamětihodnosti editovat

  • Původně románská farní rotunda sv. Barbory s gotickými a barokními přístavbami
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1800[7]

Osobnosti editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2008 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2008 [cit. 2012-02-04]. S. 52. Dostupné online. 
  5. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 21. 1. 2024
  6. ↑ a b Historie obce [online]. Častohostice: Obec Častohostice [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 548–552. 
  8. ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 639–644. 
  9. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 43. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Častohostice&oldid=23582040“