Zikmund Thun-Hohenstein

český šlechtic a místodržitel

Zikmund Ignác Karel hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Sigmund/Siegmund Ignaz Karl Graf von und zu Thun-Hohenstein, 11. června 1827, Klášterec nad Ohří7. září 1897, Salzburg) byl česko-rakouský šlechtic, politik a státní úředník. Původně sloužil v armádě, po krátké epizodě na české politické scéně se stal státním úředníkem a zastával funkce místodržitele na Moravě (1870–1872) a v Salzburgu (1872–1897).

Zikmund hrabě Thun-Hohenstein
Hrabě Zikmund Thun-Hohenstein jako místodržitel v Salzburgu (přibližně 1880)
Hrabě Zikmund Thun-Hohenstein jako místodržitel v Salzburgu (přibližně 1880)
Salcburský místodržitel
Ve funkci:
1872 – 7. září 1897
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceAdolf Auersperg
NástupceClement Saint-Julien
5. moravský místodržitel
Ve funkci:
1870 – 1872
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceAdolf von Poche
NástupcePhilipp Weber von Ebenhof
Zástupce nejvyššího maršálka Českého království
Ve funkci:
1870 – ?
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1869
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. tajný rada
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. komorník
PanovníkFrantišek Josef I.

Narození11. června 1827
Klášterec nad Ohří
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. září 1897 (ve věku 70 let)
Salzburg
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť(1855) Matylda Nosticová (1831–1910)
RodičeJosef Matyáš z Thun-Hohensteinu (1794–1868)
Františka z Thun-Hohensteinu (1796–1883)
DětiJosef (1856–1932)
Felix Leopold (1859–1941)
Příbuzníbratr: Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu (1817–1883)
bratr: Quido z Thun-Hohensteinu (1823–1904)
Zaměstnánípolitik
Profesepolitik a Beamter
Náboženstvířímskokatolické
OceněníŘád železné koruny 1. třídy (1870), Řád červené orlice, čestné občanství v Salzburgu, Telči a Klášterci nad Ohří
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Pocházel z významné šlechtické rodiny Thun-Hohensteinů, narodil se jako čtvrtý syn hraběte Josefa Matyáše Thun-Hohensteina (1794–1868) z klášterecké rodové větve.

Původně sloužil v armádě, vyznamenal se během potlačení revoluce v Uhrách v roce 1849, do výslužby odešel v hodnosti majora. V letech 1867–1869 byl poslancem českého zemského sněmu za velkostatkářskou kurii a do roku 1870 zároveň zástupcem nejvyššího maršálka Českého království. V letech 1870–1872 byl místodržitelem na Moravě a poté až do smrti místodržitelem v Salzburgu (1872–1897), kde zároveň zastával funkci zemského finančního ředitele. Byl též c. k. tajným radou a komořím, získal čestné občanství v Salzburgu, Telči nebo v rodném Klášterci. Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny a také několika zahraničních vyznamenání.

V roce 1855 se na zámku v Měšicích oženil s hraběnkou Matyldou Nosticovou (1831–1910), dcerou Ervína Nostic-Rienecku. Měli spolu tři syny, z nichž prostřední Ervín (1858–1870) zemřel v dětství. Nejstarší syn Josef (1856–1932) působil taktéž ve státních službách a byl zemským prezidentem ve Slezsku, nejmladší Felix Leopold (1859–1941) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršála.

Zikmundův nejstarší bratr Josef Osvald I. Thun-Hohenstein (1817–1883) byl majitelem velkostatku Klášterec nad Ohří, v Klášterci byl také dlouholetým starostou. Další bratr Quido Thun-Hohenstein (1823–1904) byl významným rakouským diplomatem a později velkopřevorem Maltézského řádu v Čechách.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat