Adolf von Poche

rakouský šlechtic a politik, místodržící Moravy, otec Eugena

Adolf von Poche (9. června 1811 Nižbor[2]2. května 1893 Vídeň[3][4][5]) byl rakouský a český politik německé národnosti, místodržící Moravy, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Adolf von Poche
Adolf von Poche
Adolf von Poche
4. moravský místodržitel
Ve funkci:
18. května[zdroj?] nebo 21. května 1862 – 20. září 1870
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceGustav Ignác Chorinský
NástupceZikmund z Thun-Hohensteinu
Poslanec rakouské Poslanecké sněmovny Říšské rady
Ve funkci:
1867 – 1871
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1861 – 1865
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1873[1]
PanovníkFrantišek Josef I.

Narození9. června 1811
Nižbor
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí2. května 1893 (ve věku 81 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
DětiEugen Poche-Lettmayer
CommonsAdolf von Poche
1854 šlechtický stav
1859 baron
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Jeho otcem byl majitel hutí ve Zbiroze Franz Poche.[3] Vystudoval práva a nastoupil do státní služby. Od roku 1847 působil na Moravě. V březnu 1848 se ujal vedení prezidiálního byra moravskoslezského zemského gubernia. Spolupracoval s místodržícím Leopoldem Lažanským z Bukové. Roku 1850 se stal místodržitelským radou. Roku 1853 přešel na místodržitelství do Budína. Krátce poté se stal viceprezidentem místodržitelského odboru v hornouherských Košicích. V roce 1860 byl jmenován viceprezidentem místodržitelství v Budíně. V březnu 1861 přešel na centrální státní ministerstvo jako provizorní sekční šéf. Od 18. května 1862 zastával funkci místodržícího Moravy.[4][3]

Po obnovení ústavního systému vlády se zapojil i do zákonodárných sborů. V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen za poslance Moravského zemského sněmu za kurii venkovských obcí, obvod Krumlov, Náměšť, Hrotovice.[6][7] Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867 i krátce poté vypsaných volbách v březnu 1867.[3][7] Byl rovněž znovu zvolen v zemských volbách v roce 1870 i v druhých zemských volbách roku 1871. V nich ovšem již za kurii velkostatkářskou, II. sbor. Na poslanecký mandát rezignoval roku 1873.[7]

Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii venkovských obcí. Opětovně byl zemským sněmem do vídeňského parlamentu vyslán roku 1867 a 1870.[8] K roku 1861 se uvádí jako tajný rada a moravský místodržící, bytem v Brně.[9]

V roce 1870 hlasoval v Říšské radě proti vládě Alfreda von Potockého. Následně byl penzionován ze státní služby.[4] Místodržícím byl do 20. září 1870.[5] Národní listy ho v posmrtné vzpomínce označily za představitele éry německého liberála Karla Giskry, zatímco za jeho odstraněním z funkce místodržícího viděly vliv konzervativního ministra Eduarda Taaffeho.[10]

20. července 1853 získal Řád železné koruny III. třídy.[3] V roce 1854 byl povýšen do šlechtického stavu. V roce 1859 získal titul barona,[4] Poche-Lettmayer. Zároveň obdržel Císařský rakouský řád Leopoldův.[5] Roku 1862, v souvislosti s nástupem do funkce místodržícího, získal Řád železné koruny I. třídy.[3] 28. září 1870 mu město Jihlava udělilo čestné občanství.[5]

V závěru života působil jako prezident akciové společnosti Elbemühl ve Vídni. Firma prodělala finanční problémy a Poche již nebyl akcionáři do funkce dále jmenován. Krátce poté v květnu 1893 spáchal ve Vídni sebevraždu.[10] Podřízl si krk ostrým nožem a pak skočil ze třetího patra. Byl už jako umírající dopraven na kliniku profesora Alberta.[11] Ještě téhož dne utrpěným zraněním podlehl.[12]

Jeho synem byl politik Eugen Poche-Lettmayer.[5]

Odkazy editovat

Externí odkazy editovat

Reference editovat

  1. S výjimkou krátkého období v roce 1871, kdy v prvních zemských volbách onoho roku nebyl zvolen, v druhých, vypsaných krátce poté, již ano.
  2. Matriční záznam o narození a křtu
  3. a b c d e f Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Poche Adolph Freiherr von, s. 135. (německy) 
  4. a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Poche, Adolf Frh. von (1811-1893), Verwaltungsbeamter, s. 130. (německy) 
  5. a b c d e POCHE, Adolf Freiherr v. [online]. jihlava.cz [cit. 2014-07-03]. Dostupné online. 
  6. Poslanci sněmu českého, moravského a slezského roku 1864, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=19476
  7. a b c MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  8. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  9. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&size=45&page=136
  10. a b Národní hospodář. Národní listy. Květen 1893, roč. 33, čís. 124, s. 10. Dostupné online. 
  11. Sebevražda bývalého místodržitele moravského. Národní politika. Květen 1893, roč. 11, čís. 121, s. 1. Dostupné online. 
  12. Z Vídně. Národní politika. Květen 1893, roč. 11, čís. 122, s. 2. Dostupné online.