Wikipedistka:Zorka Sojka/Pískoviště/2
| Dům Hungaria | |
|---|---|
.jpg) Stav v lednu 2021 | |
| Účel stavby | |
původně lázeňský dům | |
| Základní informace | |
| Sloh | xxxx |
| Architekt | xxxx |
| Výstavba | 1893–1894[1] |
| Přestavba | xxxx |
| Stavitel | xxxx |
| Stavebník | xxxx |
| Další majitelé | 1876 Mannl Anton Hajn |
| Současný majitel | SVJ[2][3] (2021) |
| Poloha | |
| Adresa | Karlovy Vary,  Česko |
| Ulice | Zámecký vrch 390/1 |
| Souřadnice | 50°13′26,03″ s. š., 12°52′56,7″ v. d. |
  Dům Hungaria, Karlovy Vary Dům Hungaria, Karlovy Vary, Česko | |
Dům Hungaria, čp. 390 stojí v městské památkové zóně v Karlových Varech na adrese Zámecký vrch 1. Byl postaven jako lázeňský dům v letech 1893–1894, v období Zlatého věku Karlových Varů.
Historie editovat
Až do doby výstavby současného domu Hungaria[4] v letech 1893–1894[1] stály na parcele č. 1182 na Zámeckém vrchu domy dva. Na jižní polovině uvedené parcely směrem dolů do města stál tzv. Städttische Arrest (městské vězení)[pozn. 1] čp. 389 a na severní polovině směrem z města pak byl původní, menší dům Hungaria. Až zhruba do poloviny 19. století byly oba domy takzvaně „unbeschildet“, tedy bez pojmenování, bez názvu (doslovně bez štítu). [5] [6]
Jméno Hungaria čp. 390 se poprvé objevilo až v plánu Otto Schindlera z roku 1876.[7] V tomtéž roce je také poprvé uvedeno jméno tehdejšího majitele domu Hungaria, Mannl Anton Hajn.
Ze současnosti editovat
.jpg)
V roce 2014 byl dům Hungaria uveden v Programu regenerace Městské památkové zóny Karlovy Vary 2014–2024 v části II. (tabulková část 1–5 Přehledy) v seznamu 5. Památkově hodnotné objekty na území MPZ Karlovy Vary s aktuálním stavem „vyhovující“.[4]
V současnosti (prosinec 2021) je dům evidován jako bytový dům v majetku společenství vlastníků jednotek.[2][3]
Vchod do objektu editovat
Původní hlavní vchod do objektu byl situován tradičně do hlavního průčelí domu orientovaného na Tržiště. Po roce 1989 se nad vchodem ztratilo umělecky leptané sklo s kurentovým vpisem zasazené do kulatého rámu. Vyřezávané dvoukřídlé vstupní dveře s umělecky kovanými mřížemi byly po roce 1990 zlikvidovány a přemístěny neznámo kam. Do původního zdobeného vestibulu se rozšířit prostor nového sousedního obchodu. Doposud (2022) je zde místo vstupního portálu a reprezentativního vchodu s dveřmi pouze výkladní skříň (viz foto). Vlastníci bytových jednotek vstupují do domu zadním podružným nouzovým vchodem z ulice Pod Jelením skokem.
Popis editovat
Objekt se nachází v městské památkové zóně mezi ulicemi Pod Jelením skokem a Tržištěm na adrese Zámecký vrch 390/1.
Jedná se o řadový třípatrový dům, původně stavěn jako dům lázeňský, nepodsklepený, s ústředním topením a výtahem, v přízemí s obchody, sklady a prádelnou, v každém patře a v mansardě s osmi obytnými místnostmi. Zastavěná plocha činí 290 m2, obestavěný prostor 6 420 m3.[1]
Zajímavost editovat
Ateliér Jana Kotka editovat
V tomto domě má svůj ateliér karlovarský akademický sochař Jan Kotek.[3]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Městské vězení zde bývalo do roku 1887. Poté bylo přestěhováno do Heleniny ulice (dnes Libušina) čp. 537; v roce 2006 byla budova stržena.
Reference editovat
- ↑ a b c STAVEBNÍ ARCHIV, Magistrát města Karlovy Vary, Úřad územního plánování a stavební úřad. Složka čp. 390 (1858–1893). Karlovy Vary: [s.n.], 1858–1893.
- ↑ a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-12-07 [cit. 2021-12-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 390. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-12-07].
- ↑ a b ZEMAN, Lubomír, a kol. Program regenerace Městské památkové zóny Karlovy Vary 2014–2024, část II., tabulková část 1–5 Přehledy [PDF]. Karlovy Vary: Statutární město Karlovy Vary, 2014-10-08 [cit. 2021-12-07]. Kapitola 5. Seznam památkově hodnotných objektů na území MPZ Karlovy Vary a jejich aktuální stav, s. 32. Dostupné online.
- ↑ PLATZEROVÉ, Thaddäus a Leopold. P L A N ??????????. xxx., xxxx vyd. Karlsbad: Bratři Platzerové, xxx. Xxxx.
- ↑ PLÁN SOUVENTŮV. P L A N ??????????. xxx., xxxx vyd. Karlsbad: xxxxxx, 1846. Xxxx.
- ↑ SCHINDLER, Otto. Situation-Plan Stadt Carlsbad. [s.l.]: [s.n.], 1876.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zorka Sojka/Pískoviště/2 na Wikimedia Commons
| Dům Myslivec /původně Jäger/ | |
|---|---|
.jpg) Stav v listopadu 2020 | |
| Základní informace | |
| Sloh | xxxxxxxx |
| Architekt | xxxxxxxx |
| Výstavba | xxxx–xxxx |
| Přestavba | xxxxxxxx |
| Stavitel | xxxxxxxx |
| Stavebník | xxxxxxxx |
| Současný majitel | Vladimír Filip, Helena Filipová, Zuzana Musilová[1][2] (2021) |
| Poloha | |
| Adresa | Karlovy Vary, Česko |
| Ulice | Zámecký vrch 429/4 |
| Souřadnice | 50°13′26,52″ s. š., 12°52′58,4″ v. d. |
| Dům Myslivec, Karlovy Vary Dům Myslivec, Karlovy Vary, Česko | |
Dům Myslivec, původního názvu Jäger, stojí v městské památkové zóně v Karlových Varech na adrese Zámecký vrch 429/4.
Stavba byla dokončena v roce xxxx ve stylu xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Historie editovat
xxxxx
Haus Jäger Schloßplatz (od JN)
Ze současnosti editovat
V roce 2014 byl dům Myslivec uveden v Programu regenerace Městské památkové zóny Karlovy Vary 2014–2024 v části II. (tabulková část 1–5 Přehledy) v seznamu 5. Památkově hodnotné objekty na území MPZ Karlovy Vary s aktuálním stavem „vyhovující“.[4]
V současnosti (prosinec 2021) je dům evidován jako objekt k bydlení v soukromém vlastnictví.[1][2]
Popis editovat
Objekt se nachází v městské památkové zóně na Zámeckém vrchu 429/4.
xxxxx
Zajímavost editovat
Pamětní deska na Jánose Aranyho editovat
.jpg)
Ve druhé polovině 19. století v tomto domě několikrát pobýval maďarský básník a překladatel János Arany. Na prvním lázeňském pobytu zde bydlel v roce 1869 a zdejší krajina i lázeňské město mu učarovaly. Po úspěšné léčbě pak přijížděl každoročně až do roku 1876. Na jeho počest byla v roce 1957 na domě odhalena pamětní deska.[5] Kromě této desky byla v karlovarských lázeňských lesích, kam Arany chodíval a kde rád pracoval, postavena pamětní lavička.
Odkazy editovat
Poznámky editovat
Reference editovat
- ↑ a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-12-07 [cit. 2021-12-07].
- ↑ a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 429. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-12-07].
- ↑ Karlsbader Adressbuch 1904-1905. In: [s.l.]: Porta fontium, 1904-1905. Dostupné online. S. xxxxx. (němčina)
- ↑ ZEMAN, Lubomír, a kol. Program regenerace Městské památkové zóny Karlovy Vary 2014–2024, část II., tabulková část 1–5 Přehledy [PDF]. Karlovy Vary: Statutární město Karlovy Vary, 2014-10-08 [cit. 2021-12-07]. Kapitola 5. Seznam památkově hodnotných objektů na území MPZ Karlovy Vary a jejich aktuální stav, s. 32. Dostupné online.
- ↑ ŽANDA, Václav František. Karlovy Vary, průvodce městem. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1958. 108 s. Kapitola Významné návštěvy v Karlových varech v minulosti, s. 37–38.
Literatura editovat
- xxx
Externí odkazy editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zorka Sojka/Pískoviště/2 na Wikimedia Commons
| Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary příspěvková organizace | |
|---|---|
 xxx | |
| Zkratka | LLPKV |
| Vznik | 1. leden 2023 |
| Typ | příspěvková organizace |
| Účel | správa lesů a parků v majetku města |
| Sídlo | Sovova stezka 504/4 360 01 Karlovy Vary |
| Místo | Karlovy Vary |
| Souřadnice | 50°12′33,11″ s. š., 12°50′39,33″ v. d. |
| Ředitel | Ing. Bc. Stanislav Dvořák, Ph.D. |
| Mateřská organizace | Statutární město Karlovy Vary |
| Dřívější název | Lázeňské lesy Karlovy Vary Správa lázeňských parků |
 | |
Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary je příspěvková organizace se sídlem v Karlových Varech. Vznikla 1. ledna 2023 sloučením dvou příspěvkových organizací – Lázeňské lesy Karlovy Vary a Správa lázeňských parků.
Původní organizace editovat
Lázeňské lesy Karlovy Vary editovat
Správa lázeňských parků editovat
Vznik nové organizace editovat
Ke dni 1. ledna 2023 byla příspěvková organizace Lázeňské lesy Karlovy Vary sloučena s příspěvkovou organizací Správa lázeňských parků a vznikla tak nová městská společnost nesoucí název Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary. Důvodem fúze byl požadavek města na snížení nákladů, zlepšení služeb a lepší využitelnost zaměstnanců i technické vybavenosti.[1][2]
xxxxxxxx editovat
xxxxxx
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ KOŘINEK, Roman. Karlovy Vary sloučí lázeňské lesy a správu parků do jedné organizace [online]. Karlovy Vary: Náš region, 2022-11-30 [cit. 2022-12-31]. Dostupné online.
- ↑ KOPECKÁ, Jana. Karlovy Vary slučují parky a lesy. Ušetřit tím chtějí deset milionů ročně [online]. Karlovy Vary: Karlovarský deník.cz, 2022-12-06 [cit. 2022-12-31]. Dostupné online.
Související články editovat
- Lázeňské lesy Karlovy Vary – zaniklá organizace
- Správa lázeňských parků – zaniklá organizace
- Seznam objektů karlovarských lázeňských lesů a parků
Externí odkazy editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zorka Sojka/Pískoviště/2 na Wikimedia Commons
- xxxxx
| Mgr. Milan Augustin | |
|---|---|
| xxx | |
| Narození | 11. července 1960 Karlovy Vary, Československo |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | ředitel SOkA Karlovy Vary |
| Titul | Mgr. |
| Ocenění | 2019 medaile Za zásluhy o české archivnictví |
Milan Augustin (* 11. července 1960, Karlovy Vary) je regionální historik Karlovarska, zabývá se dějinami Karlových Varů a česko-německými vztahy v letech 1848–1945. Od roku xxxxxx je ředitelem Státního okresního archivu Karlovy Vary.
Život editovat
Narodil se 11. července 1960 v Karlových Varech jako starší syn manželům Augustinových. Otec vykonával dělnickou profesi, matka byla vychovatelkou v dětském domově. Dětství a mládí strávil v malém městě na Sokolovsku, kde navštěvoval základní školu. V roce 1975–1979 absolvoval studium gymnázia v Karlových Varech, po složení maturity však nebyl přijat ke studiu na vysoké škole a nastoupil do zaměstnání. Do výkonu povinné dvouleté vojenské služby v Praze, pracoval na státním statku v živočišné výrobě.[1][2]
V roce 1982 byl přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, obor knihovnictví a angličtina. Po roce přestoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor knihovnictví. V posledním ročníku studium oboru předčasně ukončil. V témže roce úspěšně vykonal přijímací zkoušky na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze na obor učitelství, český jazyk – dějepis. V posledním ročníku studia přestoupil na obor historie, který v roce 1992 úspěšně dokončil. Všechny své obory studoval při zaměstnání. Pracoval mj. jako pomocný dělník na Hradě Loket, kde zároveň během několika zimních obdobích působil jako dokumentarista uměleckých sbírek. Několik let strávil jako vychovatel mládeže při středním odborném učilišti. Jeho poslední dělnickou profesí byla práce uklízeče karlovarských kolonád.[2]
V roce 1988 nastoupil jako archivář do Státního okresního archivu v Karlových Varech. Od roku xxxxxxxxxxxxx zde zastává pozici ředitele.[2]
Je činorodým člověkem a má mnoho koníčků. K jeho zálibám patří sport, hudba (pasivně i aktivně), cyklistika, potápění, cestování a poznávání.[2]
Dílo editovat
Milan Augustin je autorem či spoluautorem mnoha monografií a článků (výběr),[3]
Monografie editovat
- 1990 – Karlovy Vary na konci II. světové války
- 1997 – 100 let školy v Libušině ulici 31, 1897–1997
- 1999 – Divadlo v Karlových Varech. Historie a obnova na konci tisíciletí
- 2005 – Karlovarský kraj; Stanislav Burachovič, Jiří Klsák, Romana Vaicová, Milan Augustin, Jiří Schierl, Zdena Čepeláková, Hana Týlová, Libor Gabriel, Zdeněk Knoflíček, Karel Drhovský, Petr Sušanka, Jiří Beran, Stanislav Wieser
- 2015 – Česko-bavorský archivní průvodce; Milan Augustin, Karel Halla, Julian Holzapfl, Petr Hubka, Margit Ksoll-Macon
- 2022 – Další projekt dokončen: Moderní zpřístupnění historických pramenů
- 2022 – Zaváté končiny karlovarské
Články editovat
- 1993 – 4. a 5. březen 1919 v Karlových Varech
- 1994 – Akce D – vysídlení Doupovska v letech 1953–1954
- 1997 – Dostihová dráha v Karlových Varech
- 1998 – Karlovarské pamětní desky
- 1998 – David Becher – karlovarský Hippokrates
- 1999 – Evidence lázeňských hostů a počátky kurtaxy v Karlových Varech
- 2000 – Allschlaraffia a její IX. koncil v Karlových Varech
- 2001 – Jaroslav Fiala sedmdesátníkem
- 2002 – Die Anfänge der Karlsbader Oblaten
- 2003 – In thermas Caroli IV. Několik poznámek k pamětní desce s ódou na prameny Karla IV. od Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic
- 2007 – Karlovarský symfonický orchestr a inventarizace jeho notového materiálu
- 2010 – Die Allschlaraffia und ihr IX. Konzil in Karlsbad
- 2012 – Archivy zpřístupněné a otevřené? Současné trendy ve zpřístupňování archiválií; Hana Knetlová, Milan Augustin (14. konference archivářů České republiky ve Františkových Lázních)
- 2012 – Bibliografie archivářů Státního oblastního archivu v Plzni za rok 2011; Martina Matušková, Milan Augustin
- 2013 – Hlavně aby neklesali na mysli a neodcházeli do jiných oborů! Jiří Úlovec, Milan Augustin, Karel Halla
- 2015 – Bavorský hlavní státní archiv Mnichov (oddělení V); Sylvia Krauss, Ingrid Sauer; Milan Augustin
- 2014 – Archiváři jsou strážci a tvůrci paměti; Milan Augustin, Karel Řeháček, Karel Halla (rozhovor s Marií Ryantovou, ředitelkou Ústavu archivnictví a pomocných věd historických na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích)
- 2010 – Dohoda o vzájemné spolupráci mezi SOA v Plzni a vybranými státními archivy Bavorska; Milan Augustin, Karel Halla
- 2011 – K otázce židovského majetku v Karlových Varech po roce 1945
- 2015 – In thermas Caroli IV.; Milan Augustin, Ludwig J. Seigert
- 2020 – 10 let projektu Bavorsko-česká síť digitálních historických pramenů; Milan Augustin, Karel Halla, Petr Hubka
- 2021 – Být archivářem je svým způsobem životní postižení; rozhovor s Lenkou Matušíkovou, archivářkou Národního archivu Praha; Lenka Matušíková, Milan Augustin, Karel Halla
- 2022 – Hodně pramenů, málo vody. Před 140 lety byla otevřena vodárna v Karlových Varech
Rozhovory editovat
Rozhlasová vyprávění Milana Augustina o karlovarských historických objektech:
- Beethovenův pomník v Karlových Varech, Český rozhlas, Alena Zemančíková, 2020
- Z knihy Zaváté končiny karlovarské – natočeno v ostravském studiu Českého rozhlasu, Alena Zemančíková, 2022
- 1. díl z 5 – Camera obscura aneb Cukrářův vzestup a pád
- 2. díl z 5 – Věčný život aneb Fellner a Helmer k poctě princezny Štěpánky
- 3. díl z 5 – Skála Parnass, místo sentimentu
- 4. díl z 5 – Letní divadlo aneb Těžký život impresária
- 5. díl z 5 – Honorace si hraje na středověk
- Příběhy našich sousedů: Milan Augustin – Základní škola jazyků Karlovy Vary
Ocenění editovat
- 2019 – Medaile ministra vnitra Za zásluhy o české archivnictví[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ PŘÍBĚHY NAŠICH SOUSEDŮ. Milan Augustin – Jak se ze zapáleného přírodovědce stane uznávaný regionální historik [online]. Post Bellum, o.p.s., 2017 [cit. 2023-01-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d TRAUTNEROVÁ, Jaroslava, Mark Dolženko, Tereza Truhlářová, Iman Violeta Abukaresh, Adéla Jandáková. Jak se ze zapáleného přírodovědce stane uznávaný regionální historik [PDF]. Karlovy Vary: 2017 Post Bellum, o.p.s. (Základní škola jazyků Karlovy Vary), 2017 [cit. 2023-01-23]. Kapitola Milan Augustin: Životopis. Dostupné online.
- ↑ Augustin Milan, * 1960 [online]. Historiský ústav AV ČR, Bibliografie dějin Českých zemí, rev. 2023-01-19 [cit. 2023-01-21]. Dostupné online.
- ↑ SEVERA, Michal. Medaili “Za zásluhy o české archivnictví” získalo v úterý 1. října 20 osobností [online]. Česká archivní společnost, z. s., 2019-10-07 [cit. 2023-01-21]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
- Jak se ze zapáleného přírodovědce stane uznávaný regionální historik – Projekt ESF „Implementace krajského akčního plánu II – Inovace ve vzdělávání“, Post Bellum, Paměť národa, My jsme to nevzdali, Soutěž Příběhy 20. století, Workshopy pro školy [cit. 2023-01-22]