Dům U Tří mouřenínů
Dům U Tří mouřenínů stojí v centru lázeňské části Karlových Varů v ulici Tržiště 377/25. Býval nazýván též Goethův dům, protože zde v rozmezí let 1806–1820 devětkrát pobýval Johann Wolfgang Goethe. Současný dům byl postaven v letech 1909–1910 ve stylu vídeňské secese.
| Dům U Tří mouřenínů /Goethův dům/ | |
|---|---|
.jpg) Stav v prosinci 2020 | |
| Účel stavby | |
původně lázeňský penzion | |
| Základní informace | |
| Sloh | rokoko[1] (předchozí dům) vídeňská secese (současný dům) |
| Architekti | Karl Heller Friedrich Ohmann – fasáda |
| Výstavba | 1715 (1759 shořel) 1760 znovu (1909 stržen) 1909–1910 současný stav[1] |
| Přestavba | 1999 rekonstrukce |
| Stavebník | Franz a Wilhemine Stüdl[1] |
| Současný majitel | Seika KV s.r.o.[2][3] |
| Poloha | |
| Adresa | Karlovy Vary,  Česko |
| Ulice | Tržiště 377/25 |
| Souřadnice | 50°13′22″ s. š., 12°52′56,13″ v. d. |
  Dům U Tří mouřenínů, Karlovy Vary Dům U Tří mouřenínů, Karlovy Vary, Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 22592/4-4146 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Byl prohlášen kulturní památkou, památkově chráněn je od 3. května 1958, resp. od roku 1981, rejstř. č. ÚSKP 22592/4-4146.[4]
Historie editovat
.jpg)
.jpg)
Původní dům editovat
Původní dům byl postaven v roce 1715 a od té doby nese své jméno U Tří mouřenínů (tehdy něm. Zu den Drei Mohren[5]). Vlastníky domu byla po několik generací rodina Heilingötterova. Ta se v roce 1759 nechvalně zapsala do dějin Karlových Varů, neboť 23. května krátce po poledni způsobila svojí nedbalostí v domě požár. Ten zničil nejen dům U Tří mouřenínů, ale během následných šesti hodin i celé dvě třetiny z 224 karlovarských domů. Tehdy shořela i Zámecká věž a budova karlovarské radnice[5] na Tržišti.[pozn. 1][1]
Nový dům editovat
Hned v letech 1759–1760 dal Josef Heilingötter postavit nový cihlový rokokový dům. Z výzdoby stojí za zmínku rokokové štukové vlysy, reliéf Objevení Vřídla Karlem IV. a malba čtyř ročních období.[1][6]
Od roku 1803 byli majiteli domu cínař Bernard Heilingötter a jeho choť Lucie. Za jejich působení zde byl v roce 1806 poprvé ubytován Johann Wolfgang Goethe a do roku 1820 v tomto domě pobýval celkem devětkrát (v letech 1806, 1807, 1808, 1810, 1811, 1812, 1818, 1819 a 1820).[pozn. 2][1][6]
Stávající dům editovat
Novými majiteli domu se stali c. k. vrchní stavební rada Franz Stüdl z Vídně a jeho manželka Wilhemine. Ti se v roce 1899 rozhodli starý dům strhnout a na jeho místě postavit nový, prostornější. Proti jejich úmyslu se zvedl velký odpor karlovarských občanů a trvalo deset let, než manželé Stüdlovi svůj záměr prosadili. V roce 1909 byl dům zbořen.[1][6]
Projekt pro novou stavbu zpracoval karlovarský architekt Karl Heller. K projektu byl přizván i architekt Friedrich Ohmann z Vídně, který v té době právě navrhoval Zámeckou kolonádu. Ohmann vypracoval návrh fasády nového domu U třech mouřenínů, kde navrhl přenesení rokokové štukové dekorace z domu původního. To částečně uklidnilo vášně veřejnosti.[1][6]
Nový dům vznikl v letech 1909–1910 ve stylu vídeňské secese. Kromě již zmíněných rokokových štukových dekorací zůstaly zachovány i původní vstupní dveře s dřevořezbou. Vedle nich jsou umístěny dvě mramorové desky. První říká, že: „Těmito dveřmi vstupoval Goethe“, druhá připomíná Goethovy karlovarské pobyty. Na portálu jsou umístěny reliéfy tří mouřenínů. Portál s reliéfy je dílem Karla Hellera.[1][6]
Po druhé světové válce v roce 1945 došlo v rámci vyvlastnění soukromého majetku k přejmenování domu. Po více než dvou stoletích dostal jiné jméno – Dagmar. Nový název se však neujal.[1]
V roce 1999 prošel objekt citlivou rekonstrukcí, při které byly obnoveny i památné dveře.[1]
V současnosti (únor 2021) je dům evidován jako objekt k bydlení ve vlastnictví společnosti Seika KV s. r. o.[2][3]
Popis editovat
Dům stojí v centru lázeňské části Karlových Varů v ulici Tržiště 377/25.
Jedná se o původně rokokový, secesně přestavěný čtyřpatrový řadový dům. Průčelí má zalamovaný vstupní portál, po stranách s reliéfními postavami dvou mouřenínů a pamětními deskami Goethova pobytu v Karlových Varech. První patro je prosklené, uprostřed s vitráží se třemi mouřeníny na každé straně zkoseného okna. Uliční průčelí je pětiosé s velkými obdélnými okny. První patro doplňuje v celé šíři lodžie s kovaným zábradlím. Před krajními a středními okny ve druhém a třetím patře jsou menší balkóny, rovněž s kovaným zábradlím. Štuková výzdoba mezi okny prvního patra je fragmentem výzdoby přenesené (1910) z původního domu dle návrhu Ohnmannovy fasády. Nad čtvrtým patrem je mansarda, krajní dvě jsou završeny trojúhelníkovým štítem.[4]
Během přestavby tehdy zanikl pietně uchovávaný Goethův salónek.[5] Salóny a salónky bývaly nejprestižnějšími prostory lázeňských domů. Původní Goethův salónek v domě U Tří mouřenínů byl vytapetován ve své době módní pruhovanou tapetou.[7]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Heilingötterovi byli přísně potrestáni, dokonce jim hrozilo, že budou vykázáni z města. Radnice poté vydala příkaz, že nové domy se musí stavět výhradně z kamene nebo cihel. I přes tento příkaz se však nadále stavěly domy hrázděné. Často i v době, kdy již byly tříposchoďové v pozdně barokním slohu s rokokovými prvky.[1]
- ↑ Při prvním pobytu v roce 1806 potkal Johann Wolfgang Goethe na Staré louce 18letou Amalii von Levetzow s dvouletou dcerkou Ulrikou, kterou později jako 75letý muž požádal v Karlových Varech o ruku.[1]
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g h i j k l m HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Sanatoria, hotely, lázeňské domy – U tří mouřenínů, s. 129–130.
- ↑ a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-12 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 377. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-12].
- ↑ a b Městský dům U tří mouřenínů [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-12-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary - dům U tří mouřenínů [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2020-12-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Dům U tří mouřenínů, s. 59.
- ↑ ZEMAN, Lubomír. Karlovy Vary – Architektura baroka a klasicismu. Karlovy Vary: Klub Za krásné Karlovarsko ve spolupráci s Karlovarským krajem v knižnici EGERIA v edici Dějiny, památky, příroda a regionální vlastivěda česko-německého pohraničí, 2006. 127 s. ISBN 978-80-254-2815-3. Kapitola Město pozdního klasicismu s prvky biedermeieru a druhého rokoka, před nástupem historizujících slohů, s. 53.
Literatura editovat
- HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Sanatoria, hotely, lázeňské domy – U tří mouřenínů, s. 129–130.
- ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Dům U tří mouřenínů, s. 59.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu dům U tří mouřenínů na Wikimedia Commons
