Vila Vyšehrad

kulturní památka České republiky na území obce Karlovy Vary

Vila Vyšehrad, původním (pracovním) názvem vila Waldert, později přejmenována na vilu Hohenburg, stojí v ulici Krále Jiřího 5, č. p. 1087, ve čtvrti WestendKarlových Varech. Projektová dokumentace pochází od architekta Roberta Příhody, stavba ve stylu historismu probíhala v letech 1900–1901.

Vila Vyšehrad
/původně vila Waldert,
později Hohenburg/
Vila Vyšehrad, stav květen 2019
Vila Vyšehrad, stav květen 2019
Účel stavby

lázeňský dům, hotel

Základní informace
Slohhistorismus[1]
ArchitektRobert Příhoda[2]
Výstavba1900–1901[2]
Přestavba1902, 1912–1913, 1924
StavebníkJosef Waldert[2]
Další majitelé• Ernst Röntgen
• Spolek pro chemickou a hutní výrobu
• československý stát
Současný majitelČeská hotelová, a. s.[3][4]
Poloha
AdresaWestend, Karlovy Vary, ČeskoČesko Česko
UliceKrále Jiřího 1087/5
Souřadnice
Vila Vyšehrad, Karlovy Vary
Vila Vyšehrad, Karlovy Vary
Vila Vyšehrad, Karlovy Vary, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky10850/4-5030 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila byla prohlášena kulturní památkou, památkově chráněna je od 21. srpna 1995, rejstř. č. ÚSKP 10850/4-5030.[1]

HistorieEditovat

V souvislosti se záměrem městské rady rozšířit vilovou čtvrť Westend severozápadně od stávající zástavby si zde v roce 1899 zakoupil pozemek také karlovarský stavitel Josef Waldert. V témže roce vypracoval vídeňský architekt Robert Příhoda projektovou dokumentaci. V roce 1900 byla v tehdejší ulici Eduard Knoll-Strasse, dnes Krále Jiřího, zahájena stavba. Ukončena byla v roce následujícím 1901 ještě s pracovním názvem svého stavebníka – „Villa Waldert“. Později byla přejmenována na „Villa Hohenburg“.[2][5]

V letech 1902 a 1912–1913 došlo ještě za vlastníka Josefa Walderta k níže popisovaným stavebním vylepšením (viz kapitola Popis). V roce 1924 nový majitel Ernst Röntgen prodal vilu Spolku pro chemickou a hutní výrobu a v témže roce došlo k celkové adaptaci objektu. Roku 1931 se vila stala majetkem československého státu a ministerstvo školství a národní osvěty zde zřídilo středoškolský internát Švehla. Po roce 1945 se vila opět stala ubytovacím lázeňským zařízením s názvem Vyšehrad – depandance lázeňského domu Trocnov.[2]

Od roku 1995 je budova chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1]

V současnosti (únor 2021) je vila evidována jako objekt občanské vybavenosti ve vlastnictví společnosti Česká hotelová, a. s.[3][4] Je funkčně propojena se sousedním objektem č. p. 1096 vilou Smetana a společně jsou využívány jako lázeňský hotel Smetana-Vyšehrad.[1]

PopisEditovat

 
Severovýchodní nároží vily Vyšehrad

Jedná se o třípatrovou budovu na obdélném půdorysu se vstupním průčelím orientovaným na ulici Krále Jiřího. V zadní části na jihozápadním nároží vystupuje mohutná hranolová věž zakončená cimbuřím a zastřešená jehlanovou střechou. Do střechy vystupují vikýře se sedlovými stříškami. Vstup je řešen v předsazeném portiku s balkonem. Za vestibulem se napojuje chodba a uprostřed vnitřní schodiště. Vpravo od schodiště byl umístěn výtah, nalevo toalety. Koupelny byly situovány vedle pokojů. V roce 1902 přistavěl Josef Waldert balkony nad vstupem v prvém a druhém patře. V letech 1912–1913 se u velké věže na dvorním průčelí dostavovaly od suterénu až po druhé patro hygienická zařízení (toalety a koupelny).[2][5]

Z původní stavby se dochovala část umělecko-řemeslných prvků a architektonických detailů. Jsou to zejména vstupní dveře s bohatou dřevořezbou a s kovanými mřížemi. V interiéru se zachovala štukatura posledního patra schodiště, kde je zřetelný plošný secesní dekor splétaných tulipánů. Kolem objektu se dochovalo původní kované oplocení.[2][5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Lázeňský dům Vyšehrad – vila Hohenburg [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-10-17]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g ZEMAN, Lubomír; ČERNÝ, Zbyněk; HORVÁTHOVÁ, Jana; RUND, Michael. Slavné vily Karlovarského kraje. Praha: FOIBOS, 2010. 263 s. ISBN 978-80-87073-19-3. Kapitola Historizující slohy (1875–1912) – Vila Vyšehrad (Hohenburg), s. 83–85. 
  3. a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-13 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  4. a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 1087. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-13]. 
  5. a b c Slavné vily – Vila Vyšehrad (Hohenburg) [online]. FOIBOS [cit. 2020-10-17]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • ZEMAN, Lubomír; ČERNÝ, Zbyněk; HORVÁTHOVÁ, Jana, RUND Michale. Slavné vily Karlovarského kraje. 1. vyd. Praha: FOIBOS, 2010. 263 s. ISBN 978-80-87073-19-3. Kapitola Historizující slohy (1875–1912) – Vila Vyšehrad (Hohenburg), s. 83–85. 

Související článkyEditovat

Externí referenceEditovat