Krále Jiřího (Karlovy Vary)

ulice v Karlových Varech

Krále Jiřího je název ulice v Karlových Varech. Vede z centra města od křižovatky ulic Dr. Davida Bechera a Moskevská nejprve jihovýchodním směrem, po cca 500 m se stáčí jižně a pokračuje k rybníčku Malé Versailles, kde na křižovatce s ulicí Petra Velikého končí. Číslována je směrem od rybníčku do centra města.

Krále Jiřího
Jižní konec ulice u křižovatky s ulicí Petra Velikého zleva: vila Ritter, vila Trocnov, kostel sv. Petra a Pavla, vila Chopin, foto 1902
Jižní konec ulice u křižovatky s ulicí Petra Velikého
zleva: vila Ritter, vila Trocnov, kostel sv. Petra a Pavla, vila Chopin, foto 1902
Umístění
MěstoKarlovy Vary
Obvodměstská část Karlovy Vary
ČtvrťWestend
Poloha
Začíná nakřižovatce ulic Dr. Davida Bechera a Moskevské
Končí nakřižovatce ulic Petra Velikého a Křižíkovy
Historie
Pojmenováno pokráli Jiřím
Starší názvyEduard Knoll-Strasse, Gottwaldova
Další údaje
Typulice
Délka820 m
Šířka12 m
Počet adres41
PSČ360 01
Kód ulice184845
ulice Krále Jiřího, Karlovy Vary
ulice Krále Jiřího, Karlovy Vary
ulice Krále Jiřího, Karlovy Vary, Česko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Ulice nesla původně název Eduard Knoll-Strasse; pojmenována byla po významném starostovi města Eduardu Knollovi. Její převážná část patří do luxusní vilové čtvrti Westend.[1][2]

Výstavba zde probíhala v posledním desetiletí 19. a na počátku 20. století. Mezi prvními stavbami byla v roce 1895 dokončena vila Schäffler (dnes Chopin) městského rady a starosty města Ludwiga Schäfflera. Ve stejném roce byl zprovozněn dům Bílý kříž postavený pro Gesellschaft von Weisser Kreuz, rakouskou vídeňskou Společnost Bílého kříže. O rok později 1896 byla dostavěna vila Rosenfeld (dnes Eliška) stavebníka Leopolda Rosenfelda. V následujícím roce 1897 byla otevřena vila lékaře Adolfa Rittera sanatorium Ritter a též byl dostavěn kostel sv. Petra a Pavla. O dva roky později 1899 došlo k zprovoznění evangelického hospice, dnešní vily Trocnov. V prvním roce nového století byly dokončeny dvě stavby, vila doktora Wenzela Strunze nazvaná jeho jménem vila Strunz (dnes Smetana) a vila karlovarského stavitele Josefa Walderta s pracovním názvem Waldert, později Hohenburg (dnes Vyšehrad). V prvním desetiletí pak byly dostavěny v roce 1903 vila Watzka, dnes Liberty, a roku 1909 vila Bayervila Fink, obě podle projektu karlovarského architekta a stavitele Alfreda Bayera.[1][3]

V následných letech byly v této ulici dokončeny další stavby – vila Schwarzer architekta Adolfa Schwarzera v roce 1913 a dále v roce 1914 vila karlovarského podnikatele Gustava Bechera vila Becher, dnes Becherova vila. Roku 1925 byly dostavěny hned tři vily – pro ředitele Hermanna Roubitschka a jeho rodinu vila Direktor Roubitschek, později Titania, pro sokolovského ředitele Dirka Koelemana vila Frisia a pro doktora Ludwiga Knöspla vila Senta. O rok později 1926 pak došlo k dostavbě vily Dieterle.[1][3]

Výstavba dalších vil či domů následovala. Po druhé světové válce byly vily znárodněny a ulice přejmenována na Gottwaldova. Své současné jméno Krále Jiřího dostala po sametové revoluci, tedy v období po roce 1989.

PopisEditovat

Základní údajeEditovat

Ulice 820 m dlouhá[4] o šířce 12 m[5] zaujímá plochu 65 638 m2. Nadmořská výška v rozmezí 390–422 m vykazuje výškový profil +32/-12 m.[4] Kód ulice je 184845.[6]

Nejbližší uliceEditovat

Na jižní straně se napojuje na ulice Křižíkovu a Petra Velikého, na jejím vrcholu k ní přichází Poděbradská a pár metrů před křižovatkou s ulicemi Dr. Davida Bechera a Moskevskou pak ulice Svahová.[7]

Mezi parkem Anny Politkovské a domem č. 1285/22 vede cesta pro pěší navazující na Poštovní schody. Ty pak procházejí za budovou hlavní pošty do Zahradní ulice v samém centru města.

Adresní místaEditovat

Následně jsou zapsána adresní místa. V případě, je-li informace doložena, obsahují krátký popis.[3][1] U objektů, kde není odkaz na samostatný článek, je dopsán současný způsob využití dle zápisu v katastru nemovitostí ČÚZK (k 19. 1. 2021).

Strana sudých orientačních čísel:[7]

  • Krále Jiřího 2, č. p. 1000 – vila Chopin – původním jménem villa Schäffler, postavena 1895
  • Krále Jiřího 2a, č. p. 972 – vila Eliška, původně vila Rosenfeld, postavena 1896
  • Krále Jiřího 2b, č. p. 1039 – kostel sv. Petra a Pavla, postaven 1893–1898
  • Krále Jiřího 2c, č. p. 1040 – budova fary ruské pravoslavné církve
  • Krále Jiřího 2d, č. p. 1017 – dům péče o válečné veterányů Bílý kříž, původně pro vídeňskou Společnost Bílého kříže, postaven 1895
  • Krále Jiřího 2e, č. p. 2015 – dům Čajkovskij
  • Krále Jiřího 4, č. p. 1341
  • Krále Jiřího 8, č. p. 1183 – bytový dům ve společenství vlastníků
  • Krále Jiřího 10, č. p. 1106 – vila Liberty, původní název vila Watzka, postavena 1903, od roku 1995 kulturní památka České republiky
  • Krále Jiřího 12, č. p. 1307 – bytový dům ve společenství vlastníků
  • Krále Jiřího 14, č. p. 1303 – bytový dům ve společenství vlastníků
  • Krále Jiřího 16, č. p. 1181 – vila Fink, postavena 1908–1909
  • Krále Jiřího 18, č. p. 1268 – vila Dieterle, bytový dům ve společenství vlastníků
  • Krále Jiřího 20, č. p. 1178 – vila Bayer, postavena 1908–1909
  • Krále Jiřího 22, č. p. 1285 – vila je známa též jako Obřadní síň; bytový dům ve společenství vlastníků
  • parcela, parcelní č. 2069 – park Anny Politkovské, připomíná ruskou novinářku Annu Stěpanovnu Politkovskou
  • Krále Jiřího 30, č. p. 1266 – bytový dům ve společenství vlastníků
  • Krále Jiřího 32, č. p. 1297 – objekt k bydlení ve společenství vlastníků
  • Krále Jiřího 34, č. p. 2007 – objekt k bydlení ve společenství vlastníků
  • Krále Jiřího 36, č. p. 2008
  • Krále Jiřího 38, č. p. 1018 – objekt k bydlení
  • Krále Jiřího 42, č. p. 593 – objekt k bydlení ve společenství vlastníků

Strana lichých orientačních čísel:[7]

  • Krále Jiřího 1, č. p. 991 – vila Ritter, původní jméno jako současné, předchozí vila Brno, postavena 1896–1897, od roku 1992 kulturní památka České republiky
  • Krále Jiřího 3, č. p. 1053 – vila Trocnov, původně evangelický hospic, postaven 1899, od roku 1995 kulturní památka České republiky
  • Krále Jiřího 5, č. p. 1087 – vila Vyšehrad, původním (pracovním) jménem vila Waldert, poté vila Hohenburg, postavena 1901, od roku 1992 kulturní památka České republiky
  • Krále Jiřího 7, č. p. 1096 – vila Smetana, původním jménem vila Strunz, postavena 1900, od roku 1995 kulturní památka České republiky
  • Krále Jiřího 9, č. p. 1196 – Becherova vila, původní název vila Becher, postavena 1914, od roku 1995 kulturní památka České republiky
  • Krále Jiřího 11, č. p. 1264 – vila Titania, původní název vila Direktor Roubitschek, postavena 1925
  • Krále Jiřího 13, č. p. 1137 – objekt k bydlení ve společenství vlastníků
  • Krále Jiřího 15, č. p. 1346 – objekt k bydlení ve společenství vlastníků
  • Krále Jiřího 17, č. p. 1314 – bytový dům ve společenství vlastníků
  • Krále Jiřího 19, č. p. 1703 – objekt k bydlení bytového družstva Krále Jiřího
  • Krále Jiřího 21, č. p. 1206 – vila Pader, objekt k bydlení ve společenství vlastníků
  • Krále Jiřího 23, č. p. 1224 – vila Schwarzer, postavena 1912–1913
  • Krále Jiřího 25, č. p. 1204 – bytový dům ve společenství vlastníků
  • Krále Jiřího 27, č. p. 1261 – objekt k bydlení
  • Krále Jiřího 29, č. p. 1263 – vila Senta, postavena 1925
  • Krále Jiřího 31, č. p. 1151 – objekt k bydlení ve společenství vlastníků
  • Krále Jiřího 33, č. p. 1143 – bytový dům ve společenství vlastníků
  • Krále Jiřího 35, č. p. 977 – bytový dům ve společenství vlastníků
  • Krále Jiřího 37, č. p. 976 – objekt k bydlení
  • Krále Jiřího 39, č. p. 909 – objekt k bydlení

Městská dopravaEditovat

Ulicí Krále Jiřího projíždí autobus č. 4 městské hromadné dopravy, který spojuje centrum města s Křižíkovou ulicí. Má zde čtyři zastávky: Svahová, Obřadní síň, Krále Jiřího a U Jezírka.

OkolíEditovat

Severní konec ulice spojuje část Westend s obchodním centrem města.

Její jižní konec navazující na ulici Petra Velikého a dále Zámecký vrch pak spojuje místo s lázeňskou částí města. Tato část ulice se dotýká okraje karlovarských lázeňských lesů a je vhodným východiskem pro lesní toulky i po ostatních místních zajímavostech.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN 80-238-4494-6. Kapitola Vývoj vilové čtvrti Westend, s. 53–74. 
  2. Westend, to je nejstarší vilová čtvrť v Karlových Varech [online]. E15.cz [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 
  3. a b c ZEMAN, Lubomír; ČERNÝ, Zbyněk; HORVÁTHOVÁ, Jana, RUND Michale. Slavné vily Karlovarského kraje. Praha: FOIBOS, 2010. 263 s. ISBN 978-80-87073-19-3. 
  4. a b Ruční měření – Krále Jiřího, délka [online]. Mapy.cz, 2020-10-07 [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  5. Ruční měření – Krále Jiřího, šířka [online]. Mapy.cz, 2020-10-07 [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  6. Krále Jiřího – kód ulice [online]. Praha: Státní správa zeměměřictví a katastru, 2020-10-07 [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  7. a b c Krále Jiřího, ulice v obci Karlovy Vary [online]. Partners media, s.r.o. Člen SVIT – Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • ZEMAN, Lubomír; ČERNÝ, Zbyněk; HORVÁTHOVÁ, Jana, RUND Michale. Slavné vily Karlovarského kraje. 1. vyd. Praha: FOIBOS, 2010. 263 s. ISBN 978-80-87073-19-3. 
  • ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN 80-238-4494-6. Kapitola Vývoj vilové čtvrti Westend, s. 53–74. 

Externí referenceEditovat