Wikipedista:Mrmariktomass/Pískoviště

Vymyšlenská pěšina

editovat

Přírodní rezervace Vymýšlenská pěšina je chráněné území rozkládající se na levém břehu Vltavy v katastrálním území Prostřední Lhota, které bylo založeno roku 30. ledna 1989. Předmětem ochrany jsou tamní přirozené ekosystémy skalnatých svahů plné specifické teplomilné květeny a lesních druhů živočichů. Vyskytují se zde také druhy chráněné jako je tařice skalní či bělozářka liliovitá. Geologicky se oblast nachází na podloží z proterozoických hornin jílovského pásma. U přírodní rezervace se nachází i stejnojmenná naučná stezka Vymyšlenská pěšina s informačními tabulemi o přírodní rezervaci.

 
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Vymyšlenská pěšina
 
PR Vymyšlenská pěšina značení
Základní informace
Vyhlášení30. ledna 1989
VyhlásilMinisterstvo kultury ČSR
Nadm. výška270–389 m n. m.
Poloha
StátČesko  Česko
OkresPříbram
UmístěníChotilsko (k. ú. Prostřední Lhota)
Souřadnice
 
 
Vymyšlenská pěšina
Další informace
Kód1136
  Obrázky, zvuky či videa na Commons

Lokalita

editovat

Přírodní rezervace „Vymyšlenská pěšina“ se nachází na levém břehu vodní nádrže Slapy na řece Vltavě. V katastrálním území Prostřední Lhota obce Chotilsko v okrese Příbram mezi obcemi Kobylníky a Smilovice. Celková rozloha přírodní rezervace území činí 67,19 ha v délce 4,5 km podél břehu řeky a nachází se v nadmořské výšce 270-389 m.n.m.[1].

Historie

editovat

Oblast v minulosti byla v poměrně chudém kraji, kde se lidé živili rybolovem, prací na málo úrodných polích, lesními pracemi, hornictvím v žulových lomech a ledařením. Řeka Vltava vždy tomuto kraji vévodila, a ještě před zřízením Slapské přehrady v roce 1953 byla nazývána Stará řeka. Volně průchodná řeka byla významnou cestou pro transport dřeva mezi jižními i středními Čechy až do Německa. Také se tudy převážela vytěžená žula na stavby a různé zemědělské plodiny. Pokácené dřevo se dostávalo k řece ze svahů a poté bylo v místech vazišť neboli tzv. splazů svazováno do vorů. Vor vznikl tak, že opracované klády byly svazovány do jednotlivých tabulí a po doplutí byl vor rozvázán a tím bylo k dispozici vytěžené dřevo. Ke splazům se dřevo dostávalo především pomocí umělých vodních kanálů a koní[2]. V této době jsou tato místa již zničena a zarostlá vegetací. Od 13. století bylo území v majetku Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Existuje pověst, která vypráví, že se zde nacházelo údolí s koněm z ryzího zlata. Ten lákal mnoho lidí a přilákal dokonce i kněžnu z Prahy, která koni z chamtivosti utrhla ucho a kůň poté zmizel. Mnoho historických památek se na tomto území již nenachází. Jednou ze zachovalých památek v blízkosti přírodní rezervace je barokní socha sv. Jana Nepomuckého, která se nachází na vrcholku skal s výhledem na Vltavu.

Geologie

editovat

Jižně a východně směřovaný svah vltavského údolí ze stratigrafického hlediska patří do období proterozoika. Skalní masív a údolí této lokality je částí jílovského pásma tvořeného prekambrickými vyvřelinami. V rámci regionálního členění spadá oblast PR do středočeského pásma Bohemika v celku Českého masívu . Jedná se o velice bohatě členěný terén s horninami jílovského pásma s asyntskými prvky, vzniklé jednak erupcí, jednak metamorfózou. To způsobuje, že po několika desítkách metrů v rezervaci nacházíme zase jiné složení hornin, což se odráží i v pestrosti vegetace. Najdeme zde rovné a svahové sedimenty a suti, bazické, intermediární a kyselé vulkanity proteozoického stáří, albistické žuly kontaminované bazickými vulkanity, granodiorotový porfyr i spesartit. Celkové prostupnosti různorodými kompozicemi hornin od metabazitů andezitové struktury po kyselé davidové, ryodacitové tufy a tonalitová intruziva[3] jsou místy ve svazích prostoupeny malými prameny což také ovlivňuje složení vegetace. Půdy v této oblasti sbírají velkou škálu od hnědozemí až po rankery na skalnatých částech, bohatší půdy jsou omezeny na menších místech[4].

Díky členitosti a heterogenitě tohoto terénu s mnoha skalnatými výstupky, plošinami a zářezy se zde vytvořilo prostředí vhodné pro řadu druhů. Značná část tamní fauny je tvořena bezobratlými, zejména hmyzem a plazy jako je užovka obojková (Natrix natrix), zmije obecná (Vipera berus), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký(Anguis fragilis). Z obratlovců je zde velké množství ptáků, drobných hmyzožravců, netopýrů a lesní zvěře. Mezi ptáky, kteří zde sídlí patří červenka obecná (Erithacus rubecula), která hnízdí v dutinách či hromadách dřeva a šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), který hledá potravu ve skulinách kůry. Zajímavý hlodavec, který se zde nachází a jedná se o nejmenšího ze čtyř u nás žijících plchů je plšík lískový (Muscardinus avellanarius). Z lesní zvěře se tu hojně vyskytuje srnec obecný (Capreolus capreolus) a také jeho příbuzný druh jelen evropský (Cervus elaphus), který se zde objevuje jen ojediněle. Setkat se tu můžeme i s poměrně velmi rozšířeným prasetem divokým (Sus scrofa). Jako invazní druh se zde v minulosti rozšířil z míst, kde byl uměle vysazen muflon evropský (Ovis aries musimon), který způsobuje poměrně značné škody ohryzáváním a loupáním lesních kultur. Z šelem se tu vyskytuje naše nejhojnější šelma liška obecná (Vulpes vulpes), která se ve zdejších podmínkách živí myšovitými hlodavci a drobnou zvěří jako je zajíc polní (Lepus europaeus). Vzácností je kuna lesní (Martes martes), která má žlutou náprsenku či kuna skalní (Martes foina) s bílou náprsenkou. Velmi ojediněle zde můžeme zahlídnout i jezevce lesního (Meles meles)[5].

Z flóry se tu vyskytují zejména teplomilné druhy jako je samorostlík klasnatý (Actaea spicata) a zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus). Je tu zachována skalní step s chráněnými druhy jako je tařice skalní (Aurinia saxatilis), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) a chrpa chlumní (Centaurea triumfettii). Dále zde můžeme zahlídnout vrbovku chlupatou (Epilobium hirsutum), která roste na vlhkých místech a má červené květy, netýkavky(Impatiens), kruštík širolistý (Epipactis helleborine) a mnoho dalších. Starček vejčitý (Senecio ovatus) je typický pro lesní porosty a je nápadný díky jeho žlutým květům[6]. Ve zdejších lesích roste řada dřevin a keřů. Z biotopů se zde nachází zejména teplomilné doubravy, dubohabřiny a acidofilní doubravy s bohatou teplomilnou květenou. Z jehličnatých dřevin zde roste naše nejrozšířenější dřevina smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a modřín opadavý (Larix decidua). Z listnáčů zde můžeme najít dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica) a lípu malolistou (Tilia cordata).

 
PR Vymyšlenská pěšina
 
Skalní útvar
 
Vrbovka chlupatá

Hydrologie

editovat

Přírodní rezervace je ohraničená vodní nadrží slapy na řece Vltavě pramenící na šumavě. Před postavením nádrže byl břeh řeky několik tisíc let formován a vymýván vodou. Dnešní příkrý ráz této lokality neumožňuje udržovat dešťovou vodu která stéká do Vltavy a ze severní strany do potoka Radič, který pramení ve vesnici Prostřední Lhota a protéká Prostřednolhotským rybníkem a stejnojmenném rybníkem Radič a následně se vlévá do Vltavy[7]. Ve skále pramení během období dešťů několik nepřímo lokalizovaných pramenů, které v období sucha vysychají[4].

Turistika

editovat
 
Sv. Jan Nepomucký socha

Místo je turisticky velmi pestré. Krom naučné stezky, která je zakončena rozhlednou Veselí vrch, je možné přímí přístup k vltavě s možností koupání. Vyhlídka u sochy svatého Jana Nepomuckého se nachází uprostřed stezky. Dále ve vesnici Prostřední Lhota je zajímavé hornické muzeum Špýchar[8] v barokní budově a ve vedlejší vesnici Chotilsko se nachází zábavný akční park Tepfaktor[9].

Ochrana území

editovat

Hlavní cílem ochrany je zlepšení a zejména zachování komplexu přirozených ekosystémů skalnatých svahů na levém břehu Vltavy středního Povltaví. Dále je kladen důraz na zachování tamní charakteristické zvířeny, květeny, lesního porostu a geologického prostředí. Z důvodu nepřístupnosti terénu díky strmosti svahů není přírodní rezervace příliš ohrožena. Problémem mohou být invazivní druhy, které by mohly ohrozit tamní faunu a flóru. Naučná stezka vede jen zčásti po obvodu chráněné oblasti, což napomáhá tomu, že příroda není poškozována turistickým ruchem. V celé rezervaci je zakázáno hospodařit pomocí intenzivních technologií, umisťovat nové stavby, rozšiřovat nepůvodní druhy, sbírat rostliny, odchytávat živočichy a jsou zakázány všechny činnosti, které by mohly mít za následek změny v biologické rozmanitosti a struktuře krajiny. K zabezpečení ochrany před rušivými vlivy z okolí je stanoveno ochranné pásmo do vzdálenosti 50 metrů od hranic přírodní rezervace[4].

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. WWW.COSMOTRON.CZ, IPAC: Cosmotron Bohemia, s r o-. Přírodní rezervace Vymyšlenská pěšina (Příbram-oblast, Česko). ipac.svkkl.cz [online]. [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  2. Voroplavba. www.vorarstvi.cz [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  3. Geologické lokality - Vyhledávání - Vymyšlenská pěšina. lokality.geology.cz [online]. [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  4. a b c PR Vymyšlenská stezka [online]. [cit. 2022-11-09]. [www.kr-stredocesky.cz Dostupné online]. 
  5. Naučná stezka Vymyšlenská pěšina. stezky.info [online]. 2008-11-16 [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  6. Senecio ovatus – starček Fuchsův, starček vejčitý • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  7. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  8. Muzeum Špýchar Prostřední Lhota | Hornické muzeum Příbram [online]. 2020-11-15 [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  9. TEPfactor - team adventures. www.tepfactor.cz [online]. [cit. 2022-11-09]. Dostupné online.