Otevřít hlavní menu

Šoupálek dlouhoprstý

druh ptáka

Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) je malý zpěvný pták z čeledi šoupálkovití. Je obtížně odlišitelný od příbuzného šoupálka krátkoprstého, nejlépe podle hlasu a zpěvu. Dává přednost hustšímu porostu a jehličnatým lesům. Trhavým pohybem šplhá po stromech a větvích.[2]

Jak číst taxoboxŠoupálek dlouhoprstý
alternativní popis obrázku chybí
Šoupálek dlouhoprstý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď šoupálkovití (Certhiidae)
Rod šoupálek (Certhia)
Binomické jméno
Certhia familiaris
Linné, 1758
Rozšíření šoupálka dlouhoprstého
Rozšíření šoupálka dlouhoprstého
      celoroční výskyt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Dorůstá délky 12,5 cm. Ozývá se zvuky „srií-srií“. Zpěv je podobný trylku sýkory modřinky a trochu i zpěvu střízlíka. Rozměry vajec jsou 14,0 až 16,7 X 11,0 až 13,0 cm. Samec i samice jsou stejně zbarvení. Před člověkem není nijak plachý, lze se k němu přiblížit až na několik metrů.

ZnakyEditovat

Svým šídlovitým, trochu zahnutým zobákem vybírá i z nepatrných skulin ukrytý drobný hmyz, jeho larvy i vajíčka. Ve zbarvení jsou značné individuální i místní rozdíly od šedé až po červenohnědou. Spodní strana těla je bělavá s určitým leskem. Má tuhý opěrný ocásek. Mladí ptáci jsou na hřbetě spíše skvrnití než žíhaní. Mimo dobu párování jsou velmi tiší.

ProstředíEditovat

Jehličnaté, listnaté a smíšené lesy se starými stromy převážně ve vyšších polohách, v horách až po horní lesní hranici. V zimě i v nížinách.

RozmnožováníEditovat

V březnu začínají samečkové zpívat a obsazují hnízdní revíry. Hnízdo si staví jako šoupálek krátkoprstý většinou pod odchlípenou kůrou, ale také v puklinách kmenů, ve štěrbinách zdí a za okenními rámy. Můžete mu přilepšit čtvercovitou budkou s otvorem při kmeni stromu, nebo trojúhelníkovitou budkou se štěrbinovitým vletovým otvorem na jejím vrcholu. Hnízdo je plošinka z větviček a stébel. Samička snáší 5 až 6 bílých, červeně skvrnitých vajíček. Po 13 až 15 dnech se líhnou mláďata, která vylétnou po 16 až 17 dnech.

PotravaEditovat

Jako šoupálek krátkoprstý. Hmyz a pavouci, po nichž ptáci slídí ve štěrbinách v kůře. Spirálovitě šplhají po kmeni vzhůru. Na ptačí krmítko se stahují jen zřídka a nepravidelně. I v zimě nacházejí pod kůrou dostatek hmyzu a jeho larev.

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]
  2. SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. 

2. FELIX, Jiří; HÍSEK, Květoslav. Ptáci lesů a hor. 1. vydání. Praha, 2000. ISBN 80-7151-123-4