Wikipedista:Kloin/pískoviště/Hrdliv

Hrdlív
Chybí zde svobodný obrázek
Znak obce HrdlívVlajka obce Hrdlív
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSlaný
Obec s rozšířenou působnostíSlaný
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
Základní informace
Rozloha1,69 km²
Nadmořská výška285 m n. m.
PSČ273 06
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHrdlív 79
27306 Libušín
ou@hrdliv.vz
StarostaRoman Janyš
Oficiální web: www.hrdliv.cz
Hrdlív na mapě
Další údaje
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.

Obec Hrdlív leží ve Středočeském kraji necelé 4 km jižně od Slaného a 7 km severozápadně od Kladna, na silnici II/118, spojující tato dvě města. Nadmořská výška okolní krajiny s lesy a poli je 300 m. Dnes žije v Hrdlívě ve 114 domech téměř 400 stálých obyvatel. Všechny komunikace v obci mají bezprašný povrch, obec má vodovod, dešťovou kanalizaci, plyn. Obec má vlastní mateřskou školu. V obci jsou dvě pohostinská zařízení, vyhledávaný psí hotel, zahrádkářská kolonie ČZS. Přímo v centru obce je rozsáhlý sportovní areál Sokola Hrdlív s krásným travnatým fotbalovým hřištěm. Dále je zde tréninkové škvárové hřiště, tenisový kurt s asfaltovým povrchem, dětské hřiště s prolézačkami a vodní nádrž, která je využívána jako přírodní koupaliště.

Historie

editovat

První zmínka o obci Hrdlív je v písemných historických pramenech činěna k roku 1316 a to nepřímo v přídomku Michala z Hrdlíva. Zřejmě šlo o držitele dvora. Vedle šlechtického majetku existoval ve vsi majetek církevní, protože v roce 1345 z pozůstalosti Přebora, probošta pražské kapituly, byla část vsi Hrdlív dána k oltáři sv. Diviše v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Církevní majetek v Hrdlívě nakonec patřil ke statku Budenice, který od Bohuslava z Rožďalovic v roce 1334 koupil Jan IV. z Dražic, pražský biskup. Ten Budenice určil jako nadání ke špitálu při klášteře augustiniánů v Roudnici nad Labem. Až do husitských válek zde vykonával vrchnostenská práva roudnický probošt. Po husitských válkách přišel snad právě tento majetek do držení nejvyššímu purkrabství. V roce 1420 císař Zikmund zapsal část vsi Hrdlív Janovi a Václavovi z Račiněvsi. Po husitských válkách je držení majetku v Hrdlívě nepřehledné. Z listiny z roku 1463 je zřejmé, že na základě Zikmundova majestátu patřila ves Hrdlív oltářníkům v chrámu sv. Víta v Praze. Část vsi byla v držení šlechtickém, protože v roce 1466 jistý Mikuláš z Hrdlíva zapsal manský statek v Hrdlívě Bořitovi z Martinic a jeho synům Markvartovi a Janovi. Ti se však v roce 1479 museli vzdát části nabytého majetku ve prospěch původního vlastníka, t. j. některé církevní instituce. Světský majetek v Hrdlívě však Martinicům zůstal a je trvale připomínán jako součást panství Smečno. Například v roce 1536, kdy se o dědictví dělili Volf z Martinic a toho synovec Jan. Na díl Janův připadlo Smečno a mezi příslušnými vesnicemi je i Hrdlív. Janův syn Jiří Bořita získal do držení celou ves Hrdlív. Jaroslavem hrabětem Bořitou z Martinic byl v roce 1633 zřízeno z panství Smečno rodinné svěřenství. Martinicové jako vlastnící panství Smečno, drželi i Hrdlív - a to až do vymření rodu v mužské posloupnosti Františkem Karlem hrabětem Bořitou z Martinic v roce 1789. Jeho jediná dcera Marie Anna dědila Smečno a Slaný. V roce 1791 se vdala za Karla Josefa hraběte z Clamu. Ten v roce 1792 obdržel císařovo svolení aby se mohl psát hrabě z Clam-Martinic. Clam-Martinicové byli vrchností v Hrdlívě až do konce patrimoniální správy v roce 1850, kdy správa vrchnostenská byla nahrazena správou státní zřízením okresních úřadů. Dr. Rudolf Koller ve své práci o regionálních dějinách u obce Hrdlív v kapitole zajímavosti zaznamenal, že se na Slánsku tradovalo, že na místních vinicích se vyskytovala vzácná planá žlutá růže. Vypráví se, že si ji před svou smrtí přál vidět malíř Josef Mánes. Po marném pátrání v Přelíci byla v roce 1954 nalezena v zahrádce Lomíčkových v Hrdlívě. Má květy jako každý jiný šípkový keř, ale jejich barva je svítivě žlutá (zlatavá).

V červeném štítě zlatá růže na stonku se dvěma listy nad stříbrnými vykořeněnými lekny. Červený štít a stříbrná lekna jsou erbem Martiniců jako dominantních vlastníků obce. Zlatá růže má oporu ve skutečnosti, že v Hrdlívě rostla zcela mimořádná barevná mutace žluté plané růže.

Vlajka se shoduje s popisem: List tvoří svislý žerďový červený pruh, široký polovinu délky listu, a dva vodorovné pruhy, bílý a žlutý. V červeném pruhu žlutá růže na stonku s dvěma listy nad bílými vykořeněnými lekny. Svislý pruh opakuje podobu znaku, vodorovné pruhy jsou odvozeny od barevnosti figur.

Genealogie - info

editovat
matriky obce Hrdliv v Státním oblastním archivu v Praze
Matrika Narození Oddaní Zemřelí Index Poznámka
Pchery 1 1703-1723 1703-1723 1703-1723 Pchery 26 PC, film, katol.
Pchery 2 1724-1738 1724-1738 1724-1738 Pchery 26 PC, film, katol.
Pchery 3 1738-1751 1738-1751 1738-1751 Pchery 26 PC, film, katol.
Pchery 4 1752-1770 1752-1770 1752-1770 Pchery 26 PC, film, katol.
Pchery 5 1771-1823 Pchery 26
Pchery 6 1824-1831 Pchery 26, Pchery 27
Pchery 7 1832-1840 Pchery 27
Pchery 14 1771-1825 Pchery 26
Pchery 15 1829-1839 Pchery 26, Pchery 28
Pchery 17 1844-1867 Pchery 28
Pchery 20 1771-1827 Pchery 26, Pchery 29
Pchery 21 1830-1842 Pchery 26
Pchery 22 1843-1871 Pchery 29
Pchery 56 1871-1914 Pchery 29
Pchery 33 1840-1888 Pchery 27
Pchery 46 1870-1897 Pchery 28
Pchery 60 1897-1921 Pchery 28
čsl. Slaný 1 1922-1928 kniha

Indexy (jmenné rejstříky) jsou psány v době jiného číslování matrik. Matrika Pchery I se nedochovala, matrika Pchery II je nyní matrika Pchery 1, matriky narozených a oddaných měly dříve vlastní řadu dle římských číslic, ... Při hledání je tedy nutné dohledat podle roku nové číslo matriky.
V minulosti měla obec velmi úzké vztahy s obcí Saky, Třebichovice, Smečno, Kladno.
Spadala do panství smečenského, kladenského

Externí odkazy

editovat