Wikipedie:Pod lípou (práva)/Archiv 2017/01

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Iniciativa Prezident21

Vážení, nevím, jestli už se to tady někde řeší, ale inciativa Prezident21.cz přebírá z české Wikipedie texty a obrázky bez dodržení licenčních podmínek. Naopak vše vydává za své prohlášením v patičce: "VYROBILA DEMOKRACIE 2.1, S.R.O., ©2016. VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA."

Například u Dany Drábové je použita fotografie, kterou jsem pořídil - https://www.prezident21.cz/candidates/585a9b1a1e8729ae08e3bdb7 U Milana Kohouta je převzatý text - https://www.prezident21.cz/candidates/586b99e0a9efdf8a29ca3ad1

Dalších příkladů jsou tam desítky.

--Aida (diskuse) 8. 1. 2017, 15:11 (CET)

Dobrý den, pokud vím, tak se to ještě neřešilo. Napíšu jim s žádostí o řešení. Mimochodem, i u Dany Drábové je převzat text. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 8. 1. 2017, 15:25 (CET)

Děkuji za prověření a další informace o postupu. --Aida (diskuse) 8. 1. 2017, 18:02 (CET)

Problém bude v tom, že tam kdokoliv může přidat nového kandidáta včetně popisu a fotografie, a tyto údaje může najít kdekoliv na internetu - autorská práva tam nikdo neřeší. Uvedený copyright se zjevně vztahuje pouze na vzhled, engine a nápad, už ne na uživateli vkládaná data. JAn (diskuse) 9. 1. 2017, 08:26 (CET)

Zákony ovšem platí i na ně. Mimochodem, i na takových projektech se to dá řešit, třeba takhle. Ještě bych dodal, že min. jeden kandidát tam byl ve stádiu ověřování, řekl bych tedy, že se na to před zveřejněním dívá i člověk. Každopádně mail jsem jim napsal a situaci řeším, použít to stejně mohou, jen naplnit podmínky licence. --Martin Urbanec (diskuse) 9. 1. 2017, 08:29 (CET)

Popis tam dávají sami. Při návrhu kandidáta vyplňujete pouze následující položky:

• Váš e-mail
• Titul - volitelný
• Jméno
• Příjmení
• Titul za jménem - volitelný
• Datum narození (např. 7. 3. 1850)
• Místo narození
• Proč jej/jí navrhuji
• Fotografie kandidáta

Takže fotografii vybírají uživatelé, ale popis je vkládán člověkem z této iniciativy. --Aida (diskuse) 9. 1. 2017, 10:34 (CET)

@Aida: Pokusili se to vyřešit, bohužel uvést jen zdroj: Wikipedia.org nestačí (navíc to neřeší fotky). Před chvílí jsem řešení reklamoval. --Martin Urbanec (diskuse) 11. 1. 2017, 21:12 (CET)

Pasová fotografie = volné dílo?

Hezký den, řeším tu autorskoprávní ochranu portrétní "pasové" fotografie a narazil jsem na tento velmi zajímavý výklad: pasová fotografie vůbec není autorským dílem, protože při jejím vzniku chybí prvek původnosti či tvůrčího přínosu autora (dokonce je takovýto "přínos" nežádoucí). A to i v případě, že fotku pořizoval člověk, a ne jen fotobudka. Více vizte v této vysokoškolské práci na str. 9, část Fotka, „nefotka“. Autorka v této souvislosti dokonce odkazuje na oficiální komentář k autorskému zákonu, takže je to výklad, který by pro nás možná mohl být použitelný. Znamenalo by to pro nás velké množství portrétních fotografiích jakožto volných děl. Co si o tom myslíte? Další věcí je pak americké autorské právo, které to asi může dost zkomplikovat. --Vojtěch Veselý (diskuse) 11. 1. 2017, 18:36 (CET)

Já jsem asi tu práci pochopil nesprávně, ale já tam čtu Typickými příklady takové fotografie mohou být „pasové“ fotografie z fotobuňky nebo fotografie pořízené kamerami pro potřeby zpravodajství o počasí („autorskoprávní ochrana se týká toliko jedinečnosti a autorského přístupu, nikoli jedinečnosti zachycované události“12).. Z toho mi plyne, že případné vyjmutí se týká jen (obecně) strojových fotografií, ne obecně všech pasových fotografií (dovedu si představit i takovou pasovou fotografii, kde by nějaký přínos byl neoddiskutovatelný). Drobným problémem v případě přijetí tohoto výkladu zůstává to, jak určit, zda nějaká fotografie je strojová nebo člověčí... --Martin Urbanec (diskuse) 11. 1. 2017, 19:43 (CET)

s EK: Na okraj: Žádný komentář k zákonu není "oficiální". Kvalitní komentář by jistě měl obsahovat popis stávající aplikační praxe (pokud existuje...), může však také obsahovat její kritiku, popis minoritních přístupů či vlastní názor komentujícího autora. Komentář prof. Telce je jistě významný, dost možná nejvýznamnější existující, ale přesto ne "oficiální". K samotné otázce: Uvedené argumenty pro "nepůvodnost" pasových fotografií sice dávají smysl, ale určitě je nelze automaticky a bezhlavě aplikovat na všechny pasové fotografie vytvořené za posledních 100 let. Moje generace ještě pamatuje dobu, kdy dokladové fotky nedělaly automaty, ale muselo se pro ně jít do fotoateliéru, kde si vás pan(í) fotograf(ka) několik minut šiboval(a), šteloval(a), nasvěcoval(a), dámy snad i pudroval(a) atd., načež pořídil(a) několik expozic z různých úhlů. Fotky byly hotové do několika dnů, za expresní příplatek do 24 hodin, a i když jejich primární účel (=zachytit co nejvěrněji podobu) byl naplněn, vypadaly k světu. Říci takovému fotografovi, že jeho dílu chybí prvek původnosti či tvůrčího přínosu, znamenalo koledovat si o ... důrazné napomenutí. Teprve s nástupem digitální fotografie, když se fotoateliérům přestalo říkat fotoateliéry a začaly se označovat jako fotoslužby, přístup fotografů zlaxněl. A postupně se naopak začaly množit požadavky na technické parametry podobizny pro potřeby počítačového zpracování. Takže současné pasové fotografie pořizované automatem nebo úřednicí u přepážky (která musí mačkat spoušť tak dlouho, dokud jí počítač neřekne, že fotka je v pořádku) by opravdu z titulu chybějící původnosti o autorskou ochranu přijít mohly; u starších "ateliérových" fotografií, byť dokladových/pasových, bych byl opatrnější.--Shlomo (diskuse) 11. 1. 2017, 20:23 (CET)

BTW vyfotit roční dítě tak, aby jeho fotka vyhověla náročným technokratickým předpisům, je i dnes dílem nejen původním a tvůrčím, ale přímo uměleckým. Byť spíše z oboru literárně-dramatického než výtvarného...--Shlomo (diskuse) 11. 1. 2017, 20:29 (CET)

@Martin Urbanec: Ano, týká se to nanejvýš právě fotografií, které udělal stroj – a takové se i na Commons občas objevují. Že to nejde od sebe odlišit, to je jedna věc, ale že se nám tu často objevují i fotografie od fotografa, to je věc druhá (a je to špatně). Stačí neřešit komentáře a přečíst si přímo autorský zákon: „§ 38b Licence pro fotografickou podobiznu: Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zhotoví rozmnoženinu díla fotografického, které je jeho podobiznou a které si úplatně objednal; takto pořízenou rozmnoženinu může zobrazená osoba i nevýdělečně užít, není-li takové užití zapovězeno.“ Licence od fotografa je tedy dle zákona pouze pro fotografovaného, pouze pro pořizování kopií a pouze pro nekomerční použití, a to ještě jen v případě, pokud to fotograf nezakázal. Kromě kamaráda, se kterým se dá domluvit, ale žádného fotografa, který by automaticky dával k portrétům svobodnou licenci, neznám :-) --Blahma (diskuse) 13. 1. 2017, 21:18 (CET)

Já svůj příspěvek nemyslel jako otázku, mě je (a bylo) jasné, že by se to týkalo jen strojových fotografií. Reagoval jsem na Vojtovu větu A to i v případě, že fotku pořizoval člověk, a ne jen fotobudka.. Fotografů, co dávají k fotografiím svobodnou licenci, máme spoustu, soustřeďují se na Commons :D. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 21:22 (CET)

Snímky lokomotiv ATE

Dobrý den. V rámci rozšiřování svého článku o společnosti ATE (Ústecko-teplická dráha) bych rád využil starých fotografií jejich lokomotiv, které jsou mj. k vidění na německé jazykové verzi stránky o této společnosti. Commons ale tvrdí, že tyto obrázky nejsou kompatibilní a nejdou na české wiki použít. Přitom by mělo jít o volná díla, jelikož jsou starší 100 let. Děkuji za odpověď či radu, jak je dostat i sem. Matijak (diskuse) 9. 1. 2017, 18:30 (CET)

Drobné upřesnění: Ne Commons tvrdí, ale Němci tvrdí, že obrázky nejsou s Commons kompatibilní :-) Chtělo by to někoho, kdo zná německou úpravu nebo někoho, kdo by se tam dokázal pozeptat. --Palu (diskuse) 9. 1. 2017, 18:35 (CET)

Chápu to tak, že fotografie jsou sice starší, než 100 let, ale Němci si je přesto netroufnou nahrát na Commons, protože není zcela jisté, že jde již o volné dílo (autor by se mohl náhodou dohledat a mohl zemřít před méně, než 70 lety). Pravděpodobnost je sice malá, ale raději je mají jen pro lokální použití. JAn (diskuse) 16. 1. 2017, 12:38 (CET)

A není to případ pro licenci commons:Template:Anonymous-EU? --Palu (diskuse) 16. 1. 2017, 13:47 (CET)

Taky by mě zajímalo jak je to s touto licencí, jestli by se nedala použít. Chápu že jsou Němci na tohle asi třeba dost pedantští, ale šanci, že by autor před méně jak 70 lety skutečně ještě žil, považuju u fotek třeba z let 1880–1890 doopravdy za nulovou.--Matijak (diskuse) 17. 1. 2017, 22:57 (CET)

Legalita log

Před nedávnem bylo odmítnuto v této diskusi toto logo na základě tohoto rozsudku týkajícího se tohoto loga. Rozsudek se zabýval prahem originality. Poukazoval jsem na to, že argumenty rozsudku lze vztáhnout na všechna česká loga, jejichž uvolnění spadá pod tento tzv. práh originality, např. toto, toto a toto, a teď si všímám, že k tomu byla vedena ještě diskuse zde. Přesto vše zůstává při starém a ačkoliv jsme jedno logo k užívání zakázali, další loga daleko závažnějšího charakteru, průmyslově široce užívaná, užíváme normálně, např. zde, zde nebo zde. Chtěl bych iniciovat dořešení záležitosti, ideálně by bylo dobré určit, jestli v Česku skutečně toto platí nebo neplatí a na základě toho tuto určující stránku aktualizovat o stav v Česku. V současnosti totiž tato stránka užití těchto log z českého prostředí povoluje, navzdory tomu, že uvedený soudní rozsudek je dost možná zakazuje. V druhém kroku by se pak případně, pokud to tak dopadne, oznámil na Commons okruh souborů, kterých se to týká a vyřešil by se jejich autorskoprávní stav, ať už smazáním nebo aplikováním jiného řešení, které vzejde z výsledku této iniciativy. Bylo by dobré, kdyby se k tomu vyjádřil na rozdíl od předchozích debat také nějaký skutečný právník - má třeba pobočka k dispozici nějaký kontakt, který může využít? To by mohl vědět třeba Aktron. Výsledkem iniciativy by měl být jasný návod pro všechny a pro všechna loga z českého prostředí, podle kterého se každý zorientuje a bude ihned vědět, jestli dané logo ano nebo dané logo ne. Prosím o pomoc s touto iniciativou kolegy Shloma, Marv1Na a další, kteří se v autorském právu nějak více vyznají. Díky, --Palu (diskuse) 28. 12. 2016, 13:51 (CET)

• Na tu diskusi, které jste si teď všiml, jsem vás upozorňoval už před dvěma měsíci…
• Uvedený rozsudek použití žádného loga nezakazuje, takové rozhodnutí leží zcela mimo věcnou působnost NSS. Otázkou toho tzv. "prahu originality" se ovšem skutečně zabývá a formuluje právní názor, který má nezanedbatelnou argumentační sílu, přestože jako precedent pro občanskoprávní vztahy je nepoužitelný.
• Domnívám se (obzváště ve světle zmíněného rozsudku NSS), že odkazovaná loga Budvaru, Škody a Agrofertu ten tzv. "práh originality" z pohledu českého práva dosahují či překračují. U Budvaru a Škodovky je slušná šance, že autorská práva k logu (v původní verzi) již zanikla uplynutím příslušné doby ochrany; u odvozených verzí (Budvar s nápisem "národní podnik", který určitě v této podobě nepochází z XIX. stol.) je naopak možné, že "autorský" přínos zpracovatele není dostatečně relevantní (nedosahuje "prahu originality") a směrodatná jsou pouze (již zaniklá) práva původního autora.
• Jasný návod pro všechna loga z českého prostředí (ať už si ho vymezíme jakkoli, u nadnárodních korporací to může být docela problém...) asi není příliš realistický cíl. Jak můžete sám vidět, i u ostatních zemí je uvedena spíše kazuistika, tedy jednotlivé případy log, u kterých místně příslušné soudy jejich způsobilost k autorskoprávní ochraně přiznaly či odmítly. Ojediněle tam najdete jakési obecné poučky pro danou zemi, která ale k "jasnému návodu" mají stále dosti daleko. Nehledě k tomu, že otázka "prahu originality" je jen jedna z dílčích otázek, takže ani jasná odpověď na ni nemusí ještě dávat jasnou zprávu, zda předmětné logo je či není možné použít. Nicméně souhlasím, že by bylo dobré tam nějaké instrukce pro české (příp. i slovenské) právní prostředí mít.
• Pokud mě a další diskutující nepovažujete za dostatečně "skutečné" právníky, je prý možné prostřednictvím Wikimedia ČR využít služeb odborníků z advokátní kanceláře Counsel – Koutná & Slušná. Nicméně bylo by dobré si předem ujasnit, s jakým dotazem se na ně hodláme obrátit.--Shlomo (diskuse) 28. 12. 2016, 17:25 (CET)

Myslím, že ti právníci by mohli pomoct. Třeba já osobně jsem se považoval donedávna za průměrně znalého autorského práva, ale po tom, co jsem dostal od vás a kolegů vyjádření, že podle toho rozsudku se zdá, že u nápisu na krabici stačí, aby byl vyveden s nějakou zvláštní výplní písma, k tomu, aby šlo o porušení autorských práv, přestal jsem se cítit být v kramflecích. Jestli se v tom nevyznám já, pak se v tom určitě nevyzná nějaký nezkušený nováček a právě proto by bylo velmi přínosné, aby byla zpracována nějaká návodná kostra co se smí a co ne. I kdyby by byla zpracována jenom na základě několika případů a jejich popisu, jak píšete, tak je to pro kohokoliv z nás lepší, než tady hádat který z těch souborů je použitelný a který už je za hranou. Já jsem žil donedávna v přesvědčení, že každé logo, které je vyvedeno jednoduchými linkami a tahy, s jednoduchými tvary a barvami, je volné, protože nepřekračuje onen práh originality, přesně podle obecného popisu na té stránce na Commons. Mezi to jsem počítal právě i to logo Prim v rozsudku, kterým bylo argumentováno v rozhodnutí, že logo na krabici už je za hranou, protože i logo Prim je podle rozsudku za hranou. Mým cílem je tedy skutečně pomoct nejen mě, ale i těm začátečníkům pochopit principy, kterými se to rozhodnutí má řídit. --Palu (diskuse) 28. 12. 2016, 17:40 (CET)

Ze zkušenosti na Commons vím, že tamní praxe log je velmi nejednotná a že v nejednom případu záleží „pouze“ na vyhodnocujícím správci, bez kvalifikovaného odhadu výsledku. V tomto ohledu nevím, jestli by externí právní názory hrály roli hlavního důvodu ponechání, jestli by měly být tvořeny ad hoc ke každému případu, ale v tom bych byl spíše skeptický.--Kacir 28. 12. 2016, 17:45 (CET)

Důležité není ani tak vědět co je povoleno, jako spíš vědět, co je určitě zakázáno, třeba s přihlédnutím k obvyklé rozhodovací praxi českých soudů. Jinými slovy by bylo potřeba mít pochopitelný návod "co určitě nenahrávat". Když se smaže něco, co tam být smí, je to určitě škoda, ale je to i lepší situace, než když se tam ponechá něco, co tam být nesmí kvůli porušení autorských práv. A určitě je lepší to vyřešit takto obecně než se s každým souborem obracet pod právnickou lípu, jestli je možné ho použít. --Palu (diskuse) 28. 12. 2016, 19:22 (CET)

Problém vidím stále především v existenci (IMO poměrně nejasné) šedé zóny, kdy není jasné, jestli logo ještě splňuje podmínky nahrání. Vloni jsem se na to ptal, když mně přišlo zvláštní, že bylo např. smazáno logo ČSSD, ale „originálnější“ znak STANu nikoho nevzrušoval.--Kacir 28. 12. 2016, 20:01 (CET)

A právě k tomu by mohl pomoci právnický výklad (ono kolik uživatelů, tolik přístupů vychází z toho, že Česko nemá zpracovaný oddíl v Commons:TOO). Jak jsem psal výše, teď bych byl opatrný, nicméně stále doufám, že by bylo možné pomocí trochu sofistikovanějšího právního rámce obhájit nějakou rozumnější hranici originality (než jak ji chápu, že byla nastavena ve zmiňovaném rozsudku). --marv1N (diskuse) 28. 12. 2016, 21:24 (CET)

Ono je to tak trochu dvojsečné. Jakmile Česko zpracovaný oddíl v TOO mít bude (N. B. zaštítěný autoritou "skutečného" právníka...), tak řada uživatelů, editorů a možná i adminů bude brát takové (nutně zobecňující a zjednodušující) vodítko jako ultimátní autoritu a zacházet s ním jako s normativním textem síly ústavního zákona - vždyť přece "jde o dodržování autorských práv, které je základním pilířem projektů WF". Nehledě na to, že (nejen) české soudy ve věcech tohoto typu často rozhodují "po důkladném zohlednění specifických okolností konkrétního případu", (kterýmžto eufemismem si za mých mladých let s oblibou ulevoval jistý profesor obchodního práva jsa pohoršen naprostou nepředvídatelností rozhodovací praxe v oblasti hospodářské soutěže...) Dát v takové situaci bezpečný, pochopitelný a použitelný obecný návod je prakticky neproveditelné. --Shlomo (diskuse) 28. 12. 2016, 22:00 (CET)

Stále jsem přesvědčen, že je výrazně lepší mít aspoň nějaký návod, než ten, který v ToO je teď a podle kterého smím uploadovat téměř cokoliv a přitom je mi tady potom vysvětleno, že nápis z krabice jsem uploadovat nesměl a že ho nesmím v článku použít. To je stav skutečně úplně na nic a cokoliv bude lepší než tohle. Proto jsem pro, aby jsme se pokusili nějaký dotaz na ty právníky zformulovat tak, abychom nějaké rozumné vodítko získali. --Palu (diskuse) 29. 12. 2016, 00:15 (CET)

Kolegové, nějaké nápady, jak formulovat konkrétně dotaz? --Palu (diskuse) 30. 12. 2016, 23:14 (CET)

Dotaz bych asi formuloval prostě, výstižně a bez zbytečné omáčky. Ostatně tu omáčku si většinou spíš odhadujeme a vymýšlíme, než abychom mluvili nějak erudovaně a právě tu omáčku bychom chtěli od fundovaných lidí zjistit. Takže bych to formuloval nějak takto:

Vážení, dostali jsme se na české Wikipedii do situace, kdy nejsme schopni objektivně rozhodovat, která z log nebo i dalších obrázků v českém prostředí obstojí před autorským zákonem jako volná díla z důvodu nedosažení tzv. prahu originality. Nevíme tak vlastně, jestli jsou některé obrázky v našich článcích legálně. Proběhly nějaké diskuse, ale dohromady jsme k tomu nezjistili nic. Našli jsme tento rozsudek, který hovoří o dílech tzv. Malé mince, a ten nás nahlodal v našem přesvědčení, že výklad stránky na Commons je použitelný i pro české prostředí. Máme tak následující dotazy:

1) Je v českém prostředí vůbec aplikovatelný princip prahu originality, nebo je českými soudy kladen tento práh tak nízko, že v praxi jde v českém prostředí o nefunkční možnost a žádné logo není podle tohoto principu de facto volné?

2) Je reálné poptávat od vás nějaký návod, kde je hranice, která by byla v rámci možností posouzena českými soudy bezpečně jako nepřekročení prahu originality, čili ve prospěch volnosti díla? Pokud je reálná možnost stanovit aspoň přibližně tuto hranici, mohli byste takový návod poskytnout? Cílem není naprostá přesnost, protože chápeme, že té nejspíše nelze dosáhnout, nicméně pomohly by nám aspoň nějaké návodné příklady a konkrétní ukázkové důvody proč by to bylo posouzeno tak či onak.

3) Pokud je na Commons soubor, který je uvolněný pro nedostatečný práh originality podle zákonů jiných jurisdikcí, a ukáže se podle vašeho případného návodu, že z hlediska českých zákonů možná volný není, stačí ho prostě na cs.wiki nepoužít nebo je potřeba na to upozornit i na mezinárodním (čili i českém) Commons? A pokud upozornit, tak jak moc - stačí informační text o této skutečnosti u daného obrázku ("v ČR obrázek není volným dílem"), nebo je potřeba soubor smazat a převést ho jen na ty Wikipedie, kde je legální?

Případně - máte k tomu nějaké další postřehy, které by nám mohli pomoci sepsat nějaké pravidlo?

Děkujeme mnohokrát, s pozdravem vaši čeští wikipedisté.

Tohle je samozřejmě jenom nástřel k další diskusi a budu rád za jakékoliv připomínky, jakékoliv ladění, jakoukoliv kritiku i vylepšení dotazu apod. Nakonec to až tak stručné není, jak jsem to zamýšlel. Možná to okořenit příklady log nebo odkazy na naše související diskuse? Ping: Shlomo, Kacir, marv1N, případně pozvěte další kolegy. --Palu (diskuse) 3. 1. 2017, 21:35 (CET)

Díky, že jste se toho ujal. Terminologická pozn: Myslel jsem, že dílo buď dosahuje nebo nedosahuje prahu originality, že je dílo volné "v rámci tzv. prahu originality" je pro mě matoucí (nebo jak to říct) obrat. Přijde mi, že třetí bod nemusíme řešit, pokud se jedná o dílo zahraniční a zároveň podle příslušné zahraniční právní úpravy je volné, tak by v Česku dílo nemělo být chráněno "intenzivněji", než doma (nevím, jestli to jste měl na mysli, nicméně takto by to mělo - pokud se nemýlím - fungovat podle jedné z mezinárodních konvencí). Jinak si myslím, že v těch dvou bodech je otázku položit možné. --marv1N (diskuse) 4. 1. 2017, 11:27 (CET)

Díky za připomínky, první jsem zapracoval a ten bod 3 tam prozatím nechám, aby se k němu mohli vyjádřit i ostatní a ještě chvíli argumentovat a odmažu ho hned jak k tomu bude trochu širší shoda. --Palu (diskuse) 4. 1. 2017, 11:53 (CET)

V žádném případě bych si nepřál, aby jakýkoli wikipedista vystupoval vůči instituci ve stylu „my wikipedisté“, jako by byl ředitelem české Wikipedie. ;) Jestli se chce zeptat wikipedista Palu, ať se zeptá wikipedista Palu, ale ať nemluví za celou Wikipedii. Děkuji za pochopení. --Bazi (diskuse) 4. 1. 2017, 12:08 (CET)

V žádném případě se nebudu ptát za sebe, ale za celou Wikipedii. Nezajímá to mě, ale Wikipedii. Proto to tu probírám a proto hledám konsensus na otázce, jejíž odpověď pak bude bez námitek uznávaná těmi, kdo vytvořili konsensus na otázce. Navíc se nebude ptát wikipedista Palu, ale zmocněnec komunity pro tyhle věci, tj. jestli jsem to pochopil z předchozí diskuse, wikipedista Mormegil. Ale to až po tom, co se shodneme jako komunita na znění těch dotazů. --Palu (diskuse) 4. 1. 2017, 13:33 (CET)

Jestli se bude ptát kolega Mormegil, jistě se umí podepsat sám. --Bazi (diskuse) 4. 1. 2017, 13:37 (CET)

No tak klidně, ale je potřeba, aby bylo pro právníky patrné, že se ptáme jako komunita a že to není jenom výmysl jednoho kolegy se spornou vážností. --Palu (diskuse) 4. 1. 2017, 13:41 (CET)

Možná ještě jeden dílčí problém by bylo možno nějak k otázce připojit (resp. v současné akcentovat), a to je autorskoprávní písma jako takového (srv. Intellectual property protection of typefaces), protože i soudce Nejvyššího soudu s ochranou písma u autorsprávního postavení PRIMu (konkrétně novější logo je jakoby "pouze" aplikované písmo) operuje (na začátku: "Autorská invence v tomto případě spočívá v grafickém ztvárnění písma...", dále "Autorskoprávní ochrany se dnes přitom dostává i grafické úpravě písma" proti "nejednalo o pouhé překreslení běžného písma"), ale ani zde (hranice mezi "překreslením" a "autorským písmem") není česká situace nijak obzvlášť zmapovaná (možná v odborné literatuře?). --marv1N (diskuse) 4. 1. 2017, 12:43 (CET)

Dobrý postřeh, ačkoliv teď nevím, jak bych to zformuloval jako dotaz. Máte nějaký nápad? --Palu (diskuse) 4. 1. 2017, 13:33 (CET)

Spíš jsem myslel to třeba nějak naformulovat do té důvodové zprávy na začátku (včera jsem nad tím přemýšlel, psal, ale nedopsal...). --marv1N (diskuse) 5. 1. 2017, 10:58 (CET)

• Ještě než se ten dotaz někam odešle. Chci upozornit, že každý právník v odpovědi vyjádří pouze svůj vlastní právní názor, který patřičně zdůvodní. Ovšem takový právní názor není závazným výkladem zákona. Takový závazný výklad sporně vykládaného ustanovení zákona podá jedině soud v nejvyšší instanci a to ještě jen na základě proběhlé kauzy. --Rosičák (diskuse) 4. 1. 2017, 16:40 (CET)

Ano, očekávání od případné odpovědi by neměla být přehnaná. Snad pokud by upozornili na další důležité rozsudky, tak by to mohlo mít i velký význam. --marv1N (diskuse) 5. 1. 2017, 10:58 (CET)

Cílem není získat jistotu typu "tady odtud je to určitě volné", ale jistotu typu "tady odtud to určitě nebude posouzeno jako nevolné". Čili tu nejpřísnější hranici. Pokud to tak oni právníci vezmou a podají takovou odpověď, tak se neobávám, že bychom se tím pak nemohli řídit a myslím, že to bude zodpovězeno velmi bezpečně. Holt raději obětujeme hraniční případy, které by asi prošly, než abychom byly pořád ve tmě a nevěděli vůbec o žádném souboru tohoto typu, jestli ho vůbec smíme užívat, jako je to teď. Jinak je jasné, že závazné to nebude, nám ale jde o to určit jasné vodítko s vysokou spolehlivostí, že to nepůjde proti praxi soudního posuzování. A jak jsem napsal, ta laťka by měla být níž, než je to soudní rozhodování, právě kvůli té spolehlivosti. --Palu (diskuse) 5. 1. 2017, 12:24 (CET)

Níže formuluji novou verzi podle dosavadních připomínek. Prosím o vyjádření zúčastněných - ping: marv1N, Rosičák, Bazi, Kacir, Shlomo

Vážení, dostali jsme se na české Wikipedii do situace, kdy nejsme schopni objektivně rozhodovat, která z log nebo i dalších obrázků v českém prostředí obstojí před autorským zákonem jako volná díla z důvodu nedosažení tzv. prahu originality. Nevíme tak vlastně, jestli jsou některé obrázky v našich článcích legálně. Proběhly nějaké diskuse, ale dohromady jsme k tomu nezjistili nic. Našli jsme tento rozsudek, který hovoří o dílech tzv. Malé mince, a ten nás nahlodal v našem přesvědčení, že výklad stránky na Commons je použitelný i pro české prostředí. Máme tak následující dotazy:

1) Je v českém prostředí vůbec aplikovatelný princip prahu originality, nebo je českými soudy kladen tento práh tak nízko, že v praxi jde v českém prostředí o nefunkční možnost a žádné logo není podle tohoto principu de facto volné?

2) Je reálné poptávat od vás nějaký návod jak u jednotlivých děl posuzovat, zda nepřekročila určitou hranici, která by byla v rámci možností posouzena českými soudy bezpečně jako nepřekročení prahu originality, čili ve prospěch volnosti díla? Pokud je reálná možnost stanovit aspoň přibližně tuto hranici, mohli byste takový návod poskytnout? Cílem není naprostá přesnost, protože chápeme, že té nejspíše nelze dosáhnout, nicméně pomohly by nám aspoň nějaké návodné příklady a konkrétní ukázkové důvody proč by to bylo posouzeno tak či onak, případně i odkazy na různá soudní rozhodnutí. Preferujeme přitom bezpečnost výkladu, tj. pokud je reálně možné, že by soudy rozhodovaly více možnými způsoby, potřebujeme znát pokud možno ten nejpřísnější z nich, abychom minimalizovali možnost neoprávněného použití u co největšího okruhu děl - a to i za cenu zbytečného nepoužití těch děl, která by mohla být posouzena jako volná.

3) V odkazovaném soudním rozhodnutí soudce Nejvyššího soudu operuje s ochranou písma (na začátku: "Autorská invence v tomto případě spočívá v grafickém ztvárnění písma...", dále "Autorskoprávní ochrany se dnes přitom dostává i grafické úpravě písma" proti "nejednalo o pouhé překreslení běžného písma"). Je možné od vás poptat také výklad k této záležitosti a o rozřešení otázky, kdy už písmo samotné překračuje práh originality a u jakých případů si dát při posuzování volnosti pozor právě na toto písmo?

4) Případně - máte k tomu nějaké další postřehy, které by nám mohli pomoci sepsat nějaké pravidlo?

Přikládáme také soubor příkladů log a obrázků zahrnující geometrické i textové grafické formy jako základ, na kterém nám můžete ukázat různé zákonitosti a popsat jednotlivé rozdíly: Budvar, Škoda Transportation, Agrofert, TEDOM, Zetor, Jízdomat, ČEZ, Air Bank, Czechoslovak Group, ČD, Paranoia, Paranoia 2, Husita, Phoenix Arts, Phoenix Arts, ODS, ODA, KDU-ČSL a máme na Wikipedii i mnohé další soubory a o mnoho dalších máme zájem (např. Fio, Legios, SOR, Louny, SŽDC, Seznam.cz, ČSSD, ...).

Děkujeme mnohokrát za vaše rady, za českou komunitu Wikipedie ... (Mormegil?)

Prosím o další připomínky. Pokud nebudou, posunul bych to už k Mormegilovi. --Palu (diskuse) 11. 1. 2017, 19:47 (CET)

No já nevím, hned ten velice dramatický úvod, jak (téměř ničeho) nejsme schopni... Tohle bych se za sebe styděl poslat. (Nemluvě o pravopisných nedostatcích, to je snadno napravitelný detail.) Možná jestli je ochoten kolega Mormegil se tím zabývat, pomohlo by, kdyby to zkusil naformulovat sám, klidně s využitím dodaných podkladů, ale bez takovýchto projevů a la drama queen. --Bazi (diskuse) 17. 1. 2017, 10:07 (CET)

Tak to samozřejmě nebyl záměr. Dělám co umím v situaci, kdy se toho zatím nikdo jiný nechce zhostit. Šlo mi hlavně o to, aby bylo jasné na co se ptáme. Když to někdo naformuluje líp, tak samozřejmě jenom dobře. --Palu (diskuse) 17. 1. 2017, 10:19 (CET)

K té čtyřce: Zcela zbytečné, dle mého právníci nemohou radit nám, co si napíšeme do pravidel (to je práce komunity), mají poradit v předchozích (třech) bodech, nad čím můžeme uvažovat, až budeme psát.

Trojku bych možná zkusil formulovat takto?: 3) V odkazovaném soudním rozhodnutí soudce Nejvyššího soudu se dotýká i ochrany písma (na začátku: "Autorská invence v tomto případě spočívá v grafickém ztvárnění písma...", dále "Autorskoprávní ochrany se dnes přitom dostává i grafické úpravě písma" proti "nejednalo o pouhé překreslení běžného písma"). Soudce předpokládá hranici (vlastně práh originality) stojící mezi autorským písmem a "překreslením běžného písma". Existují rozsudky českých soudů či odborný výklad upřesňující tuto hranici, případně rozsudky vymezující charakter ochrany autorského písma?

Obecně snad lze s Bazim souhlasit, že je tam (u 2) dost chození kolem horké kaše, nás zajímá, jestli ve věci jsou/nejsou rozsudky (případně literatura), nicméně myslím, že se k tomu již může Mormegil vyjádřit... --marv1N (diskuse) 18. 1. 2017, 12:56 (CET)

Aby to nevypadalo, že tazatelé rozhodnutí ani nečetli, bylo by záhodno, aby dotaz zněl „3) Odkazované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se dotýká…“ --Vlout (diskuse) 18. 1. 2017, 13:03 (CET)

Níže shrnuti novou verzi bodů podle dosavadních připomínek. Nezahrnuji už tu úvodní a konečnou omáčku, tu si kolega Mormegil případně upraví, jak spal Bazi. Prosím o vyjádření zúčastněných, pokud k tomu něco mají - ping: marv1N, Rosičák, Bazi, Kacir, Shlomo, Mormegil

1) Je v českém prostředí vůbec aplikovatelný princip prahu originality, nebo je českými soudy kladen tento práh tak nízko, že v praxi jde v českém prostředí o nefunkční možnost a žádné logo není podle tohoto principu de facto volné?

2) Je reálné poptávat od vás nějaký návod jak u jednotlivých děl posuzovat, zda nepřekročila určitou hranici, která by byla v rámci možností posouzena českými soudy bezpečně jako nepřekročení prahu originality, čili ve prospěch volnosti díla? Pokud je reálná možnost stanovit aspoň přibližně tuto hranici, mohli byste takový návod poskytnout? Cílem není naprostá přesnost, protože chápeme, že té nejspíše nelze dosáhnout, nicméně pomohly by nám aspoň nějaké návodné příklady a konkrétní ukázkové důvody proč by to bylo posouzeno tak či onak, případně i odkazy na různá soudní rozhodnutí. Preferujeme přitom bezpečnost výkladu, tj. pokud je reálně možné, že by soudy rozhodovaly více možnými způsoby, potřebujeme znát pokud možno ten nejpřísnější z nich, abychom minimalizovali možnost neoprávněného použití u co největšího okruhu děl - a to i za cenu zbytečného nepoužití těch děl, která by mohla být posouzena jako volná.

3) Odkazované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se dotýká i ochrany písma (na začátku: "Autorská invence v tomto případě spočívá v grafickém ztvárnění písma...", dále "Autorskoprávní ochrany se dnes přitom dostává i grafické úpravě písma" proti "nejednalo o pouhé překreslení běžného písma"). Soudce předpokládá hranici (vlastně práh originality) stojící mezi autorským písmem a "překreslením běžného písma". Existují rozsudky českých soudů či odborný výklad upřesňující tuto hranici, případně rozsudky vymezující charakter ochrany autorského písma?

Přikládáme také soubor příkladů log a obrázků zahrnující geometrické i textové grafické formy jako základ, na kterém nám můžete ukázat různé zákonitosti a popsat jednotlivé rozdíly: Budvar, Škoda Transportation, Agrofert, TEDOM, Zetor, Jízdomat, ČEZ, Air Bank, Czechoslovak Group, ČD, Paranoia, Paranoia 2, Husita, Phoenix Arts, Phoenix Arts, ODS, ODA, KDU-ČSL a máme na Wikipedii i mnohé další soubory a o mnoho dalších máme zájem (např. Fio, Legios, SOR, Louny, SŽDC, Seznam.cz, ČSSD, ...).

--Palu (diskuse) 18. 1. 2017, 13:45 (CET)

Myslím, že už uzrála doba, nové připomínky nejsou a bylo by dobré s věcí pohnout. Takže pokud se dnes neobjeví nějaké další připomínky, otázku předám Mormegilovi jako finální. --Palu (diskuse) 26. 1. 2017, 10:26 (CET)

Mormegile, můžu vám dotaz předat k vyřízení? Díky, s pozdravem, --Palu (diskuse) 27. 1. 2017, 10:13 (CET)

Autorská práva k použití fotografií.

Mám Dotaz Pokud vložím na Wikipedii fotku například obrazu z mé sbírky a někdo jí použije ke komerčnímu využití ( dále jí prodává a rozšiřuje tiskem jako reprodukci,atp.) je to porušení autorských práv a nebo je fotka volná k použití pro každého tím že je tady zveřejněná? Děkuji za odpověd.Vbronson123 (diskuse) 21. 1. 2017, 10:20 (CET) Například ,je možné aby si někdo stáhl tuto fotku-vis odkaz níže -a tiskl z ní placené reprodukce na zakázku? Ještě mně zajímá ,proč stejně mnou vyfocený obraz ,vis druhý odkaz. má jinou ochranu?

• https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Johann_Zachari%C3%A1%C5%A1_Quast.jpg
• https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Roubalik_Bohum%C3%ADr.jpg

Pokud nahrajete obrázek na Wikipedii (Wikimedia Commons), dáváte tím svolení komukoliv k jakémukoliv využití, včetně komerčního. Pouze musí uvést zdroj a autora.

Odkazované obrázky zjevně nejsou vaše dílo, autorská práva náležela jejich tvůrcům, respektive dědicům. Jeden z malířů zemřelpřed více než 100 lety, zatímco druhý teprve před 89 lety, proto ten rozdíl v licencích.

Samotné přefocení či jiná reprodukce takovéhoto díla nezakládá nová autorská práva osobě, která reprodukci provedla, pokud zde nebyl výrazný autorský vklad. To vám jistě vysvětlí někdo obšírněji.

BTW viz/viz./vis. JAn (diskuse) 25. 1. 2017, 15:11 (CET)

Píšete:///Samotné přefocení či jiná reprodukce takovéhoto díla nezakládá nová autorská práva osobě, která reprodukci provedla, pokud zde nebyl výrazný autorský vklad./// Můj vklad byl v tom,že jsem obraz z dezolátního stavu zrestauroval a výsledek nafotil.Myslel jsem že bude používán jako doklad malířova díla pro sběratele,badatele a milovníky umění a ne že na fotce bude někdo vydělávat. Tak jsem se pletl. Příšte,pokud budu něco zveřejnovat na W. .....i tak v nízkém rozlišení, kdy to nepůjde zneužít. Mockrát děkuji za odpověd. .Vbronson123

Chápu Vaše rozpoložení. Nicméně restaurováním, jakkoliv perfektním a jakkoliv vyžadující odborné znalosti i řemeslné mistrovství, nevzniká nové autorské dílo, je jen to původní dílo obnovováno. Následné focení nechci nijak zlehčovat, měl jsem možnost pozorovat, jak obtížné je už jen obraz nasvítit pro potřeby focení, pravdou je, že focení obrazu opravdu není autorským počinem. Nicméně nekoukal bych se na nějaký tisk na zakázku tak špatně: onen člověk nic nezneužívá, právně i eticky je jeho jednání v pořádku. Nicméně jeho tisky snad nejsou k vaší škodě: vy máte obraz – originál – ve sbírce, vy se můžete těšit veškerými detaily, které fotka nedokázala a nemohla zachytit. Domnívám se – a prosím případně mne opravte – že zvyšováním povědomí o konkrétním obrazu a autorovi bude u kvalitního díla spíše cena obrazu růst než klesat, ne?

A ač jste nyní rozladěn, za Wikipedii bych Vám chtěl poděkovat, že jste Váš obraz formou fotky poskytl a tím zpřístupnil studentům, badatelům, sběratelům a všem milovníkům umění (jak jste ostatně i sám chtěl). Ač asi máte pocit, že Vám ten nápad byl čert dlužen, přidal jste další kamínek do této obří svobodné encyklopedie. Díky! --Adam Hauner (diskuse) 25. 1. 2017, 23:28 (CET)

Přechod dědických práv

Zdědil jsem obraz, ke kterému držím autorská práva. Když ho prodám, práva mi zústanou, nebo s prodejem přejdou na kupujícího? Když prodá obraz žijící autor, tak kdo drží autorská práva? Kdo může v takových případech dát souhlas k nafocení pro Wikipedii.--Juandev (diskuse) 1. 2. 2017, 15:38 (CET)

Pokud ho prodáš i s autorskými právy, tak ti nezůstanou. Pokud ho prodáš bez autorských práv, tak ti zůstanou. --Jan.Kamenicek (diskuse) 1. 2. 2017, 16:39 (CET)

Prodat autorská práva nelze. Tedy aspoň podle českého práva ne.--Shlomo (diskuse) 1. 2. 2017, 17:02 (CET)

Ovšem výhradní licenci o stejném rozsahu práv, jako má autor, už udělit jde a efekt to má stejný, jako prodej práv. --Martin Urbanec (diskuse) 1. 2. 2017, 17:04 (CET)

Úplně stejný ne, všechno se licencí poskytnout nedá. Ale uznávám, že pro účely otázky souhlasu s nafocením pro Wikipedii to nehraje roli.--Shlomo (diskuse) 1. 2. 2017, 17:52 (CET)

@Jan Kameníček: to co popisuješ je teorie. V praxi to funguje tak, že se mi líbí tvůj obraz, tak si ho od tebe koupím a ty mi dáš na něj maximálně paragon.--Juandev (diskuse) 1. 2. 2017, 23:07 (CET)

V takto popsaném případě k udělení licence novému majiteli obrazu nedojde a autorská práva vykonává nadále autor (popř. jeho dědic[ové]).--Shlomo (diskuse) 2. 2. 2017, 08:19 (CET)

@Shlomo, Martin Urbanec: takže jak?--Juandev (diskuse) 1. 2. 2017, 23:07 (CET)

Pokud současně s prodejem udělíš kupujícímu licenci zahrnující výhradní právo užití díla na Wikipedii, tak souhlas se zveřejněním dává kupující. Pokud ne, dává souhlas autor (popř. dědic/[ové]).--Shlomo (diskuse) 2. 2. 2017, 08:19 (CET)

Pulčín (hrad)

Dobrý den! Čas od času v rámci osvěty vložím nějaký článek většinou z oblasti regionální historie, často však narážím na překážku ze strany wikipedisty pod pseudonymem Horst. Má výhrady k tomu, že v některých částech týkajících se popisu věci nebo lokality se vložený text podobá již jinému textu někde jinde. Pokud někdo popisuje nějakou věc, je zcela přirozené, že popis se bude podobat, obzvláště pokud např. lokalitu popisují pracovníci z oboru, kteří již mají vžitou určitou šablonu. Pokud čtu archeologické zprávy o různých lokalitách, tak tu šablonu tam lze registrovat. Zprávy se liší v podstatě dle nálezové situace jednotlivých lokalit. Pokud tedy existuje více informací o určité lokalitě, tak většinou tyto informace vycházejí z nějaké zprávy o archeologickém výzkumu. Je tedy přirozené a logické, že se ve větší či menší míře podobají. Fakta prostě předělat nelze. Archeologická zpráva není nějaký vymyšlený příběh. Pokud se nemají šířit bludy, tak všichni autoři by měli vycházet z faktů. Když čtu více informací o nějaké lokalitě, text se opravdu v něčem podobá, ale to je přece samozřejmé. Nechápu ale, proč wikipedita Horst tvrdí, že text je totožný, a neustále zařizuje, aby byl článek mazán. Dokonce celý článek, nikoliv ta část, která je podobná nějaké jiné. Rozpitvává dokonce takové detaily, jestli stavba vět je stejná nebo jiná. Jaká jiná by v oblasti jazyka českého také měla být? Když jsem si spoustu článků vložil též na svoje stránky (aby zůstaly v původní podobě, protože na wikipedii jsou vystaveny různým úpravám, doplněním a jiným zásahům), ještě se mi nestalo, aby někdo měl nějaké připomínky, natož výhrady. Na rozdíl od wikipedie, respektive wikipedity Horsta, na mých stránkách žádný problém není a nikdy nebyl. Naopak některé webové stránky čerpají z mých, čemuž jsem naopak rád, protože mi nejde o nějaký pocit, že jsem autorem nějakého článku, ale o to, že se šíří užitečné unformace mezi lid obecný. Nerozumím tedy pohnutkám wikipedity Horsta, s kterým je navíc komunikace problematická, neboť se cítí být uražen něčím, co k tomu nezavdává příčinu a nechce si nechat vysvětlit, že kdyby na wikipedii nemohla existovat nějaká podoba s již existujícími informacemi o určité události, lokalitě či jiné věci, nemohlo by být na wikipedii nic. Což by ovšem popíralo smysl wikipedie. Na wikipedii je uvedeno několik právních axiomů: "Výňatek několika vět není autorské dílo, předmět práva autorského (dílo) musí být jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora §2[2]. Postoj komunity Wikipedie není nadřazen českému právnímu rámci a nemůže být nad tento rámec povyšován (nelze jej vymáhat). Kdokoliv prosazuje to co zákon nestanovuje, porušuje zákon a je ze zákona odpovědný." Z uvedeného podle mne vyplývá, že určitá podobnost je přípustná a wikipedista Horst se tedy mýlí. Věřím, že někdo kompetentní tento podle mne zbytečný problém vyřeší ku prospěchu wikipedie. Zůstávám s pozdravem wikipedii zdar a přáním všeho dobrého. 77.92.197.66 10. 2. 2017, 18:21 (CET)

@77.92.197.66: Dobrý den i Vám. Texty jsou si příliš podobné, než aby to mohla být náhoda. Je to spíš opsané. Výňatek z cizího díla by musel být takto označen a to není. Pokud nejste autorem, jde o porušení práv jednoho z pánů Jana Štěpánka nebo Jiřího Kohoutka (na uvedené adrese uvedeni jako autoři). Pokud jste autorem, pošlete prosím prohlášení na e-mailovou adresu permissions-cs@wikimedia.org. Text potvrzení lze nalézt na Wikipedie:OTRS nebo Wp:OTRS/Prohlášení. Bude-li Vám něco ohledně prohlášení nejasné, kontaktujte mě buď e-mailem na uvedené adrese nebo zde na diskusní stránce, já Vás procesem uvolnění díla provedu. Děkuji za pochopení --Mates (diskuse) 10. 2. 2017, 20:17 (CET)

Pochybuji, že by se v jakémkoliv pravidle Wikipedie dala nalézt věta "Kdokoliv prosazuje to co zákon nestanovuje, porušuje zákon", protože to je nesmysl. Zákon porušuje ten, kdo prosazuje něco, co zákon zakazuje (nikoliv "co zákon nestanovuje"). To bychom na tom byli špatně, kdybychom v životě směli dělat jen to, co nám výslovně stanoví zákon. Viděl jsem, že úplně stejnou větu kdesi na Wikipedii použil v diskusi jeden uživatel, ale to neznamená, že to na Wikipedii nebo kdekoliv platí, to je jen taková představa. --Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 2. 2017, 01:28 (CET)

Licence loga

Licence zdrojového souboru loga je nyní cc-by-sa, neměl by tedy mít tento soubor taky licenci?--Juandev (diskuse) 22. 2. 2017, 10:28 (CET)

Fotka přebalu knihy

Zdravím všechny, rád bych se zeptalː fotka přebalu nové knihy v článku je porušením autorských práv, nebo ne? Nikde jsem se s tím ještě nesetkal. Jde konkrétně o vznikající článek o knize Tak jsme lajkovali uživatele @AterCZ:. Borzywoy (diskuse) 15. 3. 2017, 19:13 (CET)

Přebal se nijak od ostatních autorských děl neliší a platí pro něj stejné podmínky. Každé autorské dílo je automaticky pod ochranou zákona podle jeho podmínek, pokud nemá licenci, která by dílo z této ochrany nějakým způsobem vymaňovala. Pokud tedy tento přebal není uvolněn pod některou ze svobodných licencí, nelze jeho fotku použít, protože porušuje autorská práva jeho autorů. --Palu (diskuse) 15. 3. 2017, 19:25 (CET)

Jen pro upřesnění: zveřejňovní obálky/přebalu má sice oproti jiným dílům podle § 37 českého autorského zákona jisté úlevy, ty se ale pro Wikipedii použít nedají.--Shlomo (diskuse) 16. 3. 2017, 08:01 (CET)

@Borzywoy: @Palu: - pokud mohu doložit výslovný souhlas autora, můžu tam obrázek nechat? --AterCZ

Záleží na tom, co to bude za souhlas. Například souhlas s uvolněním pro účely Wikipedie je nepřípustný, protože na Wikipedii jakožto svobodném projektu mohou být pouze materiály, které může kdokoliv další svobodně použít, včetně komerčního použití. Přípustná podmínka je požadavek na zveřejnění jména původního autora při převzetí díla z Wikipedie. Přípustné by tedy například bylo uvolnit přebal knihy pod licencí CC-BY, CC-BY-SA, apod. Svolení se podává přes OTRS, pokud není zveřejněno například přímo v díle. --Palu (diskuse) 15. 3. 2017, 20:04 (CET)