Van Morrison

britský zpěvák, písničkář, básník a multiinstrumentalista

Van Morrison, OBE, rodným jménem George Ivan Morrison, (* 31. srpna 1945 v Belfastu, Severní Irsko) je britský zpěvák, písničkář, básník a multiinstrumentalista, nositel Řádu britského impéria a držitel hudební ceny Grammy.

Van Morrison
Van Morrison, Notodden Blues Festival 2013
Van Morrison, Notodden Blues Festival 2013
Základní informace
Rodné jménoGeorge Ivan Morrison
PřezdívkaVan the Man
Narození31. srpna 1945 (79 let)
Belfast
PůvodBelfast, Severní Irsko
Žánryrock, blue-eyed soul, R&B, folk, blues, keltská hudba, jazz, country
PovoláníZpěvák-skladatel, muzikant
Nástrojezpěv, kytara, harmonika, saxofon, klávesy, bicí, tamburína
Aktivní roky1960–současnost
Členem skupinyThem
Příbuzná témataThem
OceněníRock and Roll Hall of Fame (1993)
Johnny Mercer Award (2015)
Americana Lifetime Achievement Award for Songwriting (2017)
důstojník Řádu britského impéria
důstojník Řádu umění a literatury
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Michelle Rocca
DětiShana Morrison
WebVanMorrison.co.uk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Patří k nejvýznamnějším představitelům populární hudby v její dosavadní historii. Vyniká suverénním hlasovým projevem a je také uznávaným skladatelem a mnohostranným hudebníkem (kytaristou, saxofonistou, hráčem na foukací harmoniku, bicí atd.). Jeho osobitý hudební výraz vyrůstá z kořenů rhythm and blues a keltské hudby, který je dále obohacen o vlivy rocku, folku, soulu, jazzu i country. Je pro něj příznačné střídání rozmanitých stylů a jejich míšení. V anglofonní oblasti se ujala jeho přezdívka „Van the Man“ („Člověk Van“).

K jeho nejúspěšnějším písním patří „Gloria“, kterou nazpíval se skupinou Them a kterou později převzala Patti Smithová (otevírala její debutové album Horses z roku 1975). K jeho dalším písňovým úspěchům z jeho následné sólové dráhy patří Brown Eyed Girl, v 70. letech pak Moondance, Domino, Wild Night a další. Natočil na 35 alb, z nichž zvláště legendární Astral Weeks (1968) a komerčně úspěšné Moondance (1970) se řadí k základním albům rockové historie a v autoritativních anketách hudebních kritiků celého světa se trvale objevují na nejpřednějších příčkách (srov. např. anketu amerického hudebního časopisu Rolling Stone 500 nejlepších alb všech dob nebo anketu amerického magazínu Mojo Top 100 Mojo - Readers 1996).

V jeho dosavadní tvorbě lze pozorovat střetávání i propojování několika určujících poloh: folk-rockové, především na albech Astral Weeks a Veedon Fleece (1974), soul-rockové s prvky blues, zvláště Moondance, His Band and the Street Choir (1970), přičemž určitou syntézu obou uvedených poloh představuje album Saint Dominic's Preview (1972). Country se objevuje na albech Tupelo Honey (1971), Into the Music (1979) a zejména Pay the Devil (2006). K jeho umělecky nejpřesvědčivějším výkonům na poli jazzové inspirace patří album What's Wrong with This Picture? (2003).

V roce 1993 se stal členem Rock'n'rollové síně slávy (Rock and Roll Hall of Fame) a v roce 2003 vstoupil do Síně slávy písničkářů (Songwriters Hall of Fame). Je populární ve Velké Británii, v rodném Irsku nebo ve Spojených státech amerických. Svojí tvorbou ovlivnil řadu dalších tvůrců (Bruce Springsteen).

Umělecká kariéra

editovat

60. léta: Od skupiny Them k albu Astral Weeks

editovat

V roce 1964 na sebe upozornil jako frontman blues-rockového uskupení Them. Skupina svým syrovým „garážovým“ zvukem a Morrisonovým divokým vokálem plně zapadala do kontextu kapel The Rolling Stones nebo The Who. Skupina zaznamenala úspěch díky několika písním, jejichž autorem je vesměs sám Morrison: kromě zmíněné „Gloria“ také „Here Comes the Night“ nebo coververzí DylanovyIt's All Over Now, Baby Blue“. Po odchodu ze skupiny se začal věnovat sólové dráze. Jeho styl zpočátku kráčel ve šlépejích stylu Them. Po vydání singlu „Brown Eyed Girl“ zaznamenal jako sólista svůj první výrazný úspěch. Píseň, nahraná v New Yorku, se v roce 1967 umístila na 10. příčce americké hitparády a dodnes patří k jeho nejznámějším opusům.[zdroj?] Během amerického pobytu vzniklo několik nahrávek, jejichž výsledkem se stalo album Blowin' Your Mind! (1967). Album však bylo vydáno bez jeho souhlasu, a proto jej nelze považovat za umělcův oficiální sólový debut. V té době také vznikají zárodečné verze písní „Beside You“ a „Madame George“. Po uzavření kontraktu se společností Warner Bros. Records začal pracovat na svém prvním albu. Dostalo název Astral Weeks (podle stejnojmenné úvodní písně) a lze bez nadsázky říct, že dodnes patří ke klenotům populární hudby, jehož cena časem spíše ještě vzrůstá.[zdroj?] Toto jeho mistrovské dílo nese všechny znaky konceptuálního alba: není volným sledem několika skladeb, ale cyklem osmi motivicky vzájemně provázaných skladeb s propracovanou výrazovou strukturou. Na celkové působivosti alba se podepsalo citlivé hudební aranžmá, stejně jako jeho nezapomenutelný hlasový přednes a v neposlední řadě také jeho vlastní texty. Tímto albem opustil svůj dosavadní hudební styl a současně se jím zařadil mezi vůdčí zjevy populární hudby své doby, hned po boku Boba Dylana.

První polovina 70. let: Objevování nových stylů

editovat

Do 70. let vstoupil dvojicí alb Moondance a His Band and the Street Choir (obě 1970). Oproti meditativním, melancholicky laděným Astral Weeks z předchozí dekády jsou obě alba naopak plná hudebního optimismu a živočišnosti. Zvuk obou alb je ovlivněn soulem a některé nahrávky (např. „Gypsy Queen“) upomínají na charakteristický sound Motownu. Titulní skladba alba Moondance zase směřuje k jazzu. Obě alba se setkala s příznivým přijetím kritiky i posluchačů; ve Spojených státech zůstává Moondance jeho nejpopulárnějším dílem vůbec. Pro následující Tupelo Honey (1971) je příznačné inspirativní křížení blues a country. V roce 1972 bylo vydáno album Saint Domic's Preview, další jeho opus magnum, v němž se částečně vrací k poetice Astral Weeks. Týká se to jmenovitě dvou rozměrných skladeb „Listen to the Lion“ a „Almost Independence Day“. Svým stylem i strukturou dílo stojí na pomezí Astral Weeks a Moondance. Po vydání Hard Nose the Highway (1973) s hitem „Warm Love“ se objevuje dvojalbum It's Too Late to Stop Now (1974), hudebně sytý dokument jeho koncertního umění, jedno z největších live alb rockové historie.[1] Ještě téhož roku došlo k jeho další proměně, a to albem Veedon Fleece. Tento titul stojí patrně nejblíž Astral Weeks – i zde převládá zvuk akustické kytary a smyčců, obohacený o výraznější prvky keltské hudby (např. v závěrečné skladbě „Country Fair“, ale také v hypnotické „You Don't Pull No Punches, But You Don't Push the River“). Tímto dílem, v jehož textech se nacházejí četné odkazy na poezii Williama Blakea, vyvrcholilo klasické období jeho tvorby a nastala tříletá odmlka.

Druhá polovina 70. let: Krize a postupné obnovení tvůrčích sil

editovat

Během těchto tří let žil v ústraní, „daleko od vyšlapaných cestiček“. V jednom interview prohlásil, že si po deseti letech vyčerpávající práce potřebuje od hudby odpočinout. Později se dokonce přiznal, že se tehdy vážně zaobíral myšlenkou opustit hudební průmysl nadobro. Až v listopadu 1976 vystoupil s kapelou The Band, a to byl počátek jeho obnoveného aktivního zájmu o hudbu. V následujících dvou letech 1977 a 1978 vydal dvě alba A Period of Transition a Wavelenght, přičemž druhé jmenované se stalo nejrychleji prodávaným albem v jeho kariéře.[zdroj?] Jeho skutečným comebackem se stalo album Into the Music (1979), řazené - zvláště pro zdařilou čtveřici posledních písní - mezi jeho nejlepší díla. Album je zajímavé míšením country, blues a keltské hudební tradice a slouží jako živoucí důkaz renesance jeho tvůrčích sil, kterou měl v následující dekádě potvrdit.

80. a 90. léta: Ve znamení tvůrčí kontinuity

editovat

Na samém počátku 80. let, v roce 1980, bylo vydáno album Common One, jímž se, podobně jako v případě Veedon Fleece, znovu vrátil k básnickému mysticismu Astral Weeks. Album se skládá ze šesti nestejně dlouhých písní, z nichž především více než patnáctiminutová skladba „Summertime in England“ patří k Morrisonovým nejpozoruhodnějším textům. Byla částečně inspirována anglickými básníky Williamem Wordsworthem a Samuelem Taylorem Coleridgem, avšak objevují se v ní i jména T. S. Eliota a W. Blakea. Ačkoli hudebně stojí album ve stínu svých starších předchůdců Astral Weeks a Veedon Fleece, zůstává přesvědčivým dokladem jeho pokračujícího básnického vyzrávání. V Beautiful Vision (1982) se Morrison přiklání ke svým belfastským kořenům, populární se stala autobiograficky laděná píseň „Cleaning Windows“ (mytí oken bylo jeho první zaměstnání poté, co opustil školu). Jako básnickou poctu Rimbaudovi, s jehož dílem se Morrison seznamoval už v 70. letech, lze charakterizovat úvodní píseň alba A Sense of Wonder (1985), nazvanou „Tore Down a La Rimbaud“. Akustická kytara převažuje v aranžmá následujícího alba No Guru, No Method, No Teacher (1986), upomínající místy opět na zvuk Astral Weeks či Veedon Fleece. Oblíbeným se stal jeho duet s Cliffem Richardem „Whenever God Shines His Light“, jehož chytlavá melodie otvírá album Avalon Sunset (1989).

V roce 1990 se objevila kompilace The Best of Van Morrison, shrnující jeho dosavadní tvorbu, reprezentovanou těmi nejznámějšími písněmi („Gloria“, „Sweet Thing“, „Moondance“, „Warm Love“, „Cleaning Windows“). V témže roce vystoupil jako jeden z hostů berlínského hudebního show The Wall, které organizoval Roger Waters ze skupiny Pink Floyd. Společně s Watersem a některými členy kapely The Band zde zazpíval pinkfloydovskou „Comfortably Numb“. Rok nato pak v řecké Akropoli zpíval s Bobem Dylanem „Crazy Love“, „Foreign Window“ a „One Irish Rover“. V roce 1993 se stal členem Rock'n'rollové síně slávy (Rock and Roll Hall of Fame), kam byl uveden svým přítelem Robbie Robertsonem ze skupiny The Band. Po celá 90. léta však především dál vydával svá alba. Kromě působivého Too Long in Exile (1993) vzpomeňme melancholické Days Like This (1998), hudebně nápadité The Healing Game (1997) nebo posluchačsky úspěšné Back on Top (1999).

Po roce 2000 a současné projekty

editovat

V roce 2001 získal čestný doktorát Queen's University v severoirském Belfastu, svém rodišti (o devět let dříve, v roce 1992, získal čestný doktorát univerzity v Ulsteru). Už roku 2000 se na trhu objevila jeho dvě nová alba: The Skiffle Sessions - Live in Belfast 1998, záznam vystoupení s Lonnie Doneganem a Chrisem Barberem, a studiové You Win Again. Zejména první jmenované album je plné svěží hudby a výborně zachycuje spontánní atmosféru koncertu. Rok po vydání alba Down the Road (2002) se stal členem Síně slávy písničkářů (Songwriters Fame of Hall). Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v New Yorku v červnu 2003 a během něho vystoupil Ray Charles s vlastní verzí jeho skladby „Crazy Love“ z alba Moondance. On sám se později, roku 2004, vyznal ze svého obdivu k Ray Charlesovi a v článku publikovaném na stránkách časopisu Rolling Stone popsal také Charlesův hudební vliv na svou tvorbu [2]. V témže roce vydal pod legendární značkou Blue Note Records album What's Wrong with this Picture?, které získalo nominaci Grammy za nejlepší jazzové album současnosti. Jedná se patrně o jeden z hudebně nejdokonalejších produktů v jeho dosavadní diskografii – v písních ho doprovázejí renomovaní hudebníci, včetně proslulého klarinetisty Acker Bilka či multiinstrumentalisty Lee Godalla. Z kolekce třinácti písní vynikají především titulní „What's Wrong with this Picture“, svižná „Once in a Blue Moon“ nebo posluchačsky působivá předělávka tradicionálu „Saint James Infirmary“. Naproti tomu na countryovém opusu Pay the Devil (2006) dal přednost muzikantské bezprostřednosti před dokonalostí (album sám produkoval). V souboru patnácti countryových skladeb se objevují i jeho tři písně, včetně titulní. Album se setkalo s úspěchem: v žebříčku Billboard 200 se umístilo na sedmé příčce nejlepších alb z oblasti country. Ještě předtím, v roce 2004, vyšlo album Magic Time, shrnující rozmanité styly: keltský rock, R&B a blues. Dočkalo se příznivého hodnocení ze strany profesionální hudební kritiky. Jeho zatím posledním vydaným titulem je kompilace The Best Of Van Morrison Vol. 3 (2007), obsahující dosud nevydaný duet s Tomem Jonesem „Cry for Home“.[3]

Diskografie

editovat

Studiová alba a záznamy koncertních vystoupení

editovat
Rok Název alba Umístění v žebříčcích Hodnocení
Velká Británie USA
1967 Blowin' Your Mind! - 182
1968 Astral Weeks - - USA: Gold
1970 Moondance
  • Warner Bros. Records
  • Vydáno: únor 1970
32 29 USA: Multi-Platinum
1970 His Band and the Street Choir
  • Warner Bros. Records
  • Vydáno: 15. listopadu 1970
18 32
1971 Tupelo Honey
  • Warner Bros. Records
  • Vydáno: říjen 1971
- 27 USA: Gold
1972 Saint Dominic's Preview
  • Warner Bros. Records
  • Vydáno: červenec 1972
- 15
1973 Hard Nose the Highway
  • Warner Bros. Records
  • Vydáno: srpen 1973
22 27
1974 It's Too Late to Stop Now (Live, dvojalbum)
  • Warner Bros. Records
  • Vydáno: leden 1974
- 53 UK: Silver
1974 Veedon Fleece
  • Warner Bros. Records
  • Vydáno: únor 1974
- 53 UK: Silver
1977 A Period of Transition
  • Warner Bros. Records
  • Vydáno: duben 1977
23 43
1978 Wavelength 27 28 UK: Silver
USA: Gold
1979 Into the Music
  • Warner Bros. Records
  • Vydáno: srpen 1979
12 43
1980 Common One
  • Warner Bros. Records
  • Vydáno: srpen 1980
- 73
1982 Beautiful Vision
  • Warner Bros. Records
  • Vydáno: únor 1982
31 44
1983 Inarticulate Speech of the Heart
  • Warner Bros. Records
  • Vydáno: březen 1983
14 116
1984 Live at the Grand Opera House Belfast (Live)
  • Warner Bros. Records
  • Vydáno: 1984
- -
1984 A Sense of Wonder
  • Mercury
  • Vydáno: prosinec 1984
25 61
1986 No Guru, No Method, No Teacher
  • Mercury
  • Vydáno: červenec 1986
27 70
1987 Poetic Champions Compose
  • Mercury
  • Vydáno: 1987
22 90
1988 Irish Heartbeat
with The Chieftans
  • Mercury
  • Vydáno: červen 1988
18 102
1989 Avalon Sunset
  • Mercury
  • Vydáno: 6. června 1989
13 91 UK: Silver, Gold
USA: Gold
1990 Enlightenment
  • Mercury
  • Vydáno: říjen 1990
5 62 UK: Silver, Gold
1991 Hymns to the Silence
  • Mercury
  • Vydáno: září 1991
5 99 UK: Silver
USA Gold
1993 Too Long in Exile
  • Exile/Polydor
  • Vydáno: červen 1993
4 29 UK: Silver
1994 A Night in San Francisco (Live)
  • Polydor
  • Vydáno: květen 1994
8 125
1995 Days Like This
  • Polydor
  • Vydáno: červen 1995
5 33 UK: Silver, Gold
USA: Gold
1996 How Long Has This Been Going On
with (Georgie Fame)
  • Polydor
  • Vydáno: červen 1995
- 55 #1 Top Jazz Albums
1996 Tell Me Something: The Songs of Mose Allison
  • Polydor
  • Vydáno: říjen 1996
- - #1 Top Jazz Albums
1997 The Healing Game
  • Polydor
  • Vydáno: březen 1997
10 32 UK: Silver
1999 Back on Top
  • Virgin/Point Blank
  • Vydáno: 9. března 1999
11 28 UK: Silver, Gold
USA: Gold
2000 The Skiffle Sessions - Live in Belfast 1998
with (Lonnie Donegan and Chris Barber) (Live)
  • Virgin/Point Blank
  • Vydáno: 17. ledna 2000
- 14
2000 You Win Again
with Linda Gail Lewis
  • Virgin/Point Blank
  • Vydáno: 25. září 2000
34 161
2002 Down the Road
  • Polydor
  • Vydáno: květen 2002
6 25 UK: Silver
2003 What's Wrong with This Picture? - 32
2005 Magic Time
  • Exile/Polydor
  • Vydáno: 16. května 2005
4 25
2006 Pay the Devil
  • Lost Highway
  • Vydáno: 7. března 2006
8 26
2008 Keep It Simple
  • Lost Highway
  • Vydáno: 17. březen 2008
2012 Born to Sing: No Plan B
  • Blue Note
  • Vydáno: 2. října 2012

Kompilace

editovat
Název alba Rok Umístění v žebříčcích Poznámky
USA Velká Británie
The Best of Van Morrison 1990 41 4 4× Platinum
The Best of Van Morrison Volume 2 1993 176
The Philospher's Stone 1998 87
Van Morrison at the Movies - Soundtrack Hits 2007 35 17
The Best of Van Morrison Volume 3 2007 149 23
Rok Název US Hot 100 US Mainstream Rock UK singles Album
1967 "Brown Eyed Girl" 10 - - Blowin' Your Mind
1967 "Ro Ro Rosey" - - Blowin' Your Mind
1970 "Come Running"/"Crazy Love" 39 - - Moondance
1970 "Domino" 9 - His Band and the Street Choir
1971 "Blue Money" 23 - - His Band and the Street Choir
1971 "Call Me Up In Dreamland"/"Street Choir" 95 - - His Band and the Street Choir
1971 "Wild Night" 28 - - Tupelo Honey
1971 "Tupelo Honey" 47 - - Tupelo Honey
1972 "Like a Cannonball" - - - Tupelo Honey
1972 "Jackie Wilson Said (I'm in Heaven When You Smile)" 61 - - Saint Dominic's Preview
1972 "Redwood Tree" - - - Saint Dominic's Preview
1973 "Gypsy" - - - Saint Dominic's Preview
1973 "Warm Love" - - - Hard Nose the Highway
1973 "Green" - - - Hard Nose the Highway
1974 "Ain't Nothing You Can Do" - - - It's Too Late to Stop Now
1974 "Bulbs"/"Cul De Sac" - - - Veedon Fleece
1977 "Moondance"/"Cold Wind in August" 92 - - Moondance
1978 "Wavelength" 42 - - Wavelength
1979 "Kingdom Hall" - - - Into the Music
1979 "Full Force Gale" - - - Into the Music
1979 "Bright Side of the Road - - 63 Into the Music
1982 "Cleaning Windows" - - - Beautiful Vision
1983 "Cry For Home"/"Summertime in England" - - 98 Inarticulate Speech of the Heart
1983 "Celtic Swing" - - - Inarticulate Speech of the Heart
1984 "Dweller on the Threshold"/"Northern Muse (Solid Ground)" - - - Beautiful Vision
1984 "A Sense of Wonder"/"Haunts of Ancient Peace" - - - A Sense of Wonder
1985 "Tore Down a la Rimbaud" - 19 - A Sense of Wonder
1986 "Ivory Tower" - 21 - No Guru, No Method, No Teacher
1986 "Got To Go Back"/"In the Garden" - - - No Guru, No Method, No Teacher
1987 "Did Ye Get Healed?" - - - Poetic Champions Compose
1987 "Someone Like You" 28 - - Poetic Champions Compose
1988 "Queen of the Slipstream" - Poetic Champions Compose
1988 "I'll Tell Me Ma" - Irish Heartbeat
1989 "Have I Told You Lately" - 12 74 Avalon Sunset
1989 "Whenever God Shines His Light (with Cliff Richard)" - - 20 Avalon Sunset
1990 "Coney Island"/"Have I Told You Lately" - - 76 Avalon Sunset
1990 "Real Real Gone" - 18 79 Enlightenment
1990 "In The Days Before Rock 'N' Roll" - - 94 Enlightenment
1993 "Gloria" - 36 31 Too Long in Exile
1995 "Days Like This" - - 65 Days Like This
1995 "No Religion" - - 54 Days Like This
1997 "The Healing Game" - - - The Healing Game
1999 "Precious Time" - - 36 Back on Top
1999 "Back on Top" - - Back on Top
2000 "I Wanna Go Home" - - - The Skiffle Sessions - Live In Belfast 1998
2000 "Let's Talk About Us" - - - You Win Again
2002 "Meet Me In The Indian Summer" - - - Down the Road
2002 "Hey Mr DJ" - - - Down the Road

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Van Morrison na anglické Wikipedii.

  1. Mojo - Best live albums of all time
  2. Ray Charles By Van Morrison. www.rollingstone.com [online]. [cit. 2007-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-16. 
  3. Oficiální stránky Van Morrisona, diskografie, The Best of Van Morrison Vol. 3

Externí odkazy

editovat