Arthur Rimbaud

francouzský lyrik a básník

Arthur Rimbaud [aʁtyʁ ʁɛ̃bo]IPA, celým jménem Jean Arthur Nicolas Rimbaud (20. října 1854 Charleville-Mézières10. listopadu 1891 Marseille), byl francouzský básník, jeden z nejvýznamnějších tzv. prokletých básníků.

Arthur Rimbaud
Étienne Carjat: Jean Arthur Nicolas Rimbaud, 1872
Étienne Carjat: Jean Arthur Nicolas Rimbaud, 1872
Rodné jménoJean Nicolas Arthur Rimbaud
Narození20. října 1854
Charleville
Úmrtí10. listopadu 1891 (ve věku 37 let)
Marseille
Příčina úmrtírakovina kostí
Místo pohřbeníBoutet Cemetery (od 1981; 49°46′34″ s. š., 4°42′32″ v. d.)
grave of the Rimbaud family
Povoláníbásník, obchodník se zbraněmi, objevitel a cestovatel
Národnostfrancouzská
StátFrancie
ŽánrSymbolismus, dekadence, impresionismus
Literární hnutíProkletí básníci
Významná dílaOpilý koráb, Iluminace
OceněníConcours général
Partner(ka)Paul Verlaine
RodičeFrédéric Rimbaud a Vitalie Rimbaud[1][2]
PříbuzníIsabelle Rimbaud, Vitalie Rimbaud a Frédéric Rimbaud (sourozenci)
VlivyPaul Verlaine
Jules Verne
Charles Baudelaire
Victor Hugo
Albert Mérat
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Narodil se v Charleville-Mézières v departmentu Ardennes. Jeho otec byl kapitán pěchoty, dobrodruh, který nakonec rodinu opustil. Rimbaud byl velmi nepřizpůsobivý a na výchovu své konzervativní a nábožensky bigotní matky reagoval výbuchy hněvu a útěky z domova.[zdroj?]

V době pařížské komuny přišel do Paříže, kde se seznámil s Verlainem. Verlaine kvůli němu rozbil manželství. Začali spolu žít a to nejen jako přátelé, ale i jako milenci. Jejich život byl velmi bohémský (žili nejprve v Paříži, později v Anglii a Belgii). Po rozchodu s Verlainem v roce 1873 Verlaine Rimbauda postřelil, protože se pokusil zničit své dílo, které měl Verlaine naštěstí u sebe. Rimbaud, jenž skončil v nemocnici, své dílo odsoudil, přestal psát a vstoupil do koloniálního vojska. Na Jávě dezertoval, s cirkusem prošel Švédsko a Norsko. Roku 1880 byl v Egyptě, potom na Kypru, odkud se vydal jako obchodní zástupce do Adenu. V Etiopii obchodoval m.j. se zbraněmi. Přešel celou somálskou poušť. Naučil se mnoho jazyků a zemřel na rakovinu (měl zhoubný nádor v pravém koleni).

 
Hrob Arthura Rimbauda na hřbitově v rodném Charleville-Mézières

Byl pochován na hřbitově 'Cimetière de Charleville-Mézières'.[3]

DíloEditovat

Rimbaud v poezii změnil strukturu a metodu. Jeho poezie stojí na subjektivních prožitcích, především pocitu rozporu mezi umělcem a společností. Pro jeho básně je typická bohatá fantazie, odpor k měšťákům a náboženství a obdiv k revoluci.

Jeho poezie se stala základem nové poetiky. Odhaloval iluzornost pravd uznávaných společností, jež vystavil pohrdavému posměchu. Útoky proti povrchnosti, zbabělosti a všednosti společnosti postupně přerostly v nenávistnou a totální revoltu proti všem hodnotám a tabu společnosti. Rimbaudovo dílo, vycházející ze zloby, z revolty a vnitřní síly a útočilo na všechny formy tradice, ovlivnilo moderní světovou poezii, zejména symbolisty a surrealisty, beat generation a poetiku rockové hudby. Všechna jeho díla publikoval Paul Verlaine. Odhaduje se, že se asi osm jeho děl ztratilo.

  • Projekt komunistické ústavy (1871)
  • Sezóna v pekle (1873) – někdy též Pobyt v peklebásně v próze, tato sbírka je označována jako vrchol jeho tvorby.
  • Relikvier (1891)
  • Opilý koráb – básníkova nejznámější básnická skladba. Básník se zde přirovnává ke korábu. Loď na rozbouřeném moři je samotný autor, který pluje mezi životem a smrtí. Individuum se odklání do říše fantazie, putuje říší.
  • Spáč v úvalu – vylíčení přírody a mrtvého vojáka, ležícího v úvalu, s prostřeleným bokem
  • Cestou bez konce
  • Verše. Přebásnil Vítězslav Nezval. Praha 1956. Dostupné online.
  • Dále pod jeho jménem vyšly dvě sbírky sestavené jeho přáteli : Básně a Iluminace – soubor básní v próze i ve verších

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Německá národní knihovna, Státní knihovna Berlín, Bavorská státní knihovna, Rakouská národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2021-05-12]
  2. Německá národní knihovna, Státní knihovna Berlín, Bavorská státní knihovna, Rakouská národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2021-05-12]
  3. RIMBAUD Arthur (1854-1891) [online]. www.landrucimetieres.fr [cit. 2016-05-09]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat